Kritice kvůli údajnému porušení etického kodexu dnes čelila v lavicích přerovského zastupitelstva opoziční zastupitelka Helena Netopilová (Společně pro Přerov). Svou kolegyni z SPD Pavlu Kadaníkovou označila za fašistku, stejně jako její kolegy z klubu této strany. Stalo se tak na předchozím zastupitelstvu na dámských toaletách, spor obou pedagožek se poté přenesl až na chodbu.
Lídr SPD Tomio Okamura má zaplatit pokutu 20 000 korun za přirovnání místopředsedy Sněmovny Jana Bartoška (KDU-ČSL) k novodobému Hitlerovi. O sankci v úterý rozhodl sněmovní mandátový a imunitní výbor, řekli novinářům jeho předsedkyně Helena Válková (ANO) a místopředseda Pavel Staněk (ODS). Za disciplinární provinění výbor podle Válkové uznal Okamurův výrok vůči Bartoškovi ze začátku května na sněmovním plénu, jenž zněl "takový novodobý Hitler je to taky, jako jo.
Jen rok poté, co se Adolf Hitler stal říšským kancléřem, nechal zlikvidovat své poslední odpůrce ve vlastních řadách a definitivně si tak upevnil moc. Akce, od jejíhož počátku uplyne 30. června 90 let, vstoupila do dějin pod označením Noc dlouhých nožů. Pod záminkou likvidace údajného státního převratu bylo během tří dnů zavražděno několik desítek až stovek osob, jež byly Hitlerovi nepohodlné. Vedena byla hlavně proti kdysi mocné polovojenské organizaci Sturmabteilung (SA), na seznamech smrti se ocitli i Hitlerovi další nepřátelé či odpůrci.
Poslanec Spolkového sněmu Petr Bystroň z Alternativy pro Německo (AfD), který je spojován v posledních týdnech s pochybnými kontakty s Kremlem, obdržel výhružný dopis. V dopise je Bystroň žádán o sto tisíc eur, pokud si „váží svého života“. O údajném zapletení a spolupráci členů AfD s autoritářskými režimy poslanci debatovali ve čtvrtek na plénu.
Přijetím mnichovského diktátu koncem září 1938 skončila v Československu éra první republiky, kdy velká část pohraničí připadla Německu, v říjnu abdikoval prezident Edvard Beneš, kterého vystřídal šestašedesátiletý právník Emil Hácha. Takzvaná druhá republika však přežila necelý půlrok. Německým cílem byla úplná likvidace československého státu a ta přišla 15. března 1939 spolu s německými okupačními vojsky.
Rozruch kolem rozhovoru ruského prezidenta Vladimira Putina s moderátorem Tuckerem Carlsonem pokračuje. Například podle německého Bildu a také podle ruské opozice lze jednu část rozhovoru interpretovat jako ospravedlňování Hitlera. Dle slov Putina totiž Polsko údajně donutilo nacistické Německo, aby na něj zaútočilo. Ostré kritice čelil ruský prezident také od politického aktivisty Sergeje Antonova, ten dokonce zahájil proti Putinovi trestní řízení.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ve středu znovu kritizoval izraelskou vládu kvůli válce v palestinském Pásmu Gazy a činy jejího předsedy Benjamina Netanjahua přirovnal ke krokům nacistického diktátora Adolfa Hitlera. Informovaly o tom agentura Reuters a turecká média. Podle Reuters Erdogan chování Izraele vůči Palestincům v Pásmu Gazy přirovnal ke způsobu, jakým jednali nacisté se Židy za druhé světové války.
V dětském pokoji v Gaze byla nalezena arabská kopie knihy "Mein Kampf". Informoval o tom izraelský prezident Isaac Herzog v rozhovoru pro BBC. Pokoj, který měl sloužit jako jedna ze základen Hamásu, se nachází v severním pásmu Gazy. Informuje například server Times of Israel. Kniha obsahovala i zvýrazněné pasáže a vlastní poznámky. "Toto je kniha Adolfa Hitlera, "Mein Kampf", přeložená do arabštiny. Je to kniha, která vedla k holocaustu a druhé světové válce," uvedl Herzog.
Mnichov je město v Bavorsku, ale pro nás je synonymem zrady a pro civilizovaný svět, který aspoň trochu ví, o co šlo, pedagogickým důkazem toho, že se zlu nemá ustupovat a nejspíš s ním ani vyjednávat. Což už je tedy přece jen otázka. Hitler byl zajisté zlo, ale byl v roce 1938 absolutní zlo? A bylo Československo jednoznačné dobro? Nyní znovu, tváří v tvář tragédii na Ukrajině, se takové otázky nutně vynořují. Nemohlo se přece jenom udělat před několika lety víc, aby k válce nedošlo? A chtělo se to udělat? A pomohlo by to?
