Tag: ekonomika

Články k tagu

České ekonomice se daří lépe, než bankéři čekali. Nevidí ale důvod k optimismu

Česká bankovní asociace (ČBA) v nové prognóze zlepšila odhad růstu české ekonomiky pro letošní rok na 2,4 procenta. V předchozí květnové prognóze počítala letos s růstem hrubého domácího produktu o 1,8 procenta. Důvodem je zejména příznivější vývoj v první polovině roku, zatímco pro druhou polovinu roku čeká přechod do mírné recese. Loni česká ekonomika stoupla o 3,3 procenta. Recese může pokračovat i začátkem příštího roku.

Sny mládí vytlačuje strach a úzkost

Proč si mladí lidé neužívají život? Proč se tolik nimrají ve své identitě? Proč čas nevěnují snům, čím chtějí být a čeho mohou dosáhnout? Kolegyně Tereza Matějčková vypichuje, že jedním z mnoha důvodů může být to, že žijeme ve společnosti sestupu. Kdy mnoho mladých lidí tuší, a někteří poučenější asi i vědí, že standard svých rodičů si neudrží. Že se budou mít hůř než oni. Budou vydělávat méně než oni v jejich věku. Budou se hůř stavět na vlastní nohy a pořizovat si vlastní bydlení. Zakládat rodinu. Lidé se proto nedefinují podle toho, čeho chtějí dosáhnout, čím chtějí být. Ale podle toho, čím se cítí být.

„Zdlouhavá krize povede k zoufalství“. Britská ekonomika padá do recese

Bank of England minulý týden varovala, že ekonomika Spojeného království vstoupí ve čtvrtém čtvrtletí do nejdelší recese od dob globální finanční krize v roce 2008. To povede k poklesu HDP o 2,1 %. Šéf makroanalýzy Saxo Bank Christopher Dembik uveřejnil v pondělí analýzu, podle které Británie „stále více vypadá jako rozvojová země“. Jediné, co ji prý odlišuje, je fakt, že britská měna - libra - drží pevně. Velká Británie čelí historické krizi. Rapidně rostou životní náklady a s tím zároveň prudce klesá životní úroveň.

Národní divadlo zdražuje vstupné. Za energie bude platit o 285 procent více

Národní divadlo od září zvýší ceny vstupného, ceny činoherních představení se s novou sezonou plošně zdraží asi o 15 procent, u baletu se o stejnou sumu navýší ceny vybraných představení. Divadlo odhaduje, že letos zaplatí za energie o 285 procent více než loni. Cena za energie je významným zásahem do rozpočtu první české scény, která proto zvýší ceny vstupného. Dnes to řekl mluvčí ND Tomáš Staněk.

Inflace dosáhla 17,5 %. Mírně zpomalila, jde o nejmenší nárůst od února

Spotřebitelské ceny v červenci pokračovaly v meziročním růstu. Ten dosáhl hranice 17,5 procenta oproti červnovým 17,2 procenta, meziměsíční přírůstek je 1,3 procenta. Jde o nejnižší růst od února. Ceny rostly již 13. měsíc v řadě, nejvíce se zdražily energie a potraviny. Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen ke stejnému měsíci předchozího roku vyjadřuje procentní změnu cenové hladiny ve vykazovaném měsíci daného roku proti stejnému měsíci předchozího roku.

Průměrná mzda v Česku stoupla o 7 procent na 49 166 Kč

Průměrná mzda v ČR včetně bonusů a odměn v prvním pololetí letošního roku činila 49.166 Kč, proti stejnému období loni tak výdělky zaměstnanců vzrostly o sedm procent. Proti prvnímu čtvrtletí činil nárůst čtyři procenta. Vyplývá to z dat platového portálu Profesia.cz, který shromažďuje údaje o platovém ohodnocení zaměstnanců v ČR. Vycházejí z odpovědí od více než 45.000 respondentů.

Země, kde se nejrychleji chudne

Mezinárodní měnový fond přinesl žebříček, v kterých zemích o kolik drahé energie zvedly životní náklady. Vévodí mu s velkým náskokem Estonsko. Hned za ním následuje Česká republika. Naší úrovni se přibližuje ještě Nizozemsko a Velká Británie. Pak s velkým odstupem další země. Ten žebříček není překvapivý. Kopíruje to, že jsme zemí se čtvrtou nejvyšší inflací v celé Evropské unii. V dohledné době se můžeme dostat na pozici země s úplně největším zdražováním. Před námi na prvních třech místech už jsou jen Estonsko, Litva a Lotyšsko.

