Je to již téměř jedenáct měsíců od parlamentních voleb v Polsku. Konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS) odešla do opozice a vlády se ujala koalice vedená liberální Občanskou platformou Donalda Tuska. O současné politické situaci hovoříme s Maciejem Szymanowským, bývalým novinářem a diplomatem a donedávna ředitelem Institutu maďarsko-polské spolupráce Wacława Felczaka.

Vláda Donalda Tuska po svém nástupu řádně pročistila státní správu, ale třeba také veřejnoprávní televizi TVP či řady polských velvyslanců. V Polsku sice bývají vládní výměny mnohem drsnější a hlubší než v Česku, avšak teď se to vymyká i polskému normálu, nebo ne?

Bezpochyby je to bezprecedentní. Během prvních sto dnů nové vlády bylo propuštěno či degradováno kolem 22 tisíc lidí. To se vždy dělo, samozřejmě, ale ne v takovém rozsahu. Zmínil jste televizi. Ano, polská veřejnoprávní média byla vždy provládní. Platilo to před rokem 1989 i po něm. Nikdy ale nedošlo k tomu, co se odehrálo při poslední změně vedení, že soukromé bezpečnostní agentury obsadily budovy Polské tiskové agentury, Polské televize, Polského rozhlasu. Soudy nové vedení neuznaly. Nastala zvláštní situace. V Polsku občané platí koncesionářské poplatky, asi 300 zlotých ročně, za to, že se mohou dívat na veřejnoprávní televizi. Dnes tyto peníze jsou u soudu do konečného rozhodnutí. Ve dvou instancích vláda prohrála, nyní je to u Nejvyššího soudu. Vláda a premiér Tusk nyní financují veřejnoprávní média přímo, protože peníze občanů nesmějí jít na účty Polské televize a Polského rozhlasu. Je to poprvé, co jsem zažil takovýto zvláštní stav.

A co výměna velvyslanců?

Přes půl stovky velvyslanců bylo odvoláno a nominace dalších je zablokována. Polsko dnes nemá velvyslance ve většině zemí světa, včetně Prahy. Přestože ne všichni, a Praha je dobrým příkladem, souzněli s minulou vládní garniturou. Vysvětluje se to tím, že je třeba počkat na nového prezidenta, který bude už brzy, tedy za rok. Nevím, jaký je přístup české vlády, ale třeba Číňané řekli, že počkají dost dlouho s agrément (formální souhlas s přijetím velvyslance – pozn. red.) pro polského velvyslance, protože v diplomatických vztazích není zvykem odvolávat ambasadora bez konzultací. Z mého pohledu je Polsko dost zvláštní případ. Máme tento chaos, ale na druhé straně máme super ekonomický růst, máme rekordní růst reálných platů, v roce 2024 narostly o 11,8 %, což je nejvíc od roku 1989. Takže z hlediska průměrného občana se nic zvláštního nestalo. Je spíš lépe než hůře.

Reaguje EU nějak na tyto drastické kroky? Když vládla PiS, tak ji Brusel neustále za něco pranýřoval.

EU prochází velkou změnou. Chce centralizaci a změnit se v superstát. EU dělá vše pro zmírnění vlivu každé politické síly, která je proti tomu, v Polsku je to Právo a spravedlnost, ale třeba ve Španělsku Vox, ve Slovinsku strana pana premiéra Janši. Takže Donald Tusk má v Bruselu absolutně zelenou.

A jak reaguje PiS? V jakém je stavu poté, co prohrála volby? Bude pokračovat Jarosław Kaczyński jako předseda?

Za posledních deset let PiS prohrála jenom jedny volby, ty do Evropského parlamentu...

Pravda, ty parlamentní neprohrála, pouze nedokázala sestavit vládu...

Je to strana, která je velmi populární, má miliony příznivců. Samozřejmě na podzimním kongresu dojde k jistým změnám, ale půjde hlavně o přirozenou generační obměnu. Dnešní politická garnitura v Polsku je silně vázána na osmdesátá léta. Jsou to lidé, kteří byli v Solidaritě. Už nejsou nejmladší, včetně premiéra Tuska, je jim kolem 70 let. Ale nezávisle na tom, jestli Kaczyński zůstane formálním předsedou strany, nebo jenom čestným, jeho autorita je tak silná, že stejně v dalších letech bude mít rozhodující slovo na polské pravici. Takže bych nějaké velké změny neočekával.

