Tag: daně

Články k tagu

Nový plán vlády: Zvýšíme daně, aby se zaplatila zelená opatření

Vláda přišla s plánem, jak bude Česko v příštích letech naplňovat evropský Green Deal. K tomu nás před třemi lety přihlásil tehdejší premiér Andrej Babiš a zavázal nás tak k tomu, že do roku 2030 splníme povinnost snížit emise o 55 procent oproti roku 1990. Striktně zelené směřování EU nebude znamenat jen ještě větší zdražení emisních povolenek, konec energie z uhlí a spalovacích motorů a obrovské přerozdělování peněz. Klimatické plány se dotknou všech domácností, kterým se prodraží každodenní fungování.

Daňová anatomie konsolidačního balíčku. Kdo všechno ostrouhá?

V rámci udržitelnosti veřejných financí díky nedávno Sněmovnou schválenému konsolidačnímu balíčku dojde mimo jiné ke značným změnám v daňovém systému. Přinášíme vám proto výběr těch nejdůležitějších změn v daních právnických a fyzických osob pro rok 2024. Vládní koalice prosadila balíček přes odpor opozice ve Sněmovně minulý pátek po několikadenním projednávání. V příštích dvou letech má podle koalice opatření zlepšit stav státního rozpočtu celkem zhruba o 150 miliard korun.

Zvyšujeme skoro všechny daně

Podpora vlády Petra Fialy padá ke dnu. Není to překvapivé. Země je na tom ekonomicky nejhůř od roku 1989. Životní úroveň se za poslední tři roky propadla nejvíc z celé Evropské unie. Velké zdražování trvá už třetím rokem. To, že ceny najednou meziročně stoupají už „jen“ o 8,5 procenta, je vydáváno za úspěch. Už to samo o sobě ukazuje, z jak hlubokého pádu se zvedáme. Proti roku 2019, než začal covid, jsou ceny o víc než třetinu výš. Kvůli pádu reálných platů si lidé v průměru za to, co vydělají, koupí o 15 procent méně než tehdy. Peníze, které měli uložené v bankách, ztratily třetinu své hodnoty. To, co stálo tisíc korun, stojí najednou přes třináct set.

Češi jsou příliš tlustí. Experti volají po spotřební dani na slazené nápoje

Zavedení spotřební daně ze slazených nápojů by zvýšilo rozpočtové příjmy o 2,7 miliardy korun a znamenalo by miliardové úspory zdravotních a sociálních nákladů a pomohlo by snížit obezitu. Vyplývá to ze zveřejněné studie společnosti PAQ Research. Odborníci, kteří jsou členy Národní ekonomické radě vlády (NERV), navrhují takzvaný polský model, podle něj se daň váže na koncentraci cukru v litru nápoje.

Rodiny s dětmi se prohnou nejvíc. Kvůli balíčku můžou platit desítky tisíc ročně navíc

Nejvíce se nově schválený vládní konsolidační balíček prodraží rodinám s dětmi a s průměrným příjmem. Vyplývá to z výpočtu společnosti BDO, podle něhož takové rodině stoupnou odvody na daních a dalších poplatcích asi o 10 procent ročně. V extrémních případech tak rodiny mohou platit o desítky tisíc korun navíc. V běžných případech budou muset lidé dát asi o 2 až 5 procent více. Balíček obsahuje úspory na straně státu, seškrtání některých dotací nebo prostředků na platy státních zaměstnanců.

Živnostníci a dohodáři přijdou o peníze, podnikatele čeká další papírování

Sněmovna posvětila konsolidační balíček, který vzešel z vlády vedené ODS. Ruku v ruce se změnami zákoníku práce to znamená mimo jiné další tvrdé kroky vůči živnostníkům či flexibilnějším pracovním úvazkům na dohody. Zejména pak další administrativu a výrazně vyšší zdanění. Změny desítek zákonů musí ještě projednat Senát a podepsat prezident. Většina jich má vstoupit v účinnost příští rok.