Citelně může narůst nezaměstnanost. Firmy podle analytiků čelí tlaku drahých energií

Červencový nárůst nezaměstnanosti je tradičním sezonním výkyvem, podle některých analytiků k němu mohla již přispět i rostoucí inflace, která nutí firmy šetřit. Výrazný nárůst nezaměstnanosti přes čtyři procenta ale letos nečekají. Nezaměstnanost v Česku v červenci stoupla na 3,3 procenta z červnových 3,1 procenta, oznámil dnes Úřad práce ČR. „Trh práce v červenci odhalil jak běžné sezonní trendy, tak mírný propad poptávky po pracovní síle,“ uvedl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Češi citelně omezují své nákupy. Obavy jsou vyšší než za pandemie

Maloobchodní tržby v červnu pokračovaly v meziročním poklesu, snížily se o šest procent. Opět si pohoršily všechny typy prodejen s výjimkou lékáren a drogerií. Největší pokles zaznamenaly prodejny oděvů a obuvi. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad. Spotřebitelé se obávají zhoršení vlastní finanční situace a svou momentální situaci hodnotí hůř než v předešlém roce. „Nejbolestivější úder mají tuzemští spotřebitelé zpravidla stále před sebou, čeká je na podzim a v zimě, až dále razantně povyskočí ceny energií a tím pádem i všeho dalšího,“ uvádí ekonom Kovanda.

Ušetřeme a zvyšme daně, lidé to pochopí

Prudké zdražování a jedna z nejvyšších inflací v EU se dotýkají všech bez rozdílu. Zastavení růstu cen se jeví jako priorita, nesmí se však zapomínat na to, že problém z podstatné části způsobila rozhazovačná politika vlády Andreje Babiše. Každoroční deficit rozpočtu je obrovský a dnešní politické reprezentaci už nezbývá než navzdory krizi sáhnout k velmi nepopulárním krokům.

Když přejmenujete recesi, je to pořád recese

Jedna z podivných pověr moderní levice je, že vše je jen o narativu a terminologii. Víra, že stačí změnit definici slova – případně slovo samotné – a nějak se tím změní i realita. Nejnápadnější je samozřejmě boj o definici slov „muž“ a „žena“. Ale například v angličtině se také neustále mění politicky korektní označení pro bezdomovce. Doslovný překlad „homeless“ již nyní nestačí, politicky korektnější je „roughsleepers“ (volně přeloženo spáči na hrubém), a dokonce „people experiencing homelessness“, tedy „lidé zažívající bezdomovectví“.

Lidé omezují své nákupy. Připravují se na recesi i další zdražování

Zatímco Češi se před vidinou dalšího zdražování pouštěli do dalších a dalších nákupů, tak v současné době už jejich útraty v obchodech klesají. Důvodem jsou stále rostoucí ceny potravin a dalšího zboží. Lidé tak přestávají utrácet své peníze v předtuše dalšího masivního zdražování. Dokládají to jak klesající čísla maloobchodních tržeb za květen, tak nelichotivá čísla hrubého domácího produktu za druhé čtvrtletí. Analytici totiž v dalších kvartálech očekávají přesun do recese.

Pracujeme na ekonomické obnově agresora

Podnikatel v zemědělství a prezident Ukrajinko-české obchodní komory. V roce 2014 úspěšně prodal firmu Spojené farmy. Potom dostal nabídku na odkup malé farmy ve Lvově, tím začalo jeho podnikání na Ukrajině. Jeho firma Agromino tam teď hospodaří na ploše 42 tisíc hektarů, zaměstnává 800 lidí a ročně produkuje 200 tisíc tun pšenice, kukuřice a dalších komodit.

Německo: Růst největší evropské ekonomiky se ve druhém čtvrtletí zastavil

Hospodářský růst v Německu se ve druhém čtvrtletí zastavil. Ve svém rychlém odhadu to v pátek oznámil spolkový statistický úřad. Na vině je pandemie, problémy v dodavatelských řetězcích a od jara také dopady války na Ukrajině. V prvním čtvrtletí největší ekonomika v Evropě vykázala proti předchozím třem měsícům podle předběžných dat růst o 0,2 procenta, po zpřesnění údajů a po úpravě o nestejný počet pracovních dnů růst činil 0,8 procenta. Výsledek zaostal za odhady analytiků v anketě agentury Reuters.

Míříme do recese. Lidé přestávají nakupovat kvůli vysoké inflaci

Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí meziročně stoupla o 3,6 procenta a proti předchozímu čtvrtletí se hrubý domácí produkt (HDP) zvýšil o 0,2 procenta. Přesto se jedná o zpomalené oproti prvnímu čtvrtletí. Očekává se, že ve třetím a čtvrtém čtvrtletí dojde k mírné recesi. Záležet bude zejména na dalším vývoji kolem dodávek ropy a plynu. V meziročním srovnání k růstu HDP pomohly podle statistiků výdaje na konečnou spotřebu a tvorba hrubého kapitálu, naopak negativní vliv na něj nadále měla zahraniční poptávka

Lidé propadli nejhlubšímu pesimismu v historii České republiky

To, s jakou důvěrou a nadějí přemýšlíme o budoucnosti, tu budoucnost do značné míry ovlivňuje. Ta nálada má značný vliv na to, jak se budeme rozhodovat. Jestli budeme mít důvěru v budoucnost, sny a odvahu. Nebo naopak budeme propadat pesimismu z měsíců a let příštích. Očekávání rozhodují o tom, jak budeme žít. Proto se také různými průzkumy velice pečlivě sledují. Velký průzkum nálad domácností a firem dělá dlouhodobě Český statistický úřad. Ten aktuální je hodně temný.

