Hejtman Plzeňského kraje Rudolf Špoták chce příští rok v lednu kandidovat na předsedu Pirátů. Oznámil to v úterý na sociální síti X. Impulsem podle něj bylo odvolání předsedy sněmovního klubu Jakuba Michálka z širšího vedení - Republikového výboru. Špoták chce, aby se strana víc sjednotila a upřela síly spíše na nadcházející volební rok než na vnitrostranické boje.
Polský prezident Andrzej Duda v pondělním večerním televizním projevu oznámil, že pověří sestavením nové vlády současného premiéra Mateusze Morawieckého ze strany Právo a spravedlnost (PiS). Ta sice zvítězila v říjnových parlamentních volbách, ale ztratila většinu potřebnou pro potvrzení kabinetu a vládnutí.
Začala očekávaná pozemní invaze izraelské armády do Pásma Gazy. Hrozí, že by tentokrát izraelsko-palestinský střet mohl přerůst v regionální, nebo snad ještě širší válku? Trochu jinou perspektivu nabízí Turecko, tradiční člen západní komunity ve vojenské a bezpečnostní rovině, současně ale sunnitská velmoc, jejíž současný prezident Recep Tayyip Erdoğan má podobně jako Hamás kořeny v Muslimském bratrstvu. V sobotu na obřím mítinku v Istanbulu Erdoğan obvinil Izrael z válečných zločinů a Západ, že je skutečným hybatelem masakrů v Gaze, dokonce z vytváření „atmosféry křížových válek“.
Mládežnická organizace německé SPD známá pod zkratkou Jusos chce prosadit minimální dědictví 60 000 eur na osobu. Podle zástupců mladých socialistů by podobný návrh pomohl se sociálními nerovnostmi v Německu a navazuje na návrh „základního startovacího kapitálu“ 20 000 eur, který se ozývá i z jiných německých levicových stran. Podle Jusos by na „základní dědictví“ bylo potřeba asi 45 miliard euro. Proto navrhují až 90 % dědickou daň. Informuje například Tagesspiel či Die Zeit.
Upoutáni válkou na Ukrajině a v posledních týdnech také v Izraeli neměli bychom přehlížet, že nejde o jediné konflikty současné Evropy: neustále totiž doutná také západní Balkán – jednak Bosna, jednak Kosovo. To na sebe ostatně v uplynulých týdnech upozornilo právě kvůli bitce: po přestřelce a explozích na severu země 24. září, při nichž byli v obci Bajnska napadeni „zelenými mužíčky“ – neboli po vzoru ruské akce na Krymu nejasně uniformovanými útočníky v autech bez poznávacích značek – tři kosovští policisté. Jeden z nich při útoku zemřel.
Andrej Babiš bude v únoru roku 2024 opět kandidovat na pozici předsedy hnutí ANO. Řekl to dnes v pořadu Partie v televizi CNN Prima News. Na otázku, zda chce být znovu premiérem, neodpověděl. Politické hnutí ANO 2011 založil Babiš v květnu 2012. V srpnu téhož roku se stal jeho předsedou a je jím dosud. „Já budu kandidovat na předsedu hnutí v únoru a pak se uvidí,“ odpověděl Babiš na dotaz, zda bude chtít být znovu premiérem.
Třetím nejvyšším představitelem Spojených států je předseda Sněmovny reprezentantů. Pokud by zemřeli jak prezident, tak viceprezident, je to právě předseda sněmovny, kdo by zasedl v Bílém domě. Co se týká reálné moci, stojí ale nad viceprezidentem. Viceprezident má jen tolik moci, kolik mu prezident přepustí, jinak je pouze kladečem věnců, který čeká na to, jestli to s obyvatelem Bílého domu náhodnou nesekne. To předseda sněmovny je šéfem majoritní strany a kontroluje agendu dolní komory Kongresu. Může tak zablokovat přijetí jakéhokoli zákona prostě tím, že ho nepředloží.
Ve věku 68 let zemřel na infarkt bývalý čínský premiér Li Kche-Čchiang, informují světové agentury s odvoláním na čínská média. Li zastával post šéfa vlády deset let od roku 2013. Býval druhým nejmocnějším mužem vládnoucí čínské komunistické strany, napsala stanice BBC News na svém webu.
