Koalice Spolu nakonec navzdory názorovým rozdílům bude do Evropského parlamentu kandidovat společně. Oficiálně spolupráci oznámí v pátek na tiskové konferenci, které se kromě předsedů partnerských stran včetně premiéra Petra Fialy (ODS) zúčastní i lídři společné kandidátky, v jejímž čele by podle informací deníku Echo24 měl stát Alexandr Vondra (ODS).

Právě Vondra se přitom k potenciální společné kandidatuře opakovaně vyjadřoval skepticky, především kvůli názorovým rozdílům a členství v jiných frakcích. Podobně hovořila i europoslankyně Veronika Vrecionová, která by měla být na kandidátce dvojkou. Lidovci a TOP 09 spadají v Evropském parlamentu do Evropské lidové strany (EPP), zatímco ODS patří ke straně Evropských konzervativců a reformistů (ECR). Na některá evropská témata mají navíc strany odlišné názory, ať už se to týká přijetí eura, které nejvíce prosazuje TOP 09, nebo Zelené dohody pro Evropu, ke které má ODS rezervovanější přístup.

Právě lidovci delší dobu dávali najevo, že o účast ve volbách do Evropského parlamentu pod záštitou Spolu stojí. KDU-ČSL už na jaře oznámila, že její jedničkou ve volbách bude nynější europoslanec Tomáš Zdechovský, který by měl být na společné kandidátce třetí.

Koalice Spolu společnou kandidaturu oznámí v pátek na tiskové konferenci, které se zúčastní se předseda ODS a premiér Petr Fiala, předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, předseda KDU-ČSL Marian Jurečka a europoslanci Vondra, Vrecionová a Luděk Niedermayer (TOP 09), který by měl mít na kandidátce čtvrté místo. Právě na názorové rozdíly mezi Niedermayerem a například Vondrou poukazují experti jako na překážku, se kterou se bude muset koalice vypořádat.

Kandidatura bude potvrzena přesně tři roky poté, co se koalice dohodla poprvé na spolupráci pro volby v roce 2021 proti Andreji Babišovi a jeho hnutí ANO.

Fiala prosazuje kandidaturu Spolu i v krajských volbách příští rok a o rok později ve sněmovních. O tom, že by strany šly společně do voleb do Poslanecké sněmovny, hovořili jejich zástupci v minulosti mnohokrát. Projekt se podle nich ukázal jako úspěšný.

Jak volby probíhají?

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční v červnu příštího roku. Rozhodovat budou voliči o obsazení celkem 720 křesel, což bude o 15 víc než v končícím období. Zvýšení počtu křesel je reakcí na demografické změny v EU. Česko má nyní 21 mandátů a jejich počet se měnit nebude.

Volby se řídí několika společnými pravidly, ale některé aspekty se mohou v jednotlivých zemích lišit, například pravidla pro korespondenční hlasování nebo možnost volit na zastupitelských úřadech. Ve volbách se o hlasy ucházejí národní politické strany, ovšem jakmile jsou poslanci a poslankyně EP zvoleni, stane se většina z nich členy nadnárodních politických skupin (frakcí). Většina národních stran se sdružuje v celoevropských politických skupinách.

Počet poslanců a poslankyň volených v každé zemi závisí na počtu obyvatel, avšak menší země mají více poslanců a poslankyň, než by jim náleželo podle čistě matematického propočtu. V současné době se počet poslanců a poslankyň pohybuje od 6 (Malta, Lucembursko a Kypr) až po 96 (Německo).