Ondřej Šmigol

/

Články autora

Jestřábi se slétávají do Washingtonu

Jak vlastně povládne Donald Trump? Mnohé může napovědět, koho nominuje do svého týmu, jak na ministerstva, tak nejrůznější pozice poradců a šéfů agentur. A rýsující se zahraničněpolitický tým nevypadá vůbec špatně. Ti, kdo se báli, že s Trumpem nastoupí izolacionistická garnitura, která nechá Ukrajinu napospas Rusku, Tchaj-wan Číně, opustí NATO a vůbec dá průchod choutkám autoritářským režimům, sice nemohou ještě bouchat šampaňské, ale možná ho můžou začít chladit.

Kemi Badenochová – nová Margaret Thatcherová?

V anglosaském světě proběhly jedny důležité volby. Ne, nemáme nyní na mysli výběr amerického prezidenta. Britští konzervativci si vybírali nového lídra. Ten předchozí, Rishi Sunak, rezignoval po prohraných volbách v červenci. Nově torye povede Kemi Badenochová, možná nejzajímavější člověk v čele Konzervativní strany od dob Margaret Thatcherové.

Proč vyhrál Trump

V noci z úterý na středu, kdy vznikl tento text, vše naznačovalo na velký comeback Donalda Trumpa, který se nakonec potvrdil. Po čtyřleté pauze se bývalá hlava státu opět vrátí do Bílého domu. Jak to tedy Donald Trump dokázal? V roce 2002 dva američtí politologové Ruy Texeira a John Judis vydali knihu s názvem The Emerging Democratic Majority, tedy Nově se rodící demokratická většina. Argumentovali, že s rostoucím poměrem menšin, tedy hlavně Hispánců a černochů, je Demokratická strana předurčena ke světlým volebním zítřkům. Předpoklad stál na faktu, že menšiny tradičně volily demokraty.

Co si myslí Harrisová, netuší ani ona

Americké volby jsou za dveřmi. Obří vliv budou mít nejen doma, ale i za hranicemi. S novým prezidentem přijde i nová koncepce zahraniční politiky. Asi nikde jinde se to neprojeví víc než na Blízkém východě. Spojenec USA Izrael je zapojen do války na dvou frontách. Nepřátelský Írán je na prahu získání atomové bomby. V roce 2015 Írán uzavřel s vládou Baracka Obamy dohodu, známou jako JCPOA: výměnou za pozastavení vývoje jaderných zbraní na deset let se zrušily sankce. Donald Trump v roce 2017 od dohody odstoupil s tím, že problém neřeší, pouze ho odkládá.

Stane se Jeff Bezos hrobníkem americké demokracie?

V Americe jsou v podstatě jen dva deníky, které se počítají. Prvním je The New York Times. Druhým je The Washington Post. Společně se považují za etalon nezávislé žurnalistiky, který se nebojí státní moci, jeho redaktoři jsou hlídací psi demokracie a odhalují pochybení těch nejvyšších. Zvláště The Washington Post jako list, který otevřel aféru Watergate, jež nakonec vedla k rezignaci prezidenta Richarda Nixona, z tohoto étosu stále žije. Jím zvolené motto „demokracie umírá ve tmě“ jasně vyjadřuje, jak sám sebe deník vnímá. Jenže přes veškeré zaklínání se apolitičností oba listy jasně straní demokratům.

Rozhádaný BRICS je hlavně Putinovo PR cvičení

Lidé neustále očekávající pád Západu, ať už z pomýlené představy, že svět bez západní hegemonie bude nějak lepší, nebo z pesimistického masochismu, upřeli své zraky na summit BRICS, který včera skončil v ruské Kazani. Na jednu stranu nelze popírat, že se jednalo i diplomatický triumf Vladimira Putina. Na setkání přijeli zástupci 32 zemí i generální tajemník OSN António Guterres. Přes všechny hrůzy, které Putinův režim páchá na Ukrajině, pravda je, že svět mimo Západ to příliš nezajímá. Považují to za regionální válku. Na druhou stranu přesvědčení, že BRICS představuje nějakou alternativu k Západu

Kdo byl „řezník z Chán Junisu“ Jahjá Sinvár?

