Tag: film

Články k tagu

První herečka souborů

„Věděl jsem, že musím sáhnout do nejvyšších pater, protože i když to byla malinká role, rozsahem zanedbatelná, peněz jsem za ni také nemohl moc nabídnout, byla důležitá – stála na ní pointa celého příběhu. Nutně jsem potřeboval herečku, která by během několika vteřin na tváři uhrála všechny emoce a bylo to uvěřitelné. A tak jsem se, s jistou bázní ovšem, ozval Janě Hlaváčové a ona naštěstí souhlasila.“ Takto vzpomínal režisér Jaroslav Dudek na natáčení televizní bakalářské povídky z osmasedmdesátého roku nazvané Moje nejhezčí vzpomínka na rok pětačtyřicátý.

Ferrari, jméno pro odvážné

Ti, kteří viděli upoutávku na nový snímek režiséra Michaela Manna Ferrari a poté i celý film, si možná pomyslí, že jde o kompozici zavádějící, jelikož trailer slibuje příběh závodní a sportovní, plný adrenalinu a krásných žen podporujících vzletnými frázemi o nutném vítězství své soutěživé muže v jejich úsilí dosahovat rekordů. Zatímco film je o něčem jiném. Ne že by rozpor příslibů filmových vábniček a hotových děl nebyl trvalou součástí filmového průmyslu, stálou hrou, na které kouzlo filmového mámení částečně stojí.

Šťastná trefa na závěr

Zásah štěstím, první francouzský film Woodyho Allena (88), může být i jeho filmem posledním, jakkoli neúprosně to zní. Ta „francouzskost“ je sice poněkud vynucena neblahými okolnostmi Allenovy situace, ale není v rozporu s jeho založením. Navzdory newyorskému domicilu (ale New York je celý svět) to vždycky byl poněkud „evropský“ režisér, kulturně mu byla Evropa vlastní a Evropa ho přijímala jako svého. Francie v tom měla zvláštní význam, protože s ní, tedy s představou o ní, byť již asi upadající, se spojuje jedna významná komponenta Allenova světa, již bychom mohli nazvat „savoir vivre“.

Televizní ceny Emmy ovládlo HBO. Bodoval seriál Boj o moc a Medvěd, cena míří i do Česka

Seriál o rodině mediálního magnáta Boj o moc získal v noci na dnešek už potřetí americkou televizní cenu Emmy v kategorii drama. V kategorii komedií zvítězil seriál Medvěd. Oba seriály navíc dominovaly i v hereckých kategoriích. Televizní ceny Emmy se měly udílet už v září, ale přenos byl odložen kvůli stávce hollywoodských herců a scenáristů. Cena Emmy za Nejlepší vizuální efekty míří i do Česka do rukou VFX tvůrce Viktora Müllera, který uspěl s epizodou seriálu Pět dní v nemocnici Memorial.

Tragikomický sen o „cancel culture“

Dnešní doba se může zdát rezistentní vůči filmové satiře. Ne že by nevznikala, některá satirická díla jsou dokonce velice úspěšná. K satiře by ale měla patřit i nějaká míra nebezpečnosti. A to pro obě strany. Pro autora, který může něco přehnat, nebo si prostě jen trochu moc troufnout, a postavit tak publikum i svět filmového průmyslu proti sobě. A také pro diváka, který do kina vyrazí za příjemnou zábavou, místo toho tam sleduje, jak si z něho dvě hodiny střílejí, a odchází s pocitem, že v sále dostal pár facek.

Strach, Burian, Bartoška a další o Janě Hlaváčové. „Nejněžnější herecká a lidská duše“

Na divadelní a filmovou herečku Janu Hlaváčovou, které zemřela v sobotu ve věku 85 let, vzpomínají její kolegové jako na velkou herečku a noblesního člověka. Pražská rodačka, která ztvárnila desítky rolí v Národním divadle, Divadle na Vinohradech či v televizi a ve filmu, byla podle jejich vyjádření výraznou postavou odcházející herecké generace. Herečku také připomene Česká televize skrze speciální program k uctění její památky.

