Není žádná nadsázka, řekneme-li, že uplynulý rok patřil k těm horším. Regulérní válka v Evropě, inflace, hrozící recese, energetická krize. Výbušná kombinace, kvůli které řada lidí ráda dala roku 2022 vale. Ani ty předchozí roky, poznamenané pandemií covidu, nepatřily mezi ty nejšťastnější. Nikdy ale není tak špatně, aby nemohlo být ještě hůř. Například všichni můžeme být rádi, že nežijeme v roce 536, který je podle historiků horkým kandidátem na nejhorší rok dějin.
Druhé dekádě dvacátého století se říká „řvoucí dvacátá“. Jednalo se o krátkou dobu zhruba deseti let, kdy byl svět v pořádku, pomalu se vzpamatovával z první světové války a ekonomická krize třicátých let byla ještě v nedohlednu, stejně jako druhá světová válka. Byla to doba hospodářského boomu, večírků, jazzu a zhýralosti. Rok 2022 měl být začátkem nových řvoucích dvacátých. Po odeznění pandemie covidu lidé měli vyjít ve velkém do ulic a radost z konce lockdownů vyjádřit nastartováním ekonomiky, divokými párty a všeobecným veselím. Nic se z toho nestalo
Andrzej Nowak je jedním z čelných polských expertů na ruské dějiny. V rozhovoru popisuje, proč Rusko zaútočilo na Ukrajinu, odkud se berou Putinovy imperiální ambice a proč Polsko vždy bylo Rusku trnem v oku. Ohledně důvodů, proč Rusko zaútočilo na Ukrajinu, existují dva pohledy. První tlačí takzvaná realistická škola mezinárodních vztahů. Ta vidí svět jako soupeření velmocí a tvrdí, že Rusko zaútočilo, aby chránilo své zájmy. Druhý pohled vidí v ruském útoku pouhý imperialismus. Jaký je váš názor?
Blackouty, tedy déletrvající výpadky elektřiny, jsou oblíbený dystopický žánr v pravicovém až reakčním prostředí, tedy mezi lidmi, kteří s podezřením sledují snahy o Velkou transformaci, známou i pod heslem uhlíková neutralita. Pravda je, že ta záliba nabývá u některých jejích nositelů takového stupně, až to vypadá jako tužba. Dlouhotrvající výpadek proudu by možná vyprovokoval velké politické posuny ve společnosti zpátky „doprava“. Cena za to však může být úděsná (i u nás státní správa propočítává, po kolika málo dnech už by začala anarchie a nastaly by poměry jak v občanské válce).
Pokud jste dostatečně dlouho na Twitteru, je velká šance, že jste narazili na „pravou“ podobiznu Ježíše Krista. Jde o počítačově vygenerovanou tvář muže s olivovou barvou kůže, krátkými tmavými vlasy a vousy a s hnědýma očima. Pravidelně, snad každých šest měsíců, nějaký aktivistický účet tuto podobiznu sdílí se sdělením nesoucím se v rovině „ha ha, vy rasisté jste si mysleli, že Ježíš byl běloch, ale ve skutečnosti vypadal jako obyvatel Blízkého východu“. Na což většina věřících odpoví, že to není žádné překvapení, jelikož Ježíš byl obyvatelem Blízkého východu.
Enfant terrible britského showbyznysu Jeremy Clarkson má problém. V deníku The Sun napsal pár nepěkných vět o Meghan, vévodkyni ze Sussexu. Přiznal se, že ji nenávidí, a ve svém komentáři své důvody obšírně popsal. Hlavně ho trápí, že Meghan ničí královskou rodinu. Nejvíce pobuřující pasáž zní: „V noci nemůžu usnout, protože ležím, skřípu zuby a sním o dni, kdy se bude muset promenovat nahá ulicemi všech britských měst, zatímco davy budou skandovat Hanba! a házet na ni exkrementy.“
Twitter je jako heroin. Možná dokáže nabídnout chvilkové upokojení, ale vzniká na něm závislost a dlouhodobě člověku spíš škodí. Twitter je ale zároveň debatní prostor. Střetávají se zde novináři, aktivisté, profesoři, politici a další opinionmakeři. Není těžké získat pocit, že názory na Twitteru jsou i názory většinové populace. To připisuje sociální síti mnohem větší vliv, než by odpovídalo počtu uživatelů či finanční situaci. Je proto důležité, aby diskuse na platformě byla víceméně vyvážená a vedení firmy nenadržovalo ani jedné straně. Přesto není žádným velkým tajemstvím, že firma stranila liberální levici.
