Tag: výstava

Články k tagu

Stigma duševní nemoci, láska z renesanční Francie, do lesa na Designblok

V publikaci Mám to o sobě říct? zúročuje autorka své zkušenosti lektorky a snaží se lidem s duševním onemocněním pomoci, aby se zapojili do společnosti a fungovali nezávisle. Předkládá praktické rady, v jaké míře o své nemoci hovořit a jak se vypořádat se stigmatem, které člověku dává nejen společnost, ale i on sám. Anita Hubner: Mám to o sobě říct?, přeložila Milena Nováková, Portál, 224 str.

Podivínka z mokřin, současná česká povídka, Divočáci na LUSTRu

Tajemný příběh podle stejnojmenného románu Kde zpívají raci vypráví o Kye, opuštěné dívce, která vyrůstala sama v divokých mokřinách Severní Karolíny. Celé roky se o ní šířily historky, které ji izolovaly od místní komunity. Když se v Kyině životě objeví dva mladíci z města, začne se neznámému světu otvírat, ale jen do chvíle, než jednoho z mužů najdou mrtvého. Kya se totiž okamžitě stává hlavní podezřelou… Kde zpívají raci, režie: Olivia Newman, premiéra: 29. 9. 2022.

Toulání po hvězdách

Tvarování skla z českých zemí je známo svou jedinečností po celém světě, ať už šlo kdy o skla foukaná, či tavená. Ikony jako Stanislav Libenský, Jaroslava Brychtová, František Vízner nebo Bohumil Eliáš patří dnes k legendám, mladší generace se však spíš věnuje kvalitnímu sériovému sklářskému designu než samotnému sochařství a volné tvorbě. Výraznou osobností, kterou po jejím návratu z dlouhodobého zahraničního pobytu nemůžeme přehlédnout, je Martin Janecký.

Střípky z válečné Evropy, ve městě to žije, co ze školy neznáte

František Fajtl a Filip Jánský, českoslovenští letci za druhé světové války. Provedou diváka válečnou krajinou mnoha zemí, ukážou mu, jak se přemáhá strach ze smrti i oslavuje propůjčený čas na zemi. Zvykají si na život v cizích zemích a s humorem reflektují místní život. Jsou skromní, neokázalí, obětaví a přitom velmi vtipní. Good Old Czechs, režie: Tomáš Bojar, premiéra: 15. 9. 2022.

Babí léto jedné galerie

Naučit lidi chodit do nové galerie nějaký čas trvá (paradoxem nejen v českém prostředí bývá situace, kdy máte pocit, že návštěvník v galerii není vítaný, natož očekávaný, ale to by byl jiný příběh). Pokud je galerijní program kvalitní, vytrvalý a pro své publikum objevný, okruh návštěvníků se kolem umělců, kurátorů nebo místa pomalu a postupně nabaluje. Zavedený prostor pak získá renomé a může buď růst, nebo držet kontinuální kvalitu, obě cesty mají své výhody i risky. Galerie Vyšehrad patří vzhledem ke svému specifickému umístění, architektuře a programové linii pod kurátorským výběrem Petra Vaňouse k vytříbeným výstavním síním, kde trefná a ucelená instalace kompenzuje menší formát galerie samé.

Zeman, Klaus, Fiala a další na jednom pódiu. Politiky spojila Země živitelka

Ve čtvrtek v Českých Budějovicích odstartovala každoroční zemědělská výstava Země živitelka, jejíhož slavnostního zahájení se účastnila i řada politických osobností. Vedle premiéra Petra Fialy a ministra zemědělství Zdeňka Nekuly se na pódiu objevili kupříkladu také prezident Miloš Zeman se svým předchůdcem Václavem Klausem. Diskuze se vedla především o všeobecném zdražování. Podle prezidentů za něj výrazně může zelená ideologie, Zeman pak za příčinu požáru v Hřensku označil kůrovce.

Příběh osiřelých duší, vyprávění o ledovcích, vskutku ďábelská hra

Její muž spáchá sebevraždu, a tak zůstane Jitka sama s osmiletým synem, který se jí vzdaluje, a s výčitkami, že mohla něco udělat, aby tomu zabránila. Novela Pozůstalí je příběhem osamělých duší, jež se pokoušejí znovu najít svoje místo v troskách vlastních životů, jenže končí ve slepých uličkách častěji, než by si přály. Alžběta Bublanová: Pozůstalí, Ikar, 208 str.

