Svět kryptoměn zažil letos v únoru neočekávanou vzpruhu. Šéf automobilky Tesla a v té době druhý nejbohatší člověk na světě Elon Musk tweetoval, že jeho firma nakoupila kryptoměnu bitcoin za miliardu a půl dolarů. Zároveň oznámil, že Tesla začne přijímat platby za své vozy právě v bitcoinech. Cena měny vystřelila vzhůru o 20 %. Jenže co Musk nadělil, to zase sebral. O pár měsíců později, v půlce května, Musk obrátil. Na Twitter napsal, že Tesla přestane bitcoiny přijímat. Prý si uvědomil, že jejich používání příliš zatěžuje životní prostředí. Taktéž naznačil, že automobilka nakoupené virtuální peníze zase prodá. Trh zareagoval okamžitým pádem bitcoinu o 17 % a sešup pak pokračoval. Celkově spadl z dubnového vrcholu, kdy se obchodoval za 65 tisíc dolarů, na 33 tisíc. A nejde jen o bitcoin, ostatní kryptoměny následovaly jeho vývoj. Ethereum, druhá nejpopulárnější kryptoměna, spadla o 35 % z 3400 dolarů na 2200.

Bitcoin v podstatě využívají tři druhy lidí. Investoři, kteří spekulují na jeho růst. Dále zločinci, kteří využívají faktu, že jeho pohyb je jen velmi těžko vysledovatelný. Například skupina hackerů, která zablokovala fungování ropovodu Colonial Pipeline, čímž způsobila výpadky dodávek paliva na východním pobřeží USA, si výkupné za opětovné spuštění nechala zaplatit v bitcoinech. A pak jsou tu nadšenci, kteří věří, že bitcoin je způsob, jak se osvobodit od nadvlády centrálních bank a vlád.

Tento étos stál již při samém vzniku bitcoinu. Jeho koncept v srpnu 2008 navrhl a následně v lednu 2009 vytvořil Satoši Nakamoto, což je pseudonym. Přes japonsky znějící jméno běží nejspíš o Brita, jelikož komunikuje britskou angličtinou a analýzy ukázaly, že jeho aktivita významně klesá, když je v Británii noc. Je ale také možné, že jde o skupinu osob. Na britský původ Nakamota však poukazuje i zpráva ukrytá v prvním bloku vytěženého bitcoinu. Ta zněla: „The Times 03/ledna/2009 Ministr financí na pokraji druhého bailoutu bank.“ Citace titulku slavného britského deníku znovu naznačovala, že Nakamoto je nejspíš ve Spojeném království. Také však ukazovala na filozofii, která vedla k vytvoření první úspěšné kryptoměny. Ideologičtí zastánci bitcoinu jsou často anarchokapitalisté a libertariáni věřící, že vytvoření decentralizované, nikým nekontrolované měny povede k větší svobodě a nezávislosti. Vlády a banky nebudou moci s měnou manipulovat.

To je sice možná pravda, ale ukazuje se, že celým trhem s kryptoměnami dokáže zahýbat jediný muž, již zmíněný Elon Musk. Známý miliardář se od dalších superboháčů odlišuje v jednom důležitém ohledu, velmi aktivně pracuje na své sebepropagaci. Například tak svou další firmu SpaceX využil k vynesení Tesly na oběžnou dráhu Slunce, nebo své poslední dítě pojmenoval „X AE A-XII“. A hlavně je vášnivý uživatel Twitteru. Tam komentuje dění, umísťuje vtípky a občas, možná, manipuluje trhy. Třeba když v roce 2018 tweetoval, že se chystá stáhnout Teslu z burzy a bude vyplácet 420 dolarů za akcii. Číslem 420 se často označuje marihuana. Kvůli tomuto tweetu a dalším, ve kterých Musk svůj nápad potvrdil, ho americká Komise pro kontrolu cenných papírů obvinila z podvodu. Nakonec byl kvůli skandálu vytlačen z funkce předsedy dozorčí rady, zůstal však předsedou představenstva a byl donucen zaplatit pokutu 20 milionů dolarů. Stejnou částku zaplatila i Tesla.

Nicméně Musk kolem sebe nashromáždil zástup věrných fanoušků, kteří visí na každém jeho slově. Když si tak do popisku svého profilu na Twitteru přidal #bitcoin, cena kryptoměny na chvíli stoupla o 20 %. Svou podporu kryptoměně vyhlásil i na sociální síti Clubhouse, kde během diskuse řekl: „V tuto chvíli se domnívám, že bitcoin je dobrá věc, a jsem podporovatel bitcoinu.“

Dogecoin – původně vtip

Bitcoin však není jediná kryptoměna, která se Muskovi zalíbila. Stal se také hlasitým fanouškem virtuální měny dogecoin. Ta vznikla jako vtip v roce 2013, šlo o parodii na tehdy nově vznikající kryptoměny a divokou spekulaci. Že se měna nemá brát úplně vážně, naznačuje už její název. „Doge“ totiž odkazuje na oblíbený formát internetových vtipů se psem rasy šiba-inu.

Jenže celý vtípek se jaksi vymkl kontrole. Musk začal dogecoin celkem hlasitě podporovat. V únoru o něm tweetoval několikrát. Dne 4. 2. napsal, že „Doge je lidové krypto“. Pak 10. 2. oznámil: „Koupil jsem nějaký dogecoin pro malého X, aby se z něho mohl stát batolící se hodler.“ Hodler je označení pro někoho, kdo investuje do kryptoměny dlouhodobě a odmítá prodat, i když cena padá prudce dolů. A 1. 4. oznámil, že „SpaceX vyšle doslovný dogecoin na doslovný Měsíc“. Navzdory datu nešlo o aprílový žert. SpaceX plánuje vyslat k Měsíci satelit s názvem Doge-1 a mise má být zaplacena právě v dogecoinech.

