Ve smluvní spolupráci s Hradem nebudou od ledna na vlastní žádost pokračovat šéf poradců Tomáš Richter nebo bývalý diplomat Petr Kolář. Druhý jmenovaný ale zůstane v expertním zahraničně-politickém poradním týmu. V tiskové zprávě to dnes oznámil odbor komunikace Hradu. Prezident Petr Pavel se s oběma v pondělí sešel a poděkoval za jejich práci.
Náhle, v průběhu několika týdnů se v západním veřejném prostoru vytvořil jakýsi až konsenzus, že Ukrajina je po necelých dvou letech obrany proti Rusku na sestupné trajektorii a měla by usilovat o politické řešení. Švýcarský plukovník v. v. Jacques Baud byl od února 2022 jedním z mála vojenských či geopolitických analytiků, kteří takový vývoj předpokládali v době, kdy pětihvězdičková generalita v. v. téměř unisono mluvila o ukrajinských vyhlídkách na vítězství. Baudův pohled je důležitý i díky jeho přímé zkušenosti. Po roce 2014 pomáhal v rámci NATO ukrajinské armádě při reformách, které z ní posléze učinily armádu, jež navzdory slabší pozici svádí s ruskou armádou dosud úctyhodnou partii.
Napoleon. Pro Brity to byl „korsický zlobr“, pro Hegela „světová duše na koni“, pro Ridleyho Scotta podpantoflák, který podřizoval zájmy Francie zájmům o vlastní ženu, tedy aspoň co můžeme soudit podle naštvaných reakcí stovek fanoušků historie na sociálních sítích. Napoleon je nepochybně jednou z největších postav dějin, gigant tyčící se nad 19. stoletím. V anglosaském světě byl dlouho prototypem nebezpečného tyrana, který zatáhl Evropu do zničující války, než ho v této roli nahradil Hitler. Pro Francouze neúnavný modernizátor, který dovedl zemi k její dějinné předurčenosti, ovládnutí celého evropského kontinentu.
Náskok hnutí ANO před politickými soupeři se zvětšuje, ukázal to listopadový volební model agentury Kantar. ANO na prvním místě posílilo, zatímco druhá ODS si pohoršila. V žebříčku volební podpory už je od sebe odděluje více než 20 procentních bodů. Podporu ODS zřejmě negativně ovlivnilo schvalování konsolidačního balíčku a stávky odborářů. Průzkum, který ukazuje aktuální rozložení politické podpory.
Saské struktury strany Alternativa pro Německo (AfD) označila civilní kontrarozvědka v této spolkové zemi za skupinu s prokazatelnými pravicově extremistickými cíli. Dnes o tom informovala agentura DPA. Sasko, které sousedí s Českem, platí za jednu z bašt AfD.
Čtyři uchazeči o nominaci Republikánské strany pro americké prezidentské volby na sebe i ve čtvrté televizní debatě vzájemně ostře útočili. Bývalý guvernér New Jersey Chris Christie sice nemluvil mnoho, ale o to byl agresivnější. Christie označil technologického podnikatele Viveka Ramaswamyho za "nejprotivnějšího nafoukance v Americe". Ten zase o bývalé americké velvyslankyni při OSN Nikki Haleyové prohlásil, že je "jediná osoba, která je fašističtější" než demokratický prezident Joe Biden, napsala agentura Reuters.
Bývalý prezident Václav Klaus se nezúčastní sobotního pohřbu Karla Schwarzenberga, protože si nemyslí, že je nutné, aby na něm byl osobně přítomen. Uvedl to v rozhovoru pro Rádio Impuls. V něm rovněž odpověděl na otázky týkající se jeho zdravotního stavu a zkritizoval konsolidační balíček, který představila vláda premiéra Fialy.
Florencie je kolébkou renesance a jako taková byla pro renesanci evropské pravice vybrána italským místopředsedou vlády. Matteo Salvini pozval politiky evropských národněkonzervativních stran, kterým se dnes všem mechanicky říká „populistické“. Byla to dosti velká událost s dvěma tisícovkami hostí, devět ze zúčastněných stran už je se Salviniho Ligou v jedné frakci Evropského parlamentu.
