Cenzura na sociálních sítích není to samé jako státní cenzura, jelikož v prvním případě se jedná o soukromé společnosti. Tak zní asi nejčastější argument obhajující chování velkých technologických firem. Lidé, kteří sociální sítě využívají, jsou zákazníci, pokud se jim podmínky nabízené služby nelíbí, mohou se sbalit a jít jinam. S touto argumentací vždy byly problémy. Když vznikl „konzervativní Twitter“ Parler, ostatní technologické firmy se ho pokusily udusit v zárodku. Amazon zrušil síti hostování na svých serverech, společnosti Google a Apple ho vyhodily ze svých on-line obchodů. Nyní se však v argumentaci objevily další trhliny. Jen Psakiová, mluvčí Bílého domu, oznámila, že americká vláda aktivně spolupracuje se sociálními sítěmi na odstraňování „dezinformací“. Z problému soukromé cenzury se tak stává cenzura státní.

„Jsme v pravidelném kontaktu se sociálněmediálními platformami,“ řekla Psakiová. „Označujeme pro Facebook příspěvky, které šíří dezinformace,“ dodala. Nakonec to zakončila tvrzením, že „by se nemělo stávat, že budete kvůli dezinformacím zabanováni na jedné sociální síti, a ne na jiných“. Mluvčí Bílého domu tedy propaguje téměř úplné odstřižení od internetu jako trest za šíření „dezinformací“. Je třeba si uvědomit, že definice sociální sítě je značně široká. Je například Venmo, populární služba na posílání peněz, sociální síť, protože k transakci je možné připojit zprávu?

Před americkými volbami jsme také byli svědky akce, kdy Twitter a Facebook aktivně potlačovaly zprávu konzervativního deníku New York Post o úniku informací z notebooku Huntera Bidena, syna prezidenta Joea Bidena. Odůvodňovaly to tím, že dokumenty o jeho podezřelých obchodech na Ukrajině a v Číně a fotografie usvědčující ho z braní drog jsou součástí ruské dezinformační kampaně. Drastické kroky prý byly potřeba, jelikož se jednalo o snahu zmanipulovat americké volby. Ukázalo se, že dokumenty jsou pravé a kvůli podezřelým obchodům Huntera Bidena vyšetřují i federální úřady.

Jak se dá posunout definice „dezinformace“, také ukázalo americké veřejnoprávní rádio NPR. To obvinilo konzervativní server The Daily Wire ze šíření dezinformací. Přitom ve zprávě, kterou k tomu rádio vydalo, přímo stojí: „Články, které The Daily Wire publikuje, většinou neobsahují lži.“ NPR si však stěžuje, že web potlačuje některé zprávy či vypichuje některá fakta, takže to „vypadá, že republikánští politici nemohou chybovat“. Čili NPR nově považuje tendenčnost za dezinformace.

Prohlášení Psakiové také ukazuje rozdíl v přístupu k technologickým gigantům mezi demokraty a republikány. Zatímco republikáni je chtějí rozbít a omezit jejich moc, demokraté je chtějí regulovat. V jejich pojetí to znamená podřídit státu. Facebooku a spol. to nejspíše vyhovuje. Kdyby se prosadil návrh Psakiové, aby zákaz na jedné platformě znamenal zákaz všude, byl by to způsob, jak zabetonovat jejich moc. Přes všechny těžkosti, které to obnáší, je vznik konkurenční platformy stále možný. Nutnost překonat státní regulace by to ještě dále zkomplikovalo. Hlavně by zanikl důvod zakládat „konzervativní“ konkurenci, když by se stejně musela řídit vládními zákazy.

Americká vláda není jediná, která spolupracuje se sociálními sítěmi na potlačování údajných dezinformací. Britové přiznali, že platformy věnují přednostní pozornost příspěvkům označeným za problematické speciální skupinou státních úředníků. Ta upozorňuje například na teroristické příspěvky či na „dezinformace“ okolo covidu.

Zdá se pravděpodobné, že v následujících letech bude růst tendence vlád dostat sociální sítě pod kontrolu. Ty tak nebudou „pískat rovinu“ nebo mít „redakční politiku“, ale budou se řídit přáními toho, kdo bude zrovna u moci. Spolupráce Bílého domu s Facebookem toto prolomila. Kdyby byl prezidentem pořád Donald Trump, mainstreamová americká média by jistě bila na poplach před nebezpečným precedentem. Takhle tomu ještě tleskají.