U prezidenta Miloše Zemana se tento týden dveře netrhnou. Pokračují totiž prezidentovy povolební schůzky se zástupci sněmovních stran, které přerušila prezidentova návštěva Olomouckého kraje. Vystřídají se u něj sociální demokraté, lidovci, TOP 09 a jako poslední STAN. V pondělí odpoledne se Zeman sejde se zástupci ČSSD, strany, z níž před deseti lety odešel.

Sociální demokraté se po volbách, z nichž vyšli se ziskem 15 poslanců oproti dosavadním 50, k povolebnímu vyjednávání příliš nevyjadřují. Hned po vyhlášení výsledků voleb pouze uvedli, že pro příští čtyři roky počítají s opoziční rolí. Úřadující šéf ČSSD a dosluhující ministr vnitra Milan Chovanec ale na začátku listopadu naznačil, že šéfem sněmovny by neměl být zástupce hnutí ANO. To do funkce nominuje poslance a dosavadního místopředsedu sněmovny Radka Vondráčka.

V tom se Chovanec neshodne právě s prezidentem Zemanem, jenž respektuje požadavek vítězné strany na post předsedy dolní komory. „Musíme se zamyslet, jestli není šance zvolit jinou osobu než pana Vondráčka, a to z ústavních důvodů, protože pokud bude zvolen zástupce ANO, znamená to tři pokusy (nominovat předsedu vlády – pzn. red.) pro ANO,“ řekl Chovanec.

Chovanec odmítl i variantu dlouhodobého fungování vlády bez důvěry sněmovny, kterou nedávno naznačil Zeman. „To by si ČR nezasloužila, bylo by to v neprospěch ČR,“ řekl.

Podle Chovance jsou dále cílem hnutí ANO předčasné volby. „Já si ale myslím, že hnutí ANO směřuje k předčasným volbám a ty debaty o vládě jsou víceméně mlha. Myslím, že cílem jsou předčasné volby za rok a pokusit se získat ještě větší podporu voličů. To si myslím, že je cíl,“ uvedl v pátek pro server iDNES Chovanec.

Zeman jedná se sněmovními stranami v tom pořadí, v jakém se dostaly do dolní komory. Prvním bylo hnutí ANO, následovali občanští demokraté, Piráti a SPD Tomia Okamury. Naposledy probíral Zeman povolební situaci s KSČM. Její předseda Vojtěch Filip s prezidentem debatoval o podmínkách, za kterých by byla KSČM ochotna podpořit menšinovou vládu hnutí ANO. Komunisté trvají na zákonu o obecném referendu, čtyřletém programu trvalého zvyšování minimální mzdy a na ochraně přírodního bohatství. Další podmínky nejsou nepřekročitelné, uvedl po jednání Filip.

Zeman opustil ČSSD v roce 2007

Vztahy Miloše Zemana se sociální demokracií jsou komplikované už od doby, kdy jej část poslanců ČSSD nepodpořila v prezidentské volbě v roce 2003. Zeman poté odešel do důchodu na Vysočinu. Rozkol bývalého předsedy se svou stranou pokračoval v dalších prezidentských volbách. Do prvních přímých voleb v roce 2013 vyslala ČSSD Jiřího Dienstbiera, Zeman kandidoval za Stranu práv občanů – zemanovce. 

Vztahem mezi prezidentem a sociální demokracií zamávala i takzvaná lánská schůzka, jež se odehrála po sněmovních volbách v roce 2013. ČSSD volby vyhrála s 20,45 procenty hlasů, což část strany po letech v opozici považovala za málo. Tehdejší místopředsedové ČSSD Michal Hašek a Zděnek Škromach spolu s předsedou poslaneckého klubu Jeronýmem Tejcem a hejtmany Jiřím Zimolou a Milanem Chovancem se po vyhlášení výsledků voleb sešli se Zemanem v Lánech. Den na to vyzval Hašek předsedu strany Bohuslava Sobotku k rezignaci. Sobotka nicméně tento pokus o puč politicky přežil a sestavil vládu.