Andrej Babiš vyhrál. Vyhrál hodně. Nečekali jsme to a zřejmě to nečekal ani on. Nevyhrál ale tolik, aby se mu snadno podařilo sestavit novou vládu. Jednání o sestavení koalice nebo nalezení podpory pro jeho menšinovou vládu mohou být složitá. Můžeme se dočkat několika přemetů, vypouštění testovacích balonků a hlavně bude do hry vstupovat prezident Miloš Zeman. Ten za tři měsíce obhajuje mandát. Výsledky parlamentních voleb, které nerýsují jasnou novou vládní koalici, jsou pro Zemanovy rejdy jako stvořené.

Kombinačních možností dalšího vývoje je několik, v průběhu dní se budou měnit, a nemá tedy smysl komentovat zde každou jednotlivost. Volba českých občanů přesto několik zásadních poznatků přinesla. Zcela propadly strany s jasně proevropským programem. Občané také většinově vyjádřili nedůvěru k tradičním demokratickým stranám, které po léta určovaly vývoj v zemi. Co jiného je 1,5 milionu hlasů pro hnutí ANO, 540 tisíc pro Tomia Okamuru a 550 tisíc hlasů pro Piráty, kteří z té trojice jediní snad ohrožení demokracie nepředstavují, ale i oni jsou vyjádřením touhy po změně dosavadních poměrů?

Češi chtějí vládu silné ruky. A věří, že všichni kradnú. V opačném případě by nevolili Andreje Babiše. Důležitá je pro ně osoba přesvědčivého lídra. Češi chtějí být vedeni silnou osobností a v minulosti tuto svoji vůli také ukazovali. Bez jakéhokoliv nároku na hodnocení výrazní vítězové všech předchozích demokratických voleb silnými osobnostmi s vůdčími rysy byli – Václav Klaus, Miloš Zeman, Mirek Topolánek i Jiří Paroubek. Lídrem je také Babiš, který výsledek skutečně odmakal.

Má charisma, lidí se nebojí, umí s nimi promluvit a hlavně je přesvědčivý ve všem, co tvrdí. Nikdo z jeho soupeřů neudělal pro úspěch ve volbách tolik jako on. A tak to také zůstane do doby, než se objeví jiná silná a charismatická osobnost. Češi nedbají na hodnoty, také je jim jedno, jestli je vede Japonec, nebo Slovák, Češi věří svým emocím. Je to děsivé zjištění.

Kromě toho výsledek voleb ukazuje, jak se společnost atomizuje, jak mizí společenský étos, společné vědomí – třeba život v demokracii. Volby ukázaly, že i elity národa, které ho v dřívějších dobách vedly, se uzavírají do svých sociálních bublin a nejsou schopny z nich vystoupit, pochopit, co se reálně děje. My ale zůstáváme konzervativní, zůstaneme tady na Echo24 a v Týdeníku Echo pro ty, kterým je bližší svoboda než autoritářství. Není důvod skládat zbraně, za svobodu a tradiční demokracii je třeba bojovat.