Po skončení prezidentských voleb začala v Česku diskuse na dvojí téma. Zaprvé – jaké bude druhé prezidentství Miloše Zemana. A zadruhé – jaký bude jeho další vztah s Andrejem Babišem, dosavadním mocensko-politickým spojencem.
Prezidentské volby na Kypru v neděli se ziskem 56 procent hlasů vyhrál dosavadní prezident Nikos Anastasiadis. Po vyhodnocení všech odevzdaných hlasovacích lístků to oznámila ústřední volební komise. Prezidentův vyzyvatel Stavros Malas, kterého ve druhém kole podpořilo 44 procent voličů, svou porážku již uznal a Anastasiadovi blahopřál, informovala agentura AFP. Volební účast dosáhla 73 procent.
Těsně povolební čas je příležitost pro všechny generály po bitvě moudře vyhodnotit, co poražená strana měla dělat jinak, co neměla dělat vůbec, co naopak měla dělat víc… Může to být v něčem užitečné, zhusta to taky bývá otravné.
Povolební Salon Echa je introspektivní. Kde udělali odpůrci Miloše Zemana chybu, jak to, že se ani po pěti letech nepodařilo najít kandidáta, který by mezitím okoukaného a opotřebovaného prezidenta dokázal porazit? Pozvání do Salonu přijali bývalý diplomat a politik Saša Vondra, spisovatel David Zábranský a Michael Žantovský, ředitel Knihovny Václava Havla, kde se diskuse konala.
K Nejvyššímu správnímu soudu (NSS) přicházejí první stížnosti na prezidentské volby. Několik jich dorazilo už před dnešním začátkem sedmidenní lhůty ke zpochybnění voleb, čeká je proto pravděpodobně odmítnutí. Obsah stížností NSS nezveřejňuje. Na soud se obrátil také justiční aktivista Tomáš Pecina, jenž svůj návrh na zopakování voleb zpřístupnil na blogu.
Zopakoval se fenomén z loňských podzimních sněmovních voleb, ve kterých se nenašel silný soupeř k Andreji Babišovi.
Slavná a neblahá scéna ze sobotního večera v hotelu TOP (příznačné jméno) byla již popsána ze všech stran.
Obdivovatel Vladimíra Putina bude dalších pět let následníkem Václava Havla. Radikální pravičák na postu prezidenta drží vládu pravicového populisty Babiše. Extrém se stává také v Česku normou, o jednotné Evropě si můžeme nechat jen zdát. Takové výroky se běžně používají v západoevropských médiích, když informují o tom, že Miloš Zeman vyhrál se ziskem 51,4 procenta prezidentské volby.
Finský prezident Sauli Niinistö povede zemi dalších šest let. V nedělním hlasování získal po sečtení zhruba 99 procent odevzdaných lístků 62,7 procenta hlasů a už se prohlásil za vítěze. Jeho hlavní rival Pekka Haavisto, pro něhož hlasovalo 12,4 procenta voličů, uznal porážku a Niinistömu k volebnímu triumfu pogratuloval. Informovala o tom agentura Reuters.
Zájem sázkařů o prezidentské volby byl rekordní, prosázeli přes dvě stě milionů korun. Je to šestkrát více než při volbách v roce 2013. Sázkové kanceláře zájem i nadále podporují. Už nyní si lidé mohou vsadit na to, kdo Miloše Zemana na Hradě vystřídá. U Fortuny je favoritem v kursu 7:1 Václav Klaus mladší.
Vyhrál lepší. Málokdy se dá výsledek voleb hodnotit jednoznačně těmito slovy, pro případ volby českého prezidenta v roce 2018 se ale hodí přesně.
Země může být rozdělená. To ještě není tragédie a jednota není cílem demokracie.
Světová média se shodují v závěru, že v prezidentských volbách v České republice, v nichž zvítězila dosavadní hlava státu Miloš Zeman, vyhrál populismus a proruské směřování země.
Na co má prezident za výkon své funkce nárok? Stejně jako jako ostatní čeští vrcholní politici dostává plat, který v současnosti činí 252 800 korun hrubého, náhradu v podobné výši a doživotní rentu. Mimo to má k dispozici nemovitosti, které tvoří sídlo prezidenta republiky, mezi než se počítá vedle Pražského hradu například i zámek Lánech.
Dvě hodiny po poledni začali dnes Češi vybírat prezidenta. Zhruba 8,4 milionu oprávněných voličů má možnost rozhodnout, zda dá hlas Miloši Zemanovi, který mandát obhajuje, nebo bývalému předsedovi Akademie věd Jiřímu Drahošovi. Okolo 16:00 byl zájem o prezidentské volby podle volebních komisařů minimálně stejný, nebo větší než v prvním kole.
Slavná moderátorka Oprah Winfreyová popřela spekulace o tom, že by v roce 2020 kandidovala na prezidentku Spojených států. Podle svých slov na to nemá správnou DNA. Informaci přinesl server BBC.