Týden je v politice dlouhá doba, zní oblíbené moudro britských politických komentátorů. Dobře totiž zachycuje nebezpečí jakýchkoli dlouhodobějších prognóz, kdy odvážná tvrzení již po pár dnech mohou působit jako naprosté blbosti. Z tohoto pohledu je rok v politice naprostá věčnost a předpovídat cokoli takto daleko do budoucnosti by mohl jen blázen.
Kanadský módní řetězec La Maison Simons letos přišel opravdu s neobvyklou reklamou. V klipu zhruba třicetivteřinovém se rychle střídají scény, v nichž se stále ta samá sedící žena objevuje v nejrůznějších prostředích. Jednou na kraji moře, jindy v hlubokém lese, pak na nějaké oslavě. Do toho ženský hlas říká: „Poslední nadechnutí jsou svatá. Když si představím své poslední dny, vidím bubliny, vidím oceán, vidím hudbu. I nyní, kdy žádám o pomoc s ukončením svého života, stále existuje tolik nádhery, jen musíte být odvážní, abyste ji viděli.“
Ve sci-fi sérii Terminátor umělá inteligence Skynet vyhodnotí lidstvo jako hrozbu, spustí apokalypsu, vyhubí většinu planety a zbytky lidí následně vedou zoufalou válku s roboty. Před čtrnácti dny jsme se k této budoucnosti zase o něco přiblížili. Společnost OpenAI zpřístupnila veřejnosti umělou inteligenci ChatGPT. Zatím je to spíše hračka, které můžete pokládat otázky a dávat úkoly a ona vám odpoví. Může tak řešit matematické příklady, psát scénáře a motivační dopisy či poskytovat recepty.
Fotbalové mistrovství světa v Kataru provází jedna kontroverze za druhou. Nejdřív se mluvilo o korupci, Katar si údajně konání šampionátu koupil. Pak při stavbě stadionů zemřelo bezpočet dělníků, podle deníku The Guardian až 6500. Nakonec se západní progresivisté rozhodli Katařany vzdělat ohledně LGBT práv, což jim velmi rychle zarazila FIFA, když pohrozila žlutými kartami těm kapitánům, kteří si navlečou duhové pásky. Německý tým si při nástupu alespoň zakryl ústa na znamení údajného umlčování.
Na první pohled to vypadá jako děsivá zpráva. Německá policie podnikla jednu z největších razií ve svých dějinách. Zatkla několik desítek krajně pravicových extremistů, kteří plánovali státní převrat. Mezi nimi byla bývalá poslankyně a soudkyně i elitní voják. První náznak, že spíše než o drama se jedná o tragikomedii, se objevil s informací, že vůdcem pučistů byl jednasedmdesátiletý kníže, který se chtěl stát regentem obnovené německé říše.
Macronova slova na adresu Ukrajiny ukazují, že východ Evropy je připraven předat Rusku. Můžeme si být jistí, že nebude připraven uznat ruský vliv i v ostatních zemích bývalého sovětského bloku, které však měly to štěstí, že stihly vstoupit do EU a NATO? Během války pak francouzský prezident provolal mnoho hodin s pánem Kremlu ve snaze ho nějak přimět k ukončení agrese. Nyní v rozhovoru pro francouzskou televizi TF1 prohlásil, že Rusko potřebuje bezpečnostní garance, pokud má začít vyjednávat o ukončení války.
O kryptofinančnictví se říká, že se pomalu učí, proč byly zavedeny všechny ty otravné regulace a kontrolní mechanismy, které tak svazují tradiční finanční byznys. Obchodování s kryptoměnami je dynamické, svobodné a bez velkých byrokratických překážek. Pokud ale nastane krize, není žádná instituce, která by zasáhla a zachránila aspoň vklady běžných střadatelů. Minimum dohledu také znamená, že podvody a neetické jednání jsou mnohem pravděpodobnější než v běžném bankovnictví. Připomíná to 18. nebo 19. století, kdy bylo možné přes noc vydělat obří jmění a další noc ho ztratit.