Filmy s Jamesem Bondem mohou „urazit a pohoršit“ moderní diváky

Britský filmový institut v Londýně uspořádal filmovou přehlídku slavného skladatele Johna Barryho, kde představil několik ikonických snímků z 60. a 70. let, včetně bondovek jako Žiješ jenom dvakrát nebo Goldfinger. Institut opatřil filmy varováním, které upozorňuje na zastaralý jazyk či stereotypní obrazy, které „dnes mohou způsobit pohoršení“ a mohou „urazit“ moderní diváky, píše deník The Telegraph. Barry složil hudbu také k filmu Půlnoční kovboj, Vzpomínky na Afriku nebo ke starším snímkům s agentem 007.

V Gaze se těžce zranil izraelský herec Idan Amedi známý ze seriálu Fauda

Idana Amediho, jednu z hvězd izraelského seriálu Fauda a populárního zpěváka, v pondělí v Gaze vážně poranily střepiny granátu. Oznámila to večer jeho rodina a informoval o tom například list The Jerusalem Post. Neoficiální zprávy na sociálních sítích, které kolují už několik hodin, uvádějí, že byl vážně zraněn při boji v protiteroristické operaci IDF. Seriál společnosti Netflix Fauda je dobře znám i českým divákům, vysílá ho ČT. Amedi v něm hraje operativce tajné služby.

Smysl pro tumor. Nový seriál úspěšně kombinuje drama a komedii

Nový osmidílný seriál Smysl pro tumor o boji mladíka s rakovinou, který pro ČT natočila režisérka Tereza Kopáčová s vycházející hereckou hvězdou Filipem Březinou, sklízí vlnu pozitivních reakcí. Příběh o ambiciózním studentovi medicíny, kterému nemoc zcela změní život, vznikl podle původní belgické verze Gevoel voor tumor oceněné Prix Europa pro nejlepší televizní sérii roku 2018. „Krásný mix dramatu a komedie, super obsazení. Doufám, že to udrží kvalitu,“ okomentoval seriál zakladatel filmového webu Filmpub.cz Tomáš Vyskočil.

Oppenheimer ovládl Zlaté glóby. Má cenu za nejlepší drama i režii

Zlatý glóbus za nejlepší drama získal film Oppenheimer, a korunoval tak svůj velmi úspěšný večer při předávání těchto filmových cen v Los Angeles. Snímek Christophera Nolana o otci atomové bomby obdržel také ceny za nejlepší režii či mužské herecké výkony v dramatu pro Cilliana Murphyho a Roberta Downeyho Jr. Za nejlepší komedii nebo muzikál vybrali porotci snímek Chudáčci režiséra Jorgose Lanthimose.

Když svět končí z dohledu

Kolaps a konec civilizace nebo rovnou světa ve filmu už nejsou, co ještě nedávno bývaly. Tedy záminka pro spektákl, pornografii zkázy, nejlépe sledovanou v bezpečí zajištěného domova. Táto, pojď sem přece, už bude to megatsunami! V posledních letech se ale z možnosti nějakého civilizačního zhroucení stalo téma jaksi naléhavější. Veřejná debata je plná soupeřících představ apokalypsy, jistě se jí zaobírá imaginace mnoha a mnoha jednotlivců.

Myšák Mickey na svobodě

Prvního ledna 2024 se stalo něco, co pozorovatelé dlouho považovali za vyloučené: vypršela autorská práva společnosti Disney na nejstarší podobu myšáka Mickeyho, zachycenou v animovaném filmu z roku 1928 „Steamboat Willie“. Proč vyloučené? Protože společnost Disney byla jednou z hlavních hybných sil za neustálým prodlužováním copyrightu. Když roztomilý myšák vznikl, jeho ochrana měla trvat 56 let, což už bylo samo o sobě prodloužení předešlého osmadvacetiletého standardu. Šest let před uplynutím této lhůty, v roce 1978, si Disney spolu s dalšími velkými producenty vylobbovali plošné prodloužení o dvacet let a v roce 1998.

