Při diskusích ohledně moderování či cenzury na sociálních sítích se jejich zastánci ohání argumentem, že svoboda slova je dvoustranná. Vy si sice na internet můžete psát, co chcete, ale majitel platformy nemusí vaše výlevy jakkoli tolerovat. Nutit sociální sítě publikovat všechno, co uživatelé chtějí uveřejnit, by bylo naopak potlačením jejich svobody slova.

Platí to především v USA. Kdykoli si někdo stěžuje, že Twitter, Facebook a ostatní porušují jeho práva zaručená prvním dodatkem ústavy o svobodě slova, hned se objeví vysvětlovač, který ho upozorní, že první dodatek výslovně zakazuje cenzuru pouze ze strany státu, ne soukromých subjektů. To samo o sobě je značně kontroverzní. V některých případech jsou uživatelé na sociálních sítích existenčně závislí. Youtuberovi, který se živí natáčením videí, nebo majiteli obchůdku, který většinu byznysu dělá přes Facebook, může být jedno, jestli ho zakáže soukromá, či veřejná sféra. Situaci dále komplikují případy, kdy cenzuru sice provádí soukromý subjekt, ale na nátlak úřadů. Ukázalo se, že přesně toto se děje ve Spojených státech.

DHS oznámilo vytvoření Disinformation Governance Board, což se dá přeložit jako Správní rada pro dezinformace. Tento nový orgán měl bojovat proti „mizinformacím (nepravdivé informace šířené neúmyslně), dezinformacím (nepravdivé informace šířené úmyslně) a malinformacím (faktické informace sdílené, obvykle vytržené z kontextu, se škodlivým úmyslem), které údajně ohrožují zájmy USA,“ píše web The Intercept. Tento plán pobouřil snad každého Američana. Pokud se na něčem shodnou, tak že stát by jim neměl říkat, co si mají myslet. Samozřejmě to vyvolalo obavy z porušování prvního dodatku. Bidenova administrativa tak celý projekt celkem rychle zrušila. Jenže, jak uvádí právě The Intercept, snaha o ustanovení dezinformační rady byla pokusem vynést na světlo něco, co se předtím i poté děje skrytě.

Ve své reportáži web ukazuje, jak americké federální úřady tlačí na sociální sítě, aby omezovaly některé druhy projevu. Začalo to již před lety, kdy Facebook, Twitter a ostatní byly neochotně dotlačeni ke spolupráci při boji proti islamistickému terorismu. S porážkou al-Káidy a ISIS se DHS začalo rozhlížet po nových cílech. Údajné ruské zasahování do voleb v roce 2016 jim tento cíl poskytlo.

DHS se plánuje zaměřit na „nepřesné informace“ v široké škále témat, včetně „původu pandemie covid-19 a účinnosti vakcín proti covid-19, rasové spravedlnosti, stažení USA z Afghánistánu a charakteru americké podpory Ukrajině,“ píše The Intercept.

Hlavní agenturou, která radí sociálním sítím, co mazat, je Agentura pro kyberbezpečnost a bezpečnost infrastruktury (Cybersecurity and Infrastructure Security Agency, CISA). Tu založila v roce 2018 Trumpova administrativa v reakci na několik velkých hackerských útoků a spadá pod DHS. CISA si však rychle rozšířila své pravomoci mimo ochranu elektráren a plynovodů před kyberzločinci. „Dalo by se říci, že se zabýváme kritickou infrastrukturou. A tou nejkritičtější infrastrukturou je naše kognitivní infrastruktura, takže budování odolnosti vůči dezinformacím je podle mě nesmírně důležité,“ vysvětlila v listopadu 2021 ředitelka CISA Jen Easterlyová zvětšování kompetencí svého úřadu. Proti údajným dezinformacích ale bojuje také například FBI.

Federální úředníci přímo komunikují se sociálními sítěmi a upozorňují je na údajně závadný obsah. Facebook zřídil speciální portál, do kterého se lze přihlásit pouze za pomoci amerického vládního e-mailu, kde agenti mohou rovnou označovat závadné příspěvky.

Twitter byl s CISA přímo personálně propojen. Členkou jeho poradního výboru pro kyberbezpečnost byla Vijaya Gaddeová, donedávna šéfka firemního oddělení pro právo, politiku a důvěryhodnost, což je eufemistické označení pro hlavní cenzorku. Elon Musk ji okamžitě po koupi Twitteru vyhodil.

Úřady komunikovaly s Twitterem i jinak. Občas státní snahy o cenzuru mají až komické prvky. The Intercept uvádí příklad e-mailu z DHS zaslaného Twitteru, kde ho prosí, aby věnovali pozornost jednomu účtu, jelikož by podle FBI mohl narušit integritu volebního systému. „Nejsme si jisti, zda je možné podniknout nějaké kroky, ale chtěli jsme ho označit ke zvážení,“ stojí v e-mailu.