S jistým zpožděním konečně přijel Martin na bílém koni a pokryl celou republiku, a to zrovna v době, kdy slavíme první adventní neděli a po městech střední Evropy začaly oblíbené (před)vánoční trhy. Je to také období, kdy nadělujeme dětem adventní kalendáře – dávno nejen čokoládové, ale všelijak dovedně vymyšlené, aby se do nich vešly třeba hračky. A tak se jimi inspirujme ke kalendáři pro nás všechny. Vypráví o osudech této země: vždyť se rádi přesvědčujeme, že žijeme ne jen tak v ledajakém státě, nýbrž v pohádce.
„Henry Kissinger, válečný zločinec, kterého zbožňovala americká vládnoucí třída, konečně zemřel.“ Tímto titulkem magazín Rolling Stone přivítal smrt tohoto stoletého bývalého amerického poradce pro národní bezpečnost a ministra zahraničí. Je to exemplární případ, jak zprávu o Kissingerově skonu přijala americká levice. Huffington Post, kdysi mainstreamový web, jenž se také posunul doleva, se zachoval podobně. „Henry Kissinger, nejznámější americký válečný zločinec, zemřel ve věku 100 let,“ je jeho titulek.
Jak rodina s dětmi a víra pomáhají společnosti k prosperitě? Kolem této otázky se točí bádání americké ekonomky Catherine Pakalukové. Matka osmi dětí ve věku od čtyř do čtyřiadvaceti let vystudovala ekonomii na nejlepších světových univerzitách. Pozornost vzbudila knihou Can a Catholic Be a Socialist? (Může být katolík socialistou?). „Žádná státní rodinná politika se všemi příspěvky a dotacemi nikdy nemotivovala lidi, aby měli děti. Zkoušelo se to v mnoha zemích a vždycky to všude selhalo,“ říká v rozhovoru pro Týdeník Echo.
John Fitzgerald Kennedy je nejmytologizovanější americký prezident. Mladý a energií nabitý politik se stal ikonou a nenaplněnou nadějí Spojených států. Šanci na změnu ukončila před šedesáti lety kulka v Dallasu. V Kennedyho legendě tím tak začal úpadek USA. Jeho nástupce Lyndon Johnson zatáhl Ameriku do války ve Vietnamu. Rasové napětí narůstalo. Studená válka se vytočila do nových obrátek. Se smrtí Kennedyho skončil zlatý americký věk dříve, než vůbec začal.
V tomto týdnu se téměř současně a nedaleko od sebe udály dvě věci, z nichž jedna právě v kontrastu s tou druhou svědčí o ztrátě smyslu pro realitu mezi značnou částí politiků. Evropský parlament (těsnou) většinou schválil zprávu-stanovisko o faktickém zrušení práva veta v oblastech, kde ho dosud členské státy v EU mohou uplatňovat. Návrhu vypracovanému tzv. Verhofstadtovou skupinou se určitě nedá vytýkat nedostatek radikalismu: nejenže by se národním státům odebralo veto úplně v oblastech ochrany životního prostředí, zdravotnictví (důležité kvůli příštím pandemiím), školství nebo průmyslové politiky.
Strana současného nizozemského premiéra Marka Rutteho, pravicová liberální VVD, nevstoupí do vlády vytvořené krajně pravicovou Stranou pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse, která zvítězila ve středečních volbách. Novinářům to dnes řekla šéfka strany Dilan Yeşilgözová-Zegeriusová před příchodem na setkání, kde se měly začít řešit varianty možné vládní koalice. Wilders reagoval, že je rozhodnutím „zklamaný“ a že to práci na vytvoření nového kabinetu „neusnadňuje“, uvedla nizozemská televizní stanice NOS.
Když čtete zprávy o českém klimatickém plánu, který minulý měsíc schválila Fialova vláda a který obsahuje pětkrát větší instalovanou kapacitu solárních a větrných elektráren v zemi, a současně něco od spisovatele a umírněného ekoaktivisty Michaela Shellenbergera, snadno dospějete k názoru, že buď české vládě, nebo proslulému Američanovi muselo přeskočit. S Shellenbergerem jsme mluvili v Londýně na první konferenci Asociace pro zodpovědné občanství (ARC), kterou zakládá slavný kanadský psycholog Jordan Peterson s několika dalšími nonkonformisty naší doby.
