Vládní úsporný balíček už má sice podobu konkrétního návrhu, stát ale stále dost tápe v tom, co vlastně bude nakonec platit a kde se ušetří. Jednotlivé resorty totiž mnohdy nejsou schopny říci, kde mají slíbené škrty realizovat, do toho pak ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) přiznává, že některé ohlášené parametry ozdravného balíčku mohou projít změnami, protože kabinet ne vše úplně promyslel. Úřady a další instituce mohly do tohoto týdne právě k takovým nelogickým záměrům zasílat připomínky, na Stanjurovi a dalších teď je se s nimi vypořádat.

Největší kritika v posledních dnech mířila na plánované změny v daňové oblasti, především DPH. Tam stát sice plánuje zjednodušit systém sazeb, zdanění některých položek ale na první pohled nedává příliš smysl. Ve vyšší, 21procentní sazbě se tak objevila třeba kojenecká nebo minerální voda, káva, některé služby či noviny, zatímco časopisy budou zdaněny jen 12 procenty. Nevoli některých budí i nulová spotřební daň na tiché víno. Více jsme psali zde.

Stanjura teď přiznává, že ne vše se úplně povedlo a návrh může doznat změn. „Jestli to projde stoprocentně v této podobě, nevím. Kromě opravdu technických návrhů zákonů, které mají 12 paragrafů, tak si fakt nepamatuju zákon, který by nedostál nějaké částečné změny v průběhu projednávání, takže to se vyloučit nedá. Je možné, že tam bude nějaká technická chyba, legislativní chyba. Možná jsme něco úplně nedomysleli, takže ještě nějaký detail budeme ještě projednávat a budeme to ještě řešit v příštích týdnech,“ řekl v rozhovoru pro deník E15.

To potvrzuje i mluvčí ministerstva financí Tomáš Weiss. „Finální legislativní podoba ozdravného balíčku po věcné stránce plně reflektuje návrh představený na vládní tiskové konferenci ve čtvrtek 11. května a neobsahuje žádné významné změny, byť je samozřejmě nelze vyloučit v dalším průběhu legislativního procesu,“ sdělil deníku Echo24.

Ministerstva kupí obecné fráze

Takzvané mezirezortní připomínkové řízení trvalo právě do pondělí 29. května, následně proběhne vypořádání připomínek. „Předpokládáme, že návrh konsolidačního balíčku projedná vláda ve druhé polovině června tak, aby o něm mohli poslanci v prvním čtení hlasovat před sněmovními prázdninami,“ dodává Weiss.

Jestli se ale vše stihne, jak má, je otázka. Ministerstva sice některé své připomínky zaslala, sama však často netuší, kde škrtat.

Samotné ministerstvo financí k 1. červenci 2023 zruší za účelem efektivního řízení Finanční správy 77 územních pracovišť finančních úřadů, čímž dosáhne úspory na provozních nákladech ve výši 150 milionů korun v následujících třech letech. „Pro další úspory na provozních nákladech budeme stejně jako v předchozích letech pokračovat v optimalizaci vykonávaných agend v celém rezortu financí včetně podřízených organizací,“ sdělil Weiss.

Podobně nejednoznačně hovoří i další. Mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Petr Waleczko deníku Echo24 sdělil, že ministerstvo financí žádný přímý pokyn k hledání úspor dosud nevydalo. „MMR se snaží možnosti úspor vyhodnocovat průběžně. Konkrétní požadavky ze strany ministerstva financí pro tento rok jsme neobdrželi. Pro příští rok přijmeme konkrétní postup při snižování provozních nákladů podle vývoje situace. U platů hraje značnou roli přirozená fluktuace zaměstnanců, která se pohybuje v řádu 3–7 %,“ uvedl pro Echo24 Waleczko s tím, že resort nepočítá s větším propouštěním.

Podobnou informaci sdělila redakci i mluvčí ministerstva zahraničí Mariana Wernerová s tím, že vše je zatím ve formě návrhu, o podobě úspor se bude teprve rozhodovat.

Ministerstvo práce a sociálních věcí zase uvedlo, že se primárně zaměří na „celkové zefektivnění všech procesů díky digitalizaci, úpravám v organizačních strukturách resortních organizací a samozřejmě i snižování počtu systemizovaných míst“. „To proběhne na základě analýzy personálních kapacit. Chceme například zásadně omezit dočasně neobsazená místa. V tuto chvíli nepočítáme s tím, že by mělo dojít k hromadnému propouštění zaměstnanců,“ uvedl pro Echo24 mluvčí MPSV Jakub Augusta.

Vláda chce souborem daňových změn a úspor v dotacích uspořit příští rok na výdajích státu 62,4 miliardy korun a z nových příjmů získat 31,7 miliardy. Celkem chce tedy snížit schodek státního rozpočtu o 94,1 miliardy korun. V dalším roce by to mělo být 53,4 miliardy. Podle opozice vláda místo úspor na straně státu daněmi více zatíží některé skupiny obyvatel.