Tag: film

Články k tagu

Vstoupíš čtyřikrát do stejné řeky?

V éře sázející v hollywoodské kinematografii na nostalgii nynějších výdělečných generací, které chtějí ještě jednou zažít nové dobrodružství s hrdiny svého dětství, patrně muselo po Smrtonosné pasti, Hvězdných válkách, Indianovi Jonesovi, Krotitelích duchů nebo Rockym dojít také na Policajta v Beverly Hills. Třicet let odkládaný čtvrtý díl nakonec vznikl letos pro streamovacího obra Netflix, kde se premiéry dočkal na začátku prázdnin. V názvu nese snímek dodatek Axel F.

Smrt herce Perryho: policie obvinila pět lidí, drogy měl i od „ketaminové královny“

Americké úřady obvinily pět lidí včetně dvou lékařů v souvislosti se smrtí herce Matthewa Perryho, který umřel loni na podzim po požití velké dávky drogy ketamin. S odvoláním na své zdroje o tom dnes informovala televize ABC News. O obvinění více osob mluví také deník Los Angeles Times, další americká média psala o nejméně jednom zatčení. Podrobnosti by měli vyšetřovatelé oznámit ještě dnes na tiskové konferenci konané v Los Angeles, kde hvězda sitcomu Přátelé loni umřela ve věku 54 let.

Spor režiséra Stracha s Piráty o Anděla Páně je u konce. „Nalezli jsme cestu“

„S paní Blankou Ferjenčíkovou jsme nalezli smírnou cestu v kauze eurovolebních spotů jejího manžela Mikuláše Ferjenčíka (Piráti), které nápadně připomínaly mé filmy Anděl Páně,“ uvedl dnes režisér známé vánoční pohádky Jiří Strach. Po Pirátské straně předtím chtěl zaplatit pokutu 150 tisíc korun a stažení předvolebního videa, v němž Ferjenčík vystupoval jako anděl a pražský primátor Zdeněk Hřib jako čert.

Jako Anne Franková, jenomže jinak

Anne Franková a její rodina nebyli jediní. Před nacisty se v Nizozemsku za války ukrývalo na 28 tisíc židovských dětí i dospělých, z nichž šestnáct tisíc válku přežilo. Jak to bylo možné? Kdo jim pomáhal, když za přechovávání Židů byl trest smrti? Svědectví o tom podává v knize Ukrývané děti patnáct pamětníků. Před očima čtenáře se odehrává thriller: odloučení od rodičů, strach, nejistota, ukrývání, cesta někam a pak zase jinam. A někdy i prozrazení a zatčení. Jedna z žen zmiňuje, že se s Anne Frankovou a její sestrou Margot znaly ze školy a jely stejným transportem do Osvětimi....

Uronit slzu nad dějinami

Po uvedení filmu Vlny v režii Jiřího Mádla následovala v tuzemských médiích vlna (ehm) až manifestačního nadšení. Sledoval jsem ji zdálky a v tom extatickém jednohlasu mi přišla až podezřelá. Konečně se v Česku zas natočil film evropského formátu! Světového formátu! Ve velkém sále Thermalu po premiéře následoval nebývale dlouhý potlesk. Vlastně se tam doteď tleskat nepřestalo. Odpusťte mírnou jízlivost, ten film ani jeho autoři za místy přepjaté reakce jistě nemohou. Do tak velikých výšin vyhnaná očekávání si navíc koledují o to, aby byla zklamána teď, když snímek vstupuje do tuzemských kin.

Béčko s áčkovými myšlenkami

MaXXXine je zatím jeden z filmů roku (vedle Furiosy a Občanské války), ale umím si představit, že s ním spousta lidí může mít problém. A to i takoví, u kterých byste to nečekali. Třeba režisér Paul Schrader na Facebooku napsal, že Ti West už by se měl vykašlat na tyhle žánrové pocty a natočit nějaký „normální film“. Vlastně chápu, že na někoho může MaXXXine působit „béčkově“.

