Vládní konsolidační balíček přitvrzuje vůči živnostníkům i zaměstnancům a to jak u některých forem nižších přivýdělků, tak i u příjmů ze zcela opačné strany spektra. Ve sněmovně se tak mimo jiné vede boj i o to, zda na širší okruh lidí s nadprůměrnými příjmy dopadne zvýšená sazba daně z příjmu. Vláda tak chce přitvrdit progresi z dob kabinetu Andreje Babiše (ANO), zdůvodňuje to jako solidární krok. Předloha má vést ke konsolidaci veřejných rozpočtů.

Česko má v současnosti dvě sazby daně z příjmu fyzických osob, ta základní činí 15 procent. V případě těch, kteří dosáhnou výdělků nad čtyrnásobek průměrné mzdy, pak platí také zvýšená sazba 23 procent. To v současnosti znamená výdělky přesahující zhruba 161 tisíc korun měsíčně. Vláda však chce tento okruh plátců vyšší sazby rozšířit.

Nově by se měla zvýšená sazba uplatňovat už při trojnásobku průměrné mzdy, tedy pro příklad už od měsíčního příjmu nad 121 tisíc. „Progresivní sazba se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zaměstnání, tak na ty, které jsou získány z podnikání či z nájmu nebo které jsou jinými příjmy,“ popisuje detaily důvodová zpráva ke konsolidačnímu balíčku.

Podle vládních plánů tak má dojít k rozšíření množiny vysokopříjmových poplatníků, které budou vyšší sazbou daně přispívat rozpočtu. „Jde o solidární krok, aby se i tito poplatníci více podíleli na konsolidaci veřejných financí,“ dodává důvodová zpráva k návrhu, který těžce skousávali například někteří zástupci v ODS. Poslanec Jan Skopeček po představení balíčku zdůrazňoval, že zvýšení daňové progrese jde proti základním principům strany netrestat aktivní a úspěšné lidi.

V praxi dopadá vyšší zdanění na tu část příjmu, která přesahuje stanovený limit, tedy v současných číslech zmiňovanou částku kolem 121 tisíc korun. Pro část spadající pod tuto hranici se použije nižší 15procentní sazba, naopak pro zbylou část vyšší sazba 23 procent. Z výsledného součtu pak vzniká celková daň.

Úprava daně z příjmů fyzických osob má podle propočtu státní kase přinést v následujících dvou letech 2,7 miliardy korun. Příští rok 1,8 miliardy a potom 0,9 miliardy.

Celkově by měl podle dřívějších vládních vyjádření konsolidační balíček v příštím roce zlepšit saldo veřejných financí o 97,7 miliardy korun.

Pro progresivní zdanění příjmů, tedy pro to, aby lidé s vyššími příjmy odváděli na daních vyšší procento z příjmů než lidé s nižšími příjmy, jsou podle nedávného průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) téměř tři pětiny Čechů. Podle autorů se tak potvrzuje dlouhodobý trend, že podpora progresivního zdanění příjmů je v posledních letech nižší, než bývala před 15 až 20 lety.

To, že by procento odvedené na daních u lidí s vysokými příjmy mělo být vyšší než u lidí s nízkými příjmy, si myslí 59 procent dotázaných. Přibližně pětina uvedla, že by mělo být „mnohem vyšší“. Necelá třetina respondentů se vyslovila pro zdaňování stejnou sazbou bez ohledu na výši příjmu a tři procenta dotázaných uvedla, že by lidé s vyššími příjmy z nich měli na daních odvádět relativně menší část v porovnání s těmi, kdo mají nízký příjem. Zhruba šest procent pak odpovědělo, že neví.

Sněmovna ani ve středečním druhém dějství schvalování sporného konsolidačního balíčku nedokončila. Předloha obdobně jako minulý pátek čelila kritice opozičních poslanců, kteří také hájili své úpravy. Směřují například k zachování nynější výše některých daní místo jejich navrhovaného růstu. Závěrečná sněmovní debata k balíčku bude pokračovat ve středu 11. října. Je možné, že se poslanci k hlasování o podobě předlohy opět nedostanou. Vystoupit chce ještě 54 zákonodárců.