„Černý pátek třináctého. Pošlapali jste vlastní prohlášení.“ Schillerová a další cupovali balíček

Schválení konsolidačního balíčku ve sněmovně okamžitě vyvolalo nevoli opozice, podle které vláda Petra Fialy porušila své předvolební sliby. Podle šéfky poslanců ANO Aleny Schillerové znamená balíček dosud nejvyšší zvýšení daní v Česku, dnešek je černým pátkem pro tuzemskou ekonomiku, dodala. Nevyloučila, že ANO napadne předpis u Ústavního soudu kvůli ukončení rozpravy či zpětné účinnosti, řekla. Nechtěla ale předjímat, ANO vyčká na rozhodnutí Senátu a prezidenta Petra Pavla o balíčku. Podle šéfa SPD Tomia Okamury koalice flagrantně porušila své předvolební sliby, že nezvýší daně.

Koalice protlačila sněmovnou největší změny v daních za poslední léta. „Měli jsme pravdu,“ vzkázal Stanjura

Poslanecká sněmovna v pátek hlasy pětikoalice odhlasovala takzvaný konsolidační balíček, který má podle vlády přispět ke snižování rozpočtových schodků. Pro bylo 108 poslanců z přítomných 194. Hlasování trvalo asi hodinu a půl, bylo totiž třeba vypořádat se s více než 80 pozměňujícími návrhy, vládní koalice je ale opozici v drtivé většině případů smetla ze stolu Balíček obsahuje daňové změny nebo úspory na straně státu, seškrtání některých dotací nebo prostředků na platy státních zaměstnanců.

Slovenský soud uložil exprezidentovi Kiskovi dvouletou podmínku za daňový podvod

Soud první instance na Slovensku uznal bývalého prezidenta Andreje Kisku vinným z daňového podvodu. Soud Kiskovi vyměřil trest dva roky vězení, který odložil na zkušební dobu tří let. Současně mu uložil pokutu 15 000 eur (368 000 korun) a na šest let zakázal vykonávat funkci statutárního zástupce obchodních společností. Také druhý obžalovaný Eduard Kučkovský vyvázl s podmínkou v kauze, která se týká nadměrných daňových odpočtů Kiskovy rodinné firmy KTAG v souvislosti s účtováním nákladů na Kiskovu předvolební prezidentskou kampaň.

Daň z tichého vína prý v „blízké budoucnosti“. Žádný alkohol nemá mít výjimku, říká Stanjura

Souhlasím s pravidelným zvyšováním spotřební daně z lihu či tabáku, zdanění tichého vína v příštích letech prosadíme. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v souvislosti s přetrvávající debatou ohledně vysoké konzumace alkoholu v Česku. Podle něj má být každý alkohol zdaněný. Podle předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové by mělo ke zdanění dojít v blízké budoucnosti, je na tom prý koaliční shoda.

Tiché víno, vyšší DPH či zrušení státního svátku. Slovenská vláda přišla se svým balíčkem

Vyšší zdanění tabáku a alkoholu včetně tichého vína, zavedení daně ze slazených nápojů, ale i zvýšení základní sazby DPH o dva procentní body či zrušení cestování zdarma pro studenty a důchodce. I taková jsou opatření, která navrhuje slovenská úřednická vláda Ľudovíta Ódora. Jeho kabinet zveřejnil opatření ve středu, tedy jen několik dní po volbách, které vyhrál Směr-SD Roberta Fica. Ódor označil návrhy za kostičky lega, z nichž se nová vláda může sestavit vlastní balíček.

Stát zvýšil své příjmy z daní, nejvíc se „prohnuly“ firmy

Stát za tři čtvrtletí vybral na daních 1,02 bilionu korun, o 17,2 procenta víc než za stejné období loňského roku. Nejrychleji rostl výnos daně z příjmu právnických osob neboli firemní daně, rychle se zvýšilo rovněž inkaso daně z příjmu fyzických osob. Na meziročním růstu se výrazně podílejí také mimořádná daňová opatření, tedy daň z neočekávaných zisků (windfall tax) a odvod z nadměrného zisku při výrobě elektřiny. Meziročně se naopak snížil výběr spotřební daně. Vyplývá to z dat, které zveřejnilo ministerstvo financí k údajům o státním rozpočtu za třetí čtvrtletí.