Ateliér manželů Janouškových, tornáda vzala kina ztečí, Hrabal a Boudník

Ateliér lze považovat za reprezentativní ukázku tzv. bruselského stylu, jde o dvoukřídlou stavbu na půdorysu široce otevřeného písmene V s velkorysými prosklenými stěnami na východní straně obrácené do zahrady. Udělejte si první srpnový víkend procházku do Košíř, ateliér bude pro návštěvníky celý den otevřen k volné prohlídce. V domě je nyní stálá expozice děl Vladimíra i Věry Janouškových, jejichž monumentální sochařské realizace jsou instalovány v zahradě.

Nekonverzační nekomedie

Autorský pohled divadelního a filmového režiséra, scenáristy a herce Jiřího Havelky na lidi i na to, jak reagují v extrémních situacích, je tu zábavný, tu nemilosrdný, tu dojemný. Jeho filmový debut Vlastníci o tom, jak klopotně se učíme zacházet se soukromým vlastnictvím, je už klasikou. Svůj zatím poslední celovečerní film, který právě přichází do kin, nazval Zahradníkův rok a do hlavní role obsadil Oldřicha Kaisera. Je volně inspirován skutečnou událostí, kdy ruský oligarcha zničil drobné hospodářství Reného Mandyse v Dolní Olešnici. Klasická komedie to není, ale důležitý film, jak už to u Jiřího Havelky bývá, ano.

Stávka kolem videoher. Herci a dabéři brojí proti AI a žádají odměny jako ve filmu

Spojené státy opět ochromí rozsáhlá stávka herců a dabingových umělců. Na vině je znovu umělá inteligence a tentokrát se herecké odbory SAG-AFTRA zaměří na videoherní studia, která začínají nahrazovat herce AI technologiemi. Odborová asociace herců a dabingových umělců 26. července vyhlásila stávku proti velkým vydavatelům videoher a počítačových her, jelikož se po roce a půl nedohodli na ochraně proti používání AI, píše hollywoodský magazín Variety.

Když práce potká smutky

Dělání, dělání všechny smutky zahání, zpívá se ve známém výchovném popěvku, dala by se v něm vidět varianta Písně práce určená pro terapeutickou kulturu posledních desetiletí. Popisuje práci nikoli jako „matku pokroku“, příčinu polidštění opice nebo cestu k vybudování lepší, beztřídní společnosti či naplnění snu o zaslouženém osobním blahobytu, ale jako, řekněme, terapeutický proces. Způsob, jak „zahnat smutky“ (jazyk soudobého diskurzu by asi volil odborněji znějící terminologii). Dělání je lék, třeba i účinnější než zoloft.

Zahradník Kaiser na vinici Páně

Hlavní červencová starost zahradníka je zalévání a kropení zahrady. To napsal skoro před sto lety (roku 1929) do své zahradní knihy zahradník Karel Čapek a hlas Oldřicha Kaisera to předčítá v rádiu, zatímco zahradník, kterého hraje tentýž Oldřich Kaiser, u toho sedí u stolu a obědvá spolu se svou ženou Dagmar Vokatou. Ta možná opravdu to jídlo uvařila a teď hraje pravděpodobně sama sebe. Děje se to ve filmu Zahradníkův rok, jenž je nyní uváděn v kinech. Je to čtvrtý celovečerní film režiséra Jiřího Havelky, který ho sestavil velmi duchaplně a důvtipně.

Nejočekávanější deska roku

Julian Casablancas z kapely The Strokes si před lety založil boční projekt The Voidz, kde pořádně upustil uzdu svým hudebním fantaziím. Jestli nějaké desky z poslední dekády mohou posloužit jako protiargument k tomu, že žánr indie rocku je už mrtvý, vyprázdněný pojem, jsou to právě první dvě desky The Voidz, Tyranny (2014) a Virtue (2018). Žánrová roztříštěnost, existenciální úzkost, nezařaditelnost přítomnosti, strach z budoucnosti, satira na popkulturu a ironizování nostalgie.