Radosti a strasti albínů, festival nového cirkusu, Pandořina skříňka

Fotografie Michała Szalasta o albínech z ostrova Ukerewe na Viktoriině jezeře korigují obvyklé představy o tragickém životě těchto lidí. Nejsou výsledkem letmé návštěvy evropského fotoreportéra v exotickém prostředí. Michału Szalastovi se v Tanzanii podařilo navázat s albíny bližší kontakt a získat si jejich důvěru. Michał Szalast – Albíni, 400 ASA Gallery, Praha, do 20. 9. 2022.

Berlín odmítl vystavit zničenou ruskou techniku, která byla i v Praze

Německé hlavní město odmítlo uspořádat putovní ukrajinskou výstavu zničené ruské bojové techniky z války. Deníku Der Tagesspiegel to řekl ještě donedávna ukrajinský velvyslanec v Německu Andrij Melnyk. Ten teď apeluje na metropoli, aby „skandální“ rozhodnutí změnila. Poničené kusy ruské techniky z ukrajinské války byly v průběhu července k vidění také v Praze na Letenské pláni.

Ukryto v knihách, pestrý svět včel, pohádky na dovolenou

Ukryto v knihách. Výstava prezentuje výsledky odborného průzkumu rukopisů a tisků pomocí speciálních záznamových zařízení, světelných zdrojů i rentgenových snímků. Zaměřuje se na ukázky obrazových záznamů skrytých prvků knižní vazby nebo materiálů knih, vizualizace prostým okem neviditelných informací. Tajemství knih – skryté prvky rukopisů a tisků, Národní knihovna ČR, Praha, do 3. 9. 2022.

Prase v helmě Mossad. Šéfka německé přehlídky končí po skandálu s antisemitským dílem

Generální ředitelka německé prestižní přehlídky výtvarného umění documenta Sabine Schormannová se vzdala funkce poté, co letošní ročník výstavy v hesenském Kasselu provázel skandál kolem díla s antisemitskými motivy. O odchodu Schormannové informuje DPA. Kontroverzní velkoformátová malba s názvem People‘s Justice byla z přehlídky stažena jen několik dnů po jejím zahájení. Nicméně už několik měsíců před tím zaznívaly výtky ohledně antisemitismu na adresu autorů banneru, indonéského kolektivu Taring Padi

Zničená ruská technika z války na Ukrajině je v Praze. K vidění je na Letné

Dnes odstartuje v Praze výstava vojenské techniky, kterou ruské armádě zneškodnily a následně ukořistily ukrajinské síly. Po Kyjevu a polské metropoli Varšavě jde tak o třetí město, kde bude k vidění zničený tank T-90, protitankový komplet Šturm či protiletadlový systém Buk. Výstava začíná dnes v pondělí 11. července večer a potrvá do 24. července. Oproti původnímu oznámení však došlo ke změně místa konání – expozice se přesunula z náměstí Jana Palacha na Letenskou pláň u ministerstva vnitra.

Problémy české vesnice, zpověď kacíře Scrutona, příběhy z dětských domovů

Obyvatelé vesnice se chystají na Velikonoce, probíhá jarmark, když oslavu na návsi naruší náraz dodávky do kašny. Řidiči se podaří zmizet a nikdo si nemůže být jist, co se vlastně stalo. Lidé jsou nicméně přesvědčeni, že šlo o teroristický čin, a zdá se, že bezpečí vesnice teď závisí na odhodlanosti hasičů. Kdyby radši hořelo, režie: Adam Koloman Rybanský, premiéra: 16. 6. 2022.

Český Bernini

Frekvence, s jakou se veřejnost setkávala se sochami v minulosti a dnes, je nesouměřitelná. Výzdoba paláců, kostelů, fasád domů, parků, ale i mostů, ulic a pamětních míst byla se sochařskými intervencemi spjata automaticky. S historickým vývojem, který kladl důraz na minimalismus, funkci, purismus anebo zkrátka šetření zdroji, jsme se o oku lahodící výzdobu ochudili a jakýsi pokus o povinnou přítomnost umění v naší blízkosti, tedy obyčejného lidu, se vrátil v době normalizace.

Dramatcký život Karla Havlíčka, můj otec zabiják, bolest jménem deprese

Středočeské muzeum v Roztokách prezentuje výstavu připomínající život Karla Havlíčka Borovského, který za své názory skončil ve vyhnanství, zprvu bez manželky Julie (zemřela krátce před jeho návratem) a dcery Zdeňku. A právě jí – tedy kromě Havlíčka – věnuje výstava náležitou pozornost. Směle kupředu! Svět Karla Havlíčka, Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy, do 31. 10. 2022.

