Jednou z cest, kterými chce stát získávat finance navíc, je úprava daně z nemovitosti. Ta se má podle nového vládního balíčku zvýšit až na dvojnásobek, přičemž dodatečný výnos nad rámec dosavadní daně by měl zamířit právě do státní kasy. Podle ministerstva financí to má příští rok vynést 9 miliard navíc. Ekonomy poměrně chválené řešení ale nenašlo porozumění právě u obcí a samospráv, které tvrdí, že tím vláda neoprávněně zasahuje do jejich záležitostí.

Daň z nemovitosti je souhrnným označením daně z pozemků a daně ze staveb a jednotek. Příjemcem výnosů daně jsou obce, správu daně zajišťuje stát prostřednictvím jednotlivých finančních úřadů. Sazby daně se odvíjejí od charakteru nemovitosti. Daň se poté násobí koeficientem, který je stanovený podle velikosti obce, a případně místním koeficientem. Obce si od roku 2022 mohou stanovit místní koeficient v rozmezí 1,1 až pět pro všechny nemovité věci na území celé obce, nebo jen pro všechny nemovitosti na území jednotlivé části obce.

„V praxi to znamená, že uplatňuje-li obec místní koeficient ve výši 3, inkasuje trojnásobek základní sazby a zavedením státního koeficientu vzroste celková daň o třetinu. Ve většině případů, kdy obec uplatňuje pouze základní sazbu daně, tak dojde zavedením státního koeficientu ke zdvojnásobení daně, což zpravidla bude znamenat zvýšený výdaj majitele řádově ve stokorunách ročně,“ propočítává ministerstvo financí v příloze k nedávno představenému balíčku.

Pro stát se má zavést koeficient, jehož inkaso bude stoprocentním příjmem státu.

Správný krok, říká rada

Národní rozpočtová rada záměr úřadů chválí. „Je pravdou, že nerovnováha veřejných financí je dominantně soustředěna do státního rozpočtu, zatímco místní samosprávné celky (obce a kraje) hospodaří s relativně vysokými přebytky. Tyto přebytky se samosprávám kumulují dominantně na bankovních účtech a jejich rozsah již nelze považovat za makroekonomicky adekvátní,“ myslí si.

„Vládou představený konsolidační balíček již částečně na tento stav reaguje, neboť dodatečné daňové příjmy směřuje pouze do státního rozpočtu a zároveň předpokládá omezení některých dotačních titulů ze státního rozpočtu a státních mimorozpočtových fondů do místních rozpočtů,“ dodává rada.

Samotné obce z toho už ale tak nadšené nejsou. Sdružení místních samospráv (SMS) s návrhem nesouhlasí a vyzvalo také k zachování dotací určených pro obce, aby byly zachovány dostupné služby na venkově.

Podle předsedkyně SMS ČR Elišky Olšákové by však nastavení a výnosy daně z nemovitých věcí měly zůstat výlučně v kompetenci obcí. „Protože jsou to obecní rozpočty, na které dopadají související náklady, jako je třeba údržba místních komunikací či inženýrských sítí. Zdůrazňujeme, že určení výše této daně je výsostnou pravomocí obcí na základě koeficientů. Vláda se zástupci samospráv o úpravě daně nejednala,“ uvedla Olšáková. „Uvědomujeme si potřebu dostat veřejné finance na udržitelnou trajektorii. Jsme připraveni přijít s konstruktivními návrhy a být vládě zodpovědným partnerem,“ dodala.

Podobně hovoří Svaz měst a obcí (SMO). „Návrh na zvýšení daně z nemovitosti bez ohledu na místní podmínky, bez ohledu na možnosti obyvatel, na dopad do lokální ekonomiky, prostě šmahem od stolu, považuje svaz za krok špatným směrem,“ uvádí se ve stanovisku SMO. Podle něj je při stanovování této daně nesmírně důležitá i analýza možností daného místa a občanů, kteří tam žijí. „Je to daň, jejíž parametry navrhuje a schvaluje zastupitelstvo každé obce a také si její výši musí před svými občany zdůvodnit a uhájit,“ uvedl svaz.