Itálie překvapivě zavádí daň z mimořádných zisků bank. Vybrané peníze chce podle místopředsedy vlády a ministra infrastruktury Mattea Salviniho použít na pomoc lidem s hypotékou a na snížení daní. Opatření, které šokovalo trhy v Itálii i jinde, schválila italská vláda v pondělí pozdě večer na posledním zasedání před letní přestávkou. V reakci na zprávu oslabily akcie italských i dalších evropských bank.

Daň z mimořádných zisků bank vláda začlenila do rozsáhlého balíku opatření, která sahají od licencí na taxi až po zahraniční investice. Podle agentury ANSA by daň mohla přinést do státní kasy přes dvě miliardy eur (48,5 miliardy Kč). Vláda podle zdrojů agentury Reuters předpokládá, že na dani vybere skoro tři miliardy eur, odhady některých analytiků jsou ale vyšší.

Výrazně vyšší základní úrokové sazby přinesly bankám rekordní zisky. Úrokové sazby úvěrů totiž prudce vzrostly, zatímco úroky z vkladů banky příliš nezvýšily. Vláda má dvě varianty pro výpočet daně, banky zaplatí tu, která bude vyšší. V první variantě posoudí rozdíl mezi čistým úrokovým výnosem v roce 2022 a 2021 a pokud rozdíl přesáhne pět procent, zaplatí z částky nad tento limit daň 40 procent. Druhá varianta posoudí rozdíl čistých úrokových výnosů mezi lety 2023 a 2021, v tomto případě bude prahová hodnota deset procent a daň bude z částky nad touto úrovní.

Daň bude splatná do 30. června příštího roku. Ministerstvo hospodářství pak dnes večer postup výpočtu ještě vyjasnilo a dodalo, že daň nepřesáhne 0,1 procenta celkového objemu aktiv bank.

„Stačí se podívat na zisky bank v prvním pololetí roku 2023, které jsou také výsledkem zvýšení sazeb Evropské centrální banky (ECB), abychom si uvědomili, že nemluvíme o pár milionech, ale že mluvíme o miliardách,“ řekl Salvini na tiskové konferenci v Římě, na níž se objevil bez premiérky Giorgii Meloniové. Vůdce krajně pravicové Ligy je považován za nejhlasitějšího člena vládnoucí koalice, když jde o populistické otázky, píše Bloomberg.

Podle analytika společnosti XTB Tomáše Cverny dává zavedení daně z mimořádných zisků bank v Itálii větší smysl než zavedení této daně v České republice. „Důvodem je, že růst úrokových sazeb v eurozóně dává prostor bankám ke zvyšování čistých úrokových výnosů. V ČR je totiž daň z mimořádných zisků platná až v době, kdy Česká národní banka sazby nezvyšuje,“ napsal ČTK analytik.

Italský akciový index FTSE MIB dnes kvůli ztrátám bank oslabil o 2,1 procenta. Akcie banky UniCredit se propadly o 5,9 procenta, akcie banky Intesa Sanpaolo pak o 8,7 procenta. Dnešní ztráty snížily celkovou tržní kapitalizaci bank o 9,3 miliardy eur. Širší index bank v eurozóně se propadl o 3,5 procenta a zaznamenal nejhorší den od března.

O tom, že se italská vláda chystá více zdanit banky, aby financovala opatření na pomoc rodinám, které se potýkají s nárůstem životních nákladů, informovala už v dubnu agentura Reuters. Ministr hospodářství ale v červnu takové plány popřel. Italská vláda, včetně premiérky Meloniové, opakovaně kritizovala ECB za pokračující zvyšování úrokových sazeb.