Ve volbách hluboko propadly klasické demokratické strany, na kterých stál polistopadový režim. Včetně TOP 09 dostaly necelých 30 procent hlasů, přitom do roku 2010 to vždy byly alespoň dvě třetiny, ještě před čtyřmi lety polovina. Může se trend obrátit, anebo je to definitivní konec stranického systému, jak ho známe z let 1992–2017?
Konec roku se má za příhodný čas k bilancování, letos to navíc má i další opodstatnění – přihodilo se toho docela dost. Motivován pracovní poradou a s hlavou plnou dalekosáhlých myšlenek se sešel komentátorský tým Týdeníku Echo, aby se v dění posledních dvanácti měsíců společně pokusil nějak vyznat. Snahu moderovat výměnu názorů projevoval Ondřej Štindl, debatovali Lenka Zlámalová, Petr Holub, Jiří Peňás, Daniel Kaiser a šéfredaktor Týdeníku Echo Dalibor Balšínek.
Směřování a poměry v naší zemi se zásadně mění, i když pro někoho zatím jen plíživě. Ale první indicie jasně naznačují, že je zpochybněno demokratické a prozápadně orientované směřování republiky. Není mnoho těch, kteří si rozsah nastupujících poměrů ve své plné nahotě uvědomují.
Od návratu demokracie nebyli extremisté nikdy tak blízko moci. To není výsledek rozhodnutí voličů, protože strany SPD a KSČM, které mají k extremismu blízko, získaly dohromady 37 poslanců, méně než komunisté a Úsvit při minulých volbách.
Nově zvolení poslanci se poprvé sešli ve sněmovně. Po složení slibu se velmi brzy začali přít o to, kolik členů bude mít mandátový a imunitní výbor. Nakonec bylo na návrh KSČM, po téměř dvouhodinovém sporu, schváleno, že výbor bude mít 19 členů. Následně sněmovna přerušila jednání. Znovu se poslanci sejdou ve středu v 10:00, kdy by se měl volit předseda sněmovny.
Mediální a politické elity musí mít značnou schopnost vyvolávat hysterii, při níž se zapomene na zdravý rozum a uvěří úplnému nesmyslu. Vždyť v říjnových volbách získaly populistické strany ANO, SPD a komunisté celkem 115 poslanců a rozdílovým argumentem bylo varování, že zlí mafiáni z Britských Panenských ostrovů ukradnou, co je cennější než zlato – samotné krušnohorské lithium.
Nejvyšší správní soud v neděli rozhodl, že poslancem za ODS ve Středočeském kraji je Martin Kupka. Vyhověl tak stížnosti, která zpochybnila správnost počítání preferenčních hlasů pro ODS v kraji. Kupka tak díky preferenčním hlasům předběhl Petra Bendla, který se rozhodnutím soudu stal prvním náhradníkem. ODS získala v ČR 25 mandátů, čtyři ve středních Čechách.
Kardinál Dominik Duka se ohradil proti vlně kritiky, kterou vyvolalo zveřejnění jeho gratulace šéfovi SPD Tomiu Okamurovi. Duka připomíná, že demokracie je diskuze. Zdvořilostní gratulaci poslal všem lídrům stran, které se dostaly do parlamentu – vždy se vzkazem pro konkrétního lídra. Podobné zdvořilostní gratulace navíc pražský arcibiskup posílá pravidelně všem představitelům stran, které uspějí ve volbách.
Stále zřetelněji se rýsujícím společenstvím ANO, Okamurovy SPD a KSČM zdůvodňují Piráti svůj obezřetnější postoj vůči Babišovu hnutí. Ačkoliv po víkendovém rokování i nadále setrvávají u rozhodnutí pomoci ANO zvolit do čela sněmovny Radka Vondráčka, začali teď žádat, aby s výjimkou organizačního vedl všechny výbory ve sněmovně člen jiné strany než ANO. Postavení Pirátů v povolebních jednáních, na politické scéně i jejich dlouhodobé směřování vysvětluje šéf poslaneckého klubu Jakub Michálek.
U prezidenta Miloše Zemana se tento týden dveře netrhnou. Pokračují totiž prezidentovy povolební schůzky se zástupci sněmovních stran, které přerušila prezidentova návštěva Olomouckého kraje. Vystřídají se u něj sociální demokraté, lidovci, TOP 09 a jako poslední STAN. V pondělí odpoledne se Zeman sejde se zástupci ČSSD, strany, z níž před deseti lety odešel.
Místopředsedovi ODS Kupkovi, donedávna radnímu Středočeského kraje pro oblast zdravotnictví a současnému starostovi Líbeznic, chybělo při sněmovních volbách pouhých 104 hlasů k tomu, aby se z nevolitelného 31. místa vyšvihl vzhůru a překonal pětiprocentní hranici. Soud nyní ale na základě občanských podnětů a namátkové kontrole nařídil rozsáhlou revizi sčítání preferenčních hlasů, informoval server iRozhlas.cz.
Po prvních dvou týdnech povolebních jednání se zdálo jisté jedno: vítězné hnutí ANO povede Poslaneckou sněmovnu. Kandidátem ANO na předsedu je Radek Vondráček.
Nejvyšší správní soud (NSS) přepočítá preferenční hlasy pro kandidáty ODS přibližně v polovině Středočeského kraje. Důvodem jsou pochybnosti o správnosti započtení preferenčních kroužků. Přepočet může znamenat změnu v tom, kteří čtyři kandidáti ODS získají v kraji poslanecký mandát, případně v jakém pořadí se umístí. Celkové rozvržení sil ve Sněmovně však přepočet neovlivní.