Dotyčný podezřelý účet měl 56 sledujících. V profilu pak fotografii Blucifera, jak se přezdívá démonické, téměř desetimetrové soše modrého koně se zářivýma rudýma očima na denverském letišti. Blucifer je také známý tím, že zabil svého autora, když na něj spadl v ateliéru. V popisku tento závadný účet měl napsáno, volně přeloženo, „pošlete nám lokace vašich obchodů s trávou (šlapky budou naštvaný, ale toto je parodický účet)“. Z ústředí Twitteru DHS vzkázali: „Budeme eskalovat. Děkujeme.“

Blucifer je dobrým příkladem účtů, proti nimž Twitter a Facebook na doporučení úřadů zasahovaly. Často se jednalo o parodické účty nebo ty s minimem followerů a vlivu.

Koordinace probíhá i jinak. Zástupci technologických firem a organizací, včetně Twitteru, Facebooku, Redditu, Discordu, Wikipedie, Microsoftu, LinkedInu a Verizon Media se před volbami v roce 2020 měsíčně scházeli se zástupci CISA, FBI a dalších federálních úřadů a řešili zacházení s dezinformacemi během voleb. Tyto schůzky dále pokračují.

Rizika tohoto postupu jsou zřejmá. Vláda v podstatě vykonává nátlak na technologické firmy, aby za ni hlídaly internet. I kdybychom připustili, že potlačování některých názorů či tvrzení je žádoucí, nachází se tu spoustu dalších nástrah. DHS nikde přesně nedefinuje, co považuje za dezinformace. Navíc všeobecně přijímané pravdy se neustále mění. DHS píše, že chce potlačovat dezinformace o covidu, ale to, co bylo na začátku pandemie považováno za konspirační teorie, je dnes bráno jako reálná možnost. Příkladem je únik covidu z laboratoře nebo neustále se vyvíjející názor na efektivitu roušek.

Zahrnutí Afghánistánu do dezinformačních témat však naznačuje, že celý projekt má politické zadání. Ohledně stažení Afghánistánu totiž nekolují žádné prominentní konspirační teorie nebo překroucená fakta. Co koluje, je interpretace událostí, kdy republikáni v podstatě tvrdí, že chaotické stažení z Kábulu bylo katastrofou pro americkou, afghánskou i světovou bezpečnost, zatímco demokraté kontrují tím, že se jednalo o smutnou nutnost, kdy pokračování války již nemělo cenu. Na základních faktech se všichni shodnou. Chystá se tedy Bidenova vláda potlačovat kritické hlasy? Ty určitě zesílí, pokud republikáni ovládnou Kongres, slibují totiž zřízení vyšetřovací komise ke stažení z Afghánistánu.

Bude aparát pro boj proti dezinformacím bojovat i proti těm šířeným samotným prezidentem? Dezinformace okolo volebního procesu jsou také vysoko na seznamu priorit. Loni v březnu Joe Biden prohlásil, že nový volební zákon státu Georgie je horší než zákony za segregace. Přitom se jednalo o rozumná opatření, která volební právo nikomu neomezovala.

Minimálně jednou již federální úřady radikálně zasáhly. Jedná se o známou kauzu notebooku Huntera Bidena, syna Joea Bidena. Před volbami v roce 2020 deník The New York Post zveřejnil dokumenty získané z laptopu Bidena mladšího, které ho usvědčovaly minimálně z morálně pochybného jednání, ne-li přímo nelegálního. Dokumenty byly označeny za falešné, přes 50 bývalých zpravodajců to označilo za ruskou dezinformační kampaň. Twitter zablokoval účet The New York Postu a omezil šíření odkazu na článek o počítači Huntera Bidena. K podobným zásahům se uchýlil i Facebook. Později se ukázalo, že dokumenty byly pravé. Huntera Bidena vyšetřuje policie kvůli daňovým unikům.

Předpokládalo se, že Twitter s Facebookem podlehly společenskému tlaku, když článek zakázaly. Podle The Intercept však byla přímo zapojena FBI. Něco naznačil již šéf Facebooku Mark Zuckerberg v podcastu Joea Rogana. Tam uvedl, že celé epizody lituje. Před volbami Facebook však kontaktovala FBI a varovala, že se chystá velká ruská dezinformační akce. Když The New York Post vydal svoje zjištění, reakce Facebooku byla „to je ono“ a rozhodl se jednat.

Mohlo ale také jít o přímé „doporučení“. Dle The Intercept „dva dosud nejmenovaní agenti FBI – Elvis Chan, zvláštní agent FBI v sanfranciské kanceláři, a Dehmlow, šéf sekce FBI pro boj proti zahraničnímu ovlivňování – byli zapojeni do komunikace, která údajně nakonec vedla k potlačení reportáže ze strany Facebooku, na vysoké úrovni“.

Vláda USA se brání, že nenutila sociální sítě nic mazat, pouze radila a upozorňovala. E-maily posílané z DHS do Twitteru obsahovaly upozornění, že agentura „nemá pravomoci, ani se nesnaží je získat, odstraňovat nebo upravovat informace, které jsou na platformách sociálních médií k dispozici“.

Soustavné konzultace a upozorňování ale také můžou působit jako nátlak. V řadě případů sociální sítě jednaly podle doporučení úřadů.

Celé je to značně znepokojivé. V normální demokratické společnosti se vláda nesnaží tajně ovlivňovat veřejnou diskusi. Hlavně to ale poškozuje pověst Ameriky. Zastánci Ruska a Číny rádi tvrdí, že „USA to dělají také“. Nyní mají novou munici.