Komentáře - 12. října

Britští konzervativci zatáčejí doprava

Britští konzervativci neztratili vůli žít. Před třemi měsíci byli vypráskáni v nejhorší volební porážce ve svých dějinách. Mluvilo se o možném konci strany. Na záda jim v průzkumech dýchala pravicově populistická Reform UK Nigela Farage a vážně hrozilo, že je nahradí coby hlavní sílu na pravici. Nyní překonali svou depresi a dalším lídrem bude člověk, který dokáže Farage odrazit. Konzervativci vybírají nového lídra v několika kolech. Nejdříve volí pouze poslanci. V každém kole vypadne kandidát s nejméně hlasy. To se opakuje, dokud nezbydou pouze dva. Mezi nimi pak vybírají všichni členové strany.

11. října

Čekání na Grolicha, čekání na porážku

Příští víkend budeme znát jméno nového předsedy lidové strany. Všichni si přejí jihomoravského hejtmana Jana Grolicha. Ten však v příštích sněmovních volbách očekává porážku, takže si chce počkat a pak se rozhodnout, zda má smysl něco zachraňovat, nebo založit něco úplně nového. Většinový lidovecký postoj – čekání na Grolicha – je tak ve skutečnosti čekáním na budoucí porážku. Ale přijde po ní Grolich vůbec? Nejsilnější jihomoravská krajská organizace nominovala na předsedu strany ministra zemědělství Marka Výborného.

10. října

Kdo zreguluje Mars

Internetoví podvodníci se podle bezpečnostní firmy Eset nově zaměřili na rezervační systémy pro ubytování, jako je Booking.com a Airbnb, které jsou populární i v Česku. Zneužívají legitimní účty hotelů a pronajímatelů ubytování a snaží se přimět oběti, aby zadaly údaje z platebních karet do formulářů na falešných webových stránkách. Útočníci byli nejvíce aktivní během letní sezony, kdy počet těchto podvodů více než dvojnásobně překročil počet podvodů na on-line tržištích, uvedl Eset

09. října

Buďme revizionisty

Po takové smršti negativních zpráv z automobilek to vlastně vypadá jako ta nejpřirozenější věc, že se český premiér a jeho ministr dopravy distancují od zákazu nových aut na fosilní pohon. Ten má v EU platit k roku 2035 – a Petr Fiala s Martinem Kupkou minulý týden vklouzli do role ochránců klasického auta. Vydrží jim to, aspoň navenek, nejspíš jeden celý rok, tedy do sněmovních voleb. Změna v rétorice představitelů ODS by přirozeně nepřišla, nebýt špatných výsledků u krajských a senátních voleb. Je na to trochu pozdě a nikdo už jim neodpáře, že to bylo i za jejich vlády, kdy něco tak hmatatelného, a proto nepopulárního jako zákaz klasických aut EU definitivně schválila.

08. října

Všichni jsou už ve… Venezuele

„Všichni jsou už v Mexiku!“ zpíval kdysi Michal Tučný, ikona české country. Tučný je už dlouho „tam u nebeských bran“, ale Latinská Amerika jako by neztratila jistou přitažlivost. Nejde ani tolik o pulque s tortillou, jako spíš o formu hospodaření. Před pár dny zaznamenala slavný comeback na politickou scénu Jana Maláčová, zvaná podle své teoretické rozdávačnosti „Venezuela“. Coby nová předsedkyně sociální demokracie (SOCDEM) má smělé plány sjednotit levici, byť při letmém pohledu na stav tohoto křídla politické scény lze říci, že se tam nachází více náčelníků než indiánů.

07. října

Ani Holanďani nedostali výjimky z blbosti

Nástup Marka Rutteho do čela NATO mě přiměl překonat jistou vnitřní bariéru, jíž filtruju zprávy z Nizozemska dle principu „Žádné zprávy, dobré zprávy“. Prostě pokud hrozí, že by novinky byly zlé, je lepší se novinkám vyhýbat. Důvod je ryze sentimentální. V Nizozemsku jsem kdysi prožila dva a půl roku, a ačkoli bych si na to tenkrát nevsadila ani gulden (ano, tak to bylo dávno!), čas učesal některé z těch dramatičtějších situací a země dnes v mých vzpomínkách figuruje sice ne přímo jako Šangri-La, ale určitě jako kout světa, který mám ráda.

06. října

Jak dlouho se ještě budeme moci chlubit značkou ČSA?

Dnes je to přesně sto jedna let, co vznikly aerolinky ČSA: jedna z pěti nejstarších aktivních leteckých společností světa. Vloni, při stém výročí, se k firmě kdekdo hlásil, o rok později – jak to tak bývá při výročích, jež nejsou kulatá ani jinak vděčná – je však situace úplně jiná. Dlouho se už totiž prohlášením o české společnosti, která existuje de facto od zrodu jednoho celého světového průmyslového odvětví, chlubit nepůjde, poněvadž letos aerolinky požádají o ukončení svého osvědčení leteckého provozovatele (AOC).

