Vypovídá to o stavu české společnosti dost; po pěti letech prezidentování, jaké nemá ve světě moc obdoby, vyhrál Miloš Zeman s poměrně výrazným náskokem nad protikandidátem. Jenže to nebylo tak výrazné, jak předpovídaly průzkumy. A byla euforie; Zeman prohraje, druhé kolo nedá. Když se spojí voliči Horáčka, Fischera a Hilšera, má smůlu. Některé duše to začaly i sčítat. Matematika, ne? Kramfleky zesílily i těm, kteří by svému kandidátovi projevili nejlepší službu, kdyby ho šli v klidu volit, a nic víc – a odpustili si svoje dělení na barbary a džentlmeny.

Ne že by k tomu Jiří Drahoš neměl blíž. Kdybych sázet musela, vsadím na něj. Ale když nemusím, nesázím. Tahle volební matematika je totiž zrádná. Stejně jako výkřiky, že „kavárna porazila hospodu“. Obsahuje implicitní předpoklad, že se většina voličů zajímá o politiku. Že volby rozhodují názory a argumenty, ne pocity a potřeby společnosti. Naše euroskeptická společnost se teď na čtrnáct dní proměnila v proevropskou, barbaři v džentlmeny atd. A podle toho, koho si zvolí za prezidenta, jí buď na nějakou dobu zůstane, nebo nezůstane.

Mediální zkratky popsal před třemi lety slovenský komentátor František Múčka. Tehdy v průběhu roku a půl vyhrál Kotleba župní volby, prezidentem se stal Kiska a proběhlo referendum o rodině. „Když zvítězil Kotleba, média byla plná tvrzení, že se Slovensko fašizuje. Za půl roku vyhrál volby Kiska, a najednou jsme byli moderní společnost. Pak se vysbíralo 400 tisíc podpisů na referendum, a zase se psalo o nastupujícím středověkém státě. Po referendu došlo k další krkolomné otočce, opět jsme byli vyspělá sekulární společnost. Společnost se ale nemůže každý kvartál měnit.“

Politolog Brian Schaffner ve své rozsáhlé studii zjistil, že Donalda Trumpa volilo 12 procent někdejších voličů Bernieho Sanderse, nejvážnějšího konkurenta Clintonové v demokratických primárkách. Jak je to možné? Hodnoty, které reprezentovala oportunistka Clintonová, reprezentoval levičák Sanders jaksi radikálněji a uvěřitelněji. Jenže podle toho se voliči nerozhodovali. Chtěli změnu, a tu Clintonové nikdo nevěřil. Podpora jednotné mediální fronty a celého Hollywoodu pro Clintonovou buď neznamenala nic, nebo byla dokonce kontraproduktivní.

O jak podstatnou část voličů šlo – podstatnou alespoň v americkém volebním systému –, ukazuje Schaffner na příkladu několika vybraných států. Podle jeho zjištění ve Wisconsinu volilo Trumpa asi 51 tisíc Sandersových voličů, v Michiganu 47 tisíc, v Pensylvánii 116 tisíc. Ve Wisconsinu zvítězil o 22 tisíc, v Michiganu o 10 tisíc, v Pensylvánii o 44 tisíc. Ty tři státy byly klíčové. Náš systém s americkým nelze srovnávat, to jen pro ilustraci zdánlivě rozporného chování části voličů.

Podobná situace byla ve Francii. Ani Emmanuel Macron jako „změna“ nezafungoval, i když zvítězil, a to zdánlivě výrazně – Le Penovou deklasoval, dostal 66 procent hlasů. Ale při rekordně nízké volební účasti, volilo ho méně Francouzů než všechny předchůdce. Rekordní byl i počet lidí, kteří s pocitem, že nemají komu dát hlas, přišli prohodit bílé lístky. Těch bylo 8,66 procenta. To u nás asi nehrozí – že by tolik voličů zvedlo zadek a šlo dát bílý lístek. I ve Francii se jednalo o organizovanou akci, na sociálních sítích. Ale větší neúčast voličů z prvního kola ohrožuje spíše Drahoše.

Zeman už je na změnu nenavábí, Drahoš by mohl; je otázkou, jestli je přesvědčí, že by se jednalo za prvé o změnu k lepšímu a za druhé o změnu víc než kosmetickou. Podstatná část voličů totiž na Zemanovi vidí jen jednu chybu: že je vulgární. Ale i to někteří interpretují v dobrém. Je lidový, nebojí se to říct po svém. Nejedlý s Mynářem, bezpečnostní rámy na Hradě nebo snad příchylnost k Rusku a Číně, mimochodem značně zveličovaná, s Čínou dnes v předklonu jedná kdekdo, neříkají lidem na vesnicích, jako je ta naše, vůbec nic.

Na rozdíl od kolegů křtěných Vltavou nemusím za těmi „exoty“ před volbami jezdit. Trávím s nimi většinu víkendů, volit jsem šla taky u nás. V naší vesnici byl zisk Miloše Zemana v prvním kole nižší než celorepublikově. Moji sousedé volili víc protizemanovsky než v krajském městě. Dělení na centrum a periferii u nás nezafungovalo. Topolánek u nás získal dvojnásob, lépe uspěli i Horáček a Hilšer. Zrovna voličů posledního jmenovaného jsem potkala hned po Zemanovi nejvíc. A nedělejte si iluze; většina o něm nevěděla vůbec nic. A pevně odhodlaný volit Drahoše nebyl ani jeden.