Dvě varianty novely volebního zákona schválila na svém pondělním zasedání vláda. První z nich počítá se zachováním 14 volebních krajů, podle druhé by voliči v celé České republice vybírali ze stejné kandidátky a stát by byl jediným obvodem, uvedlo ministerstvo vnitra v tiskové zprávě. Volební pravidla musí poslanci a senátoři změnit kvůli verdiktu Ústavního soudu, který nedávno některé pasáže předpisu zrušil.
Vláda s opozicí našly shodu na znění pandemického zákona. Na tiskové konferenci po čtvrtečním jednání to řekl předseda ODS Petr Fiala. Kabinet do předlohy podle něj zahrnul i řešení odškodňování živnostníků a firem zasažených protikoronavirovými opatřeními. Koalice Spolu, do které kromě občanských demokratů patří též lidovci a TOP 09, zároveň navrhne na jednání Sněmovny, aby nouzový stav skončil se začátkem účinnosti pandemického zákona.
Měla to být jedna z největších priorit vlády, která měla být schválená již v říjnu loňského roku. Místo toho se funkční kurzarbeit, který by vrátil na zkrácenou práci lidi do zaměstnání, stává nechtěným zákonem. Jeho prosazení paradoxně neblokuje opozice, ale naopak vládní strany, které se nedokáží dohodnout na parametrech. Proti sobě tak stojí sociální demokracie s podporou odborů a zaměstnavatelů a na druhé straně hnutí ANO s podporou komunistů. Hádky ale nezajímají firmy ani pracovníky, kteří by po několika měsících sezení doma uvítali pracovní vytížení.
Předseda Ústavního soudu (ÚS) Pavel Rychetský poděkoval všem, kdo mu vyjádřili podporu v souvislosti s rozhodnutím prezidenta Miloše Zemana neudělit Rychetskému řád Tomáše Garrigua Masaryka. Rozhodnutí prezidenta komentovat nebude, sdělil předseda ÚS ve stručném prohlášení pro média. Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček ve středu uvedl, že Rychetský poškodil Českou republiku zrušením volebního zákona v době kampaně.
Minulý týden Ústavní soud České republiky odpálil politickou bombu. Zrušil části volebního zákona, konkrétně způsob přepočítávání hlasů na mandáty a aditivní klauzuli pro koalice. Odporovaly podle něj pravidlu, že do Poslanecké sněmovny se volí poměrným systémem. Rozhodnutí vyvolalo chaos na politické scéně. Premiér Andrej Babiš to vnímá jako útok na své hnutí, protože zrušené časti byly navrženy tak, aby zvýhodňovaly velké strany. Z téhož důvodu členové menších stran začali pochybovat, zda mají cenu chystané předvolební koalice. Do toho Česku hrozí ústavní krize, jelikož na novém znění volebního zákona se musí dohodnout opozicí kontrolovaný Senát s Poslaneckou sněmovnou, kde má většinu naopak vláda. Pokud to nestihnou za osm měsíců, hrozí, že proběhnou volby podle neúplného zákona, a následná nejistota ohledně rozdělení mandátů. Proč Ústavní rozhodl tak, jak rozhodl, a jaké jsou důsledky, vysvětluje ústavní právník a expert na volební právo Marek Antoš.
Ústavní soud hodil granát do českého politického rybníka. V minulém vydání Týdeníku Echo okolnosti této operace, jejímž výsledkem je změna přepočítávání hlasů získaných ve sněmovních volbách na mandáty, a tedy zvýhodňování velkých politických stran, vysvětloval předseda soudu Pavel Rychetský. Poměrně nečekaně to schytal zleva i zprava. Je to takový obvyklý paradox české politiky. Vytvoří se společenská poptávka po změně, která je provázena masivní mediální ofenzivou, a když dojde konečně k jejímu uspokojení, tak je to nakonec vlastně špatně.
Víc než sedmiletá éra vlády Andreje Babiše velmi významně ukrajuje a omezuje svobodu. Začíná mít čím dál víc diktátorských, mocenských rysů. Prosazují se samozřejmě zcela demokratickou cestou. Řádně přes parlament. A rozhodně v tom nejede Andreje Babiš sám. Má v tom okrajování svobody celou armádu ochotných pomahačů z řady stran od partnerské sociální demokracie a komunistů přes SPD Tomia Okamury, Trikolóru Václava Klause mladšího, a dokonce některé křesťanské demokraty, kteří se počítají do středopravicové předvolební koalice spolu s ODS a TOP 09. Řadu z nich motivují vlastní ekonomické nebo politické zájmy.
