Volby do velké míry rozhoduje stav peněženky občanů a to, co strany slibují, že s tímto stavem udělají. Oslovení ekonomové se přitom shodují, že vliv vlády na aktuální ekonomickou prosperitu se přeceňuje, protože nerozhoduje o tom, jak se bude dařit automobilovému průmyslu nebo kolik nocí v Česku přespí zahraniční turisté. Vliv měla vláda například zvyšováním minimální mzdy či omezeným růstem platů státních zaměstnanců. Dodávají, že reálné hrubé mzdy ještě nedosáhly stavu před covidovou pandemií, nicméně čisté příjmy už konec roku 2019 lehce překonaly.

Političtí analytici se shodují, že volby do značné míry rozhodne stav peněženky českých občanů, byť přiznávají, že svou roli může v letošních volbách sehrát také geopolitická, respektive bezpečnostní situace. Předseda výboru pro rozpočtové prognózy a analytik České spořitelny Michal Skořepa pro Echo24 řekl, že reálné mzdy sice ještě pořád nedosáhly úrovně před covidem, nicméně české domácnosti čerpají značnou část svých příjmů i z jiných zdrojů, jako je podnikání a důchody a další sociální dávky. „Takto počítané celkové čisté příjmy na osobu v reálném vyjádření, tedy po očištění o spotřebitelskou inflaci, jsou v tuto chvíli už lehce nad úrovní na konci roku 2019,“ uvedl Skořepa.

„Snaha vlády Petra Fialy zejména v prvních letech svého mandátu zvyšovat platy co nejméně, a tím tlumit růst státních výdajů, měla na růst celkových příjmů domácností spíš negativní vliv. Opačným směrem ovšem působilo svižné zvyšování minimální mzdy,“ dodal ekonom.

Podle analytika Národní rozpočtové rady Daniela Bárty je dynamika reálných mezd dlouhodobě v Česku při zhruba konstantním růstu mezd nominálních dána vývojem inflace. „Jelikož v letech 2022 a 2023 přišla velká inflační vlna, která přes ceny energií opět zasáhla Česko spíše než jiné ekonomiky, přišel i propad reálných mezd. Efekt na kupní sílu českých domácností však nebyl tak silný, jak napovídaly mnohé statistiky. Hrubé mzdy se sice propadly výrazně, nicméně čisté mzdy takový pokles nezaznamenaly, neboť v roce 2021 proběhlo velké snížení daně z příjmů,“ připomněl Bárta zrušení tzv. superhrubé mzdy.

„Čistá reálná mediánová mzda je již 2,5 % nad úrovní roku 2019 a mzdy i v roce 2025 porostou solidním tempem. Na druhou stranu je pravda, že v Česku se vývoj příjmů domácností velmi lišil v závislosti na odvětví, sektoru, regionu nebo formě výdělečné činnosti,“ poukázal Bárta.

Analytik společnosti Cyrrus Vít Hradil Echu řekl, že aktuálně se průměrná reálná mzda nachází o 3,7 procenta níže než v předpandemickém posledním kvartále roku 2019. „Historicky nejvýše dosud byla v posledním čtvrtletí roku 2020, nicméně poté následoval propad. Dna bylo dosaženo na začátku roku 2023 a průměrná reálná mzda do té doby z předchozího rekordu propadla o dramatických 15 procent. Od té doby dokázala již velkou část tohoto poklesu umazat a aktuálně se nachází ‚pouze‘ 7,3 procenta pod historickým maximem,“ uvedl ekonom.

„Dlužno také připomenout, že v mezidobí došlo ke zrušení superhrubé mzdy a tedy snížení zdanění zaměstnanců. V čistém vyjádření tak dnešní průměrná mzda vypadá lépe, než tato srovnání naznačují. V souhrnu tedy hrubá průměrná mzda zůstává 3,7 procenta pod předpandemickou úrovní a 7,3 procenta pod dosavadním rekordem. V čistém vyjádření ovšem již předpandemickou úroveň překonala a historické maximum pravděpodobně překoná někdy na přelomu let 2025 a 2026,“ doplnil Hradil.

„Fialova vláda rozhazovala stále příliš“

Hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek redakci řekl, že vliv vlády na chod ekonomiky se podle jeho názoru velmi přeceňuje. „Ať už v tom dobrém, tak v tom zlém. Že se ekonomice daří či nedaří je do značné míry dáno situací v zahraničí. Proto, když negativa připisujeme vnějšímu prostředí, nemá smysl pozitiva připisovat tomu kterému ministerstvu. To o úspěšnosti automobilového nebo jiného průmyslu nerozhoduje, stejně jako o tom, kolik nocí v ČR přespí zahraniční turisté,“ uvedl Dufek.

Vláda má podle něj ovšem vliv na vývoj celkového ekonomického prostředí tím, jak kvalitní zákony připravuje, jak efektivně funguje státní byrokracie, nebo jaké papíry podepíše v Bruselu. „A tady by asi příliš pochval nesklidila. Stejně jako v případě opožděné reakce na vývoj cen energií v přechozích letech,“ řekl dále Dufek.

Na otázku ohledně současného stavu peněženky českých občanů v podstatě nejde odpovědět jednoduše kvůli zrušení superhrubé mzdy. „Dopad ztráty kupní síly obyvatel byl totiž velice diferencovaný. Pocítili jej především lidé s nižšími příjmy, kterým odstranění superhrubé mzdy fakticky téměř nic nepřineslo. Pokud zůstaneme u suchých statistik, tak z pohledu mezd i spotřeby ještě nejsme na předcovidovém úrovni,“ dodal Dufek.

Vít Hradil v souvislosti s paritou kupní síly českých občanů uvedl, že nejaktuálnější data máme z roku 2023 a průměrná česká reálná mzda v nich podle parity kupní síly dosahovala asi 67 procent evropského průměru. „Vliv jakékoliv vlády na aktuální ekonomickou prosperitu se obecně poněkud přeceňuje. Vláda má na ekonomiku obrovský vliv z dlouhodobého pohledu tím, jak jednoduchý, přehledný a vymahatelný nastaví právní rámec, zasazuje se o budování infrastruktury a zajišťuje přístup ke vzdělání. Všechny tyto kroky se ovšem projevují s minimálně několikaletým odstupem,“ řekl Hradil.

Okamžitou pomoc ekonomice může vláda podle něj poskytnout prakticky pouze rozhazováním peněz, které si musí nejprve půjčit na finančním trhu. „A její občané je stejně budou muset v budoucnu splatit i s úroky, takže se jedná o pomoc značně pochybnou. Vláda Petra Fialy peníze rozhazovala o něco méně než vláda předchozí, nicméně stále příliš. Pokud jde o položení základů budoucí prosperitě, lze Fialovu vládu pochválit hlavně za úpravy důchodového systému, pokus o konsolidaci rozpočtů či budování infrastruktury. Naopak mnoho nebylo vykonáno proti zhoubnému vlivu všudypřítomných dotací, regulací a obecně přehnanému vlivu politiky na ekonomiku,“ dodal Hradil.