V těchto řádcích se pokouším shrnout své názory na politickou situaci v naší zemi po říjnových volbách do Poslanecké sněmovny. Hovořil jsem na toto téma jako účastník diskusního panelu na diskusním večeru k výsledku voleb, který pořádal Klub na obranu demokracie spolu se spolkem TOPAZ minulou středu (záznam diskuse najdete zde).
Andreji Babišovi se zatím hledání nestranických expertů do menšinové vlády hnutí ANO nedaří. Na seznam odborníků, kteří jeho nabídku odmítli, přibývají k rektoru Bekovi další jména. Šéf asociace malých podniků Havlíček nekývl na post ministra průmyslu, rektor JAMU Medek nebude příštím ministrem kultury. Nabídku měli odmítnout i šéfka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková a bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý.
Pražský zastupitel Karel Březina rezignoval na funkci předsedy zastupitelského klubu ČSSD. Březina se podle svých slov vzdal funkce kvůli výsledku říjnových voleb do Poslanecké sněmovny, v nichž sociální demokracie získala 7,27 %. V Praze to bylo dokonce jen 5,57 % a pouze jedno poslanecké křeslo pro Petra Dolínka.
Straně, která měla donedávna image anarchistických ajťáků, toužících po tom, aby je stát co nejméně omezoval, dalo ve volbách hlas 546 393 lidí. Vynikne to obzvlášť ve srovnání s tradičně nejsilnějšími stranami na levici a pravici. Občanští demokraté Piráty překonali jen o 26 569 hlasů. Sociální demokraté za nimi zaostali o 178 046 hlasů. Andrej Babiš dominoval volbám s 1,5 milionu hlasů.
Bývalí členové KSČ a vůbec lidé, kteří se za minulého režimu cítili dobře, se konečně pomstili těm, kdo reálný socialismus svrhli. Když už se zdálo, že jsou příliš staří, tak to přece jen dokázali a svěřili vládu nad zemí člověku, jenž byl nomenklaturním kádrem a agentem StB.
Andrej Babiš bude usilovat o menšinovou vládu, doplněnou o nadstranické odborníky. V současném stavu povolebních vyjednávání mu nezbývá nic moc jiného, ne nutně jako řešení na delší dobu, ale třeba jako nějaká přechodová fáze.
Vládě někdo musí dát důvěru. Anebo, jak víme, může docela dlouho vládnout i bez důvěry, ale někdo jí musí schvalovat zákony. A tady by konečně nastoupila organická koalice ANO–SPD–KSČM.
Volby mohly dopadnout úplně jinak, kdyby se tzv. demokratické strany naučily používat mechanismus demokratických voleb. Především protestní hnutí v čele s ANO by neměla takový úspěch. Technologie voleb mohou být klíčem k ovládnutí parlamentu, ukázalo se právě o minulém víkendu.
N úzké spolupráci se už domluvili Starostové se zástupci KDU-ČSL, s nimiž měli původně kandidovat do sněmovny v rámci koalice. Není vyloučeno ani to, že by společně usilovali o pozici místopředsedy dolní komory, řekli novinářům představitelé obou početně nejmenších uskupení, které mají dohromady 16 poslanců.
Pátého srpna roku 1966 zveřejnil Mao Ce-tung ručně psaný plakát „ta-c’pao“, tedy „palte na štáby“. V podstatě v něm vyzval masy mladých příslušníků Rudých gard k revoltě proti oficiální státní linii, reprezentované prezidentem Číny Liou Šao-čchim a Teng Siao-pchingem. Tento moment odstartoval v Číně tzv. kulturní revoluci.
Hnutí ANO se nedávno velkolepě radovalo z volebního vítězství. Nyní to vypadá, že bude mít problém sestavit vládu. Ani po třetím dnu vyjednávacího maratonu není jasné, kdo půjde s ANO do koalice. Košem dostal vítěz voleb od ODS, jíž jediné ANO nabídlo volební spolupráci, i od TOP 09. Předseda ODS Petr Fiala už ale naznačil, že pokud ANO vládu nesestaví, bude na řadě ODS.
Pro demokracii v České republice je podle končícího předsedy TOP 09 Miroslava Kalouska důležité, aby se spojily středopravé strany. Právě tím zdůvodňuje své rozhodnutí znovu nekandidovat na šéfa strany, které podle svých slov udělal už před volbami. Ve vedení strany by si dovedl představit i ženu. „Já jsem vždycky toužil po ženě ve vedení strany, protože jsem autorem hesla: Schopné ženy na místa neschopných mužů,“ říká v rozhovoru pro Echo24.
V sestavování příští vlády může hrát významnou roli Hrad. Nynějšímu prezidentovi Miloši Zemanovi by mohlo vyhovovat, pokud by spolu s Andrejem Babišem zasedl ve vládě i Tomio Okamura, vyplývá z informací Echo24. Lídr SPD a prezident Zeman oslovují podobné voliče a dnešní prezidentova podpora Okamurovi by se mu mohla vrátit v lednových prezidentských volbách.
Andrej Babiš vyhrál. Vyhrál hodně. Nečekali jsme to a zřejmě to nečekal ani on. Nevyhrál ale tolik, aby se mu snadno podařilo sestavit novou vládu.
Získal druhý největší počet preferenčních hlasů v celé republice, ačkoliv si prý kampaň dělal fakticky sám. V dnešním vedení ODS z něho někteří mají strach.
Člověku by Andreje Babiše bylo snad až líto. Vyhrál sněmovní volby. Vyhrál je skutečně hodně výrazně. A stejně je nemusel vyhrát dost.
Jsem v zásadě optimista. Neměl jsem žádná pozitivní očekávání před volbami a nejsem tedy významně zklamán ani po nich. Necítím se být podveden výsledkem, překvapen „nevyzrálostí“ voličů, šokován změnou. Připouštím, že to sice trochu připomíná masakr motorovou pilou, ale to jen na první pohled.
