Prezident Miloš Zeman ve vánočním projevu otevřel téma zdlouhavosti stavebního řízení. A zadoufal, že ministryně místního rozvoje Klára Dostálová (za ANO) předloží návrh nového stavebního zákona, který řízení urychlí. Ta vzápětí reagovala, že jejím cílem je „místo 50 razítek jen jedno do jednoho roku.“ Návrh nového zákona o stavebním řízení ale čelí kritice z řad měst, ministerstva vnitra či památkářů.

Návrh zákona už prošel připomínkovým řízením a vyplývá z něj, že se nelíbí největším českým městům, hasičům, památkářům i ochráncům životního prostředí, vystoupila proti němu i část úředníků z ministerstva místního rozvoje (MMR). Podle kritiků znění zákona připravila Hospodářská komora a norma je šitá na míru developerům.

O délce stavebního řízení hovořil ve vánočním projevu prezident Zeman. ČR podle něj brzdí pomalost soudů, stavebních řízení či výstavby dopravní infrastruktury. Dodal, že od příslušných ministrů očekává v těchto oblastech zrychlení. „Věřím, že paní ministryně místního rozvoje Klára Dostálová předloží návrh nového stavebního zákona, který stavební řízení urychlí. A je-li kritizována, pak někdy kritizována právě těmi, kdo přispěli k jeho pomalosti,“ řekl.

Vzápětí na něj na Twitteru Dostálová reagovala. „Stavební řízení je u nás opravdu zdlouhavý proces a prosadit změnu k pružnější a rychlejší výstavbě nebude jednoduché. Hlavním cílem musí být změna procesů a dodržovat lhůty. Náš cíl je místo 50 razítek jen jedno do jednoho roku,“ uvedla.

Centrální stavební úřad

Návrh nového zákona o stavebním řízení se ale setkává s kritikou poté, co prošel připomínkovým řízením. Odmítají ho největší česká města, hasiči, památkáři i ochránci životního prostředí. Nelíbí se ani opozičním Pirátům či ODS. „Vyčítám návrhu nového stavebního zákona zejména zbytečnou a velmi nebezpečnou institucionální změnu spočívající ve vytvoření centrálního stavebního úřadu,“ uvedl místopředseda ODS Martin Kupka.

Proti návrhu zákona se postavili hasiči, kteří se obávají zásadního utlumení významu požárního dozoru, což by znamenalo ohrožení bezpečnosti. Podle hasičů hrozí, že by se podle nového zákona nevyjadřovali k požární bezpečnosti plánovaných projektů odborníci, ale lidé s minimem praktických zkušeností.

Podle Českého národního komitétu Mezinárodní rady pro památky a sídla (ICOMOS) návrh zákona rezignoval na ochranu veřejných zájmů v ochraně kulturního a přírodního bohatství a dává přednost jednostranným zájmům stavební lobby. Památkáři jsou přesvědčeni, že je zákon natolik špatný, že ho nelze dílčími úpravami změnit.

Proti návrhu zákona vystupuje i ministerstvo vnitra, kterému vadí plánované převádění úředníků, kteří povolují stavby, z obcí na stát. Podle ministerstva vnitra by náklady spojené s přesunem 13 500 úředníků a spisů dosáhly 32 miliard korun. Riziko v převedení rozhodovacích pravomocí z místních samospráv na ústřední orgán vidí i Svaz měst a obcí. Vznesl víc než 50 konkrétních připomínek a zhruba dvacítku obecných. Podle svazu však ani tisíc připomínek neudělá ze špatného zákona dobrý.

Návrh se nelíbí ani části úředníků MMR, informoval nedávno Respekt. Experti z odboru územního plánování MMR v říjnu poslali Dostálové dopis, v němž předlohu kritizovali. Některé části zákona jsou podle nich v rozporu s cílem vzniku zákona, kterým je zrychlení a zjednodušení stavebního řízení.

Proti zákonu se staví i pět největších českých měst, podle nichž norma v současné podobě omezuje jejich práva. Vadí jim zejména omezení vlivu samospráv na územní plánování.

Kritika se snáší i na samotný způsob vzniku zákona. Materiál původně připravila právní kancelář najatá Hospodářskou komorou. Po kritice Dostálová nechala připravit novou verzi vytvořenou úředníky více ministerstev, do připomínkového řízení ale zamířilo znění zákona, které úřednické úpravy neobsahovalo.

Platit by zákon měl od roku 2021

Věcný návrh nového stavebního zákona schválila vláda v červnu, platit by měl od roku 2021, což není podle některých odborníků reálné.

Povolovací řízení u staveb by se podle nového zákona mělo ze současného průměru 5,4 roku zkrátit na jeden rok. Tento údaj se podle odborníků týká spíše větších developerských projektů, například povolení rodinného domu trvá většinou mnohem kratší dobu.

Podle MMR je cílem zákona zkrátit povolení stavby do jednoho roku od podání úplné žádosti, včetně odvolání a přezkumu. „MMR jednalo a jedná se všemi partnery. Rychlost získání povolení v žádném případě nebude na úkor potlačení jakýchkoliv veřejných zájmů,“ uvedl mluvčí ministerstva Vilém Frček. Veřejné zájmy podle něj budou zachovány u památek, požární ochrany i ekologie.

Návrh zákona počítá s tím, že se územní řízení, stavební řízení a posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) sloučí do jednotného povolovacího řízení. Důležitou součástí je podle MMR digitalizace stavební agendy od územně plánovacích dokumentací přes digitální technickou mapu, projektové dokumentace staveb až po elektronický spis stavebních úřadů.