ČEZ zachraňuje stát

Na první pohled to vypadá jako dobrá zpráva. Schodek státního rozpočtu se po několika měsících hlubokých propadů, kdy existovaly obavy, že pokud to půjde tímto tempem dál, neskončí země s deficitem plánovaných 295 miliard korun, ale spíš někde ke 400 miliardám korun, začal snižovat. Ke konci září skončilo hospodaření státu deficitem 181 miliard korun. Když se připočtou odvody a příjmy do rozpočtu z Evropské unie, dosahuje schodek 214 miliard korun. Tak nízký byl rozpočtový schodek naposledy letos v březnu.

Tvrdší zdanění práce: více lidí má platit vyšší daně z příjmu

Vládní konsolidační balíček přitvrzuje vůči živnostníkům i zaměstnancům a to jak u některých forem nižších přivýdělků, tak i u příjmů ze zcela opačné strany spektra. Ve sněmovně se tak mimo jiné vede boj i o to, zda na širší okruh lidí s nadprůměrnými příjmy dopadne zvýšená sazba daně z příjmu. Vláda tak chce přitvrdit progresi z dob kabinetu Andreje Babiše (ANO), zdůvodňuje to jako solidární krok. Předloha má vést ke konsolidaci veřejných rozpočtů.

Zaměstnanci mají danit benefity nad 21 983 korun jako příjem, navrhuje vláda

Zaměstnanci zřejmě budou mít příští rok v práci bez zdanění benefity do 21 983 korun. Při rozpočítání by tak na měsíc mohli mít s osvobozením od daně k platu či mzdě navíc nepeněžité bonusy nejvýš za 1832 korun. Zaměstnanecká zvýhodnění a podpory nad tuto částku by se měly danit jako příjem. Vyplývá to z koaličního pozměňovacího návrhu k vládnímu konsolidačnímu balíčku a ze schváleného vládního nařízení o vyměřovacím základu. Podle návrhu mají být bez daně benefity do poloviny průměrné mzdy. Ta pro příští rok podle nařízení činí 43 966 korun. Balíček projednává Sněmovna.

Konsolidační balíček byl pod tvrdou palbou. A bude zase. Vládu čeká další grilování

Poslanecká sněmovna má za sebou další bouřlivý týden a v podobném duchu se bude nést i zbytek září. Už na příští schůzi v úterý může opět dojít na podnikateli ostře sledovanou novelu zákoníku práce, v dalším týdnu už se pak může na stůl vrátit vládní konsolidační balíček. Jeho poslední projednávání se neslo v duchu hodinových projevů, obstrukcí a také desítek pozměňovacích návrhů. Tlak na obě předlohy pak míří také ze strany byznysu, odborů či lékařů, kteří hrozí radikálními kroky.

Změna v sazbách DPH může zlevnit byty, lidé by ušetřili i stovky tisíc

Vládou navrhovaná změna v sazbách DPH by mohla vést k tomu, že zájemci o nové bydlení do rozlohy 120 metrů čtverečních ušetří až stovky tisíc korun. Sazba by se snížila o 3 procentní body na 12 %. Experti nicméně dodávají, že je otázka, jak k tomu přistoupí developeři. Podle analýzy společnosti Central Group začali v letošním prvním pololetí například developeři v Praze nabízet 5500 bytů, což je o 50 méně, než loni touto dobou a jedná se o první pokles po předchozím roce a půl růstu.

