Tag: daně

Články k tagu

„Koalice nejednala.“ Stanjurovo DPH zatočilo vládou, každý nesouhlasí po svém

Plánovaná změna sazeb daně z přidané hodnoty narazila u všech koaličních partnerů ODS, která ovládá ministerstvo financí prostřednictvím jeho šéfa Zbyňka Stanjury (ODS). Piráti či TOP 09 nejsou podle svých slov principiálně proti sjednocení sazeb, všechny vládní strany se ale rozcházejí v tom, kde by se mělo zdražovat. V plánech, o nichž premiér Petr Fiala (také ODS) prohlašuje, že nejsou finální, je totiž mimo jiné kontroverzní vyšší sazba DPH na léky nebo kulturu.

Piráti ostře proti vyšším daním na vodu a teplo. „Nechceme zatěžovat domácnosti“

Nejmenší koaliční strana Pirátů se ostře vymezila proti návrhům na změnu daní. První návrhy na změnu daňového systému se v médiích objevily v pondělí večer. Místo současných tří sazeb (10 %, 15 %, 21%) ministerstvo financí prosazuje nově jen dvě sazby (21 % a 14%). Zároveň chce ministr financí Zbyněk Stanjura převést některé položky z nejnižší do nejvyšší sazby DPH.

Změna daní zdraží i léky a podpoří inflaci. Podle Fialy je to pouze návrh

Ministerstvo financí navrhuje v reformě daně z přidané hodnoty (DPH) dvě sazby místo nynějších tří. Základní by měla být ve stejné výši 21 procent a jedna snížená 14 procent. Nahradit by měly současné sazby ve výši 21, 15 a deset procent. O návrhu v pondělí informovala ČT. Návrhy změn však vyvolávají tvrdou kritiku ekonomů, připojil se také exministr financí Miroslav Kalousek. Podle návrhu by se některé položky přesunuly z nejnižší rovnou do nejvyšší sazby. Kritici také upozorňují na zdražení například léků.

Vláda chce zvýšit daň u ubytování, vodného, piva či vstupenek

Ministerstvo financí navrhuje v reformě daně z přidané hodnoty (DPH) dvě sazby místo nynějších tří. Základní by měla být ve stejné výši 21 procent a jedna snížená 14 procent. Nahradit by měly současné sazby ve výši 21, 15 a deset procent. Dnes večer o tom informovala Česká televize (ČT). Podle ní ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zároveň navrhuje přesunout část služeb a zboží z nejnižší desetiprocentní do té nejvyšší 21procentní. Šlo by třeba o vodné a stočné, točené pivo nebo vstupenky na sportovní a kulturní akce.

Vyšší daně na cigarety, víno i pivo: musíme snížit závislosti a zajistit si příjem, tvrdí ekonom

Jednou z možností, jak nechat přitéct do rozpočtu miliardy navíc, je zvýšení tzv. daní z neřesti. Před vládou jsou možnosti vyššího zdanění cigaret či piva a ve hře je také politicky velmi ožehavé téma uvalení daně na tiché víno. O nutnosti zavádění „výchovné“ politiky snižování zdravotních rizik a také o tom, jestli se vláda vůbec snaží se stále narůstajícím zadlužením něco opravdu dělat, mluví v rozhovoru pro deník Echo24 ředitel CETA  a člen Nerv Aleš Rod.

Nehledíme na pravicové a levicové škatulky, živnostníky nesmíme zničit, říká Bartoš

Nehledíme na pravicové a levicové škatulky, chceme nastartovat ekonomiku, aniž bychom zatížili domácnosti či živnostníky. V obsáhlém komentáři to deníku Echo24 řekl vicepremiér, ministr pro místní rozvoj a šéf Pirátů Ivan Bartoš. Piráti v posledních týdnech veřejnost překvapili svými výroky, jimiž odmítají zvyšování daní či chtějí chránit živnostníků. Politologové oslovení deníkem Echo24 uvádí, že Piráti jsou vnímáni jako levice spíše proto, že žádná jiná relevantní levicová strana v Česku v současnosti není.

CDU/CSU chystají vyšetřování kancléře Scholze kvůli kauze s daňovými podvody

Německého kancléře Olafa Scholze (SPD) čeká výstup před vyšetřovací komisí. Zabývat by se měla jeho účastí v tzv. aféře Cum Ex související s daňovými podvody. Strany CDU/CSU dokonce požadují vyšetřování na úrovni Bundestagu, případ by podle svých předsedů měl být vyšetřen kvůli „značnému významu pro německou národní politiku“. Informuje o tom server Politico. Případ daňových podvodů se táhne více než pět let, od té doby, kdy byl Scholz ještě starostou městského státu Hamburk.