„Lidé jako já skončí za mřížemi.“ Dokument o transformaci firmy „otevírá oči“ dalším byznysmenům

Jeden z nejinspirativnějších příběhů ze světa velkého a udržitelného byznysu dostal filmovou podobu. Dokumentární snímek Beyond Zero vypráví o transformaci předního světového výrobce koberců Interface a vizionáře Raye C. Andersona. Dokument režiséra Nathana Haveye se zabývá transformací společnosti a cestou k udržitelnosti na pozadí velkého byznysu. Promítání při letní premiéře organizovala Asociace udržitelného podnikání ve spolupráci s designérskou společností Unlimit DB, Evropskou komisí a COM.SE Consulting..

Magie velkého plátna zůstává

K České republice prý cítí zvláštní pouto – a v jeho případě to nejsou jen takové ty řeči ze slušnosti. Mimo jiné dobře zná tuzemský animovaný film, obdivuje tvorbu Jana Švankmajera, setkal se kdysi v Paříži se Ctiborem Turbou a s Bolkem Polívkou, dokáže detailně analyzovat podle svých slov „nekorporátní“ festivalovou grafiku Studia Najbrt… V Karlových Varech je skoro jako doma. V jednom ze sestřihů z festivalového dění luxuje v Thermalu červený koberec. Do našich nejznámějších lázní se oscarový herec Geoffrey Rush vrátil po dvou letech jako člen hlavní poroty.

Pozoruji, tedy jsem. To je ženská!

Pokud se letos v české poezii knihou roku stala sbírka Červený obr od Terezy Bínové, tak debut roku v téže žánrové kategorii bude patřit jistojistě mladému básníkovi Lubomíru Tichému. Konkrétně za jeho lyrickou prvotinu nazvanou Místní. Vsadit si na to v Tipsportu tentokrát nemůžete, ale věřit byste nám mohli. Tento pomyslný vavřín ostatně stvrzuje i nakladatelství Fra, kde kniha vyšla. Nestává se moc často, aby začínající autor vydal debut u jedné z našich nejprestižnějších literárních značek. Vybíravý Petr Borkovec má čich nejen na brouky, ale i na dobré básníky.

Vary správným směrem

Německý herec Daniel Brühl řekl, že Křišťálový glóbus je krásnější než Oscar. Režisér snímku Real a poručík ukrajinské armády Oleh Sencov se sešel s prezidentem Petrem Pavlem. Světová premiéra nového českého velkofilmu Vlny Jiřího Mádla měla ve velkém sále Thermalu snad nejdelší potlesk v historii festivalu. Na úvod přijel Viggo Mortensen a holky pištěly: „Aragorne!“ Na závěr pak anglický gentleman Clive Owen věnoval svou Cenu prezidenta zpět Jiřímu Bartoškovi jako poděkování za třicet let podpory mladých talentů z celého světa.

Jaké byly letošní Vary: cenu získaly i tři české filmy

Vyrovnaná Hlavní soutěž i charismatické hvězdy, které do zdejší neformální festivalové atmosféry zapadly přirozeně a s grácií: 58. MFF Karlovy Vary byl filmovým svátkem pro tradičně vnímavé, letos nadmíru pozorné varské publikum. K nejnadšeněji přijatým titulům letošních Varů patřilo norské vztahové drama ze současnosti Až na věky, uvedené v Hlavní soutěži.

Křišťálový glóbus v Karlových Varech získal dokument Náhlý záblesk hlubších věcí

Velkou cenu v hlavní soutěži karlovarského filmového festivalu dnes dostal britský dokumentární film Náhlý záblesk hlubších věcí režiséra Marka Cousinse. Za portrét jedné z nejzásadnějších postav britského moderního umění, malířky Wilhelminy Barns-Grahamové, převzal režisér Křišťálový glóbus z rukou prezidenta festivalu Jiřího Bartošky. Velká cena hlavní soutěže je spojená s odměnou 25 000 dolarů (asi 600 000 korun) a patří rovným dílem režisérovi a producentovi filmu.