Raper, bývalý gay a nacista navštíví exprezidenta USA zní jako začátek vtipu. Nicméně přesně toto se stalo minulý čtvrtek, kdy se Donald Trump setkal na Floridě s trojicí podivuhodných osobností. Skupinku vedl Kanye West, nyní vystupující pod názvem Ye, jeden z nejúspěšnějších amerických hudebníků současnosti. Doprovázel ho Milo Yiannopoulos, pravicový provokatér, který svoje provokace dotáhl tak daleko, že se s ním přestali bavit i republikáni. Partu uzavíral Nick Fuentes, jejž nejde popsat jinak než jako antisemitu a popírače holokaustu.
Evropská unie má nového nepřítele. Ne, nejde o Rusko, které před dvěma dny označil europarlament za teroristický stát. EU se pustila do Twitteru, který si dovolil nepředstavitelné. Rozpustil svůj bruselský tým, který měl za úkol zavádět do praxe unijní regulace. Komisařka pro hodnoty a transparentnost Věra Jourová již bije na poplach. V podstatě varuje, že by to mohlo vést k ofenzivě ruských trollů.
Světová fotbalová federace FIFA je považována za jednu z nejzkorumpovanějších organizací na světě. Do očí bijícím důkazem je světový šampionát, který právě začal v Kataru. Málokdo pochybuje, že ropný emirát si mistrovství světa koupil, protože jinak by nikoho soudného nemohlo napadnout uspořádat turnaj právě tam.
Ve Spojených státech jsou v podstatě dva způsoby, jak předpovídat volby. První stojí na průzkumech veřejného mínění, druhý se opírá o „fundamenty“, ekonomická a politická fakta, která na základě historické zkušenosti ukazují výsledek. Před letošními „midterms“, jak se přezdívá volbám uprostřed prezidentského funkčního období, se předpoklady vycházející z průzkumů a fundamentů zásadně rozcházely. Což je hlavní důvod překvapení, neboť se nedostavilo očekávané republikánské tsunami, maximálně šlo o malou vlnku. Průzkumy od začátku ukazovaly na zápas víceméně vyrovnaný.
Kyjev, Charkov, Izjum a nyní Cherson. Počet ruských porážek na Ukrajině narůstá. Rusové včera vyklidili nejvýznamnější město, které od počátku únorové invaze získali. Ukrajinská armáda ho pak opatrně, kvůli strachu, že se jedná o léčku, obsadila. Rusové za sebou odpálili mosty a nevypadá to, že by se chtěli vrátit. Pro Ukrajinu je to důležité strategické vítězství. Cherson Rusové chtěli využít jako odrazový můstek k útoku na Oděsu a Mykolajiv. Nakonec se ukázalo, že na to nemají sílu.
V amerických volbách do Kongresu ještě není spočítáno, ale podle průběžných výsledků to vypadá na špatnou noc pro republikány. Předvolební průzkumy věštily vítězství ve Sněmovně reprezentantů a těsný souboj v Senátu. To se nezměnilo. Republikáni jsou stále favorité ve sněmovně a Senát je na ostří nože. Jenže vypadá stále pravděpodobněji, že se žádné republikánské tsunami nekoná. Zápasy, které měli republikáni vyhrát, prohrávají, volby, o kterých republikáni snili, jsou v nedohlednu. Jediné dobré zprávy přicházejí z Floridy, kde drtivě zvítězil republikán Ron DeSantis.
Pondělí 4. dubna 2022 je klíčovým datem v historii sociálních sítí. Tehdy satirická stránka Babylon Bee tweetovala, že za muže roku vybrala Rachel Levinovou. Ta je náměstkyní ministra zdravotnictví. Proslula především jako nejvýš postavená transosoba v americké federální vládě. Je také na ní velmi dobře poznat, že se narodila jako muž, vypadá prostě jako chlap v šatech, z čehož si Babylon Bee evidentně dělala legraci. Twitter ale příliš smyslu pro humor neprojevil a Babylon Bee zablokoval účet. Celé kauzy si všiml jeden velmi vlivný fanoušek Babylon Bee, nejbohatší člověk na světě Elon Musk.
Ve Spojených státech budou kongresové volby. Jelikož spadají doprostřed prezidentského funkčního období, přezdívá se jim midterms. Volí se celá Sněmovna reprezentantů, dále 35 (třetina) senátorů, 39 guvernérů, parlamenty na úrovni států a mnoho dalších politiků. Jejich výsledek může zásadně ovlivnit administrativu Joea Bidena, který doposavad vládl za pomoci nakloněného Kongresu. Jaká jsou hlavní témata voleb a jaké mohou mít dopady, rozebral Peter Rough z think-tanku Hudson Institute. V minulosti Rough působil i v Bílém domě George Bushe mladšího a pracoval pro vedení Republikánské strany. O americké politice má perfektní přehled.