Americká ekonomika je v recesi. Největší ekonomiku světa zasáhl nečekaný pokles

Americká ekonomika ve druhém čtvrtletí v přepočtu na celý rok překvapivě klesla o 0,9 procenta. Ve své předběžné zprávě to ve čtvrtek oznámilo americké ministerstvo obchodu. Největší ekonomika světa vykázala pokles již druhé čtvrtletí za sebou, v prvním kvartálu se hrubý domácí produkt (HDP) snížil o 1,6 procenta. Analytici v anketě agentury Reuters očekávali, že ekonomika za druhé čtvrtletí vykáže růst. V průměru jej odhadovali na 0,5 procenta. Dnešní údaje posílily obavy z recese americké ekonomiky.

Ruská ekonomika vzkvétá jen díky propagandě. „Sankce jsou devastující,“ uvádí studie

Poraženecká tvrzení o tom, že se ruská ekonomika po zavedení sankcí postupně zotavuje a odrazila se ode dna, v posledních měsících zaznívají ze Západu, ale ve skutečnosti jsou lichá. Alespoň to tvrdí, studie odborníků z americké Yaleovy univerzity. Podle nich jsou naopak západní sankce a také odchod stovek společností z ruského trhu pro tamní ekonomiku zcela ochromující a devastující.

„Lepších výsledků dosáhnout nejde,“ říká Fiala. Vláda zvýšila letošní schodek z 280 na 330 miliard

Vláda ve středu schválila novelu letošního rozpočtu se schodkem 330 miliard korun. Informovalo o tom ministerstvo financí a na tiskové konferenci také premiér Petr Fiala. V březnu sněmovna schválila letošní rozpočet se schodkem 280 miliard korun. Příjmy novelizovaného rozpočtu činí 1,678 bilionu korun, výdaje 2,008 bilionu korun. Sněmovna by novelu rozpočtu měla projednat v září. Vláda má v dolní komoře většinu 108 z 200 hlasů, dá se tak předpokládat, že rozpočet projde.

Británie je ekonomicky nová Itálie

Politickou událostí léta je výběr nového britského premiéra. Stávající předseda vlády Boris Johnson rezignoval, když se už jeho skandály a vytáčky staly pro vládnoucí Konzervativní stranu neúnosné. Nezdá se ale, že by nový premiér měl její problémy vyřešit. Konzervativci, známí také jako toryové, jsou u moci již dvanáct let, vyhráli čtvery volby za sebou, poslední v roce 2019 s historickou většinou. Přesto je řada jejich voličů zklamaná. Mají pocit, že konzervativci své období u moci promarnili, země se nikam neposunula a nejrůznější krize se jen zhoršují. Jedním z nich je i Ed West, konzervativní komentátor a historik.

Důvěra spotřebitelů v českou ekonomiku klesla na nejnižší hodnotu v historii zjišťování

Důvěra v českou ekonomiku v červenci meziměsíčně klesla o 2,6 bodu na 95,7 bodu. Snížila se u podnikatelů i spotřebitelů. Pesimismus spotřebitelů sílí pět měsíců a v prvním prázdninovém měsíci se jejich důvěra propadla na nejnižší hodnotu v historii zjišťování. Informoval o tom v pondělí na webu Český statistický úřad (ČSÚ). Důvěra v hospodářství Česka se snížila i v meziročním srovnání.

Bez vyšších úroků by se zdražovalo o 30 procent

V éře velkého zdražování jsme zemí, která zažívá jednu z nejvyšších inflací v Evropě. V této atmosféře se zásadně mění vedení centrální banky. Není jasné, jestli většina centrálních bankéřů bude připravena proti zdražování tak jako dosud zasahovat zvyšováním úroků. Viceguvernér Marek Mora je přesvědčen, že je to jediná cesta k udržení růstu cen pod kontrolou. ČNB za poslední dva měsíce musela na udržení kurzu koruny podle oficiálních statistik utratit skoro 160 miliard korun. Podle Mory ovšem devizové intervence nelze jako nástroj měnové politiky používat dlouhodobě.