„Vysoké daně nám tu kvalifikovanou ekonomiku nevybudují.“ Vláda nechce skutečně šetřit

Celá politická debata o tom, jak zachraňovat obrovské státní zadlužení, se točí kolem toho, kdo dostane víc. Vláda si dosud plně neuvědomila, že je opravdu nutné šetřit. To si o současných plánech, jak snížit strukturální deficit a zabránit nárazu na dluhovou brzdu, myslí někdejší guvernér ČNB Miroslav Singer. Ten také jako jeden z mála do veřejného prostoru promlouvajících ekonomů nesdílí přesvědčení, že je nutné vrátit vyšší zdanění zaměstnanců do doby před zrušením superhrubé mzdy.

Vyšší zdanění příjmů: ODS s Babišem lidem nechala v peněženkách víc, teď to může zvrátit

Jak naložit s daní z příjmu, je jedna z nejcitlivějších politických otázek. Navýšení této přímé daně je ve vztahu k občanům vysoce demotivující a jde proti principům „malého“ státu podporujícího zdravé podnikatelské prostředí. Vládní ODS, jež dosud otázku zvyšování daně z příjmu odmítala, se nyní vyjadřuje spíše vyhýbavě. Občanští demokraté přitom byli jedni z těch, kteří spolu s Andrejem Babišem rokue 2020 odhlasovali zrušení tzv. superhrubé mzdy, čímž lidem zůstalo v peněženkách z výplaty více.

Vládní dilema: vyšší daň z příjmu, nebo DPH? Zdražení dál roztočí inflaci

Hluboký strukturální schodek bude muset vláda pravděpodobně řešit už jen velmi nepopulárními kroky. Miliardy do rozpočtu může přinést i politicky ošemetné téma zvýšení základní sazby DPH. To jde proti dosavadnímu plánu ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), s podobným řešením však přicházejí ostatní strany vládní koalice. Od nich taky zaznívají návrhy na zvýšení daně z příjmu, což bylo dosud pro ODS zapovězené téma. Jaké z řešení by mělo v praxi na běžné občany bolestivější dopad?

Nešťastný nápad se zvyšováním daně z příjmu. „Proč s tím nepřišli dávno?“ ptá se ODS

Prezentaci alternativních návrhů koaličních stran na konsolidaci rozpočtu v době, kdy již měsíce běží interní jednání, považujeme za nešťastné. Pro deník Echo24 to řekl ekonomický expert ODS a místopředseda sněmovny Jan Skopeček. Místopředsedkyně poslanců ODS Eva Decroix dodala, že by občanští demokraté rozhodně dávali přednost jednání za zavřenými dveřmi než v médiích.

Vyšší daň z příjmu i základní sazba DPH. Návrhy stran koalice jdou proti slibům vlády

Předvolební slib koalice Spolu i závazek z programového prohlášení vlády se otřásá v základech. Členské strany vládní koalice totiž čím dál hlasitěji volají po tom, aby ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) do tzv. konsolidačního balíčku, který má zlepšit saldo veřejných financí, zahrnul i zvýšení některých daní. O progresivním zdanění příjmů hovoří jak hnutí STAN, tak lidovci. Podobně pak STAN a TOP 09 volají po zvýšení základní sazby DPH. Na případném zvýšení daně z příjmu musí podle ministerstva financí být politická shoda.

Finančák všechno vidí. Co o nás prozradí úřadům stovky policejních kamer

Policejní kamery ve dne v noci monitorují provoz na silnicích a dálnicích. V Česku jsou jich stovky. Policii mají sloužit především k pátrání po odcizených vozidlech. Ukázalo se však, že se mohou stát také nástrojem finančních úřadů ke šmírování a kontrolování podnikatelů. Automaticky pořízené záznamy o všech vozidlech uchovává policie ve své databázi až rok, bez ohledu na to, zda se řidič dopustil nějakého přestupku.

Tisícům živnostníků hrozí chyby v daňovém přiznání. Musí se sžít s datovou schránkou

Nesprávné podání daňových přiznání, které je pro podnikatele letos povinné elektronicky přes datovou schránku, hrozí u vyšších tisíců živnostníků. V nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Chce proto jednat s ministerstvem financí o vstřícném přístupu úřadů v odůvodněným případech. Navrhuje například prominutí pokuty. Termín pro podání elektronického daňového přiznání je do 2. května.