„Na dotek je napsáno naprosto fantasticky!“ potvrdil slavný britský herec Clive Owen ve Varech

I když na hodinové karlovarské debatě KVIFF TALKS sedí pohodlně v křesle a v klidu vypráví o svých rolích, ostře řezanou tváří stejně připomíná Jamese Bonda. Sice ho i přes různé spekulace nikdy nehrál (a nezdá se ani, že by o to stál), přesto o něm The New York Times už v devadesátých letech psali jako o herci s „vulkanickým charismatem“ a později jako o „britském Georgi Clooneym“. Ve Varech se v pátek představil v legendárním filmu režiséra Mikea Nicholse Na dotek, který byl natočen před 20 lety. CLIVE OWEN, jeden z nejslavnějších současných evropských herců, za roli Larryho získal Zlatý Glóbus, cenu BAFTA a nominaci na Oscara. Ve Varech v sobotu večer na slavnostním zakončení festivalu převezme z rukou Jiřího Bartošky Cenu prezidenta.

„Invaze je nejbolestnější film, na kterém jsem kdy pracoval“

Konečně vidíte, o čem všichni tak často přemýšlíme: každodenní život obyčejných Ukrajinců po 24. únoru 2022. Práci učitelek na základce, které se v krytu snaží nepřerušovat dětem výuku zeměpisu. Radost mladého páru, který si právě domů přinesl novorozeného syna. Cvičení zraněných vojáků a vojaček, lidí s náhradami končetin, kteří se v rehabilitačním středisku učí znovu chodit. Ukrajinskou svatbu, kde ženich i při obřadu zůstává v uniformě, a je jasné, že se brzy vrací do první linie.

Stíny Franze Kafky nad kolonádou

„Kinematograf vnucuje pozorovaným věcem neklid pohybu, klid pohledu zdá se důležitější,“ napsal Franz Kafka v roce 1911. „Kafka se řadí mezi spisovatele, jejichž dílo už desítky let provokuje filmaře. Jako by potutelně popichoval k pokusu zachytit co nejautentičtějším a nejintenzivnějším způsobem unikavou podstatu vlastních formulací, příběhů a jím vykonstruovaných realit a úzkostlivých pocitů,“ domnívá se umělecký ředitel Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech Karel Och.

Hvězdy objektivem Tona Stana. „Kéž by se Kafka mohl promítat pouze tady,“ řekl Soderbergh

Karlovarský festival není pouze o filmech, ale také o přednáškách a rozhovorech s tvůrci a hosty festivalu. Za všemi úvody, besedy a hovory stojí také festivaloví fotografové, kteří jsou v pozadí. Přitom právě jejich fotografie přibližují dění v zákulisí, kinosálech a v přednáškových sálech zprostředkovávají těm, kteří tam nemohou být. Jedním z nich je i legenda české reportážní a módní fotografie Tono Stano. Právě tento slovenský rodák představil v Karlových Varech výstavu Stars by Tono Stano, kde zaznamenal hvězdy lázeňského městečka napříč festivalovými ročníky.

„My vládneme, sluníčkáři si nebudou točit filmy,“ rozlítil se Danko v přímém přenosu

Velkou odezvu na sociálních sítích vyvolalo televizní vystoupení šéfa Slovenské národní strany (SNS) Andreje Danka, který v pořadu V politike na televizní stanici ta3 avizoval snahu současné vládní koalice rozhodovat o tom, jaké filmy by se měly na Slovensku točit. Těmi spornými podle něj mohou být například snímky s tematikou LGBTI+ nebo s odkazy na vraždu novináře Jána Kuciaka. Nový audiovizuální fond by je mohl do budoucna zakázat, plánuje.

Film ukrajinského poručíka nahání husí kůži, řekl Pavel. „Lidi, které uvidíte, už nežijí“

Třetí festivalový den v Karlových Varech byl výrazně politický. Organizátoři uspořádali promítání dokumentárního snímku Real od ukrajinského režiséra a občanského aktivisty Oleha Sencova, jehož film ocenil i český prezident Petr Pavel. Uznávaný filmař a někdejší vězeň Kremlu je aktivním vojákem, brání svoji rodnou zemi a v zákopech také natočil svůj nejnovější snímek, který osobně v tradičním obleku představil v Malém sále.

