Senátní hospodářský výbor nedoporučil schválit vládní konsolidační balíček, chyběl k tomu jediný hlas. Pro schválení ve středu hlasovali čtyři členové výboru, pět se hlasování zdrželo. Výbor se neshodl ani na případných úpravách balíčku, od něhož si vláda slibuje stabilizaci veřejných financí. Zamítnutí nikdo nenavrhoval. Zatímco senátní ústavně-právní výbor doporučil balíček schválit beze změn pěti hlasy ze sedmi přítomných členů. Senát o něm rozhodne příští středu. Premiér Petr Fiala (ODS) očekává, že horní parlamentní komora balíček přijme.

Stejného názoru je také ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL), a to na základě jednání senátorských frakcí lidovců a ODS s TOP 09, které mají v Senátu většinu. „Mám z toho stejný dojem jako premiér,“ uvedl Výborný. Podle něj senátoři, kteří reprezentují vládní koalici, jsou si vědomi své odpovědnosti a sounáležitosti s touto koalicí.

Senátní hospodářský výbor se nedokázal shodnout ani na žádných úpravách balíčku na rozdíl od výboru pro veřejnou správu, který chce upravit podíl samospráv na rozpočtovém určení daní a zachovat osvobození plynu určeného k použití v metalurgii od daně ze zemního plynu, a to kvůli zajištění konkurenceschopnosti skláren či oceláren.

Za schválení balíčku beze změn se v hospodářském výboru přimlouval ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). I když by si podle svých slov uměl představit jiné změny, vládou prosazované úpravy označil za výsledek kompromisu mezi pěti vládními stranami.

Senátní výbor pro veřejnou správu dopoledne doporučil v balíčku upravit podíl samospráv na rozpočtovém určení daní a zachovat osvobození plynu určeného k použití v metalurgii od daně ze zemního plynu. Podobný návrh neprosadil senátor SLK Jiří Vosecký v hospodářském výboru. Neuspěl ani Lumír Aschenbrenner (ODS) s úpravami zaměstnaneckých benefitů.

Výbor se dohodl pouze na třech ze sedmi doporučení vládě, které navrhoval jeho předseda Miroslav Plevný (STAN). Senát by ji měl podle něj vyzvat, aby při přípravě dalších novel zvážila změny zdanění zaměstnaneckých benefitů a revizi daňové úpravy příspěvku na stravování. Ministerstva by měla také zvážit ochranu energeticky náročného průmyslu formou daňových úlev a případná opravná opatření pro lidi pracující na dohodu o provedení práce.

Vláda si od balíčku, který mění na 65 zákonů, slibuje konsolidaci veřejných financí a snižování strukturálního schodku státního rozpočtu. V příštích dvou letech ho má zlepšit zhruba o 150 miliard korun. Část peněz i úspor má přinést balíček, zbytek představují škrty v pravomoci vlády.

Balíček zavádí pouze dvě sazby daně z přidané hodnoty, a to 12 a 21 procent. V nižší sazbě budou hlavně potraviny včetně kohoutkové vody, do vyšší se přesunou některé služby nebo třeba točené pivo. Knihy budou osvobozeny od DPH. Sazba daně firem se má zvýšit z 19 na 21 procent. V příštích dvou letech vzroste spotřební daň z lihu o deset procent, v dalším roce o pět procent. Balíček znovu zavádí odvod na nemocenské pojištění zaměstnanců ve výši 0,6 procenta z příjmů. Ruší některé daňové výjimky, například slevu na školkovné nebo na studenta. Omezuje slevu na manželku či manžela bez vlastních příjmů, a to tak, že bude muset pečovat o dítě do tří let věku.

Maximální výše státní podpory stavebního spoření se sníží z 2000 na 1000 korun. Cena roční dálniční známky se od příštího 1. března zvýší z 1500 na 2300 korun a od roku 2025 se bude zvyšovat podle inflace. Nově se zavede možnost jednodenní známky. Většina změn má vstoupit v účinnost od začátku příštího roku.