Tag: ekonomika

Články k tagu

Po osmi měsících začíná inflace opět stoupat. Ze zářijových 6,9 % na současných 8.5 %

Meziroční růst spotřebitelských cen v říjnu zrychlil na 8,5 procenta ze zářijových 6,9 procenta. Stalo se tak po předchozích osmi měsících snižování tempa inflace. Údaj za říjen je ale ovlivněný tím, že před rokem statistici zahrnuli do výpočtu vládní úsporný tarif na energie jako zlevnění elektřiny. Bez tohoto vlivu by meziroční inflace letos v říjnu byla pod šesti procenty. Oznámil to Český statistický úřad (ČSÚ). V meziměsíčním srovnání spotřebitelské ceny v říjnu vzrostly o 0,1 procenta.

Němci jdou masivními dotacemi chránit svůj byznys proti drahé elektřině

Německá energetická politika, která se pod tlakem Berlína během posledních let stala evropskou a vyvrcholila snem o dekarbonizované ekonomice pod značkou Green New Deal, se dostává do pozoruhodného stadia. Němci se začínají chránit proti tomu, co sami rozjeli a rozšířili po celé Evropě. Proti jimi samými vymyšlenými a prosazenými následky Green Dealu. Proti jeho samotné podstatě, kterou mělo být zdražení elektřiny proto, aby se jí spotřebovávalo co nejméně.

Hospodářské oživení se odkládá

Možná jste již zaznamenali, že občas říkám: Pokud nechcete přijít na buben, dělejte všechno naopak, než vám vláda radí. Pokud tohle tvrzení platí v případě vlády, musí u nadnárodních institucí platit dvojnásob. Těmi nadnárodními společnostmi mám na mysli například Evropskou komisi, Světovou banku či Mezinárodní měnový fond (MMF).

Bankovní asociace letos čeká pokles HDP o 0,4 procenta, inflace zůstane nad 10 procenty

Nová prognóza České bankovní asociace (ČBA) předpokládá letos mírný pokles tuzemské ekonomiky o 0,4 procenta. Pro příští rok přehodnotila růst ke slabším hodnotám a očekává jej 1,8 procenta. Inflace podle ní letos dosáhne téměř 11 procent, v příštím roce klesne na 2,5 procenta. Vyplývá to z makroekonomické prognózy, kterou ČBA představila novinářům.

Česko má problém. Průmysl ztrácí třetí měsíc po sobě

Průmysl v Česku v září zrychlil meziroční pokles na pět procent ze srpnových 1,7 procenta. Je to třetí pokles v řadě. Meziměsíčně se průmyslová výroba snížila o 1,8 procenta. V pondělí o tom na webu informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Hodnota nových zakázek pro český průmysl podle statistiků ve srovnání s loňským zářím klesla o 5,2 procenta. S poklesem produkce se v září potýkal průmysl napříč všemi odvětvími.

Životní úroveň spadla nejvíce od porevolučních let. Co čekat příští rok

Životní úroveň nám vlivem propadu reálných mezd klesá už téměř dva roky. Poté, co se výdělky českých zaměstnanců propadly nejprudším tempem mezi všemi vyspělými zeměmi OECD a i letos ještě poklesnou, se ale příští rok situace konečně začne obracet. Pokud podle předpovědí inflace výrazně klesne a růst nominálních mezd ji předežene, i reálné mzdy porostou. Reálná mzda klesá už sedm čtvrtletí v kuse, což je nejdéle v historii samostatné republiky. Proto se kupní síla českých domácností vrací do předchozích let.

Čím se budeme živit

Jsme zemí, která se proti časům před covidovou pandemií roku 2020 zvedla nejméně z celé EU. Teprve v posledním čtvrtletí se ekonomice podařilo dosáhnout úrovně té doby. Jako úplně poslední z celé EU. Všichni se zvedli a vrátili na původní úroveň před námi. Ti výrazně bohatší i ti výrazně chudší. Prožíváme největší pád životní úrovně ze všech zemí Unie. Stále máme jednu z největších inflací. Nic z toho se nám nepřihodilo jen složitými vnějšími okolnostmi jako deglobalizace, válka na Ukrajině, energetická krize nebo evropský Green New Deal. Všechny ty složité vnější podmínky zasahují všechny evropské země.

