Bankovní rada České národní banky (ČNB) i na dnešním zasedání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Informovala o tom mluvčí ČNB Petra Krmelová. Základní úroková sazba je na této úrovni od června 2022. Analytici byli před dnešním jednáním bankovní rady rozděleni, část očekávala, že centrální banka vzhledem k vývoji ekonomiky už zahájí snižování úroků.

Vedle základní úrokové sazby ponechala bankovní rada beze změny i lombardní a diskontní úrokovou sazbu. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, zůstala na osmi procentech. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, je nadále šest procent.

Část analytiků očekávala, že ČNB dnes zahájí snižování sazeb. Podle nich pro to hovořila ekonomická situace, když meziměsíční inflace je na stabilních nízkých hodnotách a ekonomika je v útlumu, což prokázal i první odhad hrubého domácího produktu (HDP) za třetí čtvrtletí. HDP se meziročně snížil o 0,6 procenta, mezičtvrtletně o 0,3 procenta.

Aktuální období beze změn úrokových sazeb je nejdelší od roku 2017. Tehdy skončila téměř pětiletá fáze, kdy základní úroková sazba byla beze změny na 0,05 procenta. Od roku 2017 bankovní rada měnila sazby přinejmenším jednou ročně.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Zároveň ale při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech.

ČNB zhoršila výhled české ekonomiky

V letošním roce podle ní hrubý domácí produkt (HDP) klesne o 0,4 procenta, příští rok vzroste o 1,2 procenta. V srpnové prognóze přitom ČNB čekala letos růst 0,1 procenta a příští rok 2,3 procenta. Centrální banka také o půl procentního bodu zhoršila očekávání inflace v příštím roce, která by měla být průměrně 2,6 procenta. Vyplývá to z nové makroekonomické prognózy, kterou dnes představil guvernér ČNB Aleš Michl.

Pro letošní rok ČNB mírně zlepšila odhad průměrné inflace, která by měla dosáhnout 10,8 procenta. V srpnové predikci centrální banka očekávala 11 procent. Michl zároveň upozornil, že ve směru vyšší než očekávané inflace působí riziko větších úprav ceníků v lednu příštího roku a delší působení expanzivní fiskální politiky. Ve směru nižší inflace by mohlo působit výraznější zhoršení hospodářské aktivity v Německu.

Do tolerančního pásma kolem dvouprocentního inflačního cíle ČNB, tedy pod hranici tří procent, by se meziroční inflace podle prognózy měla dostat v prvním čtvrtletí příštího roku. K cíli by inflace měla klesnout ve třetím čtvrtletí. V roce 2025 by se průměrná inflace měla snížit na 2,1 procenta, uvedl Michl.

Hospodářský růst nyní podle Michla tlumí slabá poptávka domácností i slabá zahraniční průmyslová poptávka. Nezaměstnanost nicméně zůstává nízká a trh práce je nadále napjatý, což se ale neprojevuje v růstu platů. Výraznější hospodářské oživení očekává ČNB až v roce 2025. Ekonomika by měla růst o 2,8 procenta.

ČNB ve své prognóze také očekává slabší korunu, než předpokládala v srpnu. Průměrný letošní kurz by měl být 24,00 CZK/EUR, v předchozí prognóze předpokládala 23,90 CZK/EUR. V příštím roce koruna podle prognózy dál oslabí na průměrných 24,60 CZK/EUR, v roce 2025 naopak posílí a dostane se na 24,10 CZK/EUR.