Při diskusích ohledně moderování či cenzury na sociálních sítích se jejich zastánci ohání argumentem, že svoboda slova je dvoustranná. Vy si sice na internet můžete psát, co chcete, ale majitel platformy nemusí vaše výlevy jakkoli tolerovat. Nutit sociální sítě publikovat všechno, co uživatelé chtějí uveřejnit, by bylo naopak potlačením jejich svobody slova. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti (Department of Homeland Security, zkratka DHS) je americkou obdobou ministerstva vnitra. Vzniklo v roce 2002 jako reakce na teroristické útoky 11. září.
Většina světových celebrit inklinuje spíše k levici, v americkém kontextu k Demokratické straně. Dobře je to vidět například na Oscarech, které se každý rok proměňují v agitku za zrovna ta nejmódnější politická témata. Když tedy nějaká celebrita projeví trochu pravicové názory, republikáni po ní ihned skočí, celí nadšení, že někdo slavný je má rád. Často to však končí rozpačitě. Třeba jako nyní v případě Kanyeho Westa.
V nejlidnatější zemi světa celý minulý týden probíhal sjezd vládnoucí Komunistické strany Číny. Tradiční akce, opakující se každých pět let, tentokrát měla zvláštní účel, stvrzení pokračování generálního tajemníka Si Ťin-pchinga v úřadě. Jde o přelomovou událost v historii strany. Po smrti Mao Ce-tunga strana usoudila, že jeho katastrofální vláda se již nesmí opakovat. Zavedla proto vnitřní brzdy, které měly zabránit tomu, aby jakýkoli další vůdce Číny získal tak obří osobní moc.
Za 12 dní budou v Americe volby. Volí se celá Sněmovna reprezentantů a třetina Senátu. Zatímco všeobecně se očekává, že republikáni získají sněmovnu, souboj o Senát bude velmi těsný. Je pravděpodobné, že obě dvě strany by se v takovém případě snažily nasadit co nejlepší kandidáty. Přesto senátní zápas v Pensylvánii dosti pokulhává za ideálem volebního střetu mezi giganty státnosti. Proti sobě kandidují šarlatán a brambora.
Jeden britský vtipálek na Twitteru upozornil, že Margaret Thatcherová vládla něco přes 4000 dní, John Major a David Cameron zhruba 2000 dní, Theresa Mayová a Boris Johnson něco přes 1000, Liz Trussová pak 50. Pokud trend vydrží a exponenciálu protáhneme, příští rok v březnu bude nový konzervativní premiér každých pár sekund. Žert však upozorňuje na jednu důležitou skutečnost. Britská politika byla známá svou stabilitou.
„Boris Johnson utekl z Elby, přistál v Cornwallu a táhne na Londýn.“ Tak zněl jeden z vtipů, které kolovaly o víkendu po sociálních sítích. Po rezignaci premiérky Liz Trussové se všeobecně očekával velký návrat Borise Johnsona. Toho politická krize zastihla v Dominikánské republice na dovolené. Skočil na první letadlo a vydal se zpět do Spojeného království. Britská média informovala o každém jeho kroku.
Dnes Velká Británie slaví Trafalgar Day, výročí bitvy u mysu Trafalgar, kdy admirál Horatio Nelson 21. října 1805 rozdrtil francouzsko-španělskou flotilu a zajistil tím britskou námořní dominanci na století a půl. Tehdy Británie zahajovala svůj nástup ke statusu supervelmoci, kterého po napoleonských válkách nepochybně dosáhla. Ve stínu této slavné historie působí dnešní dění ve Spojeném království obzvláště tragikomicky. Nicméně i nyní se tvoří dějiny.
Před invazí na Ukrajinu byla ruská armáda hodnocena jako druhá nejmocnější na světě, ihned po americké. Toto tvrzení stálo hlavně na dvou faktorech. Zaprvé na zdánlivé modernizaci ruské armády. Na přehlídkách na Rudém náměstí Rusové prezentovali svoje nejmodernější zbraně. Vojenští experti psali o nových ruských hračkách, jako je tank Armata. Úspěšná operace na Krymu vzbudila zdání, že Rusové jsou mistři nového, „hybridního“ způsobu vedení války. Dá se předpokládat, že nyní se hodnocení ruské armády o pěkných pár příček propadne.
