Kdybychom žili v monarchii, byli bychom ušetřeni nervů, které v těchto týdnech zažíváme (debata se konala před prvním kolem voleb). Zato bychom přinejmenším jednou ročně sledovali lidové veselice, které se v monarchiích konají při příležitosti panovničiných či panovníkových narozenin, těšili bychom se na křtiny v rodině, na svatby a takové věci.
Prezidentští kandidáti Jiří Drahoš a Miloš Zeman se v předvolebních debatách utkají v České televizi a v televizi Prima. Na twitteru to ve čtvrtek uvedl Drahoš. Debatu v České televizi bude moderovat místo Václava Moravce Světlana Witowská. Moderátorem debaty na Primě bude Karel Voříšek. Televize Nova plánuje předvolební debatu odvysílat, i když se jí zúčastní pouze Zeman. Sdělili mluvčí televizí. Oba kandidáti se na předvolební diskusní střet chystají, Zeman si připravuje taktiku a studuje materiály.
Vypovídá to o stavu české společnosti dost; po pěti letech prezidentování, jaké nemá ve světě moc obdoby, vyhrál Miloš Zeman s poměrně výrazným náskokem nad protikandidátem.
Každý má občas nějaké osobní výročí a já si shodou okolností vzpomněl, že je to v těchto dnech právě deset let, co jsem dělal docela velký rozhovor s Václavem Havlem, který pak vyšel v časopise Týden, kde jsem pomalu končil.
Zemanovsko-babišovská koalice zaměřená proti dosavadnímu systému parlamentní demokracie utrpěla překvapivou porážku. Málokdo to čekal necelé tři měsíce poté, co suverénně vyhrála volby do sněmovny. V říjnu získaly antisystémové strany ANO, SPD a KSČM společně 48 procent hlasů, což stačilo k suverénní většině poslanců. Minulý víkend měl jejich prezidentský kandidát Zeman o deset procent méně. Kam se tyto hlasy ztratily? Tak zní klíčová otázka před druhým kolem prezidentské volby, doprovázená ještě podotázkou, proč se na stranu současného prezidenta nepřidali někteří voliči sociální demokracie, jejíž levicové křídlo netají zemanovské sympatie. Odpověď rozhodne druhé kolo prezidentské volby.
První kolo prezidentských voleb pro Miloše Zemana nedopadlo jednoznačně dobře, svědčí o tom i náhle zdrženlivější postoj Andreje Babiše vůči němu.
Nejpozoruhodnější reakcí na výsledky prvního kola prezidentských voleb bylo vystoupení Andreje Babiše.
Více než sto procent odevzdaných hlasů v prezidentských volbách nezaregistrovali jen v pražských Bohnicích. Vyšší počet platných hlasů než počet odevzdaných obálek identifikuje Český statistický úřad (ČSÚ) ve dvou dalších okrscích – v Litomyšli a Českých Budějovicích. Pro Echo24 to uvedla mluvčí úřadu Petra Báčová. Podle ní je jednou z možných příčin nesrovnalosti slepení 2 hlasovacích lístků a jejich nevědomé vložení do obálky.
Asi před rokem jsem se bavil s jednou inteligentní pražskou kolegyní a vyprávěl jsem jí o svých známých z malého moravského města, voličích Miloše Zemana.
První kolo prezidentských voleb skončilo bez velkých zvratů a vzruchů. Základní výstup – Miloš Zeman nezvítězil hned v prvním kole a rozhodne se mezi ním a Jiřím Drahošem – byl konzervativní vstupní předpoklad.
Dva postupující kandidáty na prezidenta – Miloše Zemana a Jiřího Drahoše – od sebe v prvním kole dělilo asi 617 tisíc hlasů. Pro Drahoše tak bude klíčové, zda ho ve druhém kole podpoří voliči, kteří hlas do urny „hodili“ druhému Pavlu Fišerovi, třetímu Michalu Horáčkovi, čtvrtému Marku Hilšerovi a pátému Mirku Topolánkovi. Ti totiž společně představují sílu více než 1,6 milionu hlasů. Ti všichni přitom vzkázali, že jejich podporu Zemanův vyzyvatel Drahoš má. Dokáží je ale zmobilizovat?
Premiér Andrej Babiš (ANO) doporučil prezidentovi Miloši Zemanovi, aby před druhým kolem voleb jasně deklaroval, že nechce orientaci země na východ a že do Ruska a Číny jezdí jen proto, aby podpořil české podnikatele. Zdůraznil přitom, že zahraniční politika je v kompetenci vlády. Zeman by se měl podle Babiše také distancovat od některých svých spolupracovníků.
Českým prezidentem zůstane Miloš Zeman, nebo ho vystřídá bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš. Po sečtení hlasů z téměř všech okrsků volilo Zemana při prvním kole prezidentské volby 38,6 procenta lidí, druhý byl Drahoš s 26,6 procenta. Podporu Drahošovi ve finále voleb, které se uskuteční za 14 dní, už slíbili čtyři jeho prezidentští protikandidáti, kteří dohromady dostali téměř třetinu hlasů.