A jak je na tom vláda? Protože se skládá ze tří uskupení, každé z nich je ještě koalicí dalších menších stran. Takovéto rozdrobení je v Polsku neobvyklé.

V devadesátých letech se to stávalo běžně, pak ale přišla změna volebního zákona, která přeje méně početným koalicím. Mně se v životě tak dobře neparkovalo u Sejmu jako dneska, to znamená, že nevím, co vláda dělá. Určitě poslanci nemají co dělat. Jsou výbory, které se sešly jen jednou. Vznikly a rok už nic nedělají. Máme rekordně málo zákonů, na kterých pracuje Sejm. Zlé jazyky říkají, že ani nemáme premiéra, že Donald Tusk je spíš mluvčím vlády. Působí dobře před kamerami, ale nevládne, nerozhoduje. Nejsou nové zákony. Je to vysvětlováno tím, že prezident by je stejně nepodepsal. To je dvousečná zbraň, protože nikdo neví, co by prezident podepsal, když nemá co podpisovat. Zatím většinu zákonů podepsal. Bylo období pár měsíců, kdy posílal všechny zákony k Ústavnímu soudu, protože dva poslanci byli uvězněni a nebylo jasné, jestli parlament v takovém složení je usnášeníschopný, a tedy jestli zákony mohou platit. Jinak koalice je dost nesourodá. Jediná věc, která ji spojuje, je boj s Právem a spravedlností. Premiérovi to nevadí, jeho Občanská platforma posílila, zbytek, to znamená Třetí cesta s lidovci a Levice, hodně ztratil, kolem 50 % voličů, kteří je volili v posledních volbách, by jim podle průzkumů nyní nedalo hlas. Máme v Polsku velkou polarizaci, takže spíš centristické strany ztrácejí.

Co V4 a Tusk? Pro PiS to byla jedna z těch organizací, na které se hodně upínala, snažila se v jejím rámci spolupracovat, nejdřív s Maďarskem, pak s Fialovou vládou.

Pro Donalda Tuska je typické, že vždy prosazoval hlavně výmarský trojúhelník (sdružení Polska, Francie a Německa – pozn. red.), který v praxi nikdy nefungoval. Z hlediska dnešní Varšavy Visegrádská skupina neexistuje. Není pro vládu žádným způsobem zajímavá. Institut, který jsem řídil, dělal i hodně věcí visegrádského typu, navazovali jsme spolupráci s Čechy a Slováky, dělali jsme letní univerzity. Člověk, který je nyní pověřen mou funkcí, první, co udělal, bylo, že zakázal jakoukoli visegrádskou spolupráci. Takže tady bych očekával velký marasmus. Polský premiér vůbec nikam nejezdí, jenom do Bruselu, maximálně do Berlína. Totéž platí pro polského ministra zahraničních věcí. Nikam nejezdí, nic nepodpisují, zahraniční politika přestává pro Polsko být důležitá.

Další nadnárodní projekt blízký PiS bylo takzvané Trojmoří, jež mělo propojit středovýchodní Evropu po severojižní ose. To nějak pokračuje?

To hodně podporovaly Spojené státy, byl to projekt Donalda Trumpa. Demokratická strana a Biden s tím moc společného nechtějí mít. Jeden projekt, který Tusk omezil, je CPK, Centralny port komunikacijny. To mělo být nové letiště mezi Varšavou a Lodží s železničním spojením do velkých polských měst. Mělo být postaveno do deseti let. Byla to jedna z podmínek USA, aby nám poslaly deset tisíc vojáků na severovýchod Polska, k běloruským hranicím a ke Kaliningradu. Dnes se zdá, že pro demokratickou administrativu to není vůbec důležité. Tuskova vláda řekla, že něco se bude realizovat, ale později, a ne v takovém rozsahu. Nikdo na to nereagoval, ani velvyslanec ve Washingtonu. V Polsku buď vládnou proatlantické, proamerické síly, které jsou dnes v opozici. Nebo síly, které se snaží spolupracovat s Německem a Bruselem a chystají se, že až skončí válka na Ukrajině, bude s Ruskem pokračovat business as usual (provoz jako obvykle – pozn. red.).

