Přesně před třemi lety ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov během ostré a napjaté tiskové konference v Moskvě tvrdil, že Západ šíří neopodstatněné obavy z ruské invaze na Ukrajinu. V debatě se svou britskou kolegyní a pozdější premiérkou Liz Trussovou opakovaně odmítl tvrzení, že by Moskva plánovala vojenskou agresi vůči svému sousedovi.
Liz Trussová (49) se v závěru svého krátkého působení v roli britské premiérky v říjnu 2022 připravovala na možné odpálení jaderných zbraní Ruskem a radiaci nad Británií. Na základě aktualizované biografie Trussové o tom informoval deník The Daily Telegraph. V říjnu 2022, půl roku po napadení Ukrajiny Ruskem, se v Británii konaly krizové schůzky. Vláda se obávala, že by ruský prezident Vladimir Putin mohl na Ukrajině použít jaderné zbraně a vítr by nebezpečné látky mohl donést až nad Británii.
Do osobního telefonu bývalé britské premiérky Liz Trussové, se nabourali agenti podezřelí ze spojení s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Stalo se tak v létě poté, co tehdejší předseda vlády Boris Johnson po kritice složil funkci a britští konzervativci mezi sebou hledali jeho nástupce. Z telefonu tehdejší ministryně zahraničí Trussové unikly mimo jiné i zprávy, v nichž Johnsona kritizovala, odhalil deník Daily Mail.
Rozhodnout se 7. září napsat knihu a podepsat na ni smlouvu s datem vydání 6. prosince je slušné tempo. Bohužel ne dost rychlé v případě, že tématem vaší knihy je „závratný vzestup Liz Trussové k moci“. Kniha, již napsali dva zkušení britští novináři, je stále naplánovaná k vydání. Propagační text na webu Amazon, kde si ji lze předobjednat, nese stopy chvatného přepisování. Ale zůstala tam třeba slova o „nejdramatičtějším prvním měsíci v premiérském úřadě v poválečných britských dějinách“. Lze dodat, že ani těch zbývajících čtrnáct dní nebylo klidnějších.
Jeden britský vtipálek na Twitteru upozornil, že Margaret Thatcherová vládla něco přes 4000 dní, John Major a David Cameron zhruba 2000 dní, Theresa Mayová a Boris Johnson něco přes 1000, Liz Trussová pak 50. Pokud trend vydrží a exponenciálu protáhneme, příští rok v březnu bude nový konzervativní premiér každých pár sekund. Žert však upozorňuje na jednu důležitou skutečnost. Britská politika byla známá svou stabilitou.
Bývalý britský premiér Boris Johnson se vrací z dovolené zpátky do Británie, aby se pokusil získat podporu pro svou opětovnou kandidaturu do čela Konzervativní strany. Johnson přitom z funkce šéfa strany a premiéra odstoupil teprve před několika týdny a mnozí jeho kolegové varují, že Johnsonův návrat by mohl vyvolat ještě větší politický chaos, uvedla agentura Reuters.
Dnes Velká Británie slaví Trafalgar Day, výročí bitvy u mysu Trafalgar, kdy admirál Horatio Nelson 21. října 1805 rozdrtil francouzsko-španělskou flotilu a zajistil tím britskou námořní dominanci na století a půl. Tehdy Británie zahajovala svůj nástup ke statusu supervelmoci, kterého po napoleonských válkách nepochybně dosáhla. Ve stínu této slavné historie působí dnešní dění ve Spojeném království obzvláště tragikomicky. Nicméně i nyní se tvoří dějiny.
Oznámení rezignace britské premiérky Liz Trussové zjevně udělala radost Rusku. Tamní ministerstvo zahraničí na informaci reagovalo s tím, že Trussová byla „ostudnou vůdkyní“, která byla „katastrofálně nevzdělaná“. Francouzský prezident Emmanuel Macron zase krátce po oznámení šéfky britské vlády řekl, že doufá, že Velká Británie co nejrychleji nalezne stabilitu. Za Moskvu reagovala jako první mluvčí ministerstva zahraničí Marija Zacharovová.
Britská premiérka Liz Trussová rezignovala ve čtvrtek na svou pozici. Informovala o tom na tiskovém brífinku před budovou Downing Street 10, novinářům to oznámila po jednání s nejvyššími představiteli strany. V úřadu byla šest týdnů. Podle odborníků bylo největší chybou Trussové schválení a obhajování takzvaného minirozpočtu. Ten otřásl důvěrou voličů, konzervativních poslanců i finančních trhů. „Vzhledem ke vzniklé situaci nemohu naplnit mandát, který mi svěřila Konzervativní strana,“ řekla Trussová.