Kam až spadne česká koruna

Udržení koruny pod hranicí 25 za euro stálo za měsíce květen a červen deset miliard eur. Skoro 250 miliard korun. Zatím nejsou k dispozici data na červenec. Česká národní banka ale uměle drží korunu intervencemi pod touto laťkou stejně jako v předchozích dvou měsících. Pokud to stojí stejné peníze jako v onom období, dá se očekávat, že koncem července se objeví celkový účet za intervenci 15 miliard eur, 375 miliard korun.

Příroda se vrací jako politický aktér

Bruno Maçães (1974) napsal knížku o pandemii, která je myslím zajímavá ještě několika způsoby nad to, jak by byla zajímavá každá knížka od Maçãese o pandemii. Zmiňuje v ní občas připomínaný poznatek, že španělská chřipka, která v letech 1918–1920 zabila víc lidí než první světová válka, zanechala v kolektivní paměti či v literatuře minimální stopu. Moc nevíme, jak na ni tehdy společnost reagovala. Proto mu přišlo zajímavé napsat záznam toho, jaké to bylo pro nás, ještě než začneme zapomínat.

Problémy prezidenta Si. Ekonomický růst Číny se v podstatě zastavil

Strategie „nulového covidu“ čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, tedy uzavírání celých oblastí, přinesla téměř nulový hospodářský růst. Doby, kdy se druhá největší ekonomika světa chlubila dvojcifernými přírůstky, jsou nenávratně pryč. Čína dokázala ve druhém čtvrtletí meziročně vykázat pouze 0,4% růst, což je pokles ze 4,8 % v prvním čtvrtletí. Výsledky přispěly k obavám z blížící se globální recese.

Doufejme, že recese bude krátká a mírná

Účty za zboží a služby nám rostou čtvrtou největší rychlostí v celé Evropské unii. Oproti předchozímu roku jsou o 16 procent vyšší. Těm, kdo nedostali aspoň o tolik přidáno, se propadá životní úroveň. Co může s ničivou inflací udělat vláda? A co centrální banka, která má od července nového guvernéra, viceguvernérku a dva členy bankovní rady? V Salonu Týdeníku Echo a Knihovny Václava Havla se sešel ministr financí Zbyněk Stanjura s členem Národní rozpočtové rady, bývalým viceguvernérem Mojmírem Hamplem a ekonomickým poradcem premiéra Štěpánem Křečkem.

Reálně hrozí, že se průmysl odstěhuje

Evropská unie se snaží dekarbonizovat kontinent. Plánuje, že pomocí svého Green New Dealu do roku 2050 dosáhne klimatické neutrality, tedy konečný počet vypuštěných emisí bude nula. Za tímto účelem zavádí dost drastické regulace a omezení, které podle kritiků prodražují Evropanům život a ničí domácí průmysl. Právě situaci v těžkém průmyslu popsal analytik Karel Voldřich z think-tanku International Sustainable Finance Centre.

Tam, kde umírají sny o hnoji

Naposledy takhle dav obsadil prezidentský palác v roce 2014, když na Ukrajině vyhnali Janukovyče. Od té doby tomu byl nejblíž Emmanuel Macron, když vrcholilo hnutí žlutých vest. Ale v plné parádě to máme znovu až teď. Obyvatelé Šrí Lanky vydrancovali sídlo premiéra, nejvyššího činitele země, poté, co prezident Gotabaja Radžapaksa uprchl ze země. Výrazné příběhy si žádají výrazná vysvětlení. Nic není větším pokušením pro iluzi, že něčemu rozumíme.

Roční inflace může atakovat 20 procent. I přes to, že lidé už začínají omezovat spotřebu

Ačkoliv řada lidí již nenakupuje ve velkém množství a obchodníkům padají tržby, tak se inflace může letos vyšplhat až nad 20 procent. A to i v případě, že poroste meziměsíčně tempo zdražování jako v letošním červnu. Čechům by se tak znatelně propadla životní úroveň, kdy by míra zdražování značně předčila nárůst mezd či případně platů. V červnu zdražování táhly potraviny, konkrétně pekařské výrobky, maso či mléčné produkty. Analytici varují, že to nejhorší přitom přijde na podzim.

Ceny potravin letí prudce nahoru. Nejvíce zdražila hladká mouka, o 74 procent

Na pultech obchodů v polovině června meziročně nejvíce zdražila mezi základními potravinami hladká pšeničná mouka. Její cena byla o téměř 74 procent vyšší než před rokem. Zhruba o dvě pětiny se proti loňské polovině června zvýšila průměrná cena vajec a kmínového chleba a o třetinu více zákazníci zaplatili za krystalový cukr a bílé pečivo. Naopak zlevnila jablka. Vyplynulo to z dat na webu ČSÚ. Právě zdražení potravin podle statistiků nejvíce ovlivnilo červnový nárůst spotřebitelských cen v Česku.