Fotograf, historik fotografie a zakladatel Institutu tvůrčí fotografie, která je úspěšná po celé střední Evropě, Vladimír Birgus, oslavil sedmdesátiny. Byla to příležitost se sejít a pohovořit o jeho životě, ale protože o věku mluvit nechce, zato vášnivě mluví o své práci, věnovali jsme se třeba jeho dvěma výstavám, které v Praze souběžně měl a které si k narozeninám nadělil. Ale samozřejmě také mnohým jiným tématům. Některá budou pro čtenáře překvapivá.
Ve čtvrtek startuje tradiční knižní veletrh Svět knihy, který kromě jiného nabídne i bohatý program za účasti hned trojice autorů Echa. Návštěvníci se mohou během čtyřdenního veletrhu těšit na debaty Terezy Matějčkové, autogramiádu Jiřího Peňáse či setkání s Ondřejem Štindlem. A také na připomenutí stého výročí úmrtí Franze Kafky. Veletrh se koná od 23. do 26. května.
Když Lovec narazí na zvláštní bytost, pochopí, že pochází z jiného světa. Netuší však, jak blízko ten svět je a jaké změny s sebou přináší… Na pozadí mýtu o labutí panně, který patří k nejstarším lidským vyprávěním, se rozvíjí první, ale rozhodně ne poslední opakování příběhu Evropy: s jeho migrací lidí, válkami, krví, násilím i nadějí.
Jiří Peňás uskutečnil s Karlem Schwarzenbergem tři celodenní výpravy po místech, která byla knížeti drahá, na nichž mu záleželo. Výprav měli v plánu mnohem víc, na ně už bohužel nedošlo… Svou zatím poslední knihu představí redaktor Týdeníku Echo v pražské Knihovně Václava Havla.
Tento rozhovor se uskutečnil dva před tím, než se David Černý rozloučil v přímém televizním přenosu s kurátorkou Marií Foltýnovou nehezkým výrazem, který v tomto rozhovoru také párkrát padne. Není sporu o tom, že David Černý je výrobce malérů a průšvihů a vždy bylo dost lidí, kteří ho měli plné zuby. Ale ani ti nemohli popřít, že jeho provokace mají švih a nápad, nejsou tuctové, a když už nic jiného, tak si jich člověk aspoň všimne.
Velká retrospektivní výstava české dokumentární fotografky Dagmar Hochové a monografie, jež tento materiál zhodnotí, si daly za cíl aktualizovat zažitý obraz autorky jako fotografky dětí a ukázat Hochovou ve světle mnoha dalších tematických oblastí, které se často vztahují k našim národním dějinám. Dagmar Hochová: Retrospektiva, Moravská galerie v Brně, 19. 4. – 29. 9. 2024
Renomovaný fotograf Rudo Prekop pracuje převážně s černobílou fotografií. Věnoval se například podrobným studiím figury, portrétu, ale i zátiší, záznamům reality, světla, fotogramům, časosběru. Právě na jeho dva časosběrné projekty, které dosud nebyly v Praze samostatně představeny, se jeho výstava zaměřuje.
„Plivanec do tváře našeho národa. Bezohlednost a drzost. České státní symboly mají zůstat v Česku!“ Kvůli výstavě Svatovítského pokladu a části korunovačních klenotů, například korunovačního kříže, v saských Drážďanech zaznívají rozhořčené komentáře. Poklad se vystavuje v zahraničí vůbec poprvé. Ke kritice se připojil i předseda opozičního SPD Tomio Okamura s kolegou Jaroslavem Foldynou. Poslanci se kvůli zápůjčce obrátili na Správu Pražského hradu.
Vratislav Karel Novák byl sochař, tvůrce autorského šperku a pedagog. Jeho dílo přesahuje hranice jednotlivých oborů, a představuje tak svébytný fenomén v českém umění od 60. let 20. století. Geometrická racionalita konstruktivismu se u něj prolíná s ironičností, tvrdost kovu a skla se zranitelnou smyslností lidského těla.
Karel Steigerwald se vrací na scénu se svou hrou z roku 1982 A tak tě prosím, kníže. Tehdy šlo o kritiku normalizačního režimu, text ovšem skvěle rezonuje i dnes. V režii Radima Špačka jsou v pražském divadle La Fabrika hereckými hvězdami Jiří Štrébl, Patrik Děrgel, Eva Salzmannová a Anežka Hessová. Karel Steigerwald: A tak tě prosím, kníže, La Fabrika, Praha, 21. 3. 2024.