Prezident Petr Pavel s manželkou Evou se přestěhovali do Lumbeho vily na pražských Hradčanech. Vyplývá to z dnešního příspěvku hlavy státu na facebooku. Dříve v televizi CNN Prima News Pavel řekl, že v ní chtějí bydlet během pracovního týdne. O využití vily, kde v minulosti bydlel i bývalý prezident Miloš Zeman, Pavel mluvil už po svém březnovém nástupu do funkce.
Koalice Spolu nakonec navzdory názorovým rozdílům bude do Evropského parlamentu kandidovat společně. Oficiálně spolupráci oznámí v pátek na tiskové konferenci, které se kromě předsedů partnerských stran včetně premiéra Petra Fialy (ODS) zúčastní i lídři společné kandidátky, v jejímž čele by podle informací deníku Echo24 měl stát Alexandr Vondra (ODS).
Americká Sněmovna reprezentantů zvolila svým novým předsedou konzervativního republikána z Louisiany Mikea Johnsona. Po 22 dnech, kdy byla dolní komora Kongresu prakticky paralyzovaná, se republikánské většině podařilo zvolit kandidáta přijatelného pro všechny stranické frakce. Demokraté se jako při předchozích hlasováních postavili za lídra své sněmovní menšiny Hakeema Jeffriese. Johnson získal předsednické křeslo většinou 220 hlasů ku 209.
V Polsku proběhly volby. Dosud vládnoucí konzervativní strana utrpěla nevýhru. Sice získala největší počet hlasů, 35,4 %, ale zdánlivě nemá žádné partnery do koalice. Vládu proto bude s velkou pravděpodobností sestavovat druhá liberální Občanská koalice, kterou tvoří Občanská platforma a několik menších stran. Ta získala 30,7 %. Do vlády s ní je ochotna jít středopravicová Třetí cesta a progresivistická Levice. Do Sejmu se ještě dostala antisystémová Konfederace.
Ve dvaasedmdesáti letech zemřel bývalý poslanec a dlouholetý tajemník poslaneckého klubu ODS Tomáš Fejfar. Na síti X to v úterý oznámil předseda vlády a šéf ODS Petr Fiala. Napsal, že zprávu o smrti kolegy přijal se zármutkem. „Děkuji Tomášovi za dlouholetou práci pro Občanskou demokratickou stranu, upřímnou soustrast jeho blízkým,“ uvedl Fiala.
Makáme a chudneme. Titulek srpnového vydání Týdeníku Echo popisoval, jak jsme se ocitli v jedné z nejhorších pastí. Ve stavu, kdy se v zemi prudce zdražuje, ale ekonomika zároveň padá. Stejně jako životní úroveň. Říká se tomu stagflace. Je to jeden z nejnebezpečnějších stavů. Opak prosperity. Do nebezpečné triády patří vedle prudkého růstu cen a pádu ekonomiky ještě vysoká nezaměstnanost. Tu naštěstí nemáme. Naopak je tady v práci rekordní počet lidí v historii. A firmy si přitom stále stěžují, že jim lidé chybějí. Stagflace zpravidla přichází po nějakých šocích. Tím tady mohla být energetická krize s prudkým vzestupem cen.
V poslední době se v Česku rozšířil žánr obdivování Polska. Poláci stavějí dálnice jako diví, zatímco my stagnujeme. Varšava dynamicky vzkvétá. Polská armáda zbrojí a rychle se stává nejsilnější v regionu. V jedné oblasti však stále Poláky překonáváme. Jejich organizace voleb za tou českou pokulhává. Přestože se volební místnosti uzavíraly v devět večer, v některých okrscích se volilo až do tří ráno, jelikož před nimi stály dlouhé fronty. Taktéž Poláci nepočítají nejrychleji. Zatímco v Česku je tak čtyři hodiny po uzavření místností jasno, polské finální výsledky byly až v úterý ráno. Trend ale byl jasný od uzavření volebních místností a vydání exit pollu.
