Vyvlastnění tisíců bytů, po němž volají aktivisté i některé německé levicové strany, je v souladu s německou ústavou i federálními zákony. Vyplývá to z právního posudku, který si nechala zpracovat strana Levice (Die Linke.). Berlín by musel za byty zaplatit kompenzaci, podle autora posudku Joachima Wielanda by se však nemuselo město řídit tržní cenou bytů, ale mohlo by je odkoupit levněji.

Berlínská iniciativa nazvaná Vyvlastnit (firmu) Deutsche Wohnen a spol. chce pro město a nájemníky získat všechny byty, které patří firmám vlastnícím v německé metropoli více než 3000 bytů. Celkem by jich mohlo být kolem 243 000. Odhady náhrad, jaké by se za ně musely platit, se dosud lišily od sedmi do 36 miliard eur.

Podle autora posudku Joachima Wielanda ze špýrské Univerzity administrativních věd však existuje možnost, že by náhrady za vyvlastněné byty mohly být mnohem menší. Podle německé ústavy by totiž mělo dojít k dohodě, která zohlední kromě zájmu majitelů také zájem veřejný. 

Odkazuje se při tom stejně jako iniciativa na článek 15 německé ústavy (základního zákona), který počítá s možností vyvlastnění půdy, přírodního bohatství nebo prostředků produkce na základě zákona a za náhradu. V dějinách Spolkové republiky sice tento článek nebyl v praxi nikdy aplikován, řada právních expertů se ale domnívá, že by to v tomto případě bylo možné, i když by se pak Berlín zřejmě nevyhnul řadě soudních sporů. Podle Wielanda je to poprvé, kdy může mít článek 15 praktické využití, doposud šlo pouze o právní teorii. 

Celkem je v německé metropoli přes 1,9 milionu bytů. V nájmu jich je přitom naprostá většina – asi 86 procent, tedy 1,63 milionu. Požadavek na vyvlastnění by se tak týká 15 procent bytů, které se v Berlíně pronajímají.

Bytová problematika vyvolává politické debaty i v Praze, která se potýká s malou výstavbou nových bytů a s vysokými cenami za bydlení. Zástupci koalice Pirátů, Prahy Sobě a Spojených sil pro Prahu (TOP 09 a STAN), která řídí pražskou radnici, se dříve shodli, že za jeden z problémů považují prázdné byty v metropoli. Chtějí ho řešit pomocí pozitivních opatření, například daňových slev, nikoli vyšším zdaněním neobydlených bytů.

Nejen vyvlastnění, ale i zastropování cen nájmů

S radikálním návrhem na omezení výše nájemného v německé metropoli přišla letos v říjnu místní radní za stranu Levice Katrin Lompscherová. Počítá s tím, že by si téměř nikdo za pronájem bytu nemohl účtovat více než osm eur (207 Kč) za metr čtvereční. V některých městských částech se přitom byty pronajímají i za více než dvojnásobek. A například v Praze je průměr 340 korun za metr čtvereční. Berlínské zemské koaliční strany jsou k návrhu přinejmenším zdrženlivé, opozice ho cupuje a tvrdí, že je protiústavní. 

V září se začaly objevovat první expertizy právníků, podle kterých je takovýto krok neústavní. Couvat začali například i berlínští Zelení, kteří začali hovořit o „méně radikálnější variantě pokličky na nájemné“.  Zastropování považují za ústavně sporné, mimo jiné varují, že hrozí stínové hospodářství s byty a vyplácení nájmů načerno. Hrozí podle nich také zhroucení trhu s nemovitostmi.

Ke kritice se přidali i zástupci berlínských podnikatelů, podle nichž by šlo o bezpříkladný zásah do tržního hospodářství s nedozírnými následky. Hrozilo by podle nich, že se z německé metropole začnou okamžitě ve velkém stahovat investoři.