Britská ministryně vnitra Suella Bravermanová ve středu na sociálních sítích oznámila, že končí v kabinetu premiérky Liz Trussové. Novým šéfem rezortu se stal někdejší ministr dopravy Grant Shapps. Jde o druhou výměnu důležitého ministra britské vlády za poslední týden. „Udělala jsem chybu, přijímám odpovědnost a rezignuji,“ uvedla v dopise premiérce Trussové zveřejněném na twitteru. Přiznala se v něm, že „technicky porušila“ vládní pravidla.
Britská premiérka Liz Trussová se v pondělí nedostavila do parlamentu, aby odpověděla na otázky k ekonomice. Poslance zajímalo zrušení plánovaných daňových škrtů, které oznámil nový ministr financí Jeremy Hunt, nebo konec ve funkci jeho předchůdce Kwasiho Kwartenga. Nepřítomnost Trussové vyvolala kritiku opozičních labouristů a obvinění, že se ministerská předsedkyně „bojí vlastního stínu“, uvedla agentura Reuters.
Britská média se hojně věnují osudu premiérky Liz Trussové v čele kabinetu, který vede teprve pět týdnů. The Guardian píše, že Trussová bojuje o politické přežití. Komentátor veřejnoprávní stanice BBC si klade otázku, jak dlouho ještě Trussová vydrží v Downing Street, Daily Express píše o blížící se rozhodující bitvě. Podle deníku Daily Mail se zákonodárci Trussovou pokusí sesadit již tento týden. Bulvární Daily Star dokonce vysílá z recese živé video hlávky salátu s názvem: „Vydrží Liz Trussová déle než tento salát?“
Mezinárodní měnový fond je něco jako věřitel poslední instance. Zasahuje v zemích, které se dostaly do krizí tak hlubokých, že už jim za udržitelnou cenu není ochoten půjčit. A úroky, za něž by dluhopisy dokázaly prodat, by dělaly jejich dluhy dlouhodobě neudržitelnými. Fond zpravidla zajíždí do rozvíjejících se, ekonomicky ne zrovna dobře spravovaných zemí. V Evropě zasahoval při dluhové krizi eurozóny v roce 2010 mimo jiné v Řecku, které se dostalo na hranici státního bankrotu.
S&P Global Ratings v pátek snížila svůj výhled na vývoj státního dluhu Spojeného království s odvoláním na rizika pro ekonomiku země. Stalo se tak po nedávném oznámení plánů britské vlády na snížení daní. Informoval o tom například list WSJ. V reakci na vývoj v Británii se francouzský ministr financí a hospodářství Bruno Le Maire vyjádřil, že se obává „skutečné katastrofy“ britské ekonomiky.
Britská premiérka Liz Trussová dnes vyzvala spojence, aby se nenechali zastrašit řinčením zbraněmi ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina a zůstali pevní ohledně své podpory Ukrajiny. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž se ministerská předsedkyně snaží upevnit vztahy s demokratickými mocnostmi tváří v tvář rostoucím hrozbám ve světě. Putin tento týden nařídil v zemi částečnou mobilizaci a upozornil na možnost jaderného konfliktu.
Britská premiérka Liz Trussová slíbila zastropovat od 1. října na dva roky ceny energií pro domácnosti, aby jim pomohla vyrovnat se s prudkým růstem cen energií. Nejméně na půl roku slíbila podporu i firmám, oznámila to v projevu v Dolní sněmovně. Vláda zruší dosavadní zákaz frakování, což je technika těžby plynu a ropy z břidlicových hornin, a schválí další těžbu ropy v Severním moři, informovala agentura Reuters a stanice BBC.
„Události, drahý chlapče, události,“ odpověděl údajně britský premiér v letech 1957 až 1963 Harold Macmillan na otázku novináře, co nejpravděpodobněji poškodí jeho vládu. Tato Macmillanova poučka stále platí, nejen v Británii. Nicméně i tam je podivuhodné, jak události naprosto vychýlily směr vládních konzervativců. Když Boris Johnson v prosinci 2019 drtivě vyhrál parlamentní volby, uhájil tradiční konzervativní okrsky na jihu Anglie, přebral labouristické okrsky na severu, psalo se o nové zlaté konzervativní éře.