Letošní filmový festival Jeden svět (26. ročník) kromě tradičních soutěžních sekcí nabídne sedm nesoutěžních kategorií, které filmy podle tématu sdruží do sekcí Identity, Vrstvy moci, Blízký východ, Ekosystémy, Hledání svobody, Hrany dospívání a Komunity. Nově se v nich objeví i fikční filmy s lidskoprávní tematikou.
Jiří Petrbok pro pražský Vzlet připravil výstavu obrazů s názvem Pohádka. Jeho díla mají uhrančivou energii i jisté pnutí a divákovi nabídnou jiné světy, které mu ale budou velmi povědomé. Je to tím, že autor ve své tvorbě nepatrně posouvá realitu, překrývá známé situace i obrazy a skládá je do nových souvislostí. Jiří Petrbok – Pohádka, Galerie Vzlet, Praha, do 30. 9. 2024.
Významnou součástí sbírky GVUO v Ostravě je kolekce starého umění, vystavovaný výběr děl mapuje léta 1500–1800. Exponáty z počátku období pocházejí ze středoevropského prostoru, s 16. stoletím v zastoupení děl dominuje italské umění, nejpřesvědčivěji je reprezentováno umění 17. a 18. století.
V odlehlé holandské vesnici se veterinář vydává na další rutinní návštěvu sousedního statku. V okolí se šíří zvěsti o nemoci skotu, ale on má oči jen pro čtrnáctiletou farmářovu dceru, která tráví prázdniny podivnými hrami. Nikdo netuší, jak daleko jejich tajný vztah zajde. Marieke Lucas Rijneveld: Ty moje skvostné zvířátko, přeložila Veronika ter Harmsel Havlíková, Argo, 272 str.
Franz Kafka inspiroval mnoho českých spisovatelů. Jak se k němu vztahují současní čeští autoři, jak si vykládají jeho texty? Čím je ovlivnil, čím je irituje? O svém vztahu ke Kafkovu dílu promluví autoři zastupující rozdílné podoby prózy – Magdaléna Platzová, Viktorie Hanišová, Stanislav Biler.
Alena Wagnerová představuje Sidonii Nádhernou jako neobyčejně zajímavou osobnost, jejíž život poznamenaly všechny pohromy, které ve dvacátém století postihly střední Evropu – rozpad Rakousko-Uherska, nacistická okupace, odchod do exilu v Anglii, kde Sidonie Nádherná v roce 1950 umírá. Alena Wagnerová: Sidonie Nádherná a konec střední Evropy, přeložil Vratislav Slezák, Argo, 248 str.
Fotograf Josef Vrážel se narodil v Karolince na Vsetínsku. Celý život tam žije a fotografuje, svůj kraj dobře zná a miluje, což je vidět na jeho hluboce lidských fotografiích. Jsou to obrazy plné emocí, dokonalé kompozice a jistého přesahu. Navíc často k nim autor přidává zajímavé příběhy o různých lidech a událostech.
Americké přírodovědné muzeum v New Yorku oznámilo, že uzavře dvě velké expozice, kde jsou vystaveny předměty původních obyvatel. Reaguje tak na nové federální předpisy, které vyžadují, aby muzea získala před vystavením nebo zkoumáním zmíněných předmětů souhlas indiánských kmenů. Informuje o tom list The New York Times (NYT). Muzeum tento víkend uzavřel expozice věnované tzv. Východním lesům a Velkým pláním a zakryl řadu dalších vitrín s předměty z indiánské kultury.
Řeka jako symbol Řeka jako cesta do nitra temnoty – komponovaný večer v rámci doprovodného programu k výstavě Praha zítra? Město a řeka. Na příkladu díla Josepha Conrada se přednáška zabývá symbolikou řeky v umění. Zazní úryvky ze Srdce temnoty a vybrané ukázky z filmových adaptací této nejslavnější Conradovy knihy včetně dalších filmů, které inspirovala. Řeka ve filmu, CAMP, Praha, 26. 1. 2024.
Zažijte dobrodružnou cestu, na jejímž začátku je malé městečko a na jejímž konci na vás čekají moderní Pardubice. Je plná pozoruhodných lidí a důležitých událostí… Pardubická výstava je určena především malým objevitelům a seznámí je s významnými milníky města od roku 1845 až do 30. let 20. století.