Výsledkem je, že zatímco v době svého vzniku se obchodoval za 0,00026 dolaru, zvlášť v posledním roce díky podpoře Elona Muska a několika dalších technologických celebrit vyletěl nahoru a 4. května překonal symbolickou hranici 50 centů, což znamená nárůst o 20 000 % za jeden rok.

Musk znovu demonstroval svůj vliv na kryptotrhy, když ve skečové show Saturday Night Live, které se zúčastnil jako hostující moderátor, prohlásil, že dogecoin je „podvod“. Kryptoměna za následujících 45 minut klesla ze svého maxima 0,711 dolaru na 0,470 a další ráno až na 0,401.

Pravda je, že zrovna dogecoin je velmi náchylný k manipulaci. V půlce dubna jeden uživatel vlastnil 28 % všech dogecoinů a zhruba 65 % dogecoinů bylo vlastněno asi 98 lidmi. Měna je tudíž náchylná k tomu, aby se cena vypumpovala uměle nahoru a následně tito velcí hráči vše prodali, takže odejdou s jměním vytahaným z kapes malých uživatelů.

Z toho právě někteří podezřívají Muska. Svou podporou kryptoměnám se snaží jejich cenu nahnat nahoru a následně je rychle a výhodně prodat. Zmiňovaný případ s akciemi byl něco podobného. Jenže kryptotrhy mají tu výhodu či nevýhodu, že neexistuje žádný dohledový orgán. Za výroky, které mohou poslat bitcoin či dogecoin na horskou dráhu, nemá Muska kdo potrestat.

Musk se vehementně brání všem nařčením, že by se snažil kryptotrhem manipulovat pro vlastní obohacení. Dokládá to tím, že Tesla se svého obřího balíku bitcoinů zatím nezbavila. Minulou středu tak tweetoval: „Tesla má diamantové ruce“ (přesněji „diamant“ a „ruce“ byly ve formě obrázku emoji), což v kryptomluvě znamená, že se své měny držíte, i když cena padá dolů. Bitcoin poté začal zase růst, ale zdaleka ne tolik, aby smazal všechny své ztráty. Momentálně stojí okolo 40 tisíc dolarů.

Pak je tu ještě možnost, že náhlým obratem Muska proti bitcoinu je lačnost po zelených dotacích. To, že bitcoin je energeticky náročný, musel vědět, když oznamoval jeho nákup. Jenže Tesla dlouhodobě vydělávala na prodeji emisních povolenek ostatním automobilkám. Ty však ve velkém vyvíjejí vlastní elektromobily a odpustky od Tesly nebudou brzy potřeba. Bidenova administrativa chystá daňové odpisy pro zelené firmy. Pokud by se „špinavého“ bitcoinu firma nevzdala, mohla by ohrozit své postavení.

To však neznamená, že Musk některým fanouškům kryptoměn neleží silně v žaludku. Například v posledních dnech vznikla nová kryptoměna s názvem StopElon. Její cena je sice zatím mizivá, počítá se na stotisíciny až miliontiny dolaru, ale má jednu významnou funkci. Je navržena tak, že všechny poplatky za zprostředkování obchodu se ukládají na jednu hromadu. Z té tvůrci plánují nakupovat akcie Tesly a postupně firmu ovládnout. Plán je to opravdu ambiciózní.

I když Musk nepochybně cenu bitcoinu silně ovlivňuje, jsou tu i jiné, možná silnější tlaky. Dalším velkým strašákem je Čína. U té panuje téměř neustálá obava, že by mohla kryptoměny úplně zakázat. Ty jsou v zemi už i tak notně omezené. Čínská lidová banka, centrální banka země, varovala ostatní finanční instituce ohledně přijímání plateb v kryptoměnách a nabízení souvisejících služeb a produktů. To bylo široce vykládáno jako signál, že Peking chystá další regulace až zákaz kryptoměn.

Pád kryptoměn má nicméně potenciál oddělit zrno od plev, sváteční investory, kteří chtěli na bitcoinu vydělat rychlý balík, a přesvědčené ideology věřící v kryptoměny jako v revoluci. Ti první od kryptoměn utekli, ti druzí zůstávají. Je možné, že mají pravdu a bitcoin a další měny znovu vyrostou do závratných výšin. V tom, aby se kryptoměny mohly stát alternativou k národním měnám, však brání jedna velká překážka, obyčejným lidem jsou k ničemu.

Proto oznámení, že Tesla nebude přijímat platby v bitcoinech, bylo tak zdrcující. Šlo by o první opravdu známou a velkou firmu, která by bitcoiny přijímala. Byl by to významný krok na cestě k všeobecnému rozšíření.

Bitcoinu však stojí v cestě i technologické problémy, například to, že dokončení platby bitcoinem trvá zhruba deset minut, takže při běžném nakupování je nepoužitelný. I tak nadšenci do kryptoměn věří v jejich dlouhodobou budoucnost. Upozorňují na to, že nejde o první divokou jízdu, a posílají si navzájem povzbuzující se vtípky. Bitcoin prý již přežil horší rány, přežije i Muska.