Expert lidovců: Chceme vyšší daně pro firmy i fyzické osoby

Chceme vyšší daně pro firmy i fyzické osoby, u DPH jsme pro zachování tří sazeb. Pro Echo24 to řekl lidovecký poslanec a ekonomický expert Michael Kohajda. Dodal, že KDU-ČSL preferovala interní jednání, ostatní strany v koalici ale zřejmě podle něj mají jiný názor. I proto se tak rozhodl zveřejnit návrhy, které do diskuse o konsolidaci veřejných financí přinesli právě lidovci.

STAN žádá výrazné zvýšení daní z příjmů. Jde přímo proti slibům ODS a Spolu

Po téměř roce a čtvrt společného vládnutí čeká koaliční kabinet Petra Fialy první skutečně zásadní střet o obsah politiky. Ten nejcitlivější. O zásah do životní úrovně lidí. Stát dlouhodobě utrácí o stovky miliard korun víc, než dokáže vybrat na daních. Fialova vláda slíbila, že tu propast aspoň zmenší. A teď začíná ostrá debata, komu peníze sebrat. Technicky a mediálně se tomu může říkat konsolidační balíčky. Podstata je ale mnohem přímočařejší. Buď někdo z těch, kdo dostává peníze od státu na dotacích, platech nebo dávkách, bude brát méně.

Stanjura chce více zdanit majetek. Průšvih s rozpočtem zachrání jen brutální škrty, zní kritika

Vláda slibuje brzy představit takzvaný konsolidační balíček, kterým se snaží alespoň částečně mírnit rozklad státních financí. Na příjmové straně by mělo být ve hře i navýšení daně z nemovitosti. Ta by se podle plánů ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) mohla zvednout na dvojnásobek a přinést do státní kasy zhruba osm miliard. To jsou podle kritiků však jen drobné a jde o opatření, které nemá příliš potenciál ovlivnit problém s obrovským strukturálním schodkem.

Daň z alkoholu i rodičovská, komu a kolik. Velký přehled, kde stát škrtne a kde přidá

Vláda Petra Fialy se chystá v nejbližší době představit balík opatření, kterými chce léčit dlouhodobě neudržitelný stav veřejných financí. Vedle několika přídavků přichází především s výraznými škrty a nepopulárním navyšováním, které mají za cíl najít v příštím roce úsporu 70 miliard korun. Mezi kroky kabinetu patří vyšší daně, méně rostoucí důchody, ale také nižší příspěvky. Deník Echo24 přináší jejich podrobný přehled.

Rezignace na pravicové sliby: příjmy státu stále rostou, lidé chudnou drastickým propadem příjmů

Vláda Petra Fialy (ODS) si seškrtala programové prohlášení. Některé stěžejní body, které definovaly program spíše pravicového kabinetu, zmizely, což premiér i jeho ministři obhajují neudržitelností veřejných financí, a tedy nutností šetřit. Na počínání nejsilnějších koaličních občanských demokratů však míří kritika za to, že na své pravicové sliby rezignovali.

Chudneme nejrychleji v historii, životní standard klesá. Vyhlídky se nezlepšují

Češi chudnou. Už dlouho trvající velmi vysoká inflace znehodnocuje rychlým tempem úspory a způsobuje prudký pokles reálné mzdy. Ta u nás minulý rok zažila nejstrmější propad ze všech ekonomicky vyspělých zemí OECD a kupní síla průměrné mzdy nás vrátila minimálně do roku 2018. Vyhlídky nezlepšuje ani fakt, že ve srovnání s ostatními zeměmi odevzdáváme vzhledem k vysokým odvodům na pojistném velkou část ze svých příjmů státu.

Vláda OSVČ podceňuje. „Vyšší odvody vůbec nejsou o spravedlnosti, stát chce jen rychlý příjem,“ říká ekonom

Už nyní máme v Česku jedno z nejvyšších zdanění práce vůbec a z pojistného na sociální zabezpečení má stát výrazně nadprůměrné příjmy. Přesto se vláda nijak nebrání tomu, aby osoby samostatně výdělečně činné platily ještě více. Argument zní, že živnostníci by si měli zajistit „důstojnější“ podmínky v důchodu. Realitou je však to, že stát by si tím jen snadno a rychle přihrál vyšší příjem do rozpočtu.

Vyšší odvody: OSVČ čelí nejistotě a stát je nechrání, zaměstnanci jsou „opečovávaní“

Je to podnikání vlastně takové riziko a zátěž? Návrh na zvýšení daňových odvodů OSVČ vyvolal debatu, zda jsou na tom z hlediska práv a povinností živnostníci skutečně výrazně hůř než zaměstnanci. Při bližším pohledu je přitom zřejmé, že rozdílů lze najít celou řadu. A v naprosté většině případů znamenají pro živnostníky větší riziko, odpovědnost a například i paradoxně finanční znevýhodnění.