Bankovní rada ČNB úroky nesnížila, základní sazba zůstala sedm procent

Bankovní rada České národní banky (ČNB) i na dnešním zasedání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Informovala o tom mluvčí ČNB Petra Krmelová. Základní úroková sazba je na této úrovni od června 2022. Analytici byli před dnešním jednáním bankovní rady rozděleni, část očekávala, že centrální banka vzhledem k vývoji ekonomiky už zahájí snižování úroků.

Konsolidační balíček v senátním výboru neprošel. Chyběl jeden hlas

Senátní hospodářský výbor nedoporučil schválit vládní konsolidační balíček, chyběl k tomu jediný hlas. Pro schválení ve středu hlasovali čtyři členové výboru, pět se hlasování zdrželo. Výbor se neshodl ani na případných úpravách balíčku, od něhož si vláda slibuje stabilizaci veřejných financí. Zamítnutí nikdo nenavrhoval. Zatímco senátní ústavně-právní výbor doporučil balíček schválit beze změn pěti hlasy ze sedmi přítomných členů. Senát o něm rozhodne příští středu. Premiér Petr Fiala (ODS) očekává, že horní parlamentní komora balíček přijme.

Schodek rozpočtu je po říjnu 210,7 miliard. Vývoj je pozitivní, pomůže windfall, říká Stanjura

Státní rozpočet hospodaří po říjnu s deficitem ve výši… miliard. Po září se byl schodek 180,7 miliardy korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v komentáři k výsledkům uvedl, že průběžné plnění lze hodnotit pozitivně. „Oproti minulým rokům rozpočet pozitivně ovlivní ještě prosincová záloha na daň z neočekávaných zisků,“ uvedl Stanjura. Celkový deficit pro letošní rok je schválen ve výši 295 miliard korun. K meziročnímu zlepšení salda o 76,0 mld. Kč výrazně přispěly v průběhu předchozích měsíců příjmy z EU.

Česká ekonomika trpí nejvíc z celé EU: inflace degradovala životní úroveň a spotřebu lidí

Česká ekonomika je na tom hůř, než se očekávalo. Oživení ve třetím čtvrtletí nepřišlo, především kvůli slabé spotřebě domácností zasažených vysokou inflací a propadem reálných mezd a útlumu průmyslu v důsledku slabé zahraniční poptávky. Hrubý domácí produkt za celý letošní rok vykáže pokles, česká ekonomika se tak jako jediná v EU stále nevrátí na předpandemickou úroveň. Podle údajů statistiků HDP ve třetím čtvrtletí meziročně klesl o 0,6 procenta, mezičtvrtletně o 0,3 procenta.

Obří německá investice. Německo napumpuje do svého průmyslu 50 miliard eur

Německo v příštích čtyřech letech podpoří průmyslové odvětví a průmyslové firmy částkou 50 miliard eur (1,2 bilionu Kč). V úterý to na tiskové konferenci prohlásil německý ministr hospodářství Robert Habeck. Pomoc, ze které budou těžit i malé a střední podniky a také zaměstnanci, zdůvodnil nezbytností investic, pokud má Německo zůstat průmyslovou zemí i po přechodu na bezuhlíkové hospodářství. Zároveň varoval před možným zaostáváním Německa v inovacích.

Stanjura hájí zvýšení daní pro firmy. „Ať mi experti políbí,“ míní Topolánek

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) hájí zvýšení daně z příjmu právnických osob o dva procentní body, které přichází v rámci konsolidačního balíčku. Podle něj nebude takové zvýšení motivem pro firmy, aby se přesunuly do zahraničí. Experti nicméně oponují a uvádí, že se se zvýšením daně sníží česká konkurenceschopnost. Stát by měl podle nich za vyšší daň nabízet lepší infrastrukturu a prostředí pro podnikání. Naloženo dostal Stanjura i od bývalého šéfa ODS Mirka Topolánka.

Nebezpečné smíření se zdražováním

Ekonomové aktuálně servírují dva výklady pokračujícího zdražování. První zní velmi optimisticky. Zdražování se po dvou dvojciferných letech konečně daří brzdit. Ceny už stoupají v porovnání s předchozím rokem jen o 6,9 procenta. To je proti loňským rekordům, kdy inflace šplhala koncem roku k 18 procentům, výborná zpráva. Startovní výstřel k debatám, jestli by centrální banka neměla začít uvažovat o snižování úroků. Ty jsou poprvé po dvou letech vyšší než inflace. Tam, kde by měly být, aby ji vůbec byly schopny restriktivně brzdit.

