„Republikáni také kupují tenisky,“ odpověděl někdy v devadesátých letech basketbalový hráč Michael Jordan na otázku, proč se víc politicky neangažuje. Ve své době největší hvězda NBA a tvář firmy Nike, která po něm pojmenovala řadu sportovní obuvi, prokázala velkou dávku pragmatického podnikatelského myšlení. Vždy se našli kritici, kteří měli pocit, že svou apolitičností Jordan nějak selhal. Ten ale stojí za svým. V dokumentárním seriálu Poslední představení potvrdil, že onu větu opravdu řekl, a zopakoval by ji prý znovu.

Jordanovský pragmatismus byl dlouho společnou ideologií velkých nadnárodních firem. Zaujmout vyhraněné politické stanovisko znamenalo naštvat část zákazníků, kteří by se mohli rozhodnout odejít ke konkurenci. Tento étos se ale pomalu začal drolit.

První významnou událostí byl Global Compact Leadership Summit v roce 2004, na kterém tehdejší generální tajemník OSN Kofi Annan vyzval ke změně paradigmatu v uvažování ve vládnutí, byznysu a sociálním aktivismu. Tento summit je považován za počátek hnutí ESG. Environmental, social and governance neboli životní prostředí, sociální oblast a správa věcí veřejných, to měl být nový způsob uvažování o podnikání. Nově firmy neměly být odpovědné pouze svým akcionářům, a tedy soustředit se na generování zisku, ale také „zúčastněným stranám“, jako jsou zaměstnanci, zákazníci a veřejnost. Cílem už nebyly peníze, ale zlepšování světa.

Myšlenka získala na popularitě po finanční krizi v roce 2008. Veřejnost z ní vinila dravé nadnárodní firmy. Přihlášení se k ESG byl jednoduchý způsob, jak ukázat, že vám už nejde pouze o zisk, ale o dobro celé společnosti. Firmy začaly publikovat zprávy o své uhlíkové stopě, podporovat dobročinné projekty, hlásit se k inkluzi, diverzitě a podpoře menšin.

S tím souvisí zrození souvisejícího principu DEI (diversity, equity and inclusion čili rozmanitost, rovnost a začlenění). Přičemž slovo equity znamená rovnost výsledků, rovnost šancí označuje slovo equality. Americké firmy začaly zavádět protirasistická školení, podporovat pochody hrdosti a další aktivity související s LGBT, dosazovat lidi podle barvy kůže či pohlaví, ne podle schopností.

Z ESG a DEI se stal velký byznys, kolem kterého se motá nespočet konzultantů, poradenských společností a aktivistů. Staly se základy progresivního kapitalismu, kdy si téměř nemůžete koupit plechovku s nápojem, aniž se na vás vrhne nějaká poučující zpráva. Tak to vypadalo ještě před pár měsíci. Množí se však důkazy, že tento firemní aktivismus dosáhl vrcholu a je na ústupu.

Dál už ne

Na konci srpna uniklo interní memorandum automobilky Ford, že už dál nebude uplatňovat kvóty při náboru zaměstnanců, stejně tak se například už nechce účastnit komentování polarizujících společenských témat. Také se už dál nebude účastnit „indexu podnikové rovnosti“ v rámci kampaně za lidská práva, což je každoročně pořádaný průzkum posuzující politiky, praktiky a výhody týkající se LGBTQ zaměstnanců. Přidal se výrobce traktorů John Deere. „Nebudeme se již účastnit externích společenských nebo kulturních přehlídek, festivalů nebo akcí, nebudeme je ani podporovat,“ stojí v červencové zprávě. Oznámil také „kontrolu všech školicích materiálů a zásad nařízených společností s cílem zajistit, aby neobsahovaly sociálně motivovaná sdělení a zároveň byly v souladu s federálními, státními a místními zákony“. Potvrdil, že „v rámci podniku existence kvót a identifikace podle zájmen nikdy nebyla a není politikou společnosti“. Podobná prohlášení učinili třeba i Harley-Davidson nebo společnost Brown-Forman vlastnící značku whiskey Jack Daniels.

Nejde jen o tyto firmy. Začátek trendu je v minulém roce. V polovině roku 2023 počet inzerovaných pozic v sektoru DEI klesl o 44 %. Některé společnosti osekaly svůj rozpočet na DEI o 90 %. „Vedoucí pracovníci společností kótovaných na burze v USA se v období od 1. dubna do 5. června zmínili o ‚environmentálních, sociálních a správních otázkách‘, ‚ESG‘, ‚rozmanitosti, rovnosti a začlenění‘, ‚DEI‘ nebo ‚udržitelnosti‘ v 575 hovorech o výsledcích hospodaření, což je o 31 % méně než v témže období loňského roku,“ psal červnu 2023 Wall Street Journal. Své DEI týmy zredukovali technologičtí giganti jako Google nebo Meta. Co se děje?

Mohutný nástup DEI byl panickou reakcí na zabití George Floyda policií v květnu 2020. USA se ocitly uprostřed velkých protestů proti policejnímu násilí, které se zvrátily v obvinění celé země z nenapravitelného rasismu. Společností se přelila vlna zpytování svědomí a hysterických reakcí. Mlčet k problematice se vykládalo jako tichý souhlas. Korporace samozřejmě nechtěly, aby na nich ulpělo stigma rasismu, a ve velkém se přihlašovaly k DEI a slibovaly se diverzifikovat. V prvních třech měsících po Floydově smrti počet inzerovaných DEI pozic narostl o 123 %. Z manažera diverzity se stala „nejžádanější pozice v Americe“, řekl pro web Axios Kevin Clayton, šéf diverzity basketbalového týmu Cleveland Cavaliers. V roce 2020 ho prý naháněl tucet firem.

