Tag: ekonomika

Články k tagu

Evropský Green Deal už má první dopady a propouští se. „Chceme vědět, kdo to zaplatí“

Připojení České republiky k plánu Evropské komise Green Deal se už projevuje a dochází k propouštění. Tvrdí to předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, který po vládě chce jasnou analýzu s budoucím dopadem této dohody. Středula pro Echo24 uvedl, že první odhad nákladů dosahuje výše 10 bilionů korun, což znamená sedm státních rozpočtů. „Chceme vědět, kdo to zaplatí,“ řekl.

Stát si zahrává. Za své dluhy platí skoro nejvyšší úroky v EU

Prodej dlouholetých dluhopisů se může vládě Andreje Babiše (ANO) v budoucnu vymstít. V poslední aukci totiž ministerstvo financí prodalo dluhopisy za 21 miliard korun. Největší zájem byl o dluhopis se splatností deseti let, který se prodával s průměrným výnosem 1,89 procenta. Pro budoucí vlády to podle ekonomů může znamenat problém, který se promítne například ve zhoršujících se podmínkách ve zdravotnictví nebo u výše důchodů.

Děláte státu užitečné idioty

Přestože očkování starších lidí a chroniků proti koronaviru postupuje vpřed, návrat k fungujícím obchodům a restauracím zatím pořád nevidět. Za tohoto stavu Hospodářská komora spolu s Ústavem zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) a vládním zmocněncem Vladimírem Dzurillou vyvíjí jakýsi covid pas pro vnitrostátní potřebu. Jeho nositelem by se stal člověk, který buď dostal vakcínu, nebo prodělal nákazu koronavirem, nebo má platný negativní test.

Češi se bojí krize. Méně se zadlužují a začali více spořit

Koronavirová krize kromě strachu z nákazy přinesla i obavy z budoucnosti. Dokazují to čísla, podle kterých Češi méně dluží, ale o to více začínají spořit. Přitom průměrný dluh dlužníka ze spotřebitelských úvěrů se snižuje již třetím rokem v řadě. Zatímco v roce 2018 šlo v průměru o 28 500 korun, tak v loňském roce již částka činila 27 100 korun. Jarní vypnutí ekonomiky a opakující se lockdowny způsobují, že Češi raději spoří na horší časy, které dříve nebo později přijdou.

Stát musí propustit víc než dvě třetiny lidí

Bývalý viceguvernér České národní banky a dlouholetý ředitel České spořitelny Pavel Kysilka v roce 2016 po odchodu z dozorčích rad státní České exportní banky a Českomoravské záruční a rozvojové banky prohlásil, že už nechce pracovat pro stát. Nedává mu to smysl, protože politici se neumějí na ničem dohodnout a dát jasné zadání. Po třech letech se do veřejných služeb vrátil. Hned do tří funkcí.

Státní dluh by měl v roce 2023 překonat tři biliony Kč

Státní dluh by měl letos překonat hranici 2,5 bilionu korun a v roce 2023 tří bilionů korun. Během let 2021 až 2023 by tak měl stoupnout zhruba o jeden bilion korun. Vyplývá to z informační brožury ministerstva financíStátní rozpočet v kostce, jejímž cílem je přiblížit problematiku státního rozpočtu široké veřejnosti. Hranici dvou bilionů korun státní dluh překonal loni, když stoupl o 410 miliard korun na 2,05 bilionu korun.

Firmě Philip Morris klesl vloni čistý zisk o 12,3 %. I tak vydělala 3,5 miliardy

Společnosti Philip Morris ČR, která je předním výrobcem a prodejcem tabákových výrobků v zemi, loni klesl meziročně čistý zisk o 12,3 procenta na 3,5 miliardy korun. Tržby bez spotřební daně a DPH stouply o 4,6 procenta na 17,9 miliardy Kč, oznámila v úterý firma ve výroční zprávě. Navzdory pandemii koronaviru považuje výsledky za stabilní, za poklesem zisku vidí hlavně vládní opatření a uzavření hranice.

Plané sliby. Místo dovolené zamíří část Čechů spíš na pracovní úřad

Optimistické vyhlídky premiéra Andreje Babiše (ANO) a ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) zřejmě odejdou do ztracena. Oba politici totiž lidem slibují, že pokud vydrží dodržovat přísné restrikce i přes velikonoční svátky, tak si v létě mohou dopřát dovolenou. Proti však hovoří čísla o proočkovanosti, která jsou stále na nízkých číslech a do léta se ve stejném tempu dosáhnout kolektivní imunity nepovede. Po ukončení restrikcí v létě také přijde útlum podpůrných programů a firmy mohou místo dovolených začít propouštět.

Maskované chudnutí

Máme za sebou rok pandemie čínského koronaviru, v České republice poznamenaný z velké části izolací, uzavíráním společnosti včetně škol a vypínáním ekonomiky. Přestože jsme s náskokem nejvíc průmyslová země Evropské unie, i u nás hrají v ekonomice výrazně důležitější roli služby – podílejí se na ní víc než 60 procenty. A podstatná část těch služeb byla během roku vypnutá. Případně žila v neustálé nejistotě, kdy ji zas politici vypnou.