Agentury přestávají hrozit Česku zhoršením ratingu

Jedná se o příznivou zprávu pro Fialovu vládu. Dané ratingové hodnocení Standard & Poor’s je totiž příznakem, že se zlepšuje celkový pohled ratingových agentur na tuzemské veřejné finance. Zdají se jim nyní evidentně v udržitelnějším stavu než loni. To, že Česko již prakticky zkrotilo inflaci, potvrzují i minulý týden zveřejněná data Eurostatu. Meziročně sice inflace v září podle statistiků EU stoupala o 8,3 procenta, ale tento výsledek je dán z drtivé většiny ještě zdražováním v loňském roce a na přelomu loňska a letoška.

Státní dluh na konci třetího čtvrtletí vzrostl o 220 miliard

Český státní dluh ke konci třetího čtvrtletí dosáhl 3,115 bilionu korun. Od počátku letošního roku se zvýšil o 220,2 miliardy korun. Míra zadlužení ke konci září dosáhla 43,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP), v letošním roce vzrostla o 0,4 procenta HDP. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Na každého Čecha tak hypoteticky připadá dluh 286.474 korun. Hlavním důvodem zvýšení státního dluhu byl prodej státních dluhopisů za účelem průběžného krytí schodku státního rozpočtu a předfinancování splátek státního dluhu.

Trvale udržitelný nerůst

Makáme a chudneme. Titulek srpnového vydání Týdeníku Echo popisoval, jak jsme se ocitli v jedné z nejhorších pastí. Ve stavu, kdy se v zemi prudce zdražuje, ale ekonomika zároveň padá. Stejně jako životní úroveň. Říká se tomu stagflace. Je to jeden z nejnebezpečnějších stavů. Opak prosperity. Do nebezpečné triády patří vedle prudkého růstu cen a pádu ekonomiky ještě vysoká nezaměstnanost. Tu naštěstí nemáme. Naopak je tady v práci rekordní počet lidí v historii. A firmy si přitom stále stěžují, že jim lidé chybějí. Stagflace zpravidla přichází po nějakých šocích. Tím tady mohla být energetická krize s prudkým vzestupem cen.

Daňová anatomie konsolidačního balíčku. Kdo všechno ostrouhá?

V rámci udržitelnosti veřejných financí díky nedávno Sněmovnou schválenému konsolidačnímu balíčku dojde mimo jiné ke značným změnám v daňovém systému. Přinášíme vám proto výběr těch nejdůležitějších změn v daních právnických a fyzických osob pro rok 2024. Vládní koalice prosadila balíček přes odpor opozice ve Sněmovně minulý pátek po několikadenním projednávání. V příštích dvou letech má podle koalice opatření zlepšit stav státního rozpočtu celkem zhruba o 150 miliard korun.

Za Kaczyńského bylo demokracie víc než za Tuska

Těsně před nedělními parlamentními volbami jsme si o hospodářském i politickém vývoji Polska za osm let vlády konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) povídali s varšavským profesorem finančních věd Zbigniewem Krysiakem. Profesor vede programovou radu Institutu pro Schumanovo myšlení (jde o francouzského politika Roberta Schumana, který stál po válce u zrodu evropské integrace; Schuman si ovšem představoval Evropu volnější, než jak se posléze vyvinula). Do Prahy Krysiak přijel na mezinárodní konferenci Patrimonia Sancti Adalberti nazvanou Budoucnost střední Evropy. Takže – jaká je budoucnost Polska a jaká je budoucnost Polska ve střední Evropě?

Zvyšujeme skoro všechny daně

Podpora vlády Petra Fialy padá ke dnu. Není to překvapivé. Země je na tom ekonomicky nejhůř od roku 1989. Životní úroveň se za poslední tři roky propadla nejvíc z celé Evropské unie. Velké zdražování trvá už třetím rokem. To, že ceny najednou meziročně stoupají už „jen“ o 8,5 procenta, je vydáváno za úspěch. Už to samo o sobě ukazuje, z jak hlubokého pádu se zvedáme. Proti roku 2019, než začal covid, jsou ceny o víc než třetinu výš. Kvůli pádu reálných platů si lidé v průměru za to, co vydělají, koupí o 15 procent méně než tehdy. Peníze, které měli uložené v bankách, ztratily třetinu své hodnoty. To, co stálo tisíc korun, stojí najednou přes třináct set.

Šéf JPMorgan Dimon varuje: „Toto může být nejnebezpečnější období, jaké svět zažil za poslední dekády“

Válka na Ukrajině spolu s bezprecedentními útoky palestinské militantní skupiny Hamás minulý víkend v Izraeli mohou mít „dalekosáhlé dopady na trhy s energií a potravinami, globální obchod a geopolitické vztahy,“ varoval v pátek generální ředitel americké investiční banky JPMorgan Jamie Dimon na úvod výsledkové sezóny.