V neděli 15. října se polská vládnoucí strana Právo a spravedlnost (Prawo i Sprawiedliwość neboli PiS) pokusí o něco, co se zatím žádné straně od pádu komunismu nepodařilo. Totiž potřetí za sebou vyhrát volby a sestavit novou vládu. Předvídat, zda se to podaří, by bylo bláhové. Šanci dostat se do Sejmu má pět uskupení. Pravidla pro vstup do polské dolní komory jsou podobná jako v České republice. Strany potřebují dostat přes 5 % hlasů, v případě volebních koalic 8 %. Všechna uskupení jsou koalice, platí pro ně tudíž větší číslo. Jisté místo v novém parlamentu mají pouze dvě koalice.
Parlamentní volby na Novém Zélandu vyhrála opoziční konzervativní Novozélandská národní strana vedená bývalým šéfem novozélandských aerolinií Chrisem Luxonem. Podle listu The New Zealand Herald strana získala 39 procent hlasů. Premiér země Chris Hipkins uznal, že jeho Novozélandská strana práce volby prohrála a nebude schopná sestavit vládu. Hipkinsovi labouristé získali 26,9 procenta hlasů.
Po špatném výkonu vládních stran v zemských volbách v Bavorsku a Hesensku, kde sociální demokracie (SPD) skončila s nejhorším výsledkem v poválečných dějinách, přišla pro německou „semaforovou“ vládu další rána. Podle posledního průzkumu spolkových voleb dosáhli společně SPD, Zelení a Svobodná demokratická strana (FDP) pouhých 36 procent, což je nejméně od voleb do Spolkového sněmu, píše list Bild. Nejvíce si naopak přilepšila Alternativa pro Německo (AfD) s tím, že ve volebních průzkumech dosáhla nového maxima s 23 procenty.
Předseda ANO Andrej Babiš se dnes na sněmovním plénu omluvil Miroslavu Kalouskovi (TOP 09) za výrok, že jako náměstek rozkrádal ministerstvo obrany a „zabil lidi cez padáky“. Omluvu Babišovi nařídil Nejvyšší soud, a to písemnou i ústní při jednání Poslanecké sněmovny.
Vláda Petra Fialy má za sebou polovinu mandátu. Nestane-li se něco mimořádného, což se v této turbulentní době nedá vyloučit, budou parlamentní volby přesně za dva roky. Stejnou dobu už tady pětikoalice s většinou sto osmi hlasů vládne. Objektivně je to kabinet, který vede zemi v nejhorší společenské a ekonomické konstelaci po roce 1989. Nikdy od té doby jsme nezažili tak prudké zdražování, tak hluboký pád životní úrovně, konec globalizace a válku tak blízko od nás. Lidé zpravidla hodnotí kvalitu vládnutí nikoli podle konkrétních kroků kabinetu, ale podle toho, jak se jim žije.
Do Německa přišlo v září nelegálně přes 22 000 lidí. Jedná se o více jak dvojnásobný počet oproti červenci a celkem od začátku roku německá police zaznamenala přes 70 000 případů ilegálního překročení hranic. Sílí tak kritika opozičních konzervativců o nečinnosti spolkové vlády.
Deset dnů od parlamentních voleb na Slovensku se rýsuje vznik vládní koalice složené z vítězné strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) expremiéra Roberta Fica, z Hlasu-sociální demokracie (Hlas-SD) a z nacionalistické Slovenské národní strany (SNS). Vedení strany Hlas-SD, jejíž postoj je klíčový pro vytvoření nové vlády, v úterý jednomyslně rozhodlo, že strana bude jednat o vytvoření koalice už jen s Směrem-SD a s SNS, řekl novinářům šéf Hlasu Peter Pellegrini. Dokončení jednání o novém kabinetu očekává v příštích několika dnech.
Vláda podle premiéra Petra Fialy (ODS) vstupuje do druhé poloviny volebního období s dobrým skóre. Podařilo se zvrátit trend zadlužování a zpomalit inflaci, uvedl Fiala na sociální síti X ve videu, které zveřejnil u příležitosti dvou let od posledních voleb do Sněmovny. Koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) tehdy těsně porazila ANO a vytvořila kabinet s koalicí Starostů a Pirátů, která skončila v hlasování třetí.
