Nebylo to v Karolinu, ale v Lucerně. Viděno z jednoho úhlu, tato banální věta rozhodla první prezidentskou debatu na televizi Prima, přesněji řečeno prezidentskou estrádu. Oba kandidáti se potýkali před nabuzeným publikem, a i když šlo o důstojné kmety, po počátečních rozpacích vytvořili docela slušné drama.

Jak se dalo čekat, za nejdůležitější fenomény tuzemské politiky vybrali scenáristé ruské tajné služby, církevní restituce a islámské fanatiky zakuklené do podoby migrantů. Příznivci profesora Jiřího Drahoše mohli volbu témat hodnotit jako vstřícnost k jeho soupeři, současnému prezidentovi Miloši Zemanovi, zvláště když Zemanovu oblíbenou migraci zařadili autoři scénáře až na konec debaty. Těžko říci, jak to Prima myslela, v každém případě nahrál vývoj debaty Drahošovi.

Každý viděl, že prezidentův vyzývatel byl od začátku v defenzivě, zvláště vinou očekávané nervozity. Mluvit před plným divadlem do televizních kamer i rozsvícených reflektorů a přitom nezaškobrtnout je pro člověka bez praxe těžká zkouška. Proto ho při prvních otázkách zkušený profesionál Zeman dokázal vyškolit. Nepříliš přesvědčivě se Drahoš ubránil obvinění, že vyrábí fake news, když mluví o zásahu cizích tajných služeb do českých voleb. O něco lepší to bylo při obhajobě církevních restitucí, kterou Drahoš zaměřil na získání křesťansky smýšlejících voličů Pavla Fischera. Po vykopnutí migračního tématu to však vypadalo s profesorem špatně, jenže se ukázalo, že právě na uprchlíky byl dobře připraven. Když mu prezident vytýkal výrok o případném přijetí dvou a půl tisíce cizinců, který měl Drahoš pronést loni v Karolinu, došlo ke zlomu. „Nebylo to v Karolinu…,“ začal Drahoš. „Bylo to v Lucerně,“ přiznal zahanbeně Zeman. Poté se prezident přestal v debatě orientovat a soupeři stačilo, když opravoval jeho nepřesné výroky o Dublinu IV či debatě s kancléřkou Merkelovou. Znejistělý prezident se ještě marně snažil prosadit své stanovisko, i když byla debata ukončena.

Prezidentovy emoce a profesorský rozum

Drahoš byl nervózní, Zeman si nevěděl rady s tím, že mu někdo oponuje, a neudržel pozornost do úplného závěru debaty. Televizní diváci nebyli svědky souboje těžkých vah a šlo jen o to, kdo udělá víc chyb. Na začátku je dělal Drahoš, závěr však vyzněl zásluhou tématu uprchlíků v jeho prospěch. Prima mohla být spokojena nejen se sledovaností, ale také že předvedla, jak se dva důstojní mužové mohou dostat do afektu.

Souboj, při kterém hrály nervy, může posloužit za ilustraci, jak vyostřená je prezidentská kampaň a vůbec celá politika, kde se potýkají dva tábory podle zlomové linie, kterou se Zemanovi podařilo v uplynulých dvou letech rozdělit společnost. Nebylo příliš důstojné, když se debata dvou kandidátů na úřad hlavy státu soustředila na témata, která jsou sice vzrušující a mediálně vděčná, přesto jejich řešení neotevře České republice novou perspektivu ani se netýká hlubších společenských problémů, jako jsou soužití s Evropou, zavádění nových technologií, nárůst byrokracie nebo třeba úbytek vody v krajině. Odehrát se však nejspíš musí a jde o to, jestli se v ní konflikt ještě vyostří, anebo se ho podaří více či méně odpovídajícím způsobem racionalizovat. V prvním případě Zeman svou funkci obhájí, v tom druhém uspěje profesor. To může – a nemusí – rozhodnout druhé dějství debaty ve čtvrtek v ČT.