Snad v celém západním světě nyní zuří debata o vhodnosti covid pasů a nejrůznějších výhod pro očkované. Naráží zde na sebe západní pojetí osobní svobody a odpovědnosti na snahu státu chránit celou společnost. Jak píše v pondělním komentáři kolegyně Lenka Zlámalová, nástup mutace delta tuto debatu zase posunul. Vakcíny nově nechrání proti nákaze a přenosu, ale proti těžkému průběhu.
Na začátku června Evropská komise (EK) oznámila, že zahajuje právní kroky proti členské zemi EU. Na tom by nebylo nic příliš divného, není to poprvé, co se Brusel pokouší potrestat nějakého svého člena. Překvapivé je, proti komu EK řízení zahájila, nejde totiž o jednoho z věčných „potížistů“, Maďarsko nebo Polsko, ale o zakladatelskou a vůdčí zemi EU – Německo. Přesto je Brusel rozhodnut jít po Němcích tvrdě, bojí se, že pokud tak neučiní, mohlo by to ohrozit samotné právní základy Unie.
Moskva brzy spustí hlavní zbraň pro vydírání východní Evropy. Plynovod pod baltským mořem Nord Stream 2 je dokončený z 98 % a jeho zprovoznění se očekává v dohledné době. Jeho dokončení umožní ruskému plynu vyhnout se východní Evropě, tedy hlavně Ukrajině, a dodávat plyn rovnou západní části kontinentu. To znamená snížení poplatků Ukrajině za tranzit, ale také schopnost plyn východní Evropě vypnout bez ohrožení dodávek Západu.
Cenzura na sociálních sítích není to samé jako státní cenzura, jelikož v prvním případě se jedná o soukromé společnosti. Tak zní asi nejčastější argument obhajující chování velkých technologických firem. Lidé, kteří sociální sítě využívají, jsou zákazníci, pokud se jim podmínky nabízené služby nelíbí, mohou se sbalit a jít jinam. S touto argumentací vždy byly problémy. Když vznikl „konzervativní Twitter“ Parler, ostatní technologické firmy se ho pokusily udusit v zárodku.
V pondělí Velká Británie slavně vyhlásila „den svobody“, kdy přestala platit koronavirová omezení. Umožnila to úspěšná očkovací kampaň, která narušila propojení mezi onemocněním a hospitalizací, natož smrtí. Vzhledem k tomu, že země byla i tak značně otevřená, jde hlavně o konec nošení roušek na veřejnosti, konec karantény pro očkované vracející se z „oranžových“ zemí a konec limitů na velkých akcích.
Na Kubě začaly protesty proti tamější komunistické vládě. Samozřejmě lze doufat, že se bude opakovat zázrak z roku 1989, kdy se pod tlakem nespokojenosti obyvatel zhroutil celý východní blok. Nejspíše se to však nestane. Jestli protesty proti autoritářským režimům v poslední době něco ukazují, tak jejich naprostou neefektivitu.
Jeff Bezos, zakladatel Amazonu a nejbohatší člověk na světě, 20. července sedne na vlastní raketu připomínající, ehm, obří penis a nechá se vystřelit do vesmíru. Někde se v tom jistě skrývá metafora o stavu současného světa. Richard Branson, který je na seznamu nejbohatších lidí na světě teprve na 589. místě, egem se však Bezosovi vyrovná, se ho rozhodl předhonit. Dne 11. června se nechal vynést na kraj vesmíru vlastní společností Virgin Galactic.
Možná to jednou bude považováno za zlomový moment v boji proti pandemii. Dne 25. června britský bulvární deník The Sun publikoval fotografie ženatého ministra zdravotnictví Matta Hancocka, jak se líbá se svou vdanou poradkyní Ginou Coladangelovou. I když mimomanželské aféry nejsou už považovány za důvod k rezignaci ani v Británii, která v tom byla vždy prudernější než třeba Francie, problém byl, že Hancock porušil vlastní protipandemická opatření. K Hancockově intimní chvíli došlo totiž 6. května, kdy bylo zakázáno stýkat se s lidmi mimo domácnost.
Afghánistánu se přezdívá „pohřebiště říší“. Tuto reputaci si získal hlavně kvůli tomu, že tam jednu z nejhorších koloniálních porážek zažili Britové a o nějakých 150 let později Afghánci dostali na kolena Sověty. Nyní se zdá, že jsou na řadě Američané. Dne 8. června americký prezident Joe Biden potvrdil, že afghánská mise skončí po téměř 20 letech k 31. srpnu. Ze země se stáhnou téměř všechny americké jednotky.
Když se v roce 1989 hroutil Sovětský svaz, bylo to bráno jako potvrzení konečného vítězství demokracie a kapitalismu nad autoritářstvím a komunismem. Americký politolog Francis Fukuyama ve svém eseji Konec dějin?, později rozpracovaném do knihy, přišel s teorií, že éra velkých ideologických konfliktů skončila. Západní liberální demokracie se jevila jako poslední stadium lidské vlády.