Novým argentinským prezidentem byl zvolen třiapadesátiletý ekonom Javier Milei. Považovaný za pravicového populistu, Milei stojí v čele bloku Svoboda a sdružuje libertariánské a liberální strany. Stal se jedním z favoritů prezidentské volby poté, co dostal nejvíce hlasů v povinných stranických primárkách v srpnu. V roce 2019 založil Libertariánskou stranu a od prosince 2021 je poslancem.
Od polských voleb uplynul již měsíc. S 36 % je sice vyhrála konzervativní strana Právo a spravedlnost, ale nikdo s ní nechce vytvořit koalici. Ujednání o spolupráci již podepsala liberální Občanská koalice vedená Donaldem Tuskem, středopravicová Třetí cesta a Levice. Přesto polský prezident Andrzej Duda přiřkl první pokus o sestavené vlády Právu a spravedlnosti. Poláci si na novou vládu tudíž musejí ještě nějakou dobu počkat, nicméně její nástup se zdá neodvratný. O jejích plánech v domácí i zahraniční politice hovoří Paweł Zalewski, staronový poslanec za Třetí cestu a jeden z čelných představitelů tohoto hnutí.
V tomto politicko-občanském nekrologu si nejprve připomeňme, kým vším Karel Schwarzenberg nebyl. Nebyl politickým myslitelem, je otázka, zda bychom ho vůbec měli řadit mezi intelektuály. Nezůstaly po něm žádné vlastní rukou psané texty s nějakým obecným přesahem. Nebyl ani žádným architektem novodobého českého státu, jakkoli i to teď zaznělo. Konečně když se později stal politikem, nebyl stranickým manažerem a vůdcem, byť jednu stranu založil. A přece je zřejmé, že s Karlem Schwarzenbergem 12. listopadu odešla jedna ze zásadních postav polistopadové doby.
Poslanecká sněmovna zahájí v úterý odpoledne schůzi minutou ticha za zesnulého bývalého poslance a ministra zahraničních věcí Karla Schwarzenberga. Uvedla předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Dolní komora připraví také pietní místo s kondolenční knihou. Mluvčí ministerstva zahraničních věcí Daniel Drake řekl, že kondolenční kniha bude v příštím týdnu i v Černínském paláci.
Symbolem návratu svobody, demokracie a tradičních evropských hodnot do Česka byl bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, který zemřel v neděli nad ránem ve věku 85 let, uvedl na sociální síti X europoslanec a bývalý předseda TOP 09 Pospíšil. Své vzpomínky na čestného předsedu TOP 09 Schwarzenberga sdílejí i další politici vládní strany, která v sobotu pořádala volební sněm.
Ve Vídni v neděli nad ránem zemřel bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Echo24 to sdělil zdroj z rodiny Karla Schwarzenberga. Odešel v rodinném kruhu. Poslední dva dny byl v kritickém stavu v umělém spánku v nemocnici. Pětaosmdesátiletého Schwarzenberga v pondělí náhle letecky převezli z Prahy do nemocnice ve Vídni. 28. října mu prezident Petr Pavel udělil Řád bílého lva, který ale kvůli nemoci nemohl převzít. Ještě v noci jako jeden z prvních kondoloval bývalý ministr financí a šéf TOP 09 Miroslav Kalousek.
„Lidé nepadají do chudoby, firmy nekrachují, situace se pomalu zlepšuje,“ prohlásila předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová ve svém projevu na sobotním volebním sněmu hnutí. Následně delegáti Pekarovou Adamovou už potřetí zvolili do svého čela. Ve volbě neměla protikandidáta, získala 142 hlasů ze 177. Stranu by tak měla vést do příštích sněmovních voleb za dva roky. Delegátům poděkovala za podporu a slíbila, že bude „makat“ na tom, aby strana byla vidět a plnila své sliby.