05. října

Po Bartošovi je na řadě Stanjura

Vyhozený pirátský ministr Ivan Bartoš nezvládl svůj úkol, proto byl po právu odejit. Nedodal, co slíbil, a ještě se snažil přesvědčovat všechny kolem o opaku. Teď je v dost podobné situaci ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Jím připravený návrh státního rozpočtu na příští rok je špatný. Je založený na nepravdivých, vymyšlených číslech, která v tuto chvíli nelze obhájit. Se závažnou kritikou přišla aktuálně Národní rozpočtová rada. Vláda si schválila rozpočet se schodkem 241 miliard korun. To je v nekrizové době samo o sobě dost špatně obhajitelné. Žádná slibovaná konsolidace se v příštím roce konat nebude, na to už vláda úplně rezignovala. Jak upozorňuje rozpočtová rada, předložený rozsah příjmů a výdajů by znamenal, že strukturální deficit by byl na úrovni cca 2,1 procenta HDP.

04. října

Bude válka s Íránem?

„Nemáme zas*ané letectvo,“ řekl íránský zdroj magazínu The Atlantic. „Írán není připraven na plnohodnotnou válku: jeho ekonomicky rozvrácená společnost nesdílí nevraživost svých vůdců vůči Izraeli a jeho vojenské schopnosti se ani zdaleka nevyrovnají sofistikovanému izraelskému arzenálu. Írán sám postrádá významné kapacity protivzdušné obrany a Rusko se nehrne k jejich doplnění,“ dodává autor článku s titulkem Írán není připraven na válku s Izraelem Arash Azizi. „Nevím, co je to napadá,“ stěžuje si jeho zdroj na íránské vůdce.

03. října

Kognitivní hrdinství

Nemají dostatek informací. To je už dlouho klišé, jímž se zdůvodňuje, že někteří lidé mají jiné názory, než bychom si přáli. Je to omyl, různí lidé mohou kupodivu na základě jedněch a týchž informací dospět k různým názorům. Lidé, kteří to odmítají pochopit, se hodí pro veřejný život o to méně, o co víc se bohužel do něj často cpou. Nicméně jsou situace, kdy se různost názorů začíná překlápět v něco jiného – neochotu vidět to, co máme přímo před nosem. Po šesti letech by mělo být jasné, že Marek Hilšer nepředstavuje odpověď na žádný veřejný problém nebo užitečnou otázku.

02. října

Raketové nebe nad Tel Avivem

Bylo to v březnu 2015, byl jsem poprvé (a zatím naposled) v Izraeli a noční obloha nad Tel Avivem byla v ty dny krásná a klidná. Pozoroval jsem ji z balkonu kamaráda Lukáše, který tam žil a pracoval už několik let. Bylo už teplo, takže se dalo stát venku, upíjet víno z Golan a hledět na světla telavivského skylinu, dokud se do těla přece nepustila zima. Loni v létě tu byl dobrý výhled na rakety, které sem dolétaly z Gazy, říkal Lukáš svým klidným způsobem, s kterým o tom prý mluví většina obyvatel toho města. V červnu 2014 konflikt s Gazou (operace Ochranné ostří) začal únosem a vraždou tří židovských mladíků, které zabili a umučili teroristé z Hamásu.

01. října

Obětování Pirátů nebude stačit

Piráti byli ve vládní koalici Petra Fialy od samotného počátku zbytnou politickou silou. Svoji naivitu, ale také bezelstnost už ukázali, když se před posledními parlamentními volbami spojili s mazanými, pragmatickými a bezskrupulózními Starosty, se kterými kandidovali v koalici. Starostové na ně měli připravenou kroužkovací fintu, takže Piráti dostali jen čtyři poslance, zatímco Starostové třicet tři. Evidentně disproporční výsledek ve srovnání s podporou veřejnosti, kterou ukazovaly průzkumy veřejného mínění. Piráti navzdory této lekci do široké koaliční vlády vstoupili. Své nadbytečnosti si museli být vědomi

30. září

Ruce jste si myli? A můžu to vidět?

Na Borneu jsem byla před dvaceti lety a mně už zbylo jen pár dojmů. Třeba že v zemi tak zelené a šťavnaté působí islámské šátky jak pěst na oko. Že islámská přísnost a betonové regule třeba dávají nějaký smysl v poušti arabského poloostrova, kde člověka může představa kruté vertikály asi nějak dohnat, a k lecčemu, ale že tady, uprostřed džungle, na pozadí té úžasně kýčovité flóry, co tou svojí mlsnou přebujelostí demonstruje nekomplikovanou radost ze života, zůstává islám prvkem uměle vneseným a cizím.

29. září

Absolutně smírčí volby

Po politickém dění minulého týdne, které někdo nazývá turbulentním, jiný jej vnímá jako vládní krizi, třebaže jde o normální politiku, na jakou jsme si akorát odvykli, proběhlo druhé kolo voleb do třetiny Senátu. Výsledky myslím můžeme označit za unikátní, jelikož málokdy se podaří, aby se víceméně každý zúčastněný mohl cítit jako vítěz a taky se za něj mohl prohlásit. Ergo byly to volby nebývale smírčí. V některých obvodech možná napjaté, ale celkově svým vyzněním vlastně nudné, až pohádkově idylické, klidné, vyrovnané, pospolné, vpravdě celospolečenské.

28. září

Řekni, kde ty děti jsou

Ve středu tu Jiří Peňás na příkladu úpadku Pirátské strany psal, že politika už u nás (ale je to víceméně celoevropský jev) vlastně neexistuje. Důležitá a osudová témata se prý odstěhovala do Bruselu a ten transfer moci deklasuje politiku v členských zemích na stínohru.