Málokterá událost je takovým stínem nad našimi národními dějinami jako mnichovský diktát. Ačkoliv počet lidí, kteří krizový rok 1938 pamatují osobně, rychle klesá k nule, „o nás bez nás“ se zaseklo do kolektivní paměti jako rezavý hřebík, který nepůjde jen tak vytáhnout a který bude dráždit okolní tkáň dalších sto let. Být zrazen spojenci, kteří se za lepších časů tvářili tak přátelsky, na to se nezapomíná. Ani na to, že v okamžiku slabosti se ukázalo, že i menší predátoři na evropské scéně (Polsko, Maďarsko) si rádi urvou nějaké to „maso“.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro americkou televizi CBS přirovnal šéfa Kremlu Vladimira Putina k nacistickému diktátorovi Adolfu Hitlerovi. Varoval také před třetí světovou válkou. "Pokud Ukrajina padne, Putin určitě půjde dál," řekl Zelenskyj k tomu, jaké následky by mělo, pokud by spojenci Kyjeva v čele se Spojenými státy přestali podporovat ukrajinskou armádu. "Co budou Spojené státy dělat, když se Putin dostane k baltským státům, když se dostane k polské hranici? Co se stane pak? Třetí světová válka?" řekl Zelenskyj.
Kvůli chybě ve výrobě dostali němečtí vojáci maskovací oblečení s vyšitým označením "SS", tedy s označením připomínající období nacistického Německa. Ministerstvo obrany tak nařídilo vojákům, aby se dvou písmen sami zbavili.
Láska – pravda – nenávist. Německý filozof Peter Trawny věnoval každému tématu jednu knihu. Poslední z trojice, kniha s názvem Hitler, filozofie a nenávist, vyšla jen několik dní po ruské invazi na Ukrajinu. Jméno Hitler i slovo nenávist se tehdy staly stálicemi denního tisku. A často jsme slýchali větu „První obětí války je pravda“. I druhé téma lze tedy považovat za trefu. Ale co si počít s láskou? Nežijeme snad v době po jejím skonu?
Ruský prezident Vladimir Putin aktivně zasahuje do rozhodování armády, a to až na úrovni praporů, tedy jednotek o stovkách maximálně jednoho tisíce vojáků. Informaci z více nespecifikovaných armádních zdrojů přinesl list The Guardian. Podle bezpečnostního analytika Lukáše Visngra tato zpráva koreluje s předchozími informacemi o ruském způsobu vedení války a je možné, že tak činí Putin od začátku invaze. O neobvyklosti ruského vedení vojsk jsou přesvědčeny zdroje ze západních armád.
Ruský prezident Vladimir Putin se v telefonátu s izraelským premiérem Naftalim Bennettem omluvil za nedávný výrok ministra zahraničí Sergeje Lavrova o židovském původu Adolfa Hitlera, sdělila kancelář izraelského předsedy vlády. Informovala o tom agentura Reuters a list Haarec, podle kterého Bennett omluvu přijal a poděkoval Putinovi za objasnění jeho postoje vůči Židům a památce holokaustu. Kreml ve svém prohlášení po rozhovoru státníků diplomatickou roztržku kvůli Lavrovově výroku přímo nezmínil, podotkla agentura Reuters.
Komerční šíření nacistických a obdobných symbolů bude od Nového roku trestné. V účinnost totiž vstoupí příslušná novela trestních předpisů. Ta zároveň zavádí například i stálou zbraňovou amnestii nebo změny, které mají odsouzené více motivovat k vykonání alternativních trestů – tedy například obecně prospěšných prací. Předloha, která vznikla za předchozí vlády Andreje Babiše (ANO), se původně týkala zejména záležitostí souvisejících s alternativními tresty a s činností Probační a mediační služby.
Seriál o Hitlerovi na ČT2: Prospěchář, Herec, Vůdce, Dobyvatel, Zrůda a další díly. Seriál Vzestup a pád NSDAP rovněž na ČT2: Zrození nacismu, Cesta k uznání, Nástup k moci, U moci… Na Prima ZOOM mj.: Tajné nacistické základny, Hon na Hitlera, Hitlerova kronika atd. Rozmach nacismu je stále aktuální a v době covidové, těhotné ruskými a čínskými dezinformacemi, je čas si připomenout i jeho podobně fantazmagorické prameny. Nejabsurdnější z nich nese název ariosofie, „moudrost árijců“.
Předseda Nadačního fondu obětem holocaustu Michal Klíma podal trestní oznámení kvůli kalendáři s portréty osobností třetí říše pro rok 2021, které vydalo nakladatelství Naše vojsko. Společnost podle něj porušila zákon, který zakazuje propagaci hnutí potlačujícího práva a svobody člověka. Klíma zároveň požádal poslance, aby v zákoně výslovně označili prodej za formu propagace. Prodej těchto předmětů kritizuje také německý velvyslanec v ČR Christoph Israng, podle nějž jsou takové produkty „oslavující nejhorší zločince v dějinách lidstva odporné“.
Je to otázka, která pokaždé vyvstává na výročí osvobození nacistického tábora v Osvětimi. Mohli spojenci zachránit tisícovky Židů před smrtí v plynových komorách, pokud by vyhlazovací tábory nacistů v roce 1944 bombardovali?
