Vládní voliči na útěku přes červenou linii
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Vláda Petra Fialy má za sebou polovinu mandátu. Nestane-li se něco mimořádného, což se v této turbulentní době nedá vyloučit, budou parlamentní volby přesně za dva roky. Stejnou dobu už tady pětikoalice s většinou sto osmi hlasů vládne. Objektivně je to kabinet, který vede zemi v nejhorší společenské a ekonomické konstelaci po roce 1989. Nikdy od té doby jsme nezažili tak prudké zdražování, tak hluboký pád životní úrovně, konec globalizace a válku tak blízko od nás. Lidé zpravidla hodnotí kvalitu vládnutí nikoli podle konkrétních kroků kabinetu, ale podle toho, jak se jim za jeho úřadování žije. Pro politiky to může vypadat nespravedlivě, ale počítají se výsledky. Životní úroveň tradičně na prvním místě. A ve špatných dobách se vysoce cení obrat trendu. Změna k lepšímu.
Petr Fiala patří dlouhodobě v mezinárodních srovnáních ve své zemi k nejméně oblíbeným státníkům. Jeho podpora je kolem 22 procent. Tak hluboko se například nikdy nepropadl francouzský prezident Emmanuel Macron ve chvílích, kdy letos na jaře silou prosazoval výrazné prodloužení důchodového věku z 62 na 64 let. V ulicích tehdy byly statisíce lidí a masivně se – jako ve Francii tradičně – zapalovala auta.
Přes velmi nízkou celkovou důvěru a pád životní úrovně v průzkumech příliš neklesala. Vysvětlení bylo jediné. Nebyla alternativa. Od voleb 2017 byla česká politika rozdělená na dva tábory. Česko A, tvořené voliči současných vládních stran, a Česko B, kam patří opoziční ANO a SPD a všechny strany, které se do sněmovny nedostaly. Komunisté, sociální demokraté, Přísaha Roberta Šlachty. Voliči se docela dost přesouvali uvnitř obou táborů. Když sílila koalice Spolu, padala koalice PirStan. Stejně tak Andrej Babiš sílil tím, že vysával sociální demokraty a komunisty. Jediný přechod přes červenou linii se odehrál na jaře 2021. Babišovi voliči, vyděšení a znechucení chaosem, který vyvolával za covidu, začali utíkat ke koalici PirStan.
Pak se zas přes skoro dva roky přes červenou linii nechodilo. První náznaky se objevily letos v květnu, kdy se nespokojení voliči ODS začali přesouvat k Andreji Babišovi. Zářijový průzkum agentury Kantar varuje, že ten přechod je velký. Od občanských demokratů už se neodchází jen k Babišovi, ale i k SPD nebo Svobodným. ODS ztratila od května pět procent voličů. Piráti tři procenta. Tam se ale ještě pořád odehrávají přesuny uvnitř vládního tábora. Od ODS se podle Kantaru odchází pryč. A protože ODS je dominantní stranou koalice Spolu, kde další dva členové, TOP 09 a lidovci, balancují kolem hranice vstupu do sněmovny, padá prudce i celá koalice Spolu. Kdyby dnes byly volby, vyhraje je s náskokem Andrej Babiš a s Tomiem Okamurou dá dohromady většinu.
Voliči ODS přistoupili k vládě po jejím vzniku s velkou důvěrou. Postupně je ale zklamala a začali se od ní odvracet. „V měřeních po volbách do sněmovny v roce 2021 si až do dubna postupně významně polepšil lídr koalice Spolu, tedy ODS. Zejména únorový nárůst přízně souvisí do velké míry s postoji a kroky vlády, které tehdy zaujala po invazi na Ukrajinu, a s velmi dobrým hodnocením premiéra Fialy. K ODS se stahovali především voliči jiných stran současné vládní koalice. V květnu se však zisk ODS propadl a srpnové i zářijové měření tento propad potvrdilo, respektive ještě dále prohloubilo. ODS s sebou zřejmě nesla tíhu celé vládní koalice a na propadu preferencí se podepsala ekonomická a energetická situace. Říjnový model naznačil stabilizaci a nárůst přízně na 21,5 % a tuto hladinu ODS potvrdila ještě v únoru letošního roku. Březnové a dubnové měření zaznamenalo propad voličské přízně, ten se sice v květnu zastavil, nicméně zářijové měření ukazuje na její další pád,“ hodnotí vývoj ODS průzkum Kantar pro Českou televizi. U voličů vládních stran je vidět velmi slabá vazba k nim. ODS by s jistotou volilo jen 36 procent těch, kdo o ní uvažují. U TOP 09 je pevných jen 11 a u STAN 14 procent. O mnoho lépe na tom nejsou ani Piráti s 30 procenty. Jediný, kdo má loajální voliče, jsou lidovci s 50 procenty. Celkově mají ale těch voličů tak málo, že by se sami vůbec nedostali do sněmovny. O volbě ANO je pevně přesvědčeno 50 procent těch, kdo mu chtějí dát hlas.