Na středních školách a na druhém stupni základních škol by mohli učit i odborníci bez pedagogického vzdělání. Ministerstvo školství tak chce řešit nedostatek učitelů v některých oborech. Změnu přináší novela učitelského zákona, kterou schválila Sněmovna. Novelu, kterou nyní dostane k projednání Senát, přijala dolní komora navzdory nesouhlasu pedagogických fakult, profesních organizací a školských odborů. Proti byli také vládní sociální demokraté a komunisté. Odborníci z řad neučitelů by podle novely mohli ve školách působit až tři roky bez doplnění pedagogické kvalifikace.
Policejní prezident Jan Švejdar odvolá libereckého krajského policejního ředitele Vladislava Husáka a do ukončení kázeňského řízení ho ponechá na řadové policejní pozici. Husák byl na sobotní narozeninové oslavě v teplickém hotelu. V prohlášení Husák uvedl, že v hotelu měl jednání a o oslavě prý předem nevěděl. Už dříve oznámil svůj konec v pozici poslance i předseda Národní sportovní agentury Milan Hnilička (za ANO).
"Polsko zvedne prapor svobody." Polská vláda v pátek oznámila, že připravuje nový zákon, který má omezit moc sociálních sítí, jako je Facebook nebo Twitter, v jejich cenzurních zásazích i v mazání účtů. Podle tohoto projektu by mohly sociální sítě podniknout takové kroky, pouze pokud příspěvky porušují polské zákony. Uvedl to deník Le Figaro s odkazem na agenturu AFP.
Ve sněmovně by se v průběhu této schůze měl konečně po letech dostat na stůl pirátský návrh legalizující domácí pěstování marihuany. I když stranu nikdo dnes nemůže obviňovat, že by toto bylo to jediné, o co jí jde, zůstává tato iniciativa pro Piráty symbolická a důležitá. Mimo jiné tím, že žádná jiná strana nic takového v programu nemá, a Pirátům tak obstarává jednu voličskou skupinu navíc.
Vládu Andreje Babiše tlačí čas, a snaží se proto svou neschopnost zakrýt postupem v legislativní nouzi.
Ministr vnitra Jan Hamáček připravil před návratem do Ústředního krizového štábu zcela zásadní změny. Ústavní novelou chce jednak zavést stav nebezpečí, který by vyhlašovala vláda a občanům by osekala ústavní práva. Druhá změna se týká krizového zákona, podle kterého by podnikatelé měli mnohem těžší podmínky při možných žádostích o náhradu škody.
Evropský sbor pro ochranu osobních údajů (EDPB) ve svých pokynech konstatoval, že takzvané cookie walls, tedy zákaz přístupu uživateli na webovou stránku, pokud cookies nepovolí, jsou od května nezákonné. Fungují totiž na principu souhlasu uživatelů se zpracováním jejich osobních údajů, což podle EDPB není platný souhlas. Technologický server The Verge změnu označil za pokus „napravit otřesnou politiku ohledně cookies“.
Zda nosit, či nenosit roušky na některých veřejných místech zůstává i přes výroky některých politiků o „zapojení selského rozumu” nejasné. Týká se to především pobytu nebo sportování v přírodě. Podle slov vicepremiéra Karla Havlíčka (za ANO) a ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) je běh či jízda na kole v lese možná bez zakrytého obličeje. Z posledního opatření ministerstva zdravotnictví ovšem vyplývá, že takové výjimky neplatí. V případě nedodržování restriktivních opatření může být přitom nově udělena až desetitisícová pokuta.
Rozhýbání zamrzlé výstavby bytů a domů měl být jeden z hlavních trumfů Andreje Babiše do sněmovních voleb v příštím roce. Ministerstvo pro místní rozvoj, které zákon připravovalo spolu s Hospodářskou komorou, však nyní přiznává, že s účinností se počítá až v polovině roku 2023.
V návrhu zákona o evidenci skutečných majitelů firem se až po připomínkovém řízení objevilo ustanovení, které by mohlo pomoci premiéru Andreji Babišovi (ANO) ve sporu, zda je ve střetu zájmů. V tiskové zprávě na to upozornila organizace Transparency International (TI). Podle návrhu by Babiš byl považován za vlastníka fondů, do kterých vložil firmu Agrofert, ale nikoliv za vlastníka Agrofertu.
Prezident Miloš Zeman ve vánočním projevu otevřel téma zdlouhavosti stavebního řízení. A zadoufal, že ministryně místního rozvoje Klára Dostálová (za ANO) předloží návrh nového stavebního zákona, který řízení urychlí. Ta vzápětí reagovala, že jejím cílem je „místo 50 razítek jen jedno do jednoho roku.“ Návrh nového zákona o stavebním řízení ale čelí kritice z řad měst, ministerstva vnitra či památkářů.
