Česká ekonomika je v podstatě zdravá, ale nedokáže růst takovým tempem jako před covidem. Shodují se na tom oslovení ekonomové. Analytik Národní rozpočtové rady Daniel Bárta pro Echo24 řekl, že to, co bylo v uplynulé dekádě českou výhodou – tedy energeticky náročný průmysl – je do budoucna spíše neduhem. Potíže, které česká ekonomika v současné době má, se ale podle expertů daří „jakž takž zvládat“. Hlavním problémem je podle nich nicméně ztráta konkurenceschopnosti v souvislosti, mimo jiné, se zelenou politikou.

Česká ekonomika se v loňském roce vrátila k růstu, který letos podle lednové makroekonomické predikce ministerstva zrychlí o více než procentní bod na 2,3 %. Meziroční inflace by se měla celý letošní rok pohybovat v blízkosti 2 %. Díky přetrvávajícímu napětí na trhu práce a klesající inflaci pak mají růst i reálné výdělky.

Podle analytika společnosti Cyrrus Víta Hradila česká ekonomika roste, což je dobrá zpráva, ale pomalu, což je špatná zpráva. „Pomalu roste částečně z cyklických důvodů, které samy odezní, a lze se tedy těšit na lepší zítřky. Sem patří například postupné zotavování reálných příjmů obyvatel po předchozí krizi, zlepšování ekonomického sentimentu, pokles úrokových sazeb i toužebně očekávané vzpamatování německé ekonomiky,“ uvedl pro Echo24 Hradil.

Částečně je ovšem podle něj náš pomalý růst způsoben i strukturálními faktory, které samy neodezní. „Sem patří například přílišná orientace na výrobu s nižší přidanou hodnotou, stárnutí populace, ztráta přístupu k levným fosilním energiím z Ruska či přeregulovanost. Pokud bych tedy měl posoudit ‚zdraví‘ české ekonomiky, pak bych řekl, že se právě vrací do normálního života po prodělané chřipce a z tohoto pohledu se tedy uzdravuje, nicméně zároveň trpí několika chronickými problémy, které ji sice nepoutají na lůžko, ale omezují ji, a nejsou nijak léčeny,“ dodal Hradil.

Podle předsedy výboru pro rozpočtové prognózy a analytika České spořitelny Michala Skořepy má česká ekonomika dlouhodobě celou řadu úzkých míst, jako je nedostatečná kvalita vzdělávání, přílišné zaměření na průmysl, zejména automobilový, vysoký podíl zahraničního vlastnictví, nízká konkurence v některých odvětvích nebo ještě pořád ne zcela stabilní právní a legislativní prostředí.

„Vedle toho se v posledních letech musí – podobně jako třeba ekonomika německá – potýkat s dvěma novými výzvami v podobě dlouhodobě zvýšených cen energií a sílící čínské konkurence. Naopak příznivou změnou, byť z některých hledisek problematickou, je rostoucí poptávka po produkci pro obranné účely. Vzhledem k přechozímu napětí na trhu práce nevedou potíže ekonomiky k nepříjemně vysoké míře nezaměstnanosti. Celkově bych situaci popsal tak, že česká ekonomika má určité potíže, které ale zatím jakž takž zvládá,“ uvedl pro Echo24 Skořepa.

Hlavní problém: Ztráta konkurenceschopnosti

Česká ekonomika je v podstatě zdravá z pohledu vnitřní a vnější rovnováhy i podle hlavního ekonoma banky Creditas Petra Dufka. „Netrpí ani žádným předlužením, ani přehnanou dovozní náročností. Přesto už nedokáže růst takovým tempem jako v předcovidových letech, a tím pádem se i výrazně zpomalila rychlost její konvergence k vyspělým ekonomikám,“ řekl redakci Dufek.

„Pokud bych měl označit její hlavní současný problém dvěma slovy, tak jimi budou ‚ztráta konkurenceschopnosti‘. Byrokracie, drahé energie a stále tvrdší zelené požadavky jsou překážkami, které budou limitovat ekonomický potenciál země i nadále. Firmy a zejména obyvatele by proto měli být připraveni na to, že za zelenou politiku budou platit stále víc,“ dodal Dufek.

Analytik NRR Daniel Bárta Echu řekl, že to, co bylo v uplynulé dekádě naší výhodou, zdá se dnes a do budoucna být neduhem. „Česko je totiž nejprůmyslovější zemí Evropy, navíc s energeticky velmi náročným profilem. Zotavování v post-covidovém období tak u nás probíhalo mnohem pomaleji než v ekonomikách, které jsou orientovány více na služby a nejsou tolik závislé na levných dodávkách energií,“ uvedl Bárta.

Na druhou stranu podle něj česká ekonomika roste a poroste i nadále, jen zkrátka pomalejším tempem, než na které jsme byli zvyklí v minulé dekádě. „Zatímco struktura české ekonomiky v období nízkých cen energií a rozmachu světového obchodu byla optimální, dnes je situace opačná. Energie jsou dražší, světový obchod se omezuje a průmyslové země to obecně mají těžší,“ řekl ekonom.