Německo nezapomene na polské oběti a na utrpení, které způsobilo. U připomínky 80 let od začátku druhé světové války to dnes ve Varšavě prohlásil německý prezident Frank-Walter Steinmeier, který zároveň Poláky žádal o odpuštění. Polský prezident Andrzej Duda řekl, že nejstrašnější konflikt v dějinách lidstva pohltil 50 až 80 milionů lidí, pokud se mezi oběti počítají i ti, kteří zemřeli hlady, nouzí či kvůli nemoci.
Označit někoho za nacistu či fašistu se stalo oblíbeným nástrojem v dnešních rétorických potyčkách. Používají ho lidé, kteří o těch pojmech moc nevědí, ale nejen oni (snad každé americké vojenské intervenci od konce studené války předcházelo přirovnání vůdce nepřátelské země k Hitlerovi z úst amerického ministra zahraničí). Je to, jako kdyby vaše hi-fi aparatura šla pustit jedině na maximální hlasitost.
Fascinace Hitlerovým architektem Albertem Speerem trvá už desítky let a konce pořád nevidět. Do jisté míry je pochopitelná: z úzkého vedení Říše za války byl Speer jediný, kdo přežil rok 1945 i norimberské procesy. Pro Hitlera s jeho zájmem o architekturu a umění byl Speer tak trochu adoptivní syn, rozhodně jeho důvěrník.
Pomalu nemine chvíle, aby člověk neslyšel nebo nečetl nějakou tu veledůležitě pronesenou historickou analogii – Evropská unie se nijak neliší od někdejšího Sovětského svazu, kvůli rozšířenému odporu proti přijímání uprchlíků žijeme v ekvivalentu nacistického Německa třicátých let, současný český systém se v ničem podstatném neliší od normalizačního komunismu, případně je ještě horší...
Göring v březnu 1938, když wehrmacht obsazoval Rakousko, ještě netušil, že ho v říjnu 1946 v Norimberku pověsí. A určitě ani Hitler netušil, co ho čeká, měl jiné starosti. Tak třeba při jednání s rakouským kancléřem Schuschniggem se jeho „tělo zmítalo vášní“, bylo „napjaté jako struna a jedovaté jako plivance“. A pak je to ještě rozvedeno „Hitlerovo tělo muselo proniknout do snů a vědomí, máme pocit, že se s ním setkáváme ve stinných zákoutích času, na vězeňských zdech, plazí se po kavalci, kde si lidé vyryli siluety, které je straší“.
Vatikán zpřístupní archivy z doby úřadování papeže Pia XII., který bývá někdy kritizován za to, že nedokázal dost důrazně vystoupit proti nacistickému vyhlazování Židů. Papež František v pondělí oznámil, že archivy otevře 2. března 2020, informovala agentura Reuters. Zprávu už přivítalo izraelské ministerstvo zahraničí, památník Jad vašem či americký židovský výbor, podle něhož tento krok pomůže objektivně zhodnotit činnost církve za holokaustu.
Smutné výročí si bude připomínat hlavní město Praha, kde před čtyřiasedmdesáti lety dopadly bomby spojeneckých letounů. Tragická událost se odehrála pár měsíců před koncem druhé světové války a tehdejší nacistický i pozdější komunistický režim využil navigačního omylu k propagandě. Během ničivého náletu zemřelo na sedm set obyvatel a poškozeno bylo více než dva a půl tisíce domů.
Britský parlament to zažil jenom jednou. „Stáli jsme na lavicích, mlátili do nich programem a křičeli, až nám bylo horko. Byla to scéna nepopsatelného nadšení. Věděli jsme, že mír musí být zachráněn a s ním celý svět,“ popsal událost konzervativní poslanec Henry Channon. „V té vteřině ztratil anglický parlament nervy. Poslanci vyskočili, křičeli a tleskali, galerie burácely jásotem.
Před 77 lety byla v Moskvě podepsána dohoda mezi nacistickým Německem a Sovětským svazem, která přímo vedla k vypuknutí druhé světové války. Hitlerův ministr zahraničí Joachim von Ribbentrop se dohodl se svým sovětským protějškem Vjačeslavem Molotovem o rozdělení sfér vlivu ve východní Evropě. Hitlerovi se tak otevřela cesta k napadnutí Polska.
Éra nacistického Německa byla jen malou skvrnkou na jinak skvělé tisícileté historii země, pronesl spolupředseda krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) Alexander Gauland. Na sobotní tiskové konferenci v německém Seebachu hovořil k mladým členům strany o úspěšné minulosti země.
Každý člověk, který alespoň jednou za čas prokrastinuje na internetu, tu scénu z filmu Pád třetí říše z roku 2004 viděl mnohokrát. Generalita wehrmachtu je shromážděna v Hitlerově bunkru, probíhá pravidelná porada, Vůdce (Bruno Ganz) je seznamován s vývojem na frontě, všechno, zdá se, probíhá v klidu. Pak se ale Hitler na cosi zeptá, napětí v místnosti znatelně zhoustne, Vůdce vyslechne odpověď pronesenou roztřeseným hlasem. Stále ještě klidně pošle všechny pryč, až na tři nejdůležitější šarže.