Černohorský parlament v pátek schválil kontroverzní návrh zákonu o náboženských svobodách a společnostech. Stalo se tak hlasy 45 přítomných poslanců. Nikdo nehlasoval proti, ani se nezdržel, protože hlasování podle agentury TASS předcházelo zadržení všech opozičních zákonodárců policií. Černohorský parlament má celkem 81 členů.
Prezidentské pravomoci se po zavedení přímé volby hlavy státu nerozšíří ani o záměr navrhovat zákony. Dlouhodobé přání Miloše Zemana odmítli zcela jednoznačně poslanci a senátoři, kteří návrhy projednávali v rámci společné schůze komisí pro ústavu. Odpor se zvedl zejména proto, aby se současný parlamentní systém nedostal do poloprezidentského. Kromě opozičních zástupců se k tomuto argumentu přidali i členové hnutí ANO či SPD.
Zapojení do činnosti nestátní ozbrojené skupiny, která se zaměřuje na působení v ozbrojeném konfliktu na území cizího státu, by nově mělo být samostatným trestným činem. Pachateli za něj má hrozit až pětileté vězení. Počítá s tím návrh ministerstva spravedlnosti, který příští týden projedná vláda. Novela trestního zákoníku jde na jednání kabinetu bez rozporu, a lze tak očekávat její schválení.
Prezident Miloš Zeman chce po poslancích, aby mu umožnili navrhovat zákony. Nyní může návrh předkládat neformálně přes některé poslance nebo přes vládu Andreje Babiše. Změnu projednají obě komory parlamentu ve výborech během listopadu, zákonodárci však zatím se zásahem do ústavy nesouhlasí. Podporu však našel Zeman u části poslanců hlavně z řad KSČM a SPD.
Svobodnou volbu při rozhodování o připojení přípony -ová ke svému příjmení chtějí zavést Piráti.
Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) začala testovat plnou verzi nové elektronické neschopenky, která se bude používat od 1. ledna příštího roku. Lékaři se budou moci do systému připojovat od listopadu, oznámilo ministerstvo práce a sociálních věcí. Elektronické neschopenky měly původně fungovat už od letošního ledna. První Babišova vláda ale chtěla projekt zrušit a připravit nový od roku 2021.
Vyvlastnění tisíců bytů, po němž volají aktivisté i některé německé levicové strany, je v souladu s německou ústavou i federálními zákony. Vyplývá to z právního posudku, který si nechala zpracovat strana Levice (Die Linke.). Berlín by musel za byty zaplatit kompenzaci, podle autora posudku Joachima Wielanda by se však nemuselo město řídit tržní cenou bytů, ale mohlo by je odkoupit levněji.
Piráti vyzvali premiéra Andreje Babiše (ANO), ministra zahraničí Tomáše Petříčka a ministra kultury Lubomíra Zaorálka (oba ČSSD), aby se Česko přidalo k žalobě Poláků na směrnici o autorských právech na internetu. V normě jim vadí především článek o povinnosti zavádění automatických filtrů, které podle nich omezí svobodu vyjadřování. Polsko podalo kvůli stejné výhradě v srpnu žalobu k Soudnímu dvoru EU, ČR se může připojit do šesti týdnů od podání, lhůta vyprší 23. září, řekl novinářům poslanec Ondřej Profant. Vyjádření premiéra a ministrů ČTK zjišťuje.
Problematiky změn příjmení či určení otcovství se dotkne technická novela zákona o matrikách, kterou na svém pondělním jednání podpořila vláda. Novináře o schválení novely po zasedání kabinetu informoval premiér Andrej Babiš (ANO).
Svobodný stát Sasko plánuje zákonnou iniciativu, která by trestala poškozování nebo ničení vlajek Evropské unie. Kdo takovou vlajku odstraní, zničí, poškodí, učiní nepoužitelnou či nerozpoznatelnou, může jít až na tři roky za mříže nebo dostat tučnou pokutu. Informuje o tom Saarbrücker Zeitung a další německé listy.
Tajné smlouvy ve státních a polostátních podnicích zřejmě nadobro skončí. Novelu zákona o registru smluv protlačili celým legislativním procesem Piráti, kteří z opozičních lavic zaznamenávají překvapivý úspěch. Změna zákona tak dopadne například na energetickou společnost ČEZ či na dopravní podnik České dráhy. Pirátům však může zkazit radost ještě prezident Miloš Zeman, ke kterému se teď návrh dostal k podpisu.
Ostrý spor se rozhořel mezi dvěma opozičními stranami kvůli zákonu o ochraně zvířat. Původní návrh TOP 09 počítal s tím, že by za týrání zvířat či provozování množíren mohl padnout trest až osmi let nepodmíněně. Pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík však přišel s pozměňovacím návrhem, který hranici snižuje. Podle předsedy TOP 09 a autora zákona Jiřího Pospíšila tím Piráti celý zákon vykostili a znehodnotili.