Rozbor „tampónové daně“ na 45 minut. Potom vládní balíček prošel dál sněmovnou

Vládní konsolidační balíček ve Sněmovně prošel druhým čtením a je tak před závěrečným schvalováním. Poslanci vznesli osm desítek návrhů úprav, úpravy balíčku navrhla i vládní koalice. Poslanci by měli předlohu schvalovat na konci září. Opozici se ve čtvrtek nepodařilo prosadit vrácení předlohy k novému projednání v rozpočtovém výboru. Samotné druhé čtení trvalo zhruba 17 hodin a provázela ho kritika ze strany opozice.

Daň z mobilu

Budeme mít o něco vyšší jednu daň. Sice o málo a sice ji už dnes odvádí velká většina českého obyvatelstva, ale napříště už před ní nebude úniku. Pětikoalice se podle ministra kultury Martina Baxy (ODS) dohodla na zvýšení koncesionářského poplatku České televizi ze 135 na 160 a Českému rozhlasu ze 45 na 55 korun. Dohodla se i na rozšíření skupiny plátců. Dosud bylo možné poplatkům se vyhnout čestným prohlášením: Nemám televizi. Nově se za přijímač považuje i osobní počítač nebo mobilní telefon, stačí jeden přístup na internet v domácnosti.

Nedá se na to koukat

Minulý týden oznámil ministr financí Zbyněk Stanjura dlouho očekávané parametry státního rozpočtu na rok 2024. Deficit má dosáhnout 252 miliard korun, což je o čtyřicet miliard méně než letos. Stanjurův dávný předchůdce ve funkci Miroslav Kalousek to považuje za fatální zprávu o nedostatku vůle Fialovy vlády dát státní kasu do pořádku. A upozorňuje, že nebýt kosmetických úprav, byl by citelně horší i očekávaný stav letošního rozpočtu.

Vrácená daň na naftu se okamžitě podepsala na inflaci. „Časová souhra,“ říká ministerstvo

Ceny pohonných hmot v České republice se v poslední době opět dostávají na nepříjemné hodnoty. Rostou už několik měsíců v kuse, přičemž hlavní skok nastal poté, co stát vrátil mimořádně sníženou spotřební daň z nafty a benzinu. Tím si sice přihrál do rozpočtu necelou miliardu korun měsíčně navíc, podle kritiků tím ale okamžitě „zařídil“ zvýšení cen, které teď jako už jeden z mála faktorů stále táhnou inflaci. Ministerstvo financí se nicméně hájí tím, že jde o nešťastnou shodu okolností.

Cena piva v Praze po změně DPH může překročit 70 Kč za půllitr

Pražské restaurace v červenci prodávaly půllitr dvanáctistupňového piva v průměru za 64,30 Kč. Loni to bylo 58,80 Kč, meziročně se tedy cena zvýšila o více než devět procent. Po zvýšení DPH na točené pivo by tak cena mohla příští rok překročit 70 korun. Řekl to Luboš Kastner z Asociace malých a středních podniků s odkazem na data z pokladních systémů společnosti Dotykačka, která je poskytuje zhruba 8000 podnikům v Česku. V celé ČR činila v červenci průměrná cena 54 korun, zatímco loni ve stejném období to bylo 49,80 Kč. Cena se tak zvýšila o více než osm procent.

Česko se chystá danit zisky nadnárodních firem. To by mohlo přinést až 6 miliard

Česko zřejmě získá možnost danit zisky velkých nadnárodních firem, které sídlí v zahraničí, ale působí i v tuzemsku. Umožnit to má nový zákon o dorovnávací dani, který dnes v úvodním kole podpořila Sněmovna. Nyní ho projedná sněmovní rozpočtový výbor. Výnos pro státní rozpočet by mohl být až šest miliard korun, pokud by zůstala současná sazba daně z příjmu právnických osob 19 procent. Zákon se bude vztahovat na velké nadnárodní i vnitrostátní společnosti.

„Velmi nebezpečné, diskriminace letošních novorozenců.“ Návrat do sněmovny přinese nové hádky

V úterý se po asi měsíci znovu sejde Poslanecká sněmovna, aby na mimořádné schůzi svolané stranami koalice probrala mimo jiné dodatečné zdanění zisků velkých nadnárodních firem, ale také třeba navýšení rodičovského příspěvku. I když na seznamu není nic přehnaně kontroverzního, očekává se zdlouhavé projednávání. Některým opoziční zákonodárcům se totiž nelíbí, že vláda chce některé body projednávat ve zkrácené podobě bez možnosti diskuze.

