V úterý se po asi měsíci znovu sejde Poslanecká sněmovna, aby na mimořádné schůzi svolané stranami koalice probrala mimo jiné dodatečné zdanění zisků velkých nadnárodních firem, ale také třeba navýšení rodičovského příspěvku. I když na seznamu není nic přehnaně kontroverzního, očekává se zdlouhavé projednávání. Některým opoziční zákonodárcům se totiž nelíbí, že vláda chce některé body projednávat ve zkrácené podobě bez možnosti diskuze.

Návrh programu první schůze po takzvaných parlamentních prázdninách čítá 12 bodů. Jde o 11 předloh v prvním čtení a o jednu ve druhém čtení, v němž už mohou zákonodárci předkládat pozměňovací návrhy. Do závěrečného schvalování by Sněmovna měla posunout možnost podávání žádostí o přiznání důchodu také on-line.

Předlohy zařazené na mimořádnou schůzi podle předsedy poslanců koaličního hnutí STAN Josefa Cogana nepřináší větší kontroverze. Navzdory tomu se počítá s tím, že poslanecké jednání by mohlo pokračovat i v pátek.

Zkrácené čtení

Překážkou může být totiž projednání návrhu zákona o dorovnávací dani. Ten by měl přinést možnost danit zisky velkých nadnárodních firem, které sídlí v zahraničí, ale působí i v Česku. Zajistit má jejich minimální patnáctiprocentní zdanění. Výnos pro státní rozpočet by mohl být až šest miliard korun.

„Co se týče spravedlivého zdanění nadnárodních korporací, jde sice o prioritu hnutí ANO, které je ovšem bohužel v důsledku několikaměsíčního trestuhodného zdržení ministrem Stanjurou navrhováno projednat ve zrychleném čtení. To považujeme za velmi nebezpečné a problematické a proto stejně jako Komora daňových poradců požadujeme důsledný zákonodárný proces, bez kterého takto zásadní daňové změny realizovat nelze,“ sdělila deníku Echo24 předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová. Podobně hovoří i poslanec SPD Jan Hrnčíř.

Místopředseda ANO a sněmovny Karel Havlíček nicméně vášně klidní. „Určitě nechystáme obstrukce, já se soustředím na bod o komunitní energetice, který je zcela zásadní a budu se držet odborných argumentů,“ uvedl.

Rodičovská

Delší diskuze se čeká například i u rodičovského příspěvku. Ten chce vláda zvýšit o 50 000 korun na 350 000 korun. Růst se má týkat dětí narozených od začátku příštího roku. Opozici to ale nestačí. ANO a SPD chtějí vzhledem k míře inflace razantnější růst dávky až na 400 000 korun. „Rozhodně nemůžeme souhlasit s diskriminací letošních novorozenců změnou rodičovského příspěvku tak, jak ji navrhl ministr práce (Marian) Jurečka. V této souvislosti jsme již připravili vlastní pozměňující návrhy,“ uvedla Schillerová.

„Všechny zákony by bylo možné věcně projednat bez problémů v úterý do večera. Je ale otázka, co se stane,“ řekl v reakci na to koaliční poslanec Cogan. „Nebudu zastírat, že řádné schůze jsou zatížené hodinami a hodinami řečnění každý den ze strany opozice, už jen u stanovování pořadu schůze o programu. Tím se ztrácí drahocenný čas na projednávání samotných návrhů,“ řekla zase České televizi předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

Poslanci by měli projednat na schůzi také předlohu k omezení výpadků dostupnosti léků na českém trhu, zavedení automatické valorizace odměn členů obecních, městských a krajských zastupitelstev a snížení potřebné většiny hlasů akcionářů pro přeměny obchodních společností a družstev. Po květnovém schválení této novely vládou výrazně propadly na burze akcie polostátní společnosti ČEZ. Pokles dávali analytici do souvislosti s předlohou, která podle nich otevírá cestu k rozdělení energetické firmy na plně státní a soukromou část. V návrhu programu je rovněž změna struktury řízení České správy sociálního zabezpečení a poslanecká norma o zrušení Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře, jehož hlavní činností je regulace přístupu k železnici.

Ve středu a ve čtvrtek se scházejí sněmovní výbory, které budou posuzovat například vládní konsolidační balíček. Jeho projednávání na plénu bude pokračovat v září. Vláda tak chce získat do rozpočtu navíc 35,2 miliardy korun. V roce 2025, až začne platit zvýšená sazba daně z příjmů firem, mají příjmy státu stoupnout o 37,1 miliardy korun. Součástí projednávaného návrhu zákona není omezování dotací a státních výdajů, které mají pokrýt zhruba polovinu z plánované konsolidace. V příštím roce by měla navrhovaná opatření v konsolidačním balíčku zlepšit saldo státního rozpočtu o 97,7 miliardy korun. Společně za příští a přespříští rok má jít až o 150,7 miliardy. Opozice konsolidační balíček kritizovala a v úvodním kole navrhovala jeho zamítnutí, které ale neprosadila.