Připravuje se Tuskova vláda na možnost, že by volby mohl vyhrát Donald Trump?

Ano, je to vidět třeba na tom, že dělá vše pro to, aby oslabila PiS. Informace ze včerejška je, že největší polská strana nebude dostávat peníze z veřejného rozpočtu. Ale jsem jsi absolutně jist, že kdyby vyhrál Donald Trump, tak Donald Tusk by byl jedním z prvních státníků v EU, kteří tam poletí, a vyjedná podmínky výhodné pro něj, jeho stranu a částečně i pro Polsko. Protože vládní koalice v Polsku není opřena o nějaký program. Je to koalice, která realizuje hlavně genderový levicový program. Takže pokud se něco změní v EU nebo v USA, změní se i politika polské vlády.

Dřív bylo v Občanské platformě i dost lidí sociálně konzervativních, kteří třeba hlasovali proti uvolnění potratové politiky. Existuje tam ještě takováto skupina?

Byli vyhozeni nebo marginalizováni, co se týče takových věcí, jako jsou potraty, manželství pro všechny, adopce pro homosexuály, tak Občanská platforma je absolutně přejala. Proto Levice tak oslabila, její program přejala Občanská platforma.

Řekl jste, že Občanská platforma zastavila státní příspěvky pro Právo a spravedlnost...

Nevím, jak je to v Česku, ale v Polsku organizuje volby Státní volební komise. Ta také posuzuje, jestli strana neporušila zákon o financování volebních kampaní. Včera komise rozhodla, že PiS nevyužila správně prostředky, a tím pádem ztratila státní podporu. Samozřejmě strana Právo a spravedlnost se odvolala k soudu. V každém případě to velice omezí finanční prostředky ze státního rozpočtu pro kampaň v příštím roce pro prezidentské volby. Otázka je, jestli to PiS spíš pomůže, nebo uškodí. Myslím si, že pomůže, jelikož se z toho stane jedno z hlavních témat prezidentské kampaně.

Změnila se polská politika vůči Ukrajině?

Vrátím se k tomu, jak jsem říkal, že Polsko momentálně nemá žádnou zahraniční politiku. To platí i ohledně Ukrajiny. Poté, co Rusko zaútočilo na Kyjev, tak stejně jako v Česku se zvedla velká vlna pomoci. To zhruba před rokem pominulo. Vláda v Kyjevě se snaží s Německem vyjednat podmínky vstupu do Evropské unie. Varšava už pro ni není důležitá. Nemáme svého velvyslance v Kyjevě. Žádné rozhovory o čemkoli důležitém se nevedou. Polsko sousedí s Ukrajinou i Ruskem, polští občané platí velké peníze na ochranu hranic s Běloruskem kvůli tisícům nelegálních migrantů, které tam navádí běloruská KGB, ale nejsme účastníky žádných rozhovorů o míru nebo polomíru. Víme, že se odehrávají, účastní se jich třeba Saúdská Arábie, ale ne Polsko. Vzhledem k tomu, co se děje na polsko-běloruských hranicích, by Polsko mělo být velice aktivní, je to velký zájem náš i celé Evropské unie. Máme v Bělorusku i politické vězně, je tam spousta Poláků. Jsou tam vězněni i redaktoři televize Belsat, to je televize, která vysílá v běloruštině pro Bělorusko a je podporována jak polskou vládou, tak Evropskou unií. To jsou desítky lidí, kteří jsou vězněni. Nedávno proběhla výměna zajatců a špionů mezi Ruskem a západními státy. Byli tam třeba občané Německa, ale nebyl tam ani jeden občan Polska nebo člověk, který pro Polsko pracoval.

Polsko za vlády PiS začalo masivně zbrojit. Pokračuje to? Občanská platforma avizovala přehodnocení výdajů na zbrojení.

Pokračuje to, co se týče nákupů ve Spojených státech. Nepokračuje to, co se týče nákupů v Jižní Koreji. Chtěli jsme nakoupit asi 500 tanků K2 a 500 jich mělo být vyrobeno v Polsku. Ohledně toho je momentálně ticho. Zdá se tedy, že vláda bude omezovat nákupy v Koreji, ale ne v USA. Nemám na to tvrdé důkazy. Polsko začalo nakupovat ve velkém výzbroj mimo Evropskou unii. Ozvaly se dost nahlas německé a francouzské zbrojovky, že se jim to nelíbí. Takže je tu kompromis. Americká výzbroj ano, korejská zřejmě něco, ale později, pomaleji a méně. Ale koncepce, že se bude nakupovat výzbroj ve větším než ještě před deseti lety, ano, ta pokračuje.

