Všude samé knihy

Je to smělý plán. Ještě než bude první nebožák poslán do skladu v Bille pro výzdobu, budeme na Vánoce lákat my. Na nadcházející měsíce se v nakladatelstvích totiž těší snad ještě o něco víc než v těch supermarketech, brzy přijde říjnový Knižní čtvrtek, knihkupectví se postupně zavalí desítkami novinek, znenadání se vynoří i všemožné ankety o knihu roku, do toho ten pověstný shon, co si budeme povídat, potřebujete průvodce. Tenhle bude velmi osobní a velmi letmý, podíváme se, co nejzajímavějšího chystají nakladatelství Argo a Host (příště si prolistujeme katalogy Odeonu, Paseky a dalších). Kniha Přes Atlantik a zase zpět je souborem esejů, které vznikly v letech 1994–2024 jako doslovy k překladům anglofonních románů vycházejících v edici AAA. V padesáti osmi textech se tu představuje dvacet pět autorů, vesměs předních českých anglistů. Editor Petr Onufer volí chronologické řazení podle data vydání originálu; první esej pojednává o Kerouacově románu Na cestě (1957). Kniha, po jejímž přečtení si objednáte deset dalších, nakladatelův sen! Skutečným hitem Arga má ale být novinka od Sally Roonyové Intermezzo. O literárních kvalitách této autorky si můžete myslet ledasco (pro lidi, kteří toho za rok moc nepřečtou, jde o… no, nechme toho), ale minimálně tak krásnou obálku v Čechách nově vydaná próza dlouho neměla. Jinak nás čeká klasická vztahovka: Jim a Rachel potkají Hanu a zažijí věci. Smutné i krásné, jako život sám. Ale nakonec proč ne. Každý máme nějakého toho mladšího rodinného příslušníka, kterému nemůžeme zničit Štědrý večer nějakým Borgesem. Slunečník proti sekyře, tak poeticky se jmenuje nová kniha Helen Oyeyemiové. Fantaskní kaleidoskopický román se zamýšlí nad hranicemi mezi iluzí a klamem, skutečností a interpretací a ukazuje, jak ošidné může být vyprávění o místech, o lidech i o historii. Překladatel Petr Nagy mi o něm básní už několik měsíců, a kdo jsem já, abych se vzpíral jeho doporučením. Nakladatelství Host vydává i novou knihu Biancy Bellové Neviditelný muž. Pokud byste si měli letos přečíst od tuzemských autorek jen dvě knihy, musela by to být tahle a Těžké duše Ivy Hadj Moussy. „Bellová zkouší nezvyklé cesty a přemýšlí, jak vše sestavit, tak, aby čtenář vstřebal i nuance, aby se vracel a nad přečteným přemýšlel“, píše literární historik Petr A. Bílek, další člověk hodný naší důvěry. Chystá se také dotisk vynikajícího románu Olgy Tokarczukové Pravěk a jiné časy. Skutečně podmanivý magický realismus střední Evropy. A opět je třeba zmínit nádhernou obálku. A to nejlepší nakonec. Mladá německá autorka Caroline Wahlová a její debut 22 bazénů. V Süddeutsche Zeitung napsali: „Kniha je psána jazykem, který je pro mě tak trochu nový. Lehoučký, s prvky mluvy mládeže, trendy, ale ne drzý ani příliš hovorový.“ Nemohu se dočkat. Že by se vracely časy silné generace autorek ze zemí našich sousedů? Se slzou v oku vzpomínám na rok 2004 a debutové romány Juli Zeh, Tanji Dückersové a Doroty Masłowské.

Přes Atlantik a zase zpět, Intermezzo, Slunečník proti sekyře, Neviditelný muž, Pravěk a jiné časy, 22 bazénů.

Sochaříci

Britský umělec Henry Moore (1898–1986) je považován za autoritu modernistického sochařství. Výstava v Hradci sleduje především vliv jeho díla na československé sochařství ve druhé polovině 20. století. Podařilo se zapůjčit i několik originálů Moorových děl, vedle nich jsou instalovány plastiky československých sochařů a sochařek, kteří se jeho tvorbou inspirovali a rozpracovávali jeho postupy zaměřené na práci s biomorfními tvary.

Henry Moore a československé umění po roce 1945, GMU, Hradec Králové, do 19. 1. 2025.

Do Benátek!

Výstava Confluence českých a slovenských autorů originálně spojuje umělecký, vědecký a environmentální kontext. Interpretace koexistence člověka, živé a neživé přírody a zejména jejich vztahů. Projekt nemá snahu poukazovat na negativní dopady lidské činnosti, pozornost naopak obrací k pozitivní adaptační síle přírody. Komunikace hlavní myšlenky není aktivistická, ale etická. Říjen, takřka ideální čas k návštěvě snad už trochu vylidněných Benátek!

Confluence, Marignana Arte, Benátky, 6. 10. – 30. 10. 2024.

Mládí na Moravě

V pořadí už podeváté se uskuteční přehlídka tvorby českých a slovenských umělkyň a umělců nastupující generace, která se koná zpravidla jednou za tři roky. Projekt je součástí širší prezentace současného výtvarného umění v krajské galerii, která navazuje na tradice slavných baťovských přehlídek soudobého umění – Zlínských salonů z let 1936–1948. Najděte si svého favorita! Je to asi lepší investice než sázet na koně, jako to bohužel dělám já.

Salon mladých 2024, Trienále současného umění, Galerie Zlín, do 10. 11. 2024.