Český státní dluh loni vzrostl o 254,3 miliardy korun na 3,365 bilionu korun. Výši dluhu potvrdilo ministerstvo financí, předběžně ji na stejné úrovni zveřejnilo už počátkem ledna. Na každého Čecha tak teoreticky připadal dluh 308.812 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku vzrostla na 42 procent hrubého domácího produktu (HDP) proti 40,8 procenta HDP na konci roku 2023.

Za zvýšením státního dluhu stojí zejména vydání nových státních dluhopisů, které ministerstvo financí využilo k financování schodku loňského rozpočtu 271,4 miliardy korun nebo k refinancování splatných obligací. Loni ministerstvo v řádném termínu splatilo střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy ve jmenovité hodnotě 138 miliard korun. Kromě toho zpětně odkoupilo státní dluhopisy před datem jejich splatnosti v hodnotě 40,9 miliardy korun.

Celková hrubá výpůjční potřeba státu loni byla 511,2 miliardy korun. Většinu této částky pokryl stát vydáním střednědobých a dlouhodobých dluhopisů, celková emise dosáhla 376 miliard korun. Průměrná doba splatnosti státního dluhu ke konci roku 2024 byla 6,3 roku. MInisterstvo financí ve své střednědobé strategii usiluje o prodloužení průměrné doby splatnosti státního dluhu na 6,5 roku.

Výdaje na obsluhu státního dluhu loni dosáhly 88,5 miliardy korun, meziročně se zvýšily o 20,1 miliardy korun. Do vyšších výdajů se promítlo zvýšení státního dluhu a rovněž vyšší úroveň úrokových sazeb a výnosů státních dluhopisů.

Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.