Pandemie prohlubuje nedostupnost bydlení, staví se o desetinu méně bytů

Dopady pandemie na stavebnictví budou prohlubovat bytovou krizi v Česku. V pandemii se staví o desetinu méně bytů a bydlení tak výhledově bude dále zdražovat. Navíc poptávka výrazně převyšuje nabídku, kterou komplikuje složitý proces stavebního povolení. V lednu se produkce ve stavebnictví meziročně snížila o 5,2 procenta a počet zahájených staveb bytů klesl o 11,3 procent. Stavebnictví v lednu nepomohlo kromě pandemie ani chladnější počasí.

Vláda musí omezit výdaje, jinak bude muset zvednout daně, varuje Národní rozpočtová rada

Vláda by měla podle Národní rozpočtové rady připravit realistickou konsolidaci veřejných financí, která by měla být proti aktuálním plánům rozsáhlejší. Je patrné, že si to vyžádá významné zvýšení daní. Vyplývá to z pravidelné čtvrtletní zprávy o stavu veřejných financí a nastavení rozpočtové politiky, kterou ve čtvrtek Národní rozpočtová rada (NRR) zveřejnila. Česku podle ní hrozí, že kvůli vývoji veřejných financí narazí na takzvanou dluhovou brzdu již v roce 2024.

Ztráta až 4 miliardy za den. Kvůli rekordním nakaženým sílí hlasy k uzavření průmyslu

Zhoršující se epidemická situace kvůli nákaze koronaviru může mít za následek uzavření průmyslu. I když se vláda Andreje Babiše zatím uzavření průmyslu brání, stále více se ozývají hlasy s opačným názorem. Dokonce ani samotná vláda není v tomto směru jednotná. Zástupci průmyslových podniků ale jakékoliv omezení odmítají s tím, že daleko efektivnější je testování zaměstnanců.

Největší pád ekonomiky v historii České republiky

Česká republika má za sebou rok s největším ekonomickým pádem v historii. Čínský koronavirus a hlavně reakce vlády na něj jí daly téměř největší hospodářskou ránu ze všech zemí Evropské unie. Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu, který se může ještě lehce změnit a obrázek o kondici země v něm zatím není úplně detailní, se výkon ekonomiky propadl proti roku 2019 o 5,6 procenta. Bohatství se za jediný rok ztenčilo o 321 miliard korun.

Maďaři už startují postcovidovou ekonomiku: odpuštění daně z příjmů mladým, bezúročné půjčky firmám

Maďarský premiér Viktor Orbán představil tento týden akční plán pro revitalizaci národní ekonomiky po ráně, kterou jí zasadila koronavirová krize. Jeho cílem je mimo jiné podpořit stavbu nových domů, podnikání a vzdělání a udržet mladé lidi v Maďarsku. Informuje o tom web maďarské vlády. Podle Orbána jeho vláda odolala „nutkání vrátit se k ekonomice závislé na dotacích“.

Z krize se neproinvestováváme. Rozpočet drtí sociální dávky z minulých let

Oblíbená hláška ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) o tom, že se z krize proinvestujeme, přestává reálně fungovat. Ukazují to data z plnění státního rozpočtu, který vykázal méně investic než v loňském lednu. Místo toho hrozivě roste měsíční obsluha státního rozpočtu, která se od loňského ledna zvýšila čtyřnásobně. Zároveň rozpočet drtí zvyšující se sociální dávky, jejichž výše se projevila až v současné době krize. Zvyšující se povinné výdaje navíc způsobují budoucí problémy pro vlády, které přijdou po současném Babišově kabinetu.

Nejhorší propad ekonomiky v historii Česka, HDP kleslo o 5,6 procent

Česká ekonomika se loni propadla nejvýrazněji za dobu samostatné České republiky. Hrubý domácí produkt (HDP) klesl o 5,6 procenta, zatímco předtím šest let v řadě rostl. Vyplývá to z předběžného odhadu HDP, který v úterý zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Za samotné čtvrté čtvrtletí loňského roku se HDP snížil o pět procent, mezičtvrtletně stoupl o 0,3 procenta. Vývoj hospodářství loni poznamenala omezení obchodu, služeb či pohybu zaváděná státem od března kvůli epidemii nemoci covid-19.

Ministerstvo financí zhoršilo prognózu, ekonomika letos poroste jen o 3,1 %

Zároveň úřad očekává mírnější propad ekonomiky za loňský rok, a to o 6,1 procenta. MF o tom ve středu informovalo v tiskové zprávě. V předchozí prognóze ze září MF počítalo letos s růstem ekonomiky o 3,9 procenta a za loňský rok s poklesem o 6,6 procenta. MF využije nové odhady vývoje ekonomiky při přípravě novely státního rozpočtu na letošní rok.

