Na nákupy do zahraničí jezdí pravidelně více než čtvrtina Čechů. V prvním čtvrtletí letošního roku tam utratili 21,1 miliardy korun, meziročně o 39,4 procenta více. Podle Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (ASMP) takto český státní rozpočet přichází o miliardy na DPH a spotřební dani. Podle ministerstva financí ale výdaje domácnosti v zahraničí mimořádné nejsou. Podle ekonoma Pavla Peterky se Česko nemá vydávat polskou cestou nulové DPH.

Na základě dat ČSÚ v 1. čtvrtletí 2023 utratily české domácnosti v zahraničí celkem 21,1 miliardy, meziročně více o 39,4 %, k čemuž významně přispělo zvýšení spotřebitelských cen. „K tomu samozřejmě nedochází jen v ČR. Po očištění o inflaci dosáhly zahraniční útraty Čechů v 1. čtvrtletí celkem 16,6 miliard korun a stále tak zaostávaly za vrcholem z let 2018–19. V reálném vyjádření tak současné výdaje domácností v zahraničí nijak mimořádné nejsou. Je nutné říci, že se nejedná pouze o spotřebu při nákupech, ale i o další náklady při cestování, dovolených a tak dále,“ uvedlo pro Echo24 ministerstvo financí.

Z pohledu daňových příjmů je podle ministerstva financí zásadní spotřeba zboží, které podléhá spotřební dani a DPH, například pohonné hmoty, alkohol a cigarety. „V rámci EU dochází k daňové konkurenci i v rámci harmonizovaných daní (spotřební daně a DPH), kdy jednotlivé státy uplatňují různé sazby v rozmezí minimální a maximální sazby,“ uvádí MF. „V loňském roce jsme z toho důvodu snížili spotřební daň na motorovou naftu a benzín jako pomoc českým autodopravcům, aby byli zejména v příhraničních oblastech více konkurenceschopní. Většina okolních zemí totiž aplikovala minimální sazbu spotřební daně,“ dodal resort pro Echo24.

Podle průzkumu, který pro AMSP ČR provedla agentura Ipsos, se alespoň někdy uchyluje k nákupům v některé ze sousedních zemí polovina českých domácností. Celých 27 % tak činí pravidelně. Za přeshraniční nákupy Češi ročně utratí 55 miliard korun, čímž podle asociace stát přichází o miliardy na daních.

Naprostou většinu nákupů podle průzkumu tvoří potraviny, menší část i paliva, drogerie, tabák nebo alkohol. Stát tím přichází jen na DPH a spotřební dani o více než 10 miliard korun ročně. Reálný dopad do státního rozpočtu je ale výrazně vyšší vzhledem k nižšímu výběru korporátní daně, ale i odvodů a daní českých zaměstnanců. „Ve chvíli, kdy stát hledá každou miliardu do rozpočtu by se měl tímto fenoménem zabývat,“ uvedl k závěrům průzkumu předseda představenstva ASMP ČR Josef Jaroš.

„Omezovat nákupy v zahraničí samozřejmě nelze. Nicméně vláda by měla kvůli cenám tlačit na velké hráče, aby nezneužívaly své postavení, zvážit správné nastavení daně z přidané hodnoty a rovněž například podporu stravování. Ta byla zavedením tzv. stravovacího paušálu významně narušena. Zatímco příspěvky na obědy a stravenky končily v domácích kantýnách, restauracích a obchodech, peníze z paušálu už mohou končit kdekoliv,“ dodává.

Nejčastěji Češi jezdí z pohraničí nakupovat za hranice do Polska, oblíbený je například jeden z nejlevnějších polských řetězců Biedronka. V červnu mimo jiné Polsko prodloužilo u některých základních potravin do konce letošního roku nulovou sazbu DPH. „Je potřeba to dát do souvislosti. Nemluví se totiž o tom, že existují i lidé z ciziny, kteří jezdí nakupovat do Čech, i to se v pohraničních oblastech děje. Hodně se mluví o Polsku, určitě tam je faktor, že je jiná cena vstupu, jiná politika vlády a podpora zemědělců a také do toho samozřejmě vstupuje výše DPH,“ uvedl v České televizi viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Patrik Dojčinovič. Druhé nejpopulárnější je v tomto ohledu Německo. Průměrná hodnota jednoho přeshraničního nákupu činí 2 829 korun.

Expert: Ztráty mohou být na úrovni miliard, ale DPH nesnižujme

Trend, kdy Češi více utrácí v zahraničí, je podle hlavního ekonoma společnosti Roklen citelný delší dobu a bude pokračovat. „Více cestujeme, lépe komunikujeme v cizích jazycích, poznáváme nové příležitosti, podniky i běžní lidé z různých zemí jsou více propojení, lépe spolupracují – samozřejmě s výjimkou deglobalizačních trendů v Rusku, Číně a v dalších zemí s demokratickým deficitem,“ uvedl pro Echo24 Peterka. „Významně pomáhají i moderní technologie a rostoucí dostupnost informací. Lidé si o výhodných nabídkách v zahraničí prostě řeknou,“ dodal.

Skok v objemech utracených peněz Čechy v zahraničí z prvního čtvrtletí podle něj výrazně umocnila inflace, která vedle ČR přišla i do okolních zemí. „Při srovnání nominálních hodnot, tedy hodnot neočištěných o inflaci, vidíme vysoký růst. Ten do jisté míry přetrvá i po samotném očištění. Češi v inflačních měsících vedle vcelku běžných dovolených jezdili do zahraničí i nakupovat. Primárně kvůli nižším cenám vybraného sortimentu v sousedních zemích. Trhy v Polsku a Německu jsou větší a podléhají vyšší míře konkurence, což tlačí na snížení cen maloobchodního sortimentu,“ řekl Peterka s tím, že se nejedná ani zdaleka jen o potraviny. Díky prodloužení nulové DPH podle něj budou levné nákupy v Polsku pokračovat nejméně do konce roku.

Současný rozdíl cen láká i podle Peterky kromě obyvatel pohraničí také lidi z měst uprostřed republiky, kteří to mají na hranice podstatně dál. „Například z Prahy lze po dálnici směrem na Liberec autem dojet do prodejen v Polsku za hodinu a půl. Při mírném víkendovém provozu i rychleji. U velkých nákupů se to může vyplatit, a to navzdory nákladům na pohonné hmoty, amortizaci vozidla, ceně volného času a dalším nákladovým položkám,“ míní Peterka.

Státní rozpočet přichází vlivem nákupů Čechů v zahraničí o daňové inkaso. Ztráty mohou být podle Peterky na úrovni miliard. „Z pohledu celého státního rozpočtu se nejedná o zásadní ztrátu, přestože se nyní na úsporách hledá každá miliarda. Ceny a cenotvorba v maloobchodě nepodléhá centrálnímu dohledu vlády, což je samozřejmě správně. Vliv vlády na ceny je tak značně omezený. Nehledě na to, kdo ve vládě zrovna sedí a co který politik v rámci boje o voliče slibuje,“ poukazuje Peterka s tím, že cena je závislá primárně na nabídce, poptávce a dalších pro trhy klíčových faktorech.

„Ano. Ceny zboží a služeb může vláda ovlivnit skrze nastavení daňového systému. Kopii polského řešení, které stojí na razantním snížení DPH, nedoporučuji. Výpadky příjmů z DPH převýší případné příjmy z návratu části spotřeby Čechů do tuzemských obchodů. Podobný krok by navíc šel proti snaze o potřebnou konsolidaci veřejných financí,“ uzavřel Peterka.