A co se týče běloruské hranice, jak se tam polská politika změnila? Před volbami se z toho stala velká kauza díky filmu Agnieszky Hollandové. Měl jsem pocit, že Občanská platforma tehdy takticky k problému mlčela.

Platforma politiku na hranicích spíš kritizovala, dnes je absolutně zastáncem silné ostrahy běloruské hranice. V Polsku momentálně máme trochu jiný problém. Za prvních pět měsíců tohoto roku k nám Německo vrátilo 7000 nelegálních migrantů. Učinilo to dost zvláštně, německá policejní auta vjela na území Polska a z nich tam vyhodili migranty. To udává německá policie, potvrdil to i německý ministr vnitra. Polsko říká oficiálně, že to není pravda. Polsko tvrdí, že je to jen sto osmdesát případů. Situace tedy vypadá tak, že zařízení pro migranty jsou plná. Pokud projde přes hranici víc lidí, budeme mít problém, protože systém je na pokraji kapacity. Musíme do něj víc investovat. Já vím, že ve srovnání s Itálií, Španělskem nebo i s Maďarskem je to přece jen o něco méně. V německém tisku se psalo o tom, že poslední návštěva prezidenta Dudy v Číně zapůsobila, protože Čína potřebuje spojení přes Bělorusko na Evropskou unii. Nyní máme všechny hraniční přechody zavřeny s výjimkou dvou, jeden je železniční, druhý je pro auta. Čína trošku začala tlačit na Minsk, aby neeskaloval problém, protože jak Poláci zavřou hraniční přechody, export po železnici do EU začne být problém. Takže podle oficiálních údajů za poslední měsíc počet ilegálních přechodů je menší, než byl před rokem, přestože je léto, kdy jich bývá nejvíc.

Migranti, které vrací Německo, jsou z Blízkého východu?

Hlavně Pákistán, Irák i Blízký východ. Mohu ale ještě něco říct k tomu, jak nyní funguje Polsko?

Jistě.

Můj bývalý institut je docela dobrý příklad kafkovského světa, ve kterém nyní v Polsku žijeme. To znamená, že věci se mění i nemění, ale je to spíš takový mezistav. Byl jsem odvolán ze dne na den 13. června. Nedorazil žádný nástupce. Ten se objevil až po třech týdnech. Nějaký člověk z ministerstva vnitra, kterého nikdo nezná. A já ho taky neznám. Přičemž dodneška mám třeba přístup ke kontu institutu. Teoreticky bych si mohl převést peníze na svůj účet a odjet na cestu kolem světa. Tohle vůbec nikoho nezajímá. Nový ředitel zařízl visegrádskou spolupráci, řekl: Žádné akce typu letní univerzita nebo visegrádská akademie v Budapešti. Jako institut jsme měli nějaké peníze z vnitřních zdrojů, z různých nadací, tak to všechno také zrušil. Výsledek je, že se nic neděje. Lidé musejí být osm hodin v práci, ale nemají tam co dělat. Musejí se zapisovat, kdy přišli, kdy odešli. On se tam objevuje dva dny v týdnu. Je to jeden z mnoha příkladů. Stejně fungují i jiné instituty po změně ředitelů, ale stejně fungují i výbory v Sejmu nebo ministerstva. Všichni chodí do práce, ale nedostávají žádné úkoly. To je docela příznačné pro tuto vládu, která je evidentně nastavena na to, aby nic nedělala, protože dělání je riziko. Hlavní je vyhrát prezidentské volby a pak se uvidí. To znamená, že kabinet nemá žádnou strategii. Je to dobře vidět nejen v zahraniční politice, kterou se zabývám, ale i v té vnitřní. Donald Tusk měl sto bodů na prvních sto dní. Realizovalo se z toho ale málo. Premiér řekl, že je to hotová věc, jedeme dál. Je to strašně zvláštní období, které by bylo i směšné, kdybychom neměli na hranicích válku. Jsem dost smutný z té polské nepolitiky.