Změny daní vypouštěné ministry nejsou návrhem vlády, ale veřejnou debatou, říká Fiala

Sjednocení snížené sazby DPH, zvýšení daně z nemovitosti či posunutí věkové hranice pro odchod do důchodu. Takové návrhy opatření pro konsolidaci veřejných financí v posledních dnech a týdnech padají ve veřejném prostoru. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) se ale nejedná o návrhy vlády, ale spíše o určitou formu veřejné debaty, které vláda naslouchá. Premiér to řekl na dotaz deníku Echo24 po středečním jednání vlády. Definitivní daňový balíček chce vláda představit na přelomu dubna a května.

Vláda ustoupí ze snížení odvodů pro zaměstnavatele, kompletní balíček představí na jaře

Vláda Petra Fialy (ODS) ustoupí v rámci snahy o konsolidaci veřejných financí ustoupí ze záměru, který uváděla ve svém programovém prohlášení, tedy snížit sociální odvody pro zaměstnavatele o dva procentní body. Stav veřejných financí toto opatření nedovoluje, uvedlo pro Echo24 ministerstvo financí. Kompletní konsolidační balíček vláda představí během jara. Ministr financí Zbyněk Stanjura a premiér Fiala ve čtvrtek řekli, že cílem je nezvednout celkovou daňovou zátěž.

Covid rozevřel pomyslné nůžky mezi zaměstnanci a OSVČ. Vyšší odvody by rozdíl ještě zvětšily

Vláda v čele s ODS a jejím ministrem financí Zbyňkem Stanjurou na veřejnost opatrně vypouští možné návrhy, jak zasáhnout do daní a důchodů. Jedním z velmi třaskavých je zvýšení povinných odvodů pro OSVČ, tedy nepřímé zvýšení daně z příjmu, kterému jsme se již věnovali zde či zde. Velmi vysoko u nás daníme práci, mnoho zaměstnavatelů se proto snaží na zaměstnancích ušetřit a nenabízí jim hlavní pracovní poměr.

Na jaké daně chce stát sáhnout a kde spořit? Vláda oťukává veřejné mínění

Členové vlády v čele s premiérem Petrem Fialou a ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (oba ODS) po období mlčení postupně odtajňují, jakým způsobem budou konsolidovat státní rozpočet. Řada kroků jde zjevně ruku v ruce s probíhající revizí programového prohlášení, která má být hotová ke konci března. Mezi hlavní oblasti, o nichž Stanjura opakovaně mluví, patří zvýšení daně z nemovitosti, zrušení či snížení příspěvku na stavební spoření či změna sazeb DPH. Veškerá opatření chce Stanjura schválit jako balík.

„Ať mají nižší důchody. Nenuťme ale živnostníky platit vyšší odvody, je to nefér“

Na živnostníky není fér pohlížet jako na „daňové únikáře“, jen kvůli tomu, že mohou na pojistném na rozdíl od zaměstnanců odvádět minimální částky. Nezvyšujme jim odvody, ale zvyšme raději zásluhovost důchodů. To je další z názorů na možné zvýšení daňového zatížení OSVČ, s nímž si vláda pohrává jako s jednou z možností, jak přivést další příjmy do rozpočtu.

„Zvýhodňovat daňově živnostníky je absurdní.“ Co vláda chystá na OSVČ?

Když stát jen těžko hledá, kde v době vysokých schodů ušetřit, rozhoduje se raději, kde brát. A přistoupit může i k citlivému zvýšení daňového zatížení živnostníků. Konkrétně by si OSVČ podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) více připlatili na odvodech pojistného tak, aby se zdanění srovnalo na úroveň zaměstnanců. Jak upozorňují ekonomové, zavádění vyšších minimálních odvodů živnostníkům je politicky daleko těžší, než sáhnout na daňovou zátěž zaměstnanců,

Vláda se chystá sáhnout na věc nejcitlivější

Po prezidentské volbě se otevřelo unikátní okno příležitosti do chvíle, než začne kampaň na parlamentní volby na podzim roku 2025. Vládní koalice má většinu ve sněmovně, v Senátu. Na Hradě už brzy usedne prezident Petr Pavel. Kabinet Petra Fialy už začal testovacími balonky ministra financí Zbyňka Stanjury a ministra práce Mariana Jurečky sondovat nálady společnosti na zamýšlené kroky. Veřejnou debatou už proudí nápady na zvýšení daní z přidané hodnoty nebo na daně z nemovitostí. Vypustilo se ale i téma nejcitlivější. Změny ve starobních důchodech.