Nemovitosti mají dno ještě před sebou

Českými mediálními servery proběhla zpráva o studii, kterou zpracovala analytická společnost CEEC Research. Podle ní prý v příštím roce nabídka nemovitostí klesne o necelé jedno procento. Důvodem tohoto poklesu nabídky má být nedostatečná výstavba rezidenčních projektů způsobená především vysokými náklady na výstavbu a v důsledku dražší výstavby také nižší poptávkou po nemovitostech. Poptávka po nových rezidenčních objektech je však něco jiného než poptávka po bydlení; ta naopak má vzrůst v prvním pololetí příštího roku o 2,3 procenta a ve druhé polovině příštího roku o 2,5 procenta.

„Vláda se uchyluje k laciným trikům.“ Daňové zatížení se zvýší

Vláda si chce nechat schválit rozpočet na příští rok se schodkem přes 250 miliard. Je to jen velmi malá útěcha vzhledem k jejím slibům o konsolidaci veřejných financí. Národní rozpočtová rada (NRR) navíc upozorňuje, že vláda se chová netransparentně a přidává si do rozpočtu příjmy, které neexistují. Její předseda Mojmír Hampl i exministr financí Miroslav Kalousek nazývají počínání vlády „čarováním“.

Vladimír Mlynář po 13 letech odchází na vlastní žádost z PPF

V investiční skupině PPF, kterou spravuje rodina nejbohatší Češky Renáty Kellnerové, končí dlouholetý ředitel pro vnější vztahy a člen představenstva Vladimír Mlynář. Odejít má koncem letošního roku. Informovala o tom na svých stránkách společnost PPF, s níž však bude Mlynář spolupracovat i nadále – jako externí poradce pro vybrané projekty.

Vládní poločas: (Ne)splněné sliby a snaha o konsolidaci, kauzy se nevyhýbají nikomu

Tento týden uplynuly dva roky od posledních voleb do Poslanecké sněmovny, vláda Petra Fialy (ODS) tak má další dva roky na to, aby zvrátila nepříznivý trend své klesající podpory. Fiala hodnotí první poločas svého vládnutí pozitivně, deník Echo24 přináší přehled splněných a nesplněných či porušených slibů, kauz a personálních změn.

Nobelovu cenu za ekonomii získala Claudia Goldinová. Věnovala se roli žen na trhu práce

Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získala Američanka Claudia Goldinová za prohloubení znalostí o uplatnění žen na trhu práce. Je teprve třetí ženou, která ocenění obdrží. Oznámila to dnes švédská Královská akademie věd. "Pochopení role žen v pracovním procesu je pro společnost důležitá. Díky průkopnickému výzkumu Claudie Goldinové nyní víme mnohem více o základních faktorech a o tom, které překážky bude možná potřeba v budoucnu odstranit," řekl předseda výboru pro udělení ceny Jakob Svensson.

Co vše může změnit útok na Izrael

Bezpříkladný útok Hamásu na Izrael bude mít dopad jistě i ekonomický, na měnové, surovinové či akciové trhy. Zaprvé, úrok může výrazně zvýšit cenu pohonných hmot i v Česku. Zejména v tom případě, že Izrael identifikuje Írán jako faktického strůjce útoku. V takovém případě by Izrael mohl iniciovat útok právě na Írán, s podporou USA. Americký ministr zahraničí Antony Blinken již déle nevylučuje vojenský útok na Írán, jenž má Teheránu zabránit ve vývoji jaderné zbraně. Nyní by se tedy nabízela možnost… Jenže Teherán by mohl podniknout odvetu. Třeba útokem na ropná zařízení v Saúdské Arábii,

Tiché víno, vyšší DPH či zrušení státního svátku. Slovenská vláda přišla se svým balíčkem

Vyšší zdanění tabáku a alkoholu včetně tichého vína, zavedení daně ze slazených nápojů, ale i zvýšení základní sazby DPH o dva procentní body či zrušení cestování zdarma pro studenty a důchodce. I taková jsou opatření, která navrhuje slovenská úřednická vláda Ľudovíta Ódora. Jeho kabinet zveřejnil opatření ve středu, tedy jen několik dní po volbách, které vyhrál Směr-SD Roberta Fica. Ódor označil návrhy za kostičky lega, z nichž se nová vláda může sestavit vlastní balíček.