Je to video, které obletělo svět. Dron, z jehož pohledu dění sledujeme, vletí do rozbombardované budovy. V rohu poničené místnosti sedí v křesle zakuklená postava. Ta bezmocně hodí po dronu jakýsi klacek. Dron uhne a znovu zaměří svou kameru na postavu. Video končí. Jedná se o poslední minuty šéfa Hamásu a hlavního plánovače masakru ze 7. října Jahjáa Sinvára. Chvíli nato ho zabili izraelští vojáci. Někteří, hlavně prohamásovská úderka na Twitteru, ale i lidé, kteří by měli mít víc rozumu, to oslavovali jako hrdinný poslední vzdor. Sinvár podle nich zemřel nepokořen v boji. Zařadí se prý po bok takových ikon boje za svobodu, jako je Nelson Mandela nebo Che Guevara.

Nejtěsnější volby

Nate Silver je americký volební guru. Slávu získal v roce 2008, kdy jeho volební model správně odhadl výsledek prezidentských voleb ve 49 z 50 států. Správně určil vítěze voleb také v roce 2012 a 2020. Jeho jediným neúspěchem jsou volby v roce 2016, kdy odhadl šanci Donalda Trumpa zvítězit pouze na 28,6 %. Stále to ale byla větší šance, než uváděly ostatní modely. A jak rád upozorňuje Silver, zhruba třetinová pravděpodobnost je stále docela vysoká. Jaký výsledek věští Silver nyní? V podstatě 50 na 50. Šanci Donalda Trumpa vyhrát odhaduje na 50,2 %, Kamaly Harrisové na 49,5 %.

Írán čeká na svého Gorbačova

Od začátku října, kdy Írán vypálil na Izrael zhruba 200 balistických raket, se čeká na slibovanou izraelskou odpověď. Jde o poslední kolo dlouhé izraelsko-íránské války, většinou vedené skrytě, ale nyní stále víc veřejně. O důvodech íránsko-izraelského nepřátelství, ale také o budoucnosti íránského režimu a náladách v íránské společnosti hovoříme s íránsko-americkým historikem a novinářem Arashem Azizim.

Američané se chystají na Mars, Evropané do zapomenutí

V poslední době se s varováním o hospodářském konci Evropy roztrhl pytel. Evropská komise pověřila bývalého šéfa ECB Maria Draghiho, aby vypracoval plán, jak zastavit a zvrátit úpadek produktivity a konkurenceschopnosti. Bloomberg v článku s titulkem „Evropě dochází čas, aby ubránila své místo v brutálním světě“ cituje mnoho evropských představitelů zoufajících si nad stavem kontinentu. Například francouzský prezident Emmanuel Macron v něm varuje, že „pokud se budeme řídit klasickou agendou, v následujících dvou až třech letech budeme mimo trh. O tom nepochybuji“.

Britští konzervativci zatáčejí doprava

Britští konzervativci neztratili vůli žít. Před třemi měsíci byli vypráskáni v nejhorší volební porážce ve svých dějinách. Mluvilo se o možném konci strany. Na záda jim v průzkumech dýchala pravicově populistická Reform UK Nigela Farage a vážně hrozilo, že je nahradí coby hlavní sílu na pravici. Nyní překonali svou depresi a dalším lídrem bude člověk, který dokáže Farage odrazit. Konzervativci vybírají nového lídra v několika kolech. Nejdříve volí pouze poslanci. V každém kole vypadne kandidát s nejméně hlasy. To se opakuje, dokud nezbydou pouze dva. Mezi nimi pak vybírají všichni členové strany.

Ničí progresivismus zábavní průmysl?

„Go woke, go broke“ je známá poučka z Twitteru. Dalo by se to přeložit jako „podlehni progresivismu, zkrachuješ“. Vyjadřuje názor, že kdysi úspěšné značky se rychle ocitnou v problémech, pokud se začnou více věnovat šíření levicových nápadů než spokojenosti zákazníků. Nově se to naplno projevuje v zábavním průmyslu. Ubisoft je jeden z videoherních gigantů. Roční příjem je asi 2,3 miliardy eur. Původně francouzská firma, nyní má pobočky od Montrealu přes Abú Dhabí až po Singapur. Během posledního roku ale propustila stovky zaměstnanců, minulý měsíc se hodnota jejích akcií propadla o 19 %.