Život v matčiných poutech, fenomén samota, mladí, ale klidní

Bernarda Alba chce po smrti manžela svůj dům neprodyšně uzavřít a své dcery v něm. Všechny jsou ovšem už dospělé a touží po svobodě, po vlastním životě. Jenže Bernarda se rozhodla uzavírat sňatky svých dcer jen s muži jim rovnými. Dokážou se dívky osvobodit z těsných pout matky? Federico García Lorca: Dům Bernardy Alby, Divadlo na Vinohradech, Praha, premiéra: 20. 5. 2022.

Zastřená realita

Když nám naše národní instituce nenabízejí zajímavý program, nezbývá než vycestovat tam, kde je úroveň a nabídka výstav stále lákavá. Nyní je blízko českých hranic hned několik důvodů, proč vyrazit třeba na vlak a spojit výpravu za uměním s výletem. Aktuálně se nabízí vycestovat za Edvardem Munchem do Vídně (do 19. 6. v Albertině), tamtéž za Davidem Hockneym (do 19. 6. v KunstForu Wien), Paul Gauguin na vás čeká v berlínské Alte Nationalgalerie (do 10. 6.) a Edward Hopper v Drážďanech (do 31. 7. ve Zwingeru).

Nekorektní politická komedie, děravé Vieweghovy paměti, Island Heleny Kadečkové

Politická situační komedie těží z předvolebních tahanic a čachrů nejen v českých zemích. Děj hry má dvě souběžné linie ve dvou prostředích, která má divák stále před očima. Neochvějné postavení předsedy jedné politické strany získává trhliny. Mobily zvoní, preference se přelévají a voda stoupá… Petr Abraham: Mimo záznam, Východočeské divadlo Pardubice, premiéra: 23. 4. 2022.

Oligarchové mezi šejky

Dubajská Marína je známa jako čtvrť expatů, jak si říkají zápaďáci, kteří si nechtějí přiznat, že se stali ekonomickými migranty. Je to také čtvrť pro ty nejbohatší. Táhne se zhruba tři kilometry mezi pobřežím Perského zálivu a korytem umělého kanálu, jejž brázdí jachty světových oligarchů. Z jedné strany je ohraničena Ain Dubai, největším ruským kolem na světě, z druhé umělým souostrovím Palm Jumeirah ve tvaru datlové palmy. Marína je posetá nudnými mrakodrapy postrádajícími jakoukoli architektonickou zajímavost svých sourozenců například na newyorském Manhattanu nebo v londýnské City.

O dobru, zlu a gruntech, cesty ke štěstí, od masopustu po Jana Křtitele

Film Je třeba zabít Sekala (1998) převedlo na divadelní prkna vinohradské divadlo. Ocitáme se v létě roku 1943 a Jura Baran přichází do vesnice Lakotice, aby se ukryl před Němci. Sekal, vychovávaný jako parchant, donáší na sousedy německým úřadům. Rigidní řád majitelů gruntů se obrací proti nim samým. Je třeba zabít Sekala, režie: Pavel Khek, Divadlo na Vinohradech, Praha, premiéra: 8. 4. 2022.

Sever láska a přátelství, festival Struny dětem, když vládnou ženy

Spisovatelku Tove Janssonovou zná každý jako autorku knih pro děti. V tomto svazku se ale seznámíme se dvěma prózami určenými dospělým. Ač mají obě autobiografický nádech, perspektivou se výrazně odlišují – jedna popisuje kouzelné dětství v rodinném kruhu, druhá konec života. Tove Janssonová: Dcera sochaře, Fair Play, přeložily Jana Satrapa Holá, Naďa Bilincová, Argo, 212 str.

Jarní skanzen, umění pro Ukrajinu, lidé Afghánistánu

Fotograf Jiří Turek ve svém výstavním cyklu ukazuje každodennost života běžných lidí v Afghánistánu. Vystavený soubor barevných fotografií není fotožurnalistickým dokumentováním válečné zóny, ale klade si za cíl ukázat tuto zemi jako místo, kde obyvatelé prožívají svoje každodenní životní radosti i strasti.