Mimo pozornost rozvinutého světa začíná v Etiopii, druhé nejlidnatější zemi Afriky, humanitární katastrofa s potenciálem destabilizovat celý region. Pikantní na situaci je, že je to do velké míry vina etiopského premiéra a držitele Nobelovy ceny za mír Abiye Ahmeda. Možná se stane prvním nobelistou odsouzeným za zločiny proti lidskosti. Přitom jeho nástup k moci byl považován za velkou příležitost a naději pro Etiopii.
Britský premiér Boris Johnson v pondělí oznámil, že 19. července skončí veškerá koronavirová omezení. Týká se to i plně očkovaných cestujících z takzvaných „oranžových“ zemí, kam momentálně spadá i Česká republika. Britové to uvítali hlavně jako „záchranu“ léta. Statisíce Britů jsou totiž připraveny vyrazit do teplých krajin a změnit barvu z tradiční mléčně bílé na ohnivě rudou. Má to však důsledky i pro celou Evropu.
Nejvražednější politická strana na světě včera oslavila 100 let existence. Čínský prezident Si Ťin-pching při příležitosti výročí založení Čínské komunistické strany pronesl projev na náměstí Nebeského klidu před 70 tisíci lidmi. Při té příležitosti prohlásil, že Čína již nedovolí, aby byla šikanována. Zároveň naznačil, že se chystá šikanovat ostatní.
Prezident Miloš Zeman v nedělním rozhovoru pro CNN Prima News prohlásil, že transgender lidé jsou mu „odporní“. Samozřejmě žádný člověk není odporný a něco takového tvrdit je strašné. Existuje tu velmi malá, odhady mluví o desetinách procenta, skupina lidí, kteří se necítí dobře s pohlavím, se kterým se narodili. Těmto lidem je potřeba pomoci, třeba i operací, a respektovat je. To však neznamená, že to, co se děje okolo transgenderismu, je v pořádku.
„Chci, abyste si pamatovali, že žádný parchant nikdy nevyhrál válku tím, že by zemřel za svou zemi. Vyhrál ji tím, že donutil jiného ubohého, hloupého parchanta zemřít za tu svou,“ zní jeden z nejslavnějších citátů amerického generála George Pattona. Bohužel uvedené věty nejspíše nikdy neřekl, pochází totiž z jeho životopisného filmu Patton.
Bitcoin už dávno není hračkou pro pár digitálně a finančně zdatných libertariánů. Výkyvy v jeho ceně jsou okamžitě hlášeny ve světových médiích. Téměř nemine týden bez zprávy o něm. Ať jde o tweety miliardáře Elona Muska, které hýbou kryptotrhy, žádosti zločinců dostat v bitcoinech výkupné, či oznámení Salvadoru, že bitcoin se stane zákonným platidlem.
V Británii došlo k menšímu politickému zemětřesení. V doplňovacích volbách do Dolní sněmovny v okrsku Chesham a Amersham poprvé v historii prohráli konzervativci. A ne málo. Kandidátka liberálních demokratů Sarah Greenová získala 56,17 % hlasů. Konzervativci tam v posledních volbách měli 55,4 %. Pro britskou politickou scénu to byl šok. Toryové drželi okrsek nepřetržitě od roku 1974, kdy vznikl.
V politice vůči Rusku je Biden téměř přesným opakem Trumpa. Není pochyb, že Trump Putina osobně obdivoval a odmítal ho na veřejnosti kritizovat. V reálných krocích však byl mnohem více protiruský než jeho předchůdce v úřadě Barack Obama i nástupce Joe Biden.
Hora přišla k Mohamedovi. Nebo přesněji: v Praze se otevřel první obchod Primark v Česku. Ti lační po extra levném oblečení již nebudou muset mířit do dalekého Německa nebo Rakouska, nově stačí zajet na Václavské náměstí. Fronta se táhla od obchodu na rohu Opletalovy ulice až ke svatému Václavovi. Nedočkavce v letním vedru kropili vodou hasiči. Mezitím se sociálními sítěmi valily posměšky a odsouzení.
V posledních týdnech dění v Izraeli dominovalo zprávám ze zahraničí. Nejdřív nepokoje okolo Chrámové hory v Jeruzalémě přerostly v násilnosti a nakonec v další válku mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Jen co toto drama skončilo, rozpoutalo se další. Benjamin Netanjahu, který stál v čele židovského státu patnáct let, z toho dvanáct nepřetržitě, skončil. Vytvořila se proti němu široká koalice stran, od pravice po levici, od sionistů po Araby, které spojuje jediný cíl: ukončit Netanjahuovu éru.