Je Miloš Zeman fantom? Je to Kostěj Nesmrtelný? Je to hradní Pérák, kterému končetiny samy dorůstají? Jezdí na kompletní transplantace do sanatoria v Transylvánii? Ne, je to smrtelník jako my, penzista s návyky z Jednoty, inženýr papučář, jenž se vyšvihl. A stejně je to unikát, výjimečný úkaz, něco, s čím nepohne ani profesor Halík, feministky nebo deset evropských think-tanků.
Historicky druhá přímá prezidentská volba se od té první před pěti lety v mnohém liší. Nejviditelnější změna je asi ta, že žádná z velkých politických stran nenominovala svého kandidáta. Rozdíl je také v tom, že zatímco v roce 2013 nominovali většinu kandidátů svými podpisy občané, pro letošek se to týkalo z devíti kandidátů jen Jiřího Drahoše, Michala Horáčka a Miloše Zemana.
Jeden z vrcholů letošní politické sezony se blíží do svého finále. Voliči rozhodnou, kdo bude příštích pět let prezidentem republiky.
Přicházející prezidentské volby jsou jistým způsobem matoucí. Jde v nich o hodně, někomu by se mohlo zdát, že skoro o všechno.
Pokud v prezidentských volbách opět zvítězí Miloš Zeman, inkasuje liberální demokracie v Česku v krátké době už druhý knock-out.
První kolo prezidentských voleb vyhraje Zeman, shodují se čtyři průzkumy veřejného mínění. Neví se, kolik přesně dostane hlasů, ale může to být někde mezi třiceti a 43 procenty. Druhý bude Drahoš. Jen není jisté, jestli překročí metu dvaceti procent, případně zda se dokonce nepřiblíží třicítce. Třetím kandidátem, který by teoreticky ještě mohl proniknout do druhého kola, mohou být podle různých předpovědí Michal Horáček, Mirek Topolánek či Pavel Fischer.
Nejpamátnějším okamžikem kampaně před prvním kolem prezidentských voleb byl 6. listopad, kdy vstup do prezidentských voleb na poslední chvíli oznámil Mirek Topolánek. Na Twitteru prof. Jiřího Drahoše vyšlo jeho nejostřejší sdělení do té chvíle i od té chvíle: „Hrubost, vulgarita a nedostatek respektu k názorovým odpůrcům, to tyto dva matadory české politiky spojuje."
Rozhovory v médiích, debaty s konkurenty či kontakt s voliči. Na to sází kandidáti bojující o Hrad v posledních dnech před volbami. Žádnou „velkoakci“ na závěr kampaně neplánují. Poslední velké debaty odvysílá Česká televize, TV Nova, server iDNES a Český rozhlas.
Menšinová vláda Andreje Babiše (ANO) podle bývalého prezidenta Václava Klause ve Sněmovně příští týden nejspíš důvěru nedostane. Nevyloučil ale, že by premiér mohl s některými zákonodárci mít „nějaké skoro byznysové dohody“, aby pro jeho kabinet ruku zvedli. Klaus to řekl dnes v pořadu Partie televize Prima. Míní, že by vláda bez řádného mandátu měla dělat jen provozní rozhodnutí.
Vždy když se někdo v politice domáhá toho, že něco má být důstojné, je radno zbystřit.
Zakladatelé platformy v ČSSD, která kritizuje současné vedení strany, podpořili v prezidentské volbě Miloše Zemana. Úřadující hlava státu, která usiluje o obhajobu funkce, má podle nich nejblíž k tradičním myšlenkám ČSSD. Mezi zakladateli platformy je řada dlouhodobých Zemanových stoupenců, například bývalý jihomoravský hejtman Michal Hašek nebo poslanec z Ústeckého kraje Jaroslav Foldyna.
Za výrok, že by nejmenoval soudcem Ústavního soudu homosexuála, který žije v partnerství, se Pavel Fischer omluvil, protože v jistých kruzích vyvolal bouřlivé reakce. Téma tradiční rodiny a výchovy dětí v takové rodině pro kandidáta na prezidenta zůstává prioritním. Jak by měla Česká republika fungovat v rámci Evropské unie nebo zda se Pavlu Fischerovi podařilo přerodit se z diplomata na politika?
Už několik týdnů skoro každý den si lze na nějakém kanále či síti pustit k obědu skupinu osmi mužů, jak sedí srovnáni v řadě a odpovídají na nějaké otázky, na které už odpověděli asi osmnáctkrát.
Bruselský server Politico zařadil nadcházející prezidentské volby v Česku mezi šest nejdůležitějších voleb, které Evropu v roce 2018 čekají. Pokud současný prezident Miloš Zeman zvítězí očekává server, že se v některých otázkách sníží šance na nalezení společné řeči mezi Evropskou komisí a Českou republikou.
Na základě toho, co jsem z pana profesora ocitoval, je moje důvěra v něj nyní nulová.
Že Pohotovostním plukem v letech 1988 a 1989 prošel i čerstvý ministr vnitra Lubomír Metnar, je informace veřejná, ale nevzbudila zatím pozornost žádnou.
Personální změny ve složení Kanceláře prezidenta republiky nebo odstranění bezpečnostních rámů u vstupů na Pražský hrad slibují uchazeči o Hrad v případě zvolení prezidentem. ČTK to sdělili v odpovědích na anketní otázku. Neodpověděl na ni prezident Miloš Zeman.