Těžký povánoční život pohádkáře

Jednou z nejdůležitějších věcí doby posváteční bylo – a snad stále je a zůstává – odborné zhodnocení každoroční nadílky nových vánočních pohádek. Vánoční pohádka je, jak známo, zvláštní věc, která se národu předkládá, aby se pak stala předmětem velmi závažného posouzení. Byly doby, kdy se této mimořádně odpovědné činnosti věnovali vysoce specializovaní posuzovači, tzv. pohádkáři, kteří byli v redakcích drženi jen právě na to, aby se ve dnech mezi Božím hodem (nikoli koulí či oštěpem) a Silvestrem předvedli a ukázali, co v nich je. Celý národ na to čekal.

Kosmonaut z Čech míří na Netflix. „Adam Sandler tam nahoře ve hvězdách nebude sám“

Streamovací gigant Netflix představil první upoutávku na sci-fi drama Kosmonaut z Čech, který režisér Černobylu Johan Renck natočil podle stejnojmenného románu Jaroslava Kalfaře. Film s Adamem Sandlerem a Carey Mulliganovou se natáčel v Česku v pražských ateliérech, ale také na Sázavě. "Kosmonaut se vrátí na Zemi a zjišťuje, že v manželství, které tu nechal, ho už nejspíš nic pěkného nečeká.

Zpráva o našem vkusu: nic než průměr

Stávkující hollywoodští scenáristé se domáhali mimo jiné i toho, aby streamovací společnosti zveřejňovaly údaje o tom, jak jsou programy z jejich nabídky sledovány – úspěch u diváků totiž nemívá žádný vliv na to, jak jsou autoři zaplaceni. I tenhle požadavek se jim podařilo prosadit.

Tři oříšky pro Popelku 17krát v německých televizích. „Rozhodně se budu dívat i letos“

Vánoce v Německu jsou neodmyslitelně spojeny s česko-německým filmem Tři oříšky pro Popelku, německé televize ho během adventu zařadily do programu desetkrát a dalších sedm repríz slibují o vánočních svátcích, na silvestra a na Tři krále. Jako první letos odvysílala pohádku stanice Das Erste veřejnoprávní televizní a rozhlasové sítě ARD, a to hned o první adventní neděli. Tři oříšky pro Popelku postupně uvádějí regionální veřejnoprávní televize a dvě další reprízy slibuje také Das Erste, a to na Štědrý den 24. prosince a na Boží hod 25. prosince.

„Black Friday jsou novodobé gladiátorské hry.“ Den díkůvzdání Eliho Rotha natočil český kameraman

Svátečně laděný horor Den díkůvzdání natočil režisér a herec Eli Roth společně s tuzemským kameramanem Milanem Chadimou. Režisér známý filmovou sérií Hostel, Nebezpečné pokušení nebo Přání smrti s Chadimou natočil už své první horory Hostel a Hostel II. Nejnovější snímek je celovečerním pokračováním kultovního filmového traileru Den díkůvzdání, který Roth vytvořil v rámci fikční filmové přehlídky Grindhouse Universe společně s režisérem Quentinem Tarantinem a Robertem Rodriguezem.

Největší Korsičan

Napoleon. Pro Brity to byl „korsický zlobr“, pro Hegela „světová duše na koni“, pro Ridleyho Scotta podpantoflák, který podřizoval zájmy Francie zájmům o vlastní ženu, tedy aspoň co můžeme soudit podle naštvaných reakcí stovek fanoušků historie na sociálních sítích. Napoleon je nepochybně jednou z největších postav dějin, gigant tyčící se nad 19. stoletím. V anglosaském světě byl dlouho prototypem nebezpečného tyrana, který zatáhl Evropu do zničující války, než ho v této roli nahradil Hitler. Pro Francouze neúnavný modernizátor, který dovedl zemi k její dějinné předurčenosti, ovládnutí celého evropského kontinentu.

