Prezidentské pravomoci se po zavedení přímé volby hlavy státu nerozšíří ani o záměr navrhovat zákony. Dlouhodobé přání Miloše Zemana odmítli zcela jednoznačně poslanci a senátoři, kteří návrhy projednávali v rámci společné schůze komisí pro ústavu. Odpor se zvedl zejména proto, aby se současný parlamentní systém nedostal do poloprezidentského. Kromě opozičních zástupců se k tomuto argumentu přidali i členové hnutí ANO či SPD.

Zavedení přímé volby prezidenta otevřelo diskuzi ohledně většího rozšíření pravomocí, kterými dosud hlava státu disponuje. Miloš Zeman se několikrát v minulosti vyslovil, že by jeho úřad uvítal například možnost navrhovat zákony nebo dokonce právo mluvit premiérovi do výběru ministrů či je odvolávat nebo odmítat jmenovat. Nad možností zákonodárné iniciativy pro budoucího prezidenta vzešlého z dalších voleb, se sešli poslanci spolu se senátory, kteří však jakékoliv změny ústavy smetli ze stolu.

„Můj názor je takový, že v tuto chvíli je spíše naším úkolem se snažit navrátit fungování české společnosti do parlamentního typu demokracie. Přímou volbou prezidenta došlo spíše ke zvýšení legitimity než pravomocí,“ řekl pro Echo24 předseda senátního klubu ODS Miloš Vystrčil. Podle něj se už nyní prezident dostal do role vykonovatele některých rozhodnutí, což je však v rozporu s ústavou, protože podle ní je hlava státu ze své funkce neodpovědná.

Podle něj by navíc jakékoliv rozšíření pravomocí došlo k posunu k poloprezidentskému systému. S tím souhlasili i další členové senátní i sněmovní komise pro ústavu. „Prezident se účastní legislativních procesů v jeho závěrečné fázi a to je dostatečné. Představa, že prezident zákony navrhuje a tudíž jako navrhovatel je chodí i obhajovat na pléna Senátu a sněmovny i na jejich výbory, je pro mě zcela nepřijatelná a v rozporu s postavením prezidenta v našem ústavním systému,“ řekla pro Echo24 Helena Langšádlová (TOP 09).

V současné době chodí prezident Miloš Zeman do Poslanecké sněmovny pouze před prvním čtením návrhu na státní rozpočet či před hlasování o důvěře vládě. Že by hlava stálu obhajovala zákony ve výborech i na plénu přijde absurdní i předsedovi lidovců Marku Výbornému. „Je to nelogický zásah do ústavy. Místo hlavy státu je na konci legislativního procesu. Prezident může už dnes prostřednictvím vlády či poslanců navrhovat zákony nepřímo,“ řekl pro Echo24 šéf KDU-ČSL.

K zachování současných pravomocí vyzvala i členka komise z hnutí ANO a bývalý ministryně spravedlnosti Helena Válková. Podle ní by se případné změny měly probrat daleko šířeji. „Nemáme mandát k otevření této otázky,“ řekl Válková. K ní se přidal i další zástupce z hnutí ANO Milan Feranec či předseda SPD Tomio Okamura.

Prezident Zeman bude muset nadále využívat služeb poslanců k tomu, aby přes ně mohl zákony navrhovat. Podle vyjádření Hradu však tento neúspěch nevzbudil žádnou negativní reakci. „Pan prezident svůj názor sdělil a nyní je míček na straně zákonodárců. Je nutné si uvědomit, že případné změny se budou týkat až budoucího prezidenta,“ řekl pro Echo24 mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.

Navrhovat zákony mohl naposledy Havel

V minulosti českoslovenští prezidenti měli zákonodárnou iniciativu, změna však nastala v roce 1992 poté, co navrhování zákonů vystřídalo prezidentské veto. Podle ústavního právníka Jana Kysely tomu napomohly i některé změny, které navrhoval Václav Havel. „Prezident se v rámci jednání o tom, jak má vypadat nové Československo v letech 1990 až 1991, využíval té zákonodárné iniciativy poměrně významně, ne úplně po konzultacích s politickými stranami. Tímto byla trochu spuštěna pověstná pomlčková válka, protože předložil návrh na změnu názvu státu, který nebyl projednaný,“ řekl Jan Kysela. Později Havel předkládal množství zásadních změn federální ústavy, přitom přes poslance prošla jen iniciativa na zavedení federálního referenda.

Podle něj se při zrušení zákonodárné iniciativy u hlavy státu nahradila jeho pravomoc vetem. „Bylo to z toho důvodu, že československý prezident byl pojímán jako odpovědný, což znamená, že byl nositelem určité politiky či nositelem politického programu. Pak by měl mít šanci program přetavit do projevu vůle státu, což je zákonodárná iniciativa. Současný prezident republiky je neodpovědný, z čehož plyne, že nemá být nositelem žádného politického programu, protože za něj nenese žádnou odpovědnost,“ řekl pro Echo24 Jan Kysela.