Jak se stát klasikem aneb Michal Cihlář

I ten, kdo by snad neznal Cihlářovo jméno (ale pak musíme předpokládat, že někdo nezná ani jména jako Aleš, Lada, Trnka...), se nejspíš už někdy někde potkal s dílem tohoto výtvarníka. Michal Cihlář dosud graficky upravil a ilustroval na osmdesát knih, své linoryty uplatnil v novinách i v časopisech a svými stylizovanými obrazy zvířat propagoval pražskou zoologickou zahradu tak sugestivně a neodolatelně, že k návštěvě Troje přiměl i toho, kdo má k držení živočichů v zajetí postoj spíš rezervovaný, ne-li rovnou odmítavý.

Zvířata v Rock Café, daleko od lidí s Lovcem kožešin, apokalyptická Nová divočina

S velitelem Servazem se setkáváme již posedmé. Tentokrát je přivolán k případu autonehody, při níž auto srazilo nahého muže s jelení hlavou. Muže, který se snažil uniknout něčemu hroznému a který má na hrudi vypálené slovo „spravedlnost“. Minierův nový thriller se dotýká složitých otázek o úpadku společnosti. Bernard Minier: Lov, přeložil Jiří Žák, XYZ, 472 str.

Umění jako rukojmí

V posledních letech zakládají české soukromé instituce, nadace a vlastníci větších sbírek veřejné galerie, muzea či výstavní síně. Ani víc než třicet let od revoluce nám nestačilo na to, přijmout za normální takovou situaci, kdy se umělcům finančně daří, kdy prodávají své práce, nejen aby zaplatili „složenky“, ale kdy mají možnost – adekvátně podle své zručnosti či dovednosti – žít ekonomicky úspěšný život srovnatelný s vyšší manažerskou třídou v jiném sektoru.

Přednáška v Museu Kampa, rouhačský Honoré de Balzac, ocenění architekti

V povídkách kratšího rozsahu využívá Honoré de Balzac témata typická pro tehdy oblíbenou literaturu. Je ironický, rouhačský, filozofuje nad unikajícím smyslem života, krutě se vysmívá poměrům panujícím ve společnosti, děsí svou schopností nahlédnout do temných stránek lidské duše. Honoré de Balzac: Elixír života – Fantastické povídky, přeložila Dana Melanová, Odeon, 280 str.

Stálo to 800 milionů a sedm let příprav. Kunsthalle Praha se otevřela návštěvníkům

Na pražském Klárově se otevřel nový galerijní prostor Kunsthalle Praha. Za jeho vznikem stojí nadace manželů Petra a Pavlíny Pudilových, která objekt koupila, zaplatila jeho přestavbu a buduje sbírku umění. Příprava Kunsthalle trvala sedm let. Pudilovi do nadačního jmění vložili svou sbírku umění a vznikl nadační fond Kunsthalle Praha. Koupě budovy a její rekonstrukce přišla podle zástupců majitele na více než 800 milionů korun.

Na výstavě

Zatímco pojem Chelsea má mnohý pán spojený zejména s fotbalem, věřím, že dámy a celá zahradnická obec jej mají spojený s Chelsea Flower Show. Před časem oslavila století trvání; jediným důvodem k přerušení oslav krásy květeny byly války a epidemie. Zahradnímu umění jsou tu sice věnovány jen docela malé zahrádky, ale zážitek je to hutný. Docela jiné měřítko pak nabízí německé BUGA neboli Bundesgartenschau, která se v dvouletých intervalech prodírá do měst i krajiny již sedmdesát let. Tyto události mají v Evropě velikou tradici; a jak květinové exhibice, tak krajinné výstavy se těší obrovské návštěvnosti.

Dva kouzelníci

Musela to být fantastická zahrada, pomyslí si užaslý návštěvník výstavy prezentované pražským Uměleckoprůmyslovým museem a nazvané věcně i metaforicky Josef Sudek / Otto Rothmayer: Návštěva u pana kouzelníka. Se zatajeným dechem si prohlíží desítky Sudkových bromostříbrných kontaktních fotografií a také Rothmayerem navržený kovový zahradní nábytek či zahradní svícny.

S obrazovkou v ruce, do hlubin otcovy duše, příběhy slavných fotografií

Výstava se zabývá tím, jak se po virtuální zkušenosti posílené pandemií proměnilo pojetí našeho soukromí a jaký vliv to má na naše vztahy. Prostřednictvím práce devíti mladých umělců si klade otázku, zda bude další vývoj spíš v duchu dystopických sci-fi filmů, nebo nám naopak virtuální propojení pomůže vyřešit problémy dneška. Digitální blízkost, Národní galerie, Praha, do 10. 7. 2022.