Šéfové stran, které chtějí vytvořit příští vládní koalici v Polsku, dnes podepsali koaliční smlouvu. Podle pravděpodobného premiéra Donalda Tuska jsou tato politická uskupení připravená převzít odpovědnost za Polsko. Prezident Andrzej Duda ale v pondělí sestavením příštího kabinetu pověřil současného premiéra Mateusze Morawieckého ze strany Právo a spravedlnost (PiS).
Zakladatel španělské politické strany Vox a bývalý předseda Evropského parlamentu Alejo Vidal-Quadras byl postřelen do obličeje v centru Madridu. Policie podezírá dvojici maskovaných útočníků na motocyklu Yamaha, kteří měli postřelit bývalého člena Lidové strany (PP) a zakladatele třetí největší politické strany ve Španělsku. Vidal-Quadras se chystal protestovat proti rozhodnutí vlády Pedra Sancheze, která vyhlásila amnestii pro separatisty z roku 2017. Kvůli separatismu aktuálně panují ve Španělsku velké nepokoje, uvádí CNN.
Předseda Pirátů Ivan Bartoš nepřijal rezignaci Jakuba Michálka na funkci předsedy poslaneckého klubu Pirátů. Sdělil to v úterý ve vyjádření, které poskytla mluvčí strany Lucie Švehlíková. Michálek rezignací reagoval na výsledek on-line hlasování, ve kterém členové Pirátů těsnou většinou rozhodli o jeho odvolání z širšího vedení - Republikového výboru. Pirátský klub ve Sněmovně je čtyřčlenný.
Hejtman Plzeňského kraje Rudolf Špoták chce příští rok v lednu kandidovat na předsedu Pirátů. Oznámil to v úterý na sociální síti X. Impulsem podle něj bylo odvolání předsedy sněmovního klubu Jakuba Michálka z širšího vedení - Republikového výboru. Špoták chce, aby se strana víc sjednotila a upřela síly spíše na nadcházející volební rok než na vnitrostranické boje.
Polský prezident Andrzej Duda v pondělním večerním televizním projevu oznámil, že pověří sestavením nové vlády současného premiéra Mateusze Morawieckého ze strany Právo a spravedlnost (PiS). Ta sice zvítězila v říjnových parlamentních volbách, ale ztratila většinu potřebnou pro potvrzení kabinetu a vládnutí.
Začala očekávaná pozemní invaze izraelské armády do Pásma Gazy. Hrozí, že by tentokrát izraelsko-palestinský střet mohl přerůst v regionální, nebo snad ještě širší válku? Trochu jinou perspektivu nabízí Turecko, tradiční člen západní komunity ve vojenské a bezpečnostní rovině, současně ale sunnitská velmoc, jejíž současný prezident Recep Tayyip Erdoğan má podobně jako Hamás kořeny v Muslimském bratrstvu. V sobotu na obřím mítinku v Istanbulu Erdoğan obvinil Izrael z válečných zločinů a Západ, že je skutečným hybatelem masakrů v Gaze, dokonce z vytváření „atmosféry křížových válek“.
Mládežnická organizace německé SPD známá pod zkratkou Jusos chce prosadit minimální dědictví 60 000 eur na osobu. Podle zástupců mladých socialistů by podobný návrh pomohl se sociálními nerovnostmi v Německu a navazuje na návrh „základního startovacího kapitálu“ 20 000 eur, který se ozývá i z jiných německých levicových stran. Podle Jusos by na „základní dědictví“ bylo potřeba asi 45 miliard euro. Proto navrhují až 90 % dědickou daň. Informuje například Tagesspiel či Die Zeit.
Upoutáni válkou na Ukrajině a v posledních týdnech také v Izraeli neměli bychom přehlížet, že nejde o jediné konflikty současné Evropy: neustále totiž doutná také západní Balkán – jednak Bosna, jednak Kosovo. To na sebe ostatně v uplynulých týdnech upozornilo právě kvůli bitce: po přestřelce a explozích na severu země 24. září, při nichž byli v obci Bajnska napadeni „zelenými mužíčky“ – neboli po vzoru ruské akce na Krymu nejasně uniformovanými útočníky v autech bez poznávacích značek – tři kosovští policisté. Jeden z nich při útoku zemřel.