Fotograf Vladimír Birgus vystavuje v Kabinetu fotografie, který na kladenském zámku vede Jiří Hanke. Birgusovy fotografie jsou nearanžované, zachycují scény, v nichž se snoubí reálno se surreálnem. V konfrontacích lidí s prostředím či v reakci na různé situace autor představuje mikropříběhy lidských životů. Vladimír Birgus: Samotáři, Kabinet fotografie, zámek Kladno, do 18. 2. 2024.
Opuštěné železnice – vagony, lokomotivy, nádraží, točny, dílny i mosty – najdeme napříč kontinenty včetně Česka. Mnoho věcí, včetně těch velkých, se může vlivem okolností stát zcela zapomenutými. Objevte tato tajemná místa v Evropě, Asii, Severní a Jižní Americe, Africe, na Blízkém východě a také v Austrálii a na Novém Zélandu.
Michael Rittstein se v pražském Museu Kampa představí unikátním výběrem z malířského díla. Tentokrát s důrazem na stěžejní práce ze soukromých sbírek v kombinaci s výběrem z tvorby posledních tří let. Většina obrazů si odbude výstavní premiéru, některé z nich se do Čech vracejí po desítkách let ze zahraničních kolekcí. Michael Rittstein – Nohy na stole, Museum Kampa, Praha, do 10. 3. 2024.
Ve čtvrtek 30. listopadu 2023 se na Univerzitě Karlově v historických prostorách Karolina uskutečnilo předvánoční setkání partnerů a příznivců české účasti na Expo 2025. Dorazilo na 200 zástupců akademického sektoru, českých i japonských firem a státní a veřejné sféry. Akce se konala u příležitosti důležitého milníku – 500 dnů do začátku světové výstavy, která se v roce 2025 bude konat v japonské Ósace.
Knihy ze soutěže o nejkrásnější českou knihu roku si můžete prohlédnout v Pražákově paláci v Brně. U děl je hodnoceno grafické, ilustrační a polygrafické zpracování. Porota ocenila ty nejlepší tituly v sedmi žánrových kategoriích, vybrala zajímavé studentské práce a udělila ceny ve speciálních kategoriích. Nejkrásnější české knihy roku 2022, Moravská galerie v Brně, do 29. 3. 2024.
Prvním vysazeným stromem se stal japonský cypřiš v pamětním parku Expo ’70 v Ósace. K němu přibude podle informací Radio Kansai dalších 1500 stromů v centru umělého ostrova Jumešima. Les klidu bude vysazen uvnitř symbolické „kruhové střechy“ výstaviště, která roste rychlým tempem. Bude to zóna klidu a pohody uprostřed ruchu výstaviště. Má se rozkládat na ploše přibližně 2,3 hektaru, což je polovina rozlohy stadionu Košien.
Eva Heyd se věnovala humanistické fotografii, pracovala pro významná muzea i galerie. Její fotografické koláže se stávají součástí trojrozměrných objektů, většinou skleněných. Výstava představuje současnou tvorbu autorky, tedy fotografie a montáže krajiny či míst člověkem vytvořených a později opuštěných.
Anglické mýty zkoumají rané legendy pořímské Anglie, rozkrývají bohatství artušovských a romantických legend a poté se věnují anglickým lidovým hrdinům, zvířatům i duchům, kteří v této zemi strašívali. Kniha je průzkumem fascinující mytologie, jež se stala základem jedné z nejstarších kultur světa. Michael Kerrigan: Anglické mýty, přeložil Lubomír Košnar, Universum, 224 str.
Balady jako Polednice, Vodník nebo Poklad z Erbenovy Kytice se stanou součástí jednoho příběhu. Příběhu o ženách – silných, slabých, hledajících a toužících touhou spalující a mnohdy temnou, která je odvádí od poslušnosti a řádu. Adaptaci české klasiky pro zlínské divadlo nastudoval Dodo Gombár.
V Japonsku se minulý týden konalo mezinárodní setkání organizátorů a účastníků Všeobecné světové výstavy 2025 v tamní Ósace, do jejíhož zahájení zbývá něco přes 500 dní. Dvoudenní podnik byl příležitostí pro klíčové zúčastněné strany pro dosažení pokroku před nejintenzivnějším obdobím příprav.