Chvílemi nejistý Jiří Drahoš, převážně sebejistý Miloš Zeman a hlučící publikum, které se z valné části chovalo jako na fotbale. Zhruba těmito slovy se dá shrnout první debata mezi finalisty prezidentské volby, kterou na TV Prima moderoval velmi nevýrazný Karel Voříšek.
Nebylo to v Karolinu, ale v Lucerně. Viděno z jednoho úhlu, tato banální věta rozhodla první prezidentskou debatu na televizi Prima, přesněji řečeno prezidentskou estrádu.
1. Jiří Drahoš působí jako celistvá osobnost, relativně odolná jak vůči tlaku zvenčí, tak vůči démonům zevnitř. Z psychologického hlediska nevykazuje žádný oslnivý rys, ale ani žádnou zjevnou vadu. Jeho politická nezkušenost může být určitou nevýhodou, zejména v začátcích prezidentského období. Nelze ale tvrdit, že politická zkušenost je za všech okolností výhodou, zvláště pak u lidí, kteří v politice strávili několik desetiletí. Miloš Zeman je naopak názorným příkladem kdysi brilantního politického talentu, na jehož politický, fyzický a osobnostní rozpad před očima veřejnosti je mimořádně bolestivá podívaná.
Prezidentskými volbami se Česko posune buď na Západ, nebo na Východ. Rozhodnutí je na hraně, protože žádný z předvolebních průzkumů nedává jasnou přednost „západnímu“ Drahošovi ani jeho soku Zemanovi, který je příznivcem východních autoritářských vládců. Tento pohled na víkendové volby razí zahraniční média.
Prezident Miloš Zeman uvedl, že pokud vyhraje ve druhém kole prezidentských voleb, nebude spěchat se jmenováním Andreje Babiše znovu premiérem. Dá mu dostatek času, aby získal 101 hlasů pro svou vládu. Pokud Zeman prohraje, jmenuje Babiše už do 8. března, kdy ve funkci prezidenta skončí. Uvedl to ve volební debatě na TV Barrandov.
Prezident má nemalé možnosti, jak zasahovat do zahraniční politiky. Byť nejsou na papíře vyjmenovány výslovně, vyplývají nepřímo. S přímo voleným prezidentem může jejich síla dál růst.
Jiří Drahoš a jeho tým dost možná udělali chybu, když zvolili neúčast v prvním debatním střetu. Odehrával se na nejsledovanější televizi a také byl prostě první.
Byl jsem tenkrát obdarován nemocí, nějaké to lehké pobolívání v krku, ze kterého se vyklubala angína – spolehlivá přítelkyně nesvědomitého desetiletého školáka přinesla několikadenní absenci, rušenou jen občasnou povinností vzít si penicilin. Zmožen četbou jsem si pustil televizi, zrovna tam za prezidenta poprvé volili Gustáva Husáka, aby vystřídal nemohoucího Ludvíka Svobodu.
Například v mé bublině lidé, u nichž je celých pět let jasné, že nemohou nikdy volit toho muže, který tehdy vyhrál, s rozhodností téměř válečnou sdělují, že ho opravdu volit nebudou.
Znovu se ukazuje, jak nebezpečná je kumulace moci vládního hnutí ANO. Kromě funkce premiéra a předsedy Poslanecké sněmovny by totiž v určitém případě mohlo disponovat i pravomocemi prezidenta republiky. Došlo by k tomu, pokud by prezident nebyl schopný vykonávat svůj úřad, což není nereálné. Pak by předseda vlády Andrej Babiš a předseda sněmovny Radek Vondráček (oba za ANO) mohli převzít téměř všechny jeho pravomoci. A to v extrémním případě i na téměř celé čtyři roky.
Ve světě americké pravice došlo minulý týden ke seizmické události. Steve Bannon, muž, kterému byla přičítána záchrana Trumpovy prezidentské kampaně a jenž aspiroval na titul „Trumpův mozek“, je vyřízený. Jeho osud zpečetila kniha Oheň a zuřivost, jeden z nejzajímavějších pohledů do zákulisí americké vysoké politiky, jaký americká žurnalistika v posledních letech vyprodukovala.
Česko se stává zemí bez průzkumů, během prvního týdne po prvním kole prezidentských voleb nevyšel žádný.
Bývalý prezident Václav Klaus označil Jiřího Drahoše v souboji o Pražský hrad jako kandidáta s výrazně minusovým znaménkem. Uvedl to v rozhovoru pro deník MF Dnes. Klaus v tomto rozhovoru také mluví o tom, že ho s nyní úřadujícím prezidentem spojil „havlistický režim“.
Kdybychom žili v monarchii, byli bychom ušetřeni nervů, které v těchto týdnech zažíváme (debata se konala před prvním kolem voleb). Zato bychom přinejmenším jednou ročně sledovali lidové veselice, které se v monarchiích konají při příležitosti panovničiných či panovníkových narozenin, těšili bychom se na křtiny v rodině, na svatby a takové věci.