Dobrá zpráva, že za zřejmé a ještě do nedávna nekontroverzní tvrzení, že muž se nemůže stát ženou a naopak, vás již nemůžou v Británii vyhodit z práce. Maye Forstaterové, která byla v roce 2018 kvůli těmto svým názorům propuštěna, se dostalo soudního zadostiučinění. Je to svým způsobem náznak, že zdravý rozum se ještě úplně nevytratil. I když rozsudek má několik háčků.
„Co si to dovolují! Oxfordští studenti zrušili naši královnu,“ stěžoval si na titulce britský bulvární deník Daily Express. Šlo o zprávu, že skupinka studentů oxfordské Magdalen (čti módlin) College se rozhodla odstranit portrét Alžběty II., neboť se jedná o symbol „nedávné koloniální historie“. Konzervativní vláda se okamžitě postavila za monarchu proti progresivním studentům.
Pro začátek je třeba uvést, že Netanjahuův konec vůbec není tak jistý, jak se může zdát. Ja’ir Lapid, bývalý novinář a populární moderátor, nyní lídr strany Ješ atid (doslova Budoucnost existuje), sice informoval prezidenta Re’uvena Rivlina, že má dostatek hlasů k sestavení vlády, ale jde o dost nesourodý slepenec. Kromě středové Lapidovy strany Ješ atid, která se opírá o hlasy sekulární střední třídy, je součástí koalice sedm dalších stran napříč politickým spektrem.
Bývalý americký prezident Donald Trump se po několika měsících útlumu znovu dostal na přední stránky světových médií. Může za to kombinace tří událostí. Za prvé Facebook ohlásil, že zákaz působit na jeho platformách udělený Trumpovi platí minimálně dva roky. Pak má firma své rozhodnutí přezkoumat. Za druhé se na veřejnost dostala informace, že Trump a jeho nebližší spojenci stále upřímně věří, že výsledky voleb lze zvrátit a koncem léta bude uveden do Bílého domu.
Blíží se léto, a logicky tak vrcholí přípravy na dovolenou. Stejně jako minulý rok situaci značně omezuje pandemie koronaviru. Zvláště pokud neholdujete ležení na pláži u Středozemního moře a toužíte spíše obdivovat gotické katedrály v Anglii či z nějakého důvodu přejít deštivou skotskou Vysočinu. Včera britská vláda přezkoumala podmínky ohledně cestování na ostrovní království. Jisté je, že návrat k „normálu“ se ještě odkládá.
Vzestup Číny je nezastavitelný. Je jen otázkou času, kdy svrhne Spojené státy z pozice světového hegemona a vnutí všem ostatním sociální kredity a neustálé sledování občanů. I když se čínský vliv nesmí podceňovat a potenciální nebezpečí, které představuje, je obrovské, několik zpráv z poslední doby dává důvody k mírnému optimismu.
V posledních letech se okolní svět zdá čím dál nebezpečnější. Demonstrovalo to například Bělorusko, které uneslo letadlo na lince z jednoho členského státu EU do druhého. Neustálým refrénem je také ruská hrozba a sílící Čína, která se netají ambicemi stát se světovým hegemonem. O tom, jak těmto hrozbám čelit a jak silné je NATO, hovoří generál ve výslužbě Ben Hodges, bývalý velitel americké armády v Evropě. Do Prahy zavítal na pozvání Centra transatlantických vztahů CEVRO Institutu.
O život přišly zbytečně desetitisíce lidí, to je jedno z výbušných tvrzení Dominika Cummingse, bývalého šéfporadce britského premiéra Borise Johnsona. S ním se však rozešel ve zlém, v listopadu 2020 byl vyhozen. Ve středu sedm hodin vypovídal před parlamentní komisí ustavenou proto, aby zjistila, jaké si vzít ponaučení z britského přístupu k pandemii. Cummings byl v klíčovou dobu uprostřed rozhodování a měl k Johnsonovi přímý přístup.
Svět kryptoměn zažil letos v únoru neočekávanou vzpruhu. Šéf automobilky Tesla a v té době druhý nejbohatší člověk na světě Elon Musk tweetoval, že jeho firma nakoupila kryptoměnu bitcoin za miliardu a půl dolarů. Zároveň oznámil, že Tesla začne přijímat platby za své vozy právě v bitcoinech. Cena měny vystřelila vzhůru o 20 %. Jenže co Musk nadělil, to zase sebral. O pár měsíců později, v půlce května, Musk obrátil.
Soustavným refrénem Trumpova prezidentství byla jeho údajná přilnavost k Rusku. Je pravda, že jeho rétorika byla značně znepokojivá a možná ruského prezidenta Vladimira Putina i osobně obdivoval. V reálných krocích však vystupoval proti Moskvě ostřeji než jeho předchůdce Barack Obama a vypadá to, že i než jeho nástupce Joe Biden. Jeho administrativa právě ustoupila Rusku (a Německu) v otázce plynovodu Nord Stream 2, což přímo ohrožuje energetickou bezpečnost střední a východní Evropy.
