Bezpříkladný útok Hamásu na Izrael bude mít dopad jistě i ekonomický, na měnové, surovinové či akciové trhy.

Zaprvé, úrok může výrazně zvýšit cenu pohonných hmot i v Česku. Zejména v tom případě, že Izrael identifikuje Írán jako faktického strůjce útoku. V takovém případě by Izrael mohl iniciovat útok právě na Írán, s podporou USA. Americký ministr zahraničí Antony Blinken již déle nevylučuje vojenský útok na Írán, jenž má Teheránu zabránit ve vývoji jaderné zbraně. Nyní by se tedy nabízela možnost…

I pokud by ale Spojené státy přikročily nikoli k útoku na Írán, ale jen ke striktnějšímu vynucování embarga na vývoz íránské ropy, může se cena barelu ropy Brent snadno dostat nad úroveň 100 dolarů. USA nyní přivírají oči nad vývozem íránské ropy, neboť tento vývoz stlačuje světovou cenu ropy a jde tak proti zájmu Ruska. Zpřísnění postoje Washingtonu vůči Teheránu se hodí Rusku, neboť zvýší cenu ropy a přihraje Kremlu další peníze na válčení na Ukrajině.

Zadruhé, v důsledku útoku Hamásu hrozí výrazné oslabení eura vůči dolaru. Za euro by se nedal koupit ani jeden celý dolar, pokud cena ropy překročí 110 dolarů za barel, říká japonský finanční dům Nomura. Euro ale stahují dolů také další problémy: opětovně sílící obavy z bankrotu Itálie, hrozba deindustrializace Německa vinou drahých energií a další roztočení inflace, zejména v důsledku právě zdražující ropy, případně i plynu.

Zatřetí, problém mají i Spojené státy. Investoři se jejich dluhu už nyní zbavují s největší vehemencí od roku 1787, vyplývá z dat Bank of America. Vláda USA tak musí nabízet vyšší a vyšší úrok, aby jí vůbec půjčili.

Pokud úrok na desetiletém dluhopisu USA překročí úroveň pěti procent, což může zapříčinit právě útok na Izrael a související vzestup cen ropy a celkové inflace v USA, nelze vyloučit vážnou krizi.

Růst úroku na americkém dluhu každopádně může být příznakem mnohem hlubšího problému. Éra levných peněz na Západě totiž zjevně končí; utopena v dluhu a deficitech, které notně přiživila.

Podstatou problému je fatální selhání centrálních bank celého Západu, které v uplynulých patnácti letech pod záminkou boje s domnělým strašákem deflace vypěstovaly u politiků – a následně jejich voličů – závislost na droze levných peněz a levného dluhu. Lidé na Západě tak v nikdy neviděné míře a plošnosti dostávají peníze i tehdy, když nepracují, nebo tehdy, když sice pracují, ale jejich činnost nemá žádný celospolečenský přínos, ba může působit rozkladně a společnost ve skutečnosti rozleptávat. Dluh morálce nesvědčí; tím méně dluh přebujelý.