Tři roky poté se ale projevily právní a finanční důsledky. V červnu 2023 americký Nejvyšší soud prohlásil pozitivní diskriminaci na univerzitách za protiústavní. Vysoké školy nově nesměly přihlížet k etnickému a rasovému původu uchazečů při přijímání nových studentů.

Rozhodnutí sice s najímáním lidí v byznysu nemělo nic společného, ale firmy se i tak vylekaly. Začaly se bát, že by mohlo posloužit jako precedent při možných žalobách ohledně diskriminačních praktik při nabírání nových pracovníků. Korporace začaly ve velkém omezovat a rušit veškeré programy cílící na konkrétní demografické skupiny a cokoli, co by zavánělo nějakými kvótami.

Zadruhé jsou tu finanční tlaky. Po letech zběsilého růstu poháněného levnými penězi díky nízkým úrokovým sazbám se americký technologický sektor dostal do problémů. Ne že by mu hrozil kolaps, ale rostoucí úroky znamenaly konec éry expanze poháněné výhodnými půjčkami. Technologické společnosti musely začít přemýšlet, za co přesně utrácejí. Oddělení DEI bez jasného finančního přínosu byla první na ráně. K tomu se přidal fakt, že USA obchází strašidlo recese. Ta sice ještě nenastala, ale americká ekonomika nešlape nějakým závratným tempem a některé firmy se na ni připravují. Další osekání DEI je logickým krokem.

V nespočtu článků lamentujících nad úpadkem principů DEI se opakuje tvrzení, že rušením těchto oddělení si firmy škodí. Je prý prokázáno, že diverzita je dobrá pro ekonomické zdraví firmy. Alex Edmans, profesor financí na London School of Economics, prošel nejznámější studie o tomto tématu a dospěl k názoru, že nic takového není pravda. Buď se nic takového nepotvrzuje, nebo se uplatnila pochybná metodika: nejdřív byl učiněn závěr, teprve pak se hledala data k jeho podpoření. Edmans uznává, že diverzita vede k lepším výkonům. DEI ji ale chápe hlavně jako rasovou a pohlavní rozmanitost. „Rozmanitost se netýká jen pohlaví a etnické příslušnosti, ale také věku, sexuální orientace, socioekonomického zázemí, pracovních a vzdělávacích zkušeností, kognitivního stylu a osobnosti.“ Jednoduše řečeno, pokud máte skupinu lidí, nepovede k názorové rozmanitosti skutečnost, že mají různé odstíny kůže. Potřebujete osobnosti s jinými životními zkušenostmi a názory, to pak podporuje ten typ diverzity, jenž vede k lepším finančním výsledkům. Toho se však dosahuje mnohem složitěji než nastavením kvót pro ženy a menšiny.

Republikánům a konzervativcům začala politická angažovanost a věčné poučování korporací lézt krkem. V prosinci 2023 republikánští kongresmani předvolali představitele investičních firem BlackRock a State Street v rámci vyšetřování, zda jejich ESG politika neporušuje antitrustové zákony. Státy ovládané republikány schválily zákony omezující ESG. Texas ohlásil, že stahuje tři miliardy dolarů, jež pro něj spravoval BlackRock.

Zásadní přešlap

Ozvali se i republikánští spotřebitelé, nejvýrazněji v případě pivovarnického konglomerátu Budweiser. Ten natočil klip, v němž značku piva Bud Light propaguje transgenderová influencerka Dylan Mulvaneyová. To se ukázalo jako zásadní přešlap. Bud Light se tradičně prezentoval jako pivo té „opravdové“, drsné Ameriky. Zákazníci angažování Mulvaneyové pochopili jako přihlášení k progresivním hodnotám a začali značku bojkotovat. Prodej se propadl až o 26 %. Cena akcií mateřské firmy AB InBev v květnu 2023 spadla o 20 % a Bud Light ztratil status nejprodávanějšího piva v USA, poprvé po dvaceti letech. Pro AB InBev je ale opravdu děsivé, že nešlo o krátkodobý výkyv. Letos v červenci se Bud Light propadl na třetí místo v žebříčku amerických piv. Osud této americké ikony donutil ostatní společnosti zamyslet se nad svým aktivismem.

Firmy hlásí odklon i od sestry DEI, tedy od ESG. Nejspektakulárnější je to v případě již zmíněného BlackRocku. Jeho šéf Larry Fink byl nejznámějším propagátorem ESG. A také velmi úspěšným, pod jeho vedením firma spravuje majetek v hodnotě 9 bilionů dolarů. V lednu 2023 na Světovém ekonomickém fóru v Davosu Fink učinil šokující prohlášení, firemní lpění na ESG stálo BlackRock čtyři miliardy dolarů. A když Fink ve svém tradičním dopise investorům nezmínil principy ESG, byl to signál, že BlackRock je opouští.

Nastal tedy konec progresivního kapitalismu? Troubit na vítězství je ještě brzy. Průmysl DEI a ESG se jen tak nevzdá. V březnu Forbes hlásil, že víc než polovina vrcholných manažerů za poslední rok rozšířila aktivity DEI ve firmách, 91 % z nich tvrdí, že rozhodnutí Nejvyššího soudu na ně nemá vliv. Avšak je to přece jen náznak toho, že postup korporátního progresivismu není nezastavitelný.