Podmínky v českém zpracovatelském průmyslu se v únoru opět zhoršily. Útlum ale zpomalil na nejmenší zhoršení od června roku 2022. Index nákupních manažerů (PMI) stoupl na 47,7 bodu z lednových 46,6 bodu. Informovala o tom společnost S&P Global. Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem sektoru.

Výstup a nové zakázky v polovině prvního čtvrtletí roku nadále klesaly, tempo snížení se ale zmírnilo. Míra poklesu výroby byla navíc nejslabší za bezmála tři roky a celkově jen nepatrná. Důvěra v lepší výhledy na výrobu posílila, ale výrobci se drželi opatrnosti ve výdajích. Zaměstnanost i nákupy vstupů klesly, propouštění přitom nabralo na tempu. Termíny dodávek se poprvé od června 2024 zlepšily.

"Zmírnění hlubokého poklesu, který jsme pozorovali od poloviny roku 2022, českému zpracovatelskému sektoru v únoru poskytlo naději na zlepšení. Nové zakázky se snížily nejslabším tempem za bezmála tři roky. Slabým bodem byla stále poptávka od zahraničních klientů a celkový odbyt tížily zejména náročné ekonomické podmínky v Evropě," uvedla vedoucí ekonomka S&P Global Market Intelligence Sian Jones.

Důvěra v růst výroby v příštím roce podle ní stoupla. Výrobci doufají, že se poptávka oživí a že získají nové zákazníky. Stupeň důvěry v únoru vzrostl na nejvyšší úroveň od loňského března. "Neočekává se ovšem, že to bude cesta bez překážek, jak naznačují stále klesající trendy v nákupech a zaměstnanosti s vyšším tempem propouštění," dodala Jones.

Povzbudivé bylo zkrácení dodavatelských lhůt a následné zlepšení podmínek v zásobování. Tempo inflace nákladů sice zrychlilo, vzhledem ke slabé poptávce po vstupech ale zůstal tlak na ceny historicky utlumený. To, v době, kdy výrobci upřednostňují slevy oproti zvyšování prodejních cen, zmírnilo zátěž na marže, dodala.

"Nejnovější data potvrzují očekávaný trend velmi pozvolného průmyslového odrážení ode dna, ovšem důvody k oslavám se stále hledají spíše těžko. Průmyslová poptávka byla tak slabá, že už neměla příliš kam dále klesat, a s postupným snižováním úrokových sazeb a pokračujícím růstem reálných příjmů bylo očekávatelné, že se zájem o průmyslové zboží bude zvedat," řekl ČTK analytik Cyrrusu Vít Hradil. Zároveň se ale na obzoru mezitím objevila nová rizika, která by návrat optimismu mohla brzy opět zchladit. Jde hlavně o hrozbu zvýšení amerických cel na evropské zboží, podotkl.

Průmyslová výroba klesá ve většině významných zemí EU, navíc obchodní válka s USA tento stav bude dále prohlubovat, doplnil analytik Deloitte Filip Pastucha. "České firmy sice přímo do USA nevyváží velké procento celkového vývozu, avšak z hlediska přidané hodnoty českých výrobků je USA druhá nejdůležitější země a narušení volného obchodu bude mít velký vliv na český průmysl. Problémem zůstávají také vyšší ceny energií," uvedl. I z toho důvodu očekává pouze nepatrný růst průmyslové výroby v tomto roce.