Izrael sundal rukavice

Minulý týden Izrael oznámil, že zabil v Gaze Azize Salhu. Ten nechvalně proslul v roce 2000, kdy dav Palestinců zlynčoval dva izraelské armádní rezervisty, kteří špatně zatočili a vjeli do středu Ramalláhu. Salha byl jedním z vrahů. Je zvěčněn na fotografii, kde davu ukazuje své zakrvácené ruce. Následně byl odsouzen na doživotí, ale v roce 2011 propuštěn v rámci výměny za Gilada Šalita, vojáka zadržovaného Hamásem. Nezdá se, že by Salha byl nějak vysoce postaveným teroristou. Jeho likvidace je hlavně zprávou Izraele nepřátelům: Dostaneme vás všechny. Sedmý říjen 2023 je přelomový den v dějinách Blízkého východu.

Česko rok na správné straně

Spojené státy, Maďarsko, Česko a nějaké ostrovní ministátečky. To je sestava tradičně hlasující proti každé antiizraelské rezoluci v OSN. USA, jelikož potřebují podporovat svého nejdůležitějšího spojence na Blízkém východě. Viktor Orbán se tím vymezuje proti EU. Ostrovní ministátečky bývají uplacené, pokud máme být upřímní. Jen ČR, nehledě na vládu, situaci či prezidenta, stojí věrně za Izraelem, aniž za to cokoli očekává. Dokonce i jinak evropsky konsenzuální Fialova vláda je ochotna zablokovat společné prohlášení EU vyzývající k příměří. Podle české diplomacie „jednostranně omezovalo právo Izraele na sebeobranu proti teroristům z Hizballáhu“.

Bude válka s Íránem?

„Nemáme zas*ané letectvo,“ řekl íránský zdroj magazínu The Atlantic. „Írán není připraven na plnohodnotnou válku: jeho ekonomicky rozvrácená společnost nesdílí nevraživost svých vůdců vůči Izraeli a jeho vojenské schopnosti se ani zdaleka nevyrovnají sofistikovanému izraelskému arzenálu. Írán sám postrádá významné kapacity protivzdušné obrany a Rusko se nehrne k jejich doplnění,“ dodává autor článku s titulkem Írán není připraven na válku s Izraelem Arash Azizi. „Nevím, co je to napadá,“ stěžuje si jeho zdroj na íránské vůdce.

Osud Hizballáhu vzbuzuje škodolibou radost

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh nemělo příliš dobrých posledních pár dnů. Izrael se zjevně rozhodl udělat něco s neustálým ostřelováním, před kterým se evakuovalo několik desítek tisíc lidí. Po celém Libanonu explodovaly tisíce pagerů, izraelské cílené nálety zdecimovaly nejvyšší velení hnutí a bombardování poškodilo infrastrukturu teroristů. Spekuluje se o pozemní invazi. V Salonu Echa debatovali o krizi Irena Kalhousová, ředitelka Herzlova centra izraelských studií Fakulty sociálních věd UK, Marek Čejka z Fakulty sociálních studií MU, arabista a bývalý diplomat Tomáš Smetánka a komentátor ČRo Jan Fingerland.

Volby pro kočku

Donald Trump se zastal koček, proto mu darovaly devět životů. To byl vtip, který koloval po sociálních sítích po druhém neúspěšném atentátu na amerického prezidenta. Vůbec kočky jsou neočekávanými hlavními postavami současné prezidentské kampaně. Nejdřív republikánský kandidát na viceprezidenta J. D. Vance pobouřil demokraty, když si stěžoval, že zemi údajně řídí „bezdětné dámy s kočkami“. Opravdová kočičí hvězdná chvíle přišla ale během televizního duelu.

Jak USA pomáhají Rusku a Hizballáhu

Izrael předevčírem začal s masivním bombardováním Libanonu. Jedná se o zvyšování tlaku na teroristické hnutí Hizballáh. To de facto ovládá jih země a části Bejrútu a tvoří stát ve státě. Od 7. října hnutí ostřeluje sever Izraele, údajně v solidaritě s Hamásem. Jeruzalém byl proto nucen evakuovat asi 60 tisíc lidí z příhraničního pásma.