Velkofilm Vlny: Jiří Mádl vstupuje do první ligy evropské filmařiny

Velkofilm Vlny o téměř neznámé části historie invaze v srpnu roku 1968 připravoval režisér a herec Jiří Mádl intenzivně poslední čtyři roky: dnes ve 14:00 jej ve Varech ve Velkém sále uvedl ve světové premiéře. „Vlnami Jiří Mádl vstupuje do první ligy evropské filmařiny. Způsob, jakým se mu daří kombinovat linku intimní s linkou společenskou, je fascinující,“ řekl před uvedením umělecký ředitel festivalu Karel Och.

Architektura ČSSR. Vladimir 518 oživil příběhy brutalismu

Mají i „komunistické“ stavby svoji duši? Dají se na baráky, které vlastně nikdo rád, navázat emoce? Dají se odvyprávět příběhy jejích architektů bez ideologických předsudků? Rapper, výtvarník, editor, aktivista a dnes i respektovaný odborník na architekturu Vladimir 518 to spolu s autorem scénáře, střihačem a režisérem Janem Zajíčkem (a kongeniálním tvůrčím týmem) zvládli. Dokument Architektura ČSSR 58-89 měl za velkých ovací světovou premiéru na festivalu ve Velkém sále hotelu Thermal v neděli dopoledne.

Hvězdy na červeném koberci: Jiří Bartoška ve Varech zahajuje festival

V Karlových Varech začalo příjezdy hostů slavnostní zahájení 58. Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Hlavní hvězdou bude dnes americký herec Viggo Mortensen, který na zahajovacím večeru převezme i Cenu prezidenta festivalu. Jiřího Bartošku doprovázela na červeném koberci jeho manželka Andrea. Hlavní hvězdou zahájení festivalu je Viggo Mortensen. V hotelu Thermal dnes převezme Cenu prezidenta MFF Karlovy Vary a uvede film Až na konec světa.

Chtěl jsem se stát vekslákem s filmem

Do hlavní soutěže karlovarského festivalu se dostal film Mord, který se odehrává během venkovské zabijačky v Krnově. Debut mladého režiséra Adama Martince, který vznikal jako jeho absolventský snímek na pražské FAMU, využívá ojedinělé severomoravské atmosféry a tamních neherců. „Často se na Osoblažsko vracím. Je to fascinující ostrov uprostřed ničeho, je tam daleko z Česka i z Polska. Lidé odtamtud buď odjíždějí, nebo tam žijí celý život. Je to zapomenuté, ale krásné místo, kde žijí krásní lidé,“ říká. Snímek soutěžící o Křišťálový glóbus připomíná svou poetikou filmy Miloše Formana či Ivana Passera. S režisérem jsme se sešli v pražském Mánesu a kromě filmu jsme probrali studium na FAMU, „krnovskou filmovou vlnu“ nebo Filipa Topola.

Některé noci je to jen zábava, jindy je to skutečné

Modelka Hana Mašlíková sice tvrdí, že na festival do Varů nepojede, protože podobných akcí je přes léto spousta i po Praze, my však věříme, že stále existují lidé, kteří na filmovém festivalu chodí i na filmy. Co tedy stojí za vidění na 58. MFF Karlovy Vary? Přinášíme průvodce programem, výběr toho nejlepšího pěkně den po dni.

Festival uhlazených drsňáků

Jeden z nejstarších filmových festivalů v Evropě, který se koná od 28. června do 6. srpna, nabídne jedinečný mix žánrů a témat vibrujících současným světem umělecké kinematografie. „Provokativně revizionistická polemika s estetickými kánony dobového filmu. Vyvážený, vnímavý, ale i nevšední pohled na osud ženy od útlého do zralého věku v současné společnosti. Intenzivně bezprostřední vliv politických událostí na život jednotlivce kdekoli na světě,“ popisuje skladbu programu umělecký ředitel Karel Och.