Záchrana rozpočtu? Stanjura vylepšil odhad výběru windfall tax skoro o 25 miliard

Stát letos vybere na dani z neočekávaných zisků (tzv. windfall tax) a na odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny 64,5 miliardy korun. Vyplývá to z materiálů pro čtvrteční jednání Výboru pro rozpočtové prognózy, které na svých internetových stránkách zveřejnilo ministerstvo financí. Ministerstvo tak zlepšilo odhad z dubna, kdy očekávalo inkaso z obou mimořádných opatření 40,3 miliardy korun.

Windfall tax zřejmě předčasně skončí, říká Stanjura. Není k tomu důvod, reagují Piráti

Rok 2023 bude zřejmě prvním a posledním zdaňovacím obdobím, kdy bude platit takzvaná daň z mimořádných zisků. Předminulý týden to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Šéf Pirátů a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš pro deník Echo24 řekl, že jde pro něj o novou informaci, původní plán platnosti tzv. windfall tax i na další roky byl podle něj racionální. Bylo chybou, že opatření neplatilo už vloni, míní Bartoš.

„Zameteno, uklizeno.“ Agrofert protočil na reklamě stovky milionů, pokuta je směšná

Holding Agrofert musí doplatit daň 1,2 milionu korun za pochybnou reklamu, kterou na farmě Čapí hnízdo inzerovaly další firmy z holdingu bývalého českého premiéra Andreje Babiše (ANO). Rozhodla o tom v odvolacím řízení finanční správa. Postih je to však marginální. Finanční operací si totiž mohl Agrofert přijít na více než 100 milionů korun. Reklamní větví kauzy Čapí hnízdo se stále zabývá i policie, která prověřuje podezření, že suma 272 milionů korun šla na reklamu pouze účetně, ale ve skutečnosti byla použita na splácení úvěru a snížení daní.

Vláda chce lidem zdražit topení dřevem, kvůli vyšší dani zaplatí tisíce navíc

Topení dřevem může napřesrok opět zdražit. Vláda totiž v rámci daňové reformy počítá se zvýšením daně z přidané hodnoty na palivové dřevo z aktuálních 15 na 21 procent. Přesun do vyšší sazby se má týkat i dřevěných pelet nebo briket. Rodinným domům by to zvedlo výdaje na topení o tisíce korun. Vytápění dřevem zažívalo v loňské topné sezóně renesanci kvůli panice na trhu s energiemi renesanci.

Na obzoru se vynořuje daň z hub

Koutkem oka víkendový fejetonista zahlédl úvahu, že by České republice mohlo z tíživé ekonomické situace pomoci zdanění hub. Tedy těch sebraných houbaři. Bylo to nejspíš míněno napůl vážně, napůl žertovně (i ekonomičtí komentátoři či analytici udělají občas vtip), ale též se to dá brát jako takový nástřel, takový pokusný balonek, jak se říká, zda se toho třeba někdo nechytne a nezačne se o tom vážně uvažovat. Protože něco na tom asi je. Proč vlastně houby sbíráme?

Cigarety by měly zdražit trojnásobně, zní z WHO. V Česku by pak krabička stála i 500 korun

Zdražování cigaret patří k vítaným kratochvílím jak ze strany vlád, tak odborníků. Daň z „neřesti“ v tomto případě přináší nejen nemalé prostředky do státního rozpočtu, ale má působit i jako prevence, která má v ideálním případě šetřit další náklady na zdraví populace. Zdá se však, že Světová zdravotnická organizace (WHO) by si přála zásah v zásadně radikálnějším tempu. Alespoň její zastoupení v Německu. Krabička cigaret by totiž podle organizace měla stát téměř trojnásobek, v přepočtu přes 550 korun.