Podporu za nepracování dostal od státu skoro milion lidí. Další budou přibývat

Více jak 25 miliard utratil stát za to, že nechává zaměstnance doma a zakazuje jim pracovat. Tak to umožňuje program Antivirus, který využívají firmy pro své lidi, pokud nemohou vykonávat práci z důvodu nízké poptávky či uzavření provozu. Dotace za to, že lidé nepracují, však znervózňuje řadu odborníků, protože brzdí trh práce. Ten se podle všeho velmi změní a některá místa, které nyní stát platí, v brzké budoucnosti zaniknou.

Ekonomky drtily Schillerovou. „Schodek 400 miliard? Nevím, nemohu vyloučit“

Schodek státního rozpočtu letos vzroste podle předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové minimálně na 400 miliard korun ze schválených 320 miliard Kč. Uvedla to dnes v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Ekonomka a členka iniciativy KoroNERV-20 Helena Horská s tím souhlasila, ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) to nevyloučila. Ekonomka Horská ve studiu předala Schillerové publikaci o fiskální udržitelnosti ekonomiky v angličtině.

Německo-čínský pragmatický pakt

Měl to být rok, který odstaví Čínu na vedlejší kolej mezinárodního obchodu i politiky. Přesně na Silvestra roku 2019 se objevila první zmínka o výskytu nového koronaviru v čínském městě Wu-chan. Peking dlouho tutlal informace o epidemii nové nemoci. Až najednou 23. ledna 2020 uzavřel z hodiny na hodinu šedesát milionů lidí ve Wu-chanu a jeho okolí do neprodyšné karantény.

Koronavirus jako alibi

Kdo si dá malý cíl a potom ho dokáže překonat, často ze sebe dělá borce. Všechno je věc očekávání. Koukněte, nakonec ten schodek státního rozpočtu v čase koronavirové pandemie nebyl ohlášených a schválených 500, ale jen 367 miliard korun. Výsledky státního rozpočtu za minulý rok, které zveřejnilo ministerstvo financí, ale ukazují úplně jiný příběh. Vláda Andreje Babiše totiž do značné míry využila čínský koronavirus jako maskování svého rozhazování.

Poslední kapka vzor 2020

Od loňského března se už ani nediskutovalo o tom, jaké bude hlavní ekonomické téma roku. Jako by „koronakrize“ od samého začátku byla tím, nač vlády napříč planetou čekají a jen odpočítávají čas do jejího vypuknutí. Tím nemá být řečeno, že jde o spiknutí WHO, Billa Gatese a Wall Street nebo skrytou invazi čínských komunistů, samozřejmě. Jen snad to, že skutečnost roku 2020 od března dál absolutně nekorespondovala s tím, o čem vypovídaly zdravotnické statistiky, pokud vůbec nějaké byly.

Civilizace naočkovaná proti očkování

Ten paradox snad nemůže být křiklavější. Na jedné straně země v neustále obnovovaném lockdownu s drakonickými omezeními podnikání, svobod a běžného života, jaké mnohdy obyvatelstvo nezažívalo ani za světových válek (koneckonců i Švejk si za své budějovické anabáze mohl pořád zajít na točené pivo). Vše odůvodňováno rizikem explozivního a pro zdravotní systém zcela nezvladatelného šíření vysoce infekčního onemocnění covid-19.

Nová obří automobilka možná zlevní Peugeoty nebo Fiaty, hrozí ale ztráty pracovních míst ve výrobě

Zrod nového automobilového kolosu Stellantis, který vznikl spojením italsko-americké automobilky Fiat Chrysler Automobiles (FCA) s francouzským konkurentem PSA, může vytvořit silnou konkurenci stávajícím automobilkám a tím také snížit ceny jednotlivých nabízených značek aut. Mezi ně spadá Peugeot, Opel, Jeep nebo Fiat. Účelem fúze je však zároveň i snížením nákladů, ekonomové proto očekávají provozní škrty, což by se mohlo dotknout výrobních míst například na Slovensku nebo v Polsku.

Hasit se musí hned

Těsně před prvním výročím první zprávy o výskytu čínského koronaviru (Čína ho poprvé přiznala na Silvestra 2019) přichází první velká mezinárodní studie srovnávající, jak efektivně proti jeho šíření dokázaly jednotlivé země zasahovat a jak moc při těch zásazích poškodily společnost a ekonomiku. OECD srovnala ve velké analýze Walking the tightrope: avoding a lockdown while containing the virus (Chůze po provaze: jak se vyhnout lockdownu a udržet virus pod kontrolou) restrikce a omezení, jež od února do listopadu loňského roku provedlo téměř 150 zemí světa.

Řady podnikatelů prořídnou. Česko čeká další propad, ale pak i růst

Růst ekonomiky v příštím roce bude podle analytiků záviset na tom, jak se Česku podaří vypořádat s očkováním a zotavováním z koronavirových opatření, ale i na situaci v zahraničí. Česko čeká letos podle ekonomky Heleny Horské nejhlubší propad v novodobé historii a „zkázu“ dokončila vládní opatření stylem „brzda-plyn“. Ekonomika se může kvůli nízké srovnávací základně dostat až k 3% růstu, plně se však zotaví nejdříve v roce 2022, dodal ekonom Lukáš Kovanda. Poroste však také nezaměstnanost.