Kabinet Petra Fialy jednomyslně schválil nákup 24 letounů F-35 pro potřeby české armády. Na poslední chvíli začaly tuto historicky nejvyšší armádní zakázku v dějinách České republiky provázet pochybnosti. Sešli jsme se nad nimi s vrchním ředitelem sekce obranné politiky a strategie na ministerstvu obrany Janem Jirešem, armádním pilotem Alešem Svobodou, členem výboru pro obranu Poslanecké sněmovny Pavlem Růžičkou (ANO) a vojenským publicistou Jiřím Vojáčkem.
Hlavní úlohou české obranné politiky je v důsledku rostoucí agresivity Ruska příprava na dlouhotrvající obrannou válku vysoké intenzity s technologicky vyspělým protivníkem vybaveným jadernými zbraněmi. Uvádí to nová obranná strategie, kterou ve středu schválila vláda. Prioritou je podle materiálu budování dobře vyzbrojené, vybavené, vycvičené a v boji udržitelné ozbrojené síly, kterou je možné nasadit do operací kolektivní obrany. S tím podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) souvisí modernizace armády.
Slovensko se na pár týdnů dostalo do centra dění a dokázalo v krátkém čase u západních spojenců vyvolat střídavě paniku, radost i zklamání. Mohlo to však pramenit i z pouhé nepozornosti. V určitém ohledu se země vlastně jen po krátkém výkyvu vrátila tam, kde je posledních třicet let. A řeší pořád ty samé otázky, říká sociolog Michal Vašečka. Jak podle něho vypadá současná slovenská společnost a co to znamená pro mladé lidi, kteří ze země mezitím ve velkém odcházejí?
Obří opoziční předvolební demonstrace se odehrála v neděli v centru Varšavy. „Pochod milionu srdcí“ svolal dva týdny před volbami opoziční vůdce Donald Tusk z liberální Občanské platformy (PO). „Když vidím ty statisíce usměvavých tváří, cítím, že se blíží rozhodující okamžik v dějinách naší země,“ řekl expremiér a bývalý předseda Evropské rady při zahájení pochodu. Vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) pořádá vlastní masovou předvolební akci v Katovicích.
Slovensko se probouzí po volební noci. Zatímco ve volebním štábu Směru se slaví, ostatní strany reagují na výsledky střídměji, někde až agresivně. Předseda SaS Richard Sulík například na povolební tiskové konferenci nazval exprmiéra Igora Matoviče (OĽaNO) „pakem“. Osobní útoky si neodpustil ani předseda národovecké SNS Andrej Danko, když řekl, že lídr zklamaného Progresivního Slovenska má „pohled zraněného pudlíka“.
Podle průzkumu agentury Focus vyhraje sobotní parlamentní volby na Slovensku strana Progresivní Slovensko s 23,5 procenty. Druhý by měl být Ficův Směr-SD s 21,9 procenty. I podle exitpollu agentury Median pro RTVS by výsledky měly být těsnější a volby by mělo vyhrát Progresivní Slovensko s 20 procenty hlasů, následovat by měl Směr-SD s 19,1 procenty a Hlas-SD s 11,2 procenty. Do slovenské Národní rady by se podle průzkumů mělo dostalo celkem sedm až osm subjektů. Na základě exitpollů by měly problém sestavit vládu jak PS tak Směr.
Výsledky parlamentních voleb na Slovensku mohou být po ostré kampani plné dezinformací velmi těsné a rozhodnout může každý hlas. Prohlásil to dnes předseda liberálního hnutí Progresivní Slovensko (PS) Michal Šimečka, který odvolil v jedné z bratislavských základních škol. Odvolil i jeho největší soupeř, bývalý trojnásobný slovenský premiér Robert Fico, jehož strana Směr-sociální demokracie (Směr-SD) je jedním z favoritů na vítězství v dnešních předčasných parlamentních volbách na Slovensku. Ten prohlásil, že si přeje, aby Slovensko neřídili amatéři a břídilové.