Tusk v Polsku zavádí „bojující demokracii“

Liberálové zvítězili, demokracie zachráněna. Tak by se dala shrnout reakce většiny médií na nevýhru polských konzervativců loni v říjnu. Nejvíc hlasů sice získala strana Právo a spravedlnost (PiS), nedokázala však sestavit vládu a putovala do opozice. Místo ní se ujali moci staronový premiér Donald Tusk a jeho Občanská platforma. Svět si oddychl, že ve Varšavě přestala hrozit údajná klerofašistická diktatura, a přestal si Polska všímat. Mezitím Tusk rozjel očistu Polska od PiS ve velkém.

Konec progresivního kapitalismu?

„Republikáni také kupují tenisky,“ odpověděl někdy v devadesátých letech basketbalový hráč Michael Jordan na otázku, proč se víc politicky neangažuje. Ve své době největší hvězda NBA a tvář firmy Nike, která po něm pojmenovala řadu sportovní obuvi, prokázala velkou dávku pragmatického podnikatelského myšlení. Vždy se našli kritici, kteří měli pocit, že svou apolitičností Jordan nějak selhal. Ten ale stojí za svým. V dokumentárním seriálu Poslední představení potvrdil, že onu větu opravdu řekl, a zopakoval by ji prý znovu.

Polsko v kafkovském mezidobí

Je to již téměř jedenáct měsíců od parlamentních voleb v Polsku. Konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS) odešla do opozice a vlády se ujala koalice vedená liberální Občanskou platformou Donalda Tuska. O současné politické situaci hovoříme s Maciejem Szymanowským, bývalým novinářem a diplomatem a donedávna ředitelem Institutu maďarsko-polské spolupráce Wacława Felczaka.

Otázky Tuckera Carlsona

Tucker Carlson je momentálně jedna z nejmocnějších tváří americké mediální pravice. Slavným se stal díky moderování na televizi Fox News, kde otevíral pro mainstream nepříjemná témata. Časem ale začal sklouzávat k čím dál konspirativnějšímu myšlení, až se ho stanice rozhodla propustit. Carlson se uchýlil na Twitter (X), kde se ukázalo, že institucionální podpora Fox News ho ještě držela zpátky. Sebevědomě tak záhy prohlásil, že existují mimozemšťané, zpovídal muže, který tvrdí, že měl homosexuální styk s Barackem Obamou, či odjel do Moskvy udělat rozhovor s Vladimirem Putinem – a posloužil hlavně jako jeho užitečný idiot.

Před Izraelem stojí jen špatná a horší rozhodnutí

Izraelská operace v Gaze má dva cíle. Zaprvé osvobodit rukojmí tam odvlečená po masakru 7. října. Zadruhé zlikvidovat teroristické hnutí Hamás, aby se takovéto řádění nikdy nemohlo opakovat. Problém je, že tyto cíle nejsou zcela kompatibilní. Hamás unesl 251 lidí. Část byla propuštěna v listopadu výměnou za příměří a propuštění palestinských vězňů. Zhruba stovku si ale Hamás ponechal právě jako pojistku proti svému zničení. To se potvrdilo o víkendu, kdy izraelská armáda nalezla šest mrtvých rukojmí v tunelech pod Gazou.

Eutanazii je třeba říct rozhodné NE

Smrt herce Karla Heřmánka, který odešel ze světa vlastní rukou, obnovila diskusi o povolení eutanazie v Česku. Heřmánek se údajně ke svému činu rozhodl kvůli utrpení, které mu působila dlouhodobá nemoc. Její zavedení sice není na vládním programu, ale vyslovil se pro ni například prezident Petr Pavel. Zároveň se můžeme spolehnout na různé kopírovače Západu, kteří již nyní upozorňují, že v určitých zemích, například v Nizozemsku, Kanadě, nebo Belgii, se jedná o běžnou a civilizovanou praxi. Mít eutanazii je přece moderní. Tyto snahy je třeba rezolutně odmítnout. Zastánci eutanazie argumentují nesnesitelným utrpením nevyléčitelných pacientů. Raději než tyto lidi udržovat při životě za každou cenu, dejme jim možnost odejít z tohoto světa v jimi určenou dobu. Smrt je pro ně osvobozením.

Ruské červené linie jsou v našich hlavách

Již tři týdny operují ukrajinské síly v Kurské oblasti. Jde o první invazi na ruské území od druhé světové války. O tom, co to znamená pro vývoj války na Ukrajině, debatují slovenský generál ve výslužbě Pavel Macko, bezpečnostní analytik z Univerzity obrany Richard Stojar a Jan Kofroň z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Novější články Starší články