Vláda si chce nechat schválit rozpočet na příští rok se schodkem přes 250 miliard. Je to jen velmi malá útěcha vzhledem k jejím slibům o konsolidaci veřejných financí. Národní rozpočtová rada (NRR) navíc upozorňuje, že vláda se chová netransparentně a přidává si do rozpočtu příjmy, které neexistují. Její předseda Mojmír Hampl i exministr financí Miroslav Kalousek nazývají počínání vlády „čarováním“.

Hamplova rozpočtová rada kritizuje fakt, že se očekávané příjmy rozpočtu zvýšily o 19 miliard korun mezi předložením návrhu rozpočtu do vlády na konci srpna a jeho schválením na konci září. Vláda tvrdí, že jde o příjmy z daní a pojistného, které vzrostou kvůli očekávanému zvýšení počtu zahraničních zaměstnanců u nás. To ale NRR odmítá.

„Není důvod předpokládat, že se během září objevily zásadní nové informace o očekávaném daňovém a pojistném inkasu v roce 2024, které nebyly k dispozici na konci srpna,“ tvrdí rada. Takové příjmy tedy vůbec nemusí existovat, ačkoliv vláda s nimi dopředu počítá.

Skeptický a kritický je i bývalý ministr financí Kalousek. „Aby mohla o 19 miliard zvýšit výdaje. Výdaje utratí zcela jistě, příjmy jsou zcela na vodě,“ tvrdí. Stejně tak říká, že vláda v rozpočtu s čísly čaruje. „Papír snese všechno, realita je jiná. Ještě umím pochopit, že se pět stran nedohodlo na naplnění slibovaného cíle. Nedokážu ale pochopit, že všechny souhlasily s čarováním,“ vyjadřuje se Kalousek veřejně na svých sociálních sítích.

Stejně tak rozpočtová rada poukazuje na to, že vláda se chová v návrhu rozpočtu netransparentně. Miliardy z deficitu převedla na Státní fond pro rozvoj dopravní infrastruktury a tuto částku již k rozpočtovému schodku nepřičetla. „Důsledkem mimo jiné je, že nelze korektně srovnávat salda státního rozpočtu v čase. Pokud je použit výše uvedený postup, opticky dochází ke zlepšování salda státních rozpočtů, ale věcně se situace veřejných financí nezlepšuje,“ uvedla rada.

V návrhu rozpočtu také roste význam nedaňových příjmů, jako jsou dividendy či příjmy z prodeje emisních povolenek. Predikce těchto příjmů však nepodléhá posouzení Výboru pro rozpočtové prognózy, což rada považuje za rizikové. Výnosy z prodeje povolenek navíc nelze použít na krytí běžných výdajů rozpočtu. Nově totiž platí přísnější pravidla a výnosy z povolenek lze použít jen na opatření související s klimatem.

Podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Víta Hradila vláda v rámci pětičlenné koalice nenašla shodu nad úspornými opatřeními a uchyluje se proto k laciným trikům a výmluvám, kterými obhajuje neplnění předvolebních slibů, tedy konsolidaci veřejných financí. „Žádná konsolidace se nekoná a v tomto volebním období již evidentně ani konat nebude. Vše co vláda slavně ušetří konsolidačním balíčkem obratem utrácí jinde a výsledný stav je prakticky stejný jako před zahájením jejího konsolidačního úsilí,“ řekl redakci.

O tom, že konsolidační úsilí vyjde téměř vniveč kvůli tomu, že ho spolknou nové výdaje rozpočtu, mluví i rozpočtová rada. „Při pohledu na větší detail fiskálních parametrů rozpočtu je zjevné, že velkou část konsolidačního úsilí pohltí nové výdaje, které jsou vládou schvalovány časově odděleně od konsolidačního balíčku, nebo jsou důsledkem nárůstu zadlužení. Na vývoji strukturálního schodku, který má v příštím roce dosáhnout hodnoty 2,2 procenta HDP, je tak vidět jen nepatrné zlepšení oproti roku letošnímu, kdy se očekává konečný strukturální schodek ve výši 2,3 procenta HDP. V systému veřejných financí tak zůstává i nadále zabudována silná strukturální nerovnováha, která bude muset být řešena v období po celkové implementaci stávajícího balíčku, tedy po roce 2025,“ myslí si rada.

Vláda schválila státní rozpočet na příští rok s příjmy 1,94 bilionu korun a výdaji 2,192 bilionu korun. Schodek bude 252 miliard korun, na letošek je plánováno 295 miliard korun. Poslance čeká v úterý další kolo závěrečného čtení vládního konsolidačního balíčku. Je možné, že třetí čtení, které začalo již 27. září, opět nedokončí. První čtení návrhu státního rozpočtu na příští rok se má odehrát 25. října.