Netflix poprvé ukázal čísla sledovanosti. Nejvíce lákal Noční agent, Bridgertonovi nebo Wednesday

Americká streamovací služba Netflix v úterý poprvé zveřejnila údaje o sledovanosti. V prvním letošním čtvrtletí byl mezi diváky nejoblíbenější seriál Noční agent. Společnost, která se větší transparentnosti léta bránila, na webu uvedla, že data o sledovanosti bude publikovat každý půlrok. První série seriálu o agentovi FBI v Bílém domě vynesla Netflixu od ledna do června více než 812 milionů hodin sledování.

Disney tají výdělky u „propadáku roku“. Film Marvels natočila za 275 milionů dolarů

Akční velkofilm Marvels se stal nejprodělečnějším snímkem hollywoodského studia Disney, který potvrdil bolestivé finanční ztráty a tvrdý úpadek komiksových filmů. Příjmy a výdělky filmu Marvels jsou údajně tak špatné, že je studio už nebude ani zveřejňovat. Pochybení u blockbusteru za 275 milionů dolarů, který dosáhl zdaleka nejhorších výdělků v historii komiksových adaptací Marvelu od roku 2008, přiznal i sám šéf Disney Bob Iger. "Marvels se natáčeli za covidu. Na place nebyla taková míra dohledu," řekl Iger serveru Deadline s tím, že část neúspěchu tkví ve streamovacích službách.

Stížnost na zbabělost českých seriálových produkcí

Člověk se stranou svého běžného života podívá na pátou řadu seriálu Kriminálka Anděl, vlastně to má spíš jako poslechovku k vaření a dalším domácím pracím a zajímá ho to hlavně proto, že jde přece jen o méně častý jev tuzemské produkce: totiž vrátit se k zavedeným postavám a struktuře po mnoha letech – ne po dvou, nýbrž po devíti a od první řady dokonce po patnácti. Kriminálka Anděl v roce 2008 vlastně ustavovala nejnovější éru televizních detektivek, kterých je teď jako po dešti. Nu a člověk to tedy zhlédne, respektive vyslechne, a zapláče a zasměje se.

Osudoví herečtí soupeři S + S

Politické změny na přelomu let 1989 a 1990 znamenaly kromě mnoha jiného také to, že filmovým divákům bylo umožněno začít sledovat a vnímat kariéry velkých hollywoodských hvězd aktuálně, tedy souběžně s tím, jak vznikaly jejich nové snímky a jak přicházely do kin. Starší tituly zároveň rázem bylo možné snadno nastudovat díky videopůjčovnám (třebaže film na videu a v kině samozřejmě přináší jiný zážitek). Dobrým příkladem toho, o čem je řeč, je například první dvojice filmů o terminátorovi: první vznikl v polovině osmdesátých let a byl zde nedosažitelný.

Když být ztraceni, tak stylově

Jsou tvůrci, o nichž se moc nedá říct, že by se měnili a vyvíjeli, překvapovali svoje publikum něčím novým. Patří mezi ně i finský filmový režisér Aki Kaurismäki. S jen nevelkou mírou nadsázky by se o něm dalo říci, že točí dokola jeden film. Naštěstí. Je to totiž pěkný film, který zachycuje svět v něčem paradoxně krásný, do něhož se autor i divák může rád vracet. Obývaný je z větší části lidmi, o nichž ti, kdo se snaží nahmatat tep doby, mluví jako o loserech. Mají v sobě také nějakou zdrženlivou loserovskou romantiku, na okraji společnosti se může žít těžko a člověku tam občas bývá smutno.

Moje srdce bije napravo

Jiří Strach, jeden z nejvytíženějších českých filmařů, si zakázal v rozhovoru pro Týdeník Echo mluvit o Pánu Bohu, ale moc mu to nevyšlo. Nad sklenicí červeného řekl, že si dává „mediální detox“, a varoval před novým babylonským zmatením jazyků.

