Rekordně klesly reálné mzdy loni, a to o 8,5 procenta. Druhé nejvýraznější tempo poklesu v novodobé historii České republiky se očekává letos. V očištění o inflaci by měly klesnout o 2,5 procenta. Dohromady tak reálný výdělek průměrného pracující poklesne za letošní a loňský rok dohromady o více než desetinu, což už představuje výrazné snížení životní úrovně.

Příští rok by ale už reálné výdělky konečně měly vzrůst. Jak prognóza České centrální banky, tak prognóza ministerstva financí počítají s tím, že nominální růst mezd překoná inflaci, a dočkáme se tedy i růstu reálných mezd. Podle resortu financí o 2,9 procenta, podle ČNB pak až o 5,6 procenta.

Odhady se ale liší, například Česká spořitelna očekává příští rok růst reálné mzdy o čtyři procenta. „Za tím bude stát jak slušný růst nominálních mezd (o 6,2 procenta), tak i návrat inflace k cíli. Čekáme průměrnou inflaci ve výši 2,2 procenta,“ řekl deníku Echo24 analytik České spořitelny Jiří Polanský.

Více než šestiprocentní růst nominálních má být v příštím roce ovlivněn dvěma faktory. „Prvním je stále přehřátý trh práce, tedy nízká míra nezaměstnanosti vzhledem k počtu volných pracovních míst. Druhým pak je z ex-post pohledu až příliš nízký růst mezd z loňského roku. V roce 2022 se totiž zvýšily obavy zaměstnanců z budoucího makro vývoje, a jejich mzdové požadavky tak nebyly vzhledem k těmto obavám vysoké. Ekonomika nakonec rostla o 2,4 procenta, ale reálné mzdy poklesly o více než 8 procent, k čemuž nicméně přispěla i nečekaně vysoká inflace. To se projeví ve vyšším mzdovém růstu letos a příští rok,“ domnívá se Polanský.

Ačkoliv by růst reálných mezd poté, co téměř dva roky v kuse jen klesaly, měl být relativně vysoký, stále půjde o nízké číslo. Ve srovnání s rokem 2021 budou reálné mzdy stále zhruba o sedm procent nižší.

O tom, že velká nejistota domácností a jejich nízké požadavky na růst mezd, měly na celou situaci velký vliv, mluví i Hradil. „Situace v tuzemsku skutečně je podivuhodná. Tím spíše právě s ohledem na nejnižší míru nezaměstnanosti v Evropské unii, což by mělo vyjednávací pozici zaměstnanců posilovat. Osobně si to vysvětluji tak, že české domácnosti byly v uplynulém roce tak vyděšeny hrozbou nedostatku energetických surovin a následného kolapsu ekonomiky, že raději přistoupily na brutální pokles reálných výdělků, než aby riskovaly ztrátu zaměstnání. Předpokládám, že nyní se situace začne obracet, zaměstnanci se více osmělí a přihlásí se o větší podíl z výkonu české ekonomiky,“ říká Hradil.

Problémem nadále zůstává to, že česká ekonomika se zotavuje pomaleji, než se očekávalo. Oživení ve třetím čtvrtletí nepřišlo, především kvůli slabé spotřebě domácností zasažených vysokou inflací a propadem reálných mezd a útlumu průmyslu v důsledku slabé zahraniční poptávky. Hrubý domácí produkt za celý letošní rok vykáže pokles, česká ekonomika se tak jako jediná v EU stále nevrátí na předpandemickou úroveň. Podle údajů statistiků HDP ve třetím čtvrtletí meziročně klesl o 0,6 procenta, mezičtvrtletně o 0,3 procenta.