Útěk do Berlína. Dokument ukazuje cestu bratří Mašínů okem Jana Nováka

Celovečerní dokumentární film Útěk do Berlína popisuje jeden z největších příběhů studené války, kdy se skupina pěti mladých mužů v čele s bratry Mašíny, rozhodla opustit komunistické Československo za každou cenu. Režiséři Jan Novák a Martin Froyda ukazují, jak se ozbrojení mladíci chtějí připojit k tehdy očekávané válce Západu s Východem. "Psal se rok 1953 a my dnes prostřednictvím posledních pamětníků sledujeme 30denní dramatickou cestu do Západního Berlína.

Císař se zacpanýma ušima

I v šestaosmdesáti letech je režisér Ridley Scott velice zaměstnaný muž. Během posledních dvou let měly premiéru tři jeho celovečerní filmy, další projekty jsou v různých stadiích příprav, mimo jiné i pokračování Scottova slavného Gladiátora. Na tiskových konferencích si režisér zjevně užívá roli podrážděného filmového „imperátora“, který si může dovolit pozurážet úplně všechny. Nejinak to je i po premiéře jeho velkofilmu Napoleon. Požádán o reakci na nepříznivé kritiky ve francouzských médiích (v jiných zemích včetně Česka má film spíš dobré recenze), Scott odpověděl: „Francouzi, ti nemají rádi ani sami sebe.“ Prostořece vtipné. A taky docela anglické.

Fascinující mytologie, čarodějnice na severní Moravě, skrytý rozměr míst

Anglické mýty zkoumají rané legendy pořímské Anglie, rozkrývají bohatství artušovských a romantických legend a poté se věnují anglickým lidovým hrdinům, zvířatům i duchům, kteří v této zemi strašívali. Kniha je průzkumem fascinující mytologie, jež se stala základem jedné z nejstarších kultur světa. Michael Kerrigan: Anglické mýty, přeložil Lubomír Košnar, Universum, 224 str.

Starý známý hořící svět

Tenhle týden uplynulo čtyřicet let od uvedení amerického televizního filmu Den poté, z uměleckého hlediska nijak významného díla, mimořádného ale svým dopadem. Rok 1983 nebyl moc dobrý. V Československu nic nenasvědčovalo tomu, že by mohlo dojít k uvolnění poměrů, a kdyby mi tenkrát někdo řekl, že režimu zbývá už jenom šest let, považoval bych ho za pomatence (a asi nejen já). Disent byl zraněný hnusnou akcí Asanace, po kampani stranického tisku muselo skončit hodně tehdejších novovlnných kapel. V Praze se na jaře konal patafyzický Světový mírový kongres, na Západě se mohutně protestovalo proti rozmístění raket Pershing, jímž NATO reagovalo na rozmístění sovětských raket SS 20.

Ze života inženýrů s pistolí

Konec roku je ve filmovém průmyslu sezona událostí. Premiérovaná jsou díla, od nichž se očekává, že by mohla zaujmout lidi, kteří hlasují v různých výročních cenách, nejlépe Oscarech. Letos by se mezi ně asi měl počítat i Zabiják, nový film známého amerického režiséra Davida Finchera, který se po krátkém uvedení v amerických kinech (především kvůli splnění kritérií přijatelnosti na Ceny akademie) objevil v nabídce streamovací služby Netflix. Je to dílo v různých ohledech příznačné – pro svého tvůrce, firmu, která ho zaštítila, i momentální stav Hollywoodu, znejistělého až na hranici paralýzy.

Jak namluvit dětem, že láska není třeba

Nedávno jsem zaznamenala podvratnou myšlenku k tématu, proč se dnes točí tak málo výjimečných filmů. Je to prý proto, že scénáře teď hodně píší ženy a ty se drží víc při zemi, méně riskují, nikoho nechtějí moc naštvat, podle toho to prý vypadá. Myšlenku jsem dále nezkoumala ani vlastně nevím, jestli se výjimečných (nebo aspoň dobrých) filmů opravdu točí míň než předtím, jaké předtím se přesně myslí a kdo to hodnotí, a hlavně taky nemusím mít názor na všechno. Jako podnět do diskuse mi